Žalm 68

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.2 Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.3 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.5 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.6 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.7 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.8 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,9 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.10 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.11 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.12 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.14 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.16 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.17 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.18 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah.21 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.22 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.23 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.24 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.25 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.26 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.27 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.28 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.29 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,30 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.31 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.32 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.33 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,34 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.35 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. [ (Psalms 68:36) Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný. ]

Žalm 68

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft
1 Dem Vorsänger. Von David. Ein Psalmlied.2 Gott wird sich erheben; seine Feinde werden sich zerstreuen, und die ihn hassen, werden vor ihm fliehen! (Nu 10,35; Ž 9,20; Ž 10,12; Iz 33,3)3 Wie Rauch vertrieben wird, so wirst du sie vertreiben; wie Wachs vor dem Feuer zerschmilzt, so werden die Gottlosen vergehen vor dem Angesicht Gottes! (Ž 37,20; Ž 97,5; Mi 1,4; Mal 3,19; 2Te 1,9)4 Die Gerechten aber werden sich freuen und fröhlich sein vor Gottes Angesicht und jubeln vor Freude. (Ž 16,11; Ž 97,11; Př 10,28)5 Singt Gott, lobsingt seinem Namen! Macht Bahn dem, der durch die Steppen fährt, HERR ist sein Name, und frohlockt vor ihm! (Ex 3,15; Ž 68,34; Ž 95,1; Ž 96,1; Ž 100,1; Iz 12,4; Iz 40,3)6 Ein Vater der Waisen, ein Anwalt der Witwen ist Gott, der in seinem Heiligtum wohnt; (Ž 10,14; Ž 10,18; Iz 57,15; Jr 49,11)7 ein Gott, der Vereinsamten ein Heim gibt, der Gefangene hinausführt ins Glück; aber die Widerspenstigen wohnen in dürrem Land. (Ž 107,14; Ž 107,33; Ž 146,7; Ž 146,9; Iz 61,1; Mal 1,3)8 O Gott, als du auszogst vor deinem Volk her, als du durch die Wüste schrittest, (Sela) (Ex 13,18; Ex 13,21; Iz 63,13)9 da erbebte die Erde, auch die Himmel troffen vor Gottes Angesicht, der Sinai dort vor Gott, dem Gott Israels. (Sd 5,4)10 Regen in Fülle hast du ausgegossen, o Gott; dein Erbe, das ermattet war, hast du erquickt. (Ž 33,12; Ž 65,10)11 Deine Herde wohnte darin; in deiner Güte, o Gott, hast du es für die Elenden zubereitet! (Dt 5,33; Dt 32,8)12 Der Herr erlässt sein Wort; groß ist die Schar der Siegesbotinnen. (Ex 15,20; Ž 147,15; Iz 55,11)13 Die Könige der Heerscharen, sie fliehen, ja, sie fliehen; und die Bewohnerin des Hauses teilt Beute aus! (Nu 31,27; Jz 10,16; Sd 8,12; 1S 30,17; 1S 30,18; 1S 30,20; 1S 30,24)14 Wollt ihr zwischen den Hürden liegen? Die Flügel der Taube sind mit Silber überzogen und ihr Gefieder mit schimmerndem Gold! (Sd 5,16; Sd 8,24)15 Als der Allmächtige die Könige dort zerstreute, da schneite es auf dem Zalmon. (Sd 9,48)16 Das Gebirge Baschan ist ein Gottesberg, das Gebirge Baschan ist ein gipfelreicher Berg. (Dt 3,10; Ž 2,6; Mi 7,14)17 Warum beneidet ihr gipfelreichen Berge den Berg, den Gott zu seiner Wohnung begehrt hat, den der HERR auch ewiglich bewohnen wird? (1Kr 9,3; Ž 132,13; Iz 2,2)18 Gottes Wagen sind zehntausendmal zehntausend, tausende und Abertausende; der Herr ist unter ihnen — [wie am] Sinai in Heiligkeit. (Dt 33,2; Ž 78,65; Iz 6,3; Da 7,10; Žd 12,22)19 Du bist zur Höhe emporgestiegen, hast Gefangene weggeführt; du hast Gaben empfangen unter den Menschen, auch den Widerspenstigen, damit Gott, der HERR, eine Wohnung habe. (Ž 47,6; Ž 93,4; Ž 102,20; Ef 4,8)20 Gepriesen sei der Herr! Tag für Tag trägt er unsere Last, Gott ist unser Heil! (Sela.) (Ž 65,6; Ž 72,18; Ž 96,2; Mt 11,30; Ga 6,2; Ef 5,20)21 Gott ist für uns ein Gott der Rettung, und GOTT, der Herr, hat Auswege aus dem Tod. (Ex 15,2; Ž 48,15; Iz 12,2; 2K 1,10; Zj 1,18)22 Gewiss wird Gott das Haupt seiner Feinde zerschmettern, den Haarscheitel dessen, der in seinen Sünden einhergeht. (Ž 110,6; Ř 16,20)23 Der Herr hat gesagt: Ich will [sie] von Baschan zurückbringen, ich will [sie] zurückbringen aus den Tiefen des Meeres, (Am 9,2; Na 1,5)24 damit du sie zerschmetterst, damit dein Fuß im Blut [watet], damit die Zunge deiner Hunde ihr Teil bekommt von den Feinden! (1Kr 21,19; 1Kr 22,38; Ž 58,11)25 Man sieht, o Gott, deinen Einzug, den Einzug meines Gottes, meines Königs, ins Heiligtum: (2S 6,12; Ž 24,7; Ž 47,6; Ž 132,8; Ž 132,13)26 Die Sänger gehen voran, danach die Saitenspieler, inmitten der Jungfrauen, die die Handpauken schlagen. (1S 18,6; 2S 6,5; Ž 68,5; Ž 68,12; Ž 150,3)27 Preist Gott, den Herrn, in den Versammlungen, ihr aus Israels Quell! (Dt 33,29; Ž 26,12; Ž 107,32; Ř 9,4)28 Dort ist Benjamin, der kleine, [mit] ihrem Herrscher, die Fürsten von Juda mit ihrer Schar, die Fürsten von Sebulon, die Fürsten von Naphtali! (Nu 2,3; Nu 2,7; Nu 2,29; Dt 33,12; Sd 4,10; 1S 9,21)29 Dein Gott hat geboten, dass du stark seist; stärke, o Gott, was du für uns gewirkt hast! (Jz 1,9; Ž 68,36; Ž 138,8; Fp 1,6)30 Um deines Tempels in Jerusalem willen werden Könige dir Gaben bringen. (Ž 48,2; Ž 72,10; Iz 60,11)31 Schelte das Tier im Schilf, die Rotte der starken Stiere samt den Kälbern der Völker, damit sie sich unterwerfen und Silberbarren als Tribut bringen! Zerstreue die Völker, die gerne Krieg führen! (2Pa 17,11; Ž 46,10; Iz 2,4; Jr 50,27; Ez 29,3; Mi 4,3)32 Vornehme aus Ägypten werden kommen, Kusch wird eilends seine Hände nach Gott ausstrecken. (Ž 87,4; Iz 19,21; Sf 3,10; Sk 8,27)33 Ihr Königreiche der Erde, singt Gott, lobsingt dem Herrn, (Sela) (Ž 66,1)34 dem, der einherfährt am Himmel, am uralten Himmel! Siehe, er lässt seine Stimme erschallen, seine gewaltige Stimme! (Dt 33,26; Ž 29,3)35 Gebt Gott das Lob! Seine Hoheit waltet über Israel und seine Macht in den Wolken. (Dt 33,26; Ž 29,1; Ž 99,2; Zj 19,6)36 Furchtgebietend erweist du dich, o Gott, von deinem Heiligtum aus! Der Gott Israels verleiht seinem Volk Macht und Stärke. Gepriesen sei Gott! (1Pa 29,11; Ž 68,20; Ž 89,8; Ž 118,28)