1Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.2Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti.3Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží.4Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.5Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.6Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.7Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé.8Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,9Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského.10Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.11Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože.12Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:13Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.14Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.15Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.16Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.17Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.18Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.19Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.20Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah.21Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí.22Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.23Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské.24A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou.25Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni.26Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující.27V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského.28Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma.29Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,30Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.31Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek.32Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu.33Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,34Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný.35Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. [ (Psalms 68:36) Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný. ]
Žalm 68
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Dem Vorsänger. Von David. Ein Psalmlied.2Gott wird sich erheben; seine Feinde werden sich zerstreuen, und die ihn hassen, werden vor ihm fliehen! (Nu 10,35; Ž 9,20; Ž 10,12; Iz 33,3)3Wie Rauch vertrieben wird, so wirst du sie vertreiben; wie Wachs vor dem Feuer zerschmilzt, so werden die Gottlosen vergehen vor dem Angesicht Gottes! (Ž 37,20; Ž 97,5; Mi 1,4; Mal 3,19; 2Te 1,9)4Die Gerechten aber werden sich freuen und fröhlich sein vor Gottes Angesicht und jubeln vor Freude. (Ž 16,11; Ž 97,11; Př 10,28)5Singt Gott, lobsingt seinem Namen! Macht Bahn dem, der durch die Steppen fährt, HERR ist sein Name, und frohlockt vor ihm! (Ex 3,15; Ž 68,34; Ž 95,1; Ž 96,1; Ž 100,1; Iz 12,4; Iz 40,3)6Ein Vater der Waisen, ein Anwalt der Witwen ist Gott, der in seinem Heiligtum wohnt; (Ž 10,14; Ž 10,18; Iz 57,15; Jr 49,11)7ein Gott, der Vereinsamten ein Heim gibt, der Gefangene hinausführt ins Glück; aber die Widerspenstigen wohnen in dürrem Land. (Ž 107,14; Ž 107,33; Ž 146,7; Ž 146,9; Iz 61,1; Mal 1,3)8O Gott, als du auszogst vor deinem Volk her, als du durch die Wüste schrittest, (Sela) (Ex 13,18; Ex 13,21; Iz 63,13)9da erbebte die Erde, auch die Himmel troffen vor Gottes Angesicht, der Sinai dort vor Gott, dem Gott Israels. (Sd 5,4)10Regen in Fülle hast du ausgegossen, o Gott; dein Erbe, das ermattet war, hast du erquickt. (Ž 33,12; Ž 65,10)11Deine Herde wohnte darin; in deiner Güte, o Gott, hast du es für die Elenden zubereitet! (Dt 5,33; Dt 32,8)12Der Herr erlässt sein Wort; groß ist die Schar der Siegesbotinnen. (Ex 15,20; Ž 147,15; Iz 55,11)13Die Könige der Heerscharen, sie fliehen, ja, sie fliehen; und die Bewohnerin des Hauses teilt Beute aus! (Nu 31,27; Jz 10,16; Sd 8,12; 1S 30,17; 1S 30,18; 1S 30,20; 1S 30,24)14Wollt ihr zwischen den Hürden liegen? Die Flügel der Taube sind mit Silber überzogen und ihr Gefieder mit schimmerndem Gold! (Sd 5,16; Sd 8,24)15Als der Allmächtige die Könige dort zerstreute, da schneite es auf dem Zalmon. (Sd 9,48)16Das Gebirge Baschan ist ein Gottesberg, das Gebirge Baschan ist ein gipfelreicher Berg. (Dt 3,10; Ž 2,6; Mi 7,14)17Warum beneidet ihr gipfelreichen Berge den Berg, den Gott zu seiner Wohnung begehrt hat, den der HERR auch ewiglich bewohnen wird? (1Kr 9,3; Ž 132,13; Iz 2,2)18Gottes Wagen sind zehntausendmal zehntausend, tausende und Abertausende; der Herr ist unter ihnen — [wie am] Sinai in Heiligkeit. (Dt 33,2; Ž 78,65; Iz 6,3; Da 7,10; Žd 12,22)19Du bist zur Höhe emporgestiegen, hast Gefangene weggeführt; du hast Gaben empfangen unter den Menschen, auch den Widerspenstigen, damit Gott, der HERR, eine Wohnung habe. (Ž 47,6; Ž 93,4; Ž 102,20; Ef 4,8)20Gepriesen sei der Herr! Tag für Tag trägt er unsere Last, Gott ist unser Heil! (Sela.) (Ž 65,6; Ž 72,18; Ž 96,2; Mt 11,30; Ga 6,2; Ef 5,20)21Gott ist für uns ein Gott der Rettung, und GOTT, der Herr, hat Auswege aus dem Tod. (Ex 15,2; Ž 48,15; Iz 12,2; 2K 1,10; Zj 1,18)22Gewiss wird Gott das Haupt seiner Feinde zerschmettern, den Haarscheitel dessen, der in seinen Sünden einhergeht. (Ž 110,6; Ř 16,20)23Der Herr hat gesagt: Ich will [sie] von Baschan zurückbringen, ich will [sie] zurückbringen aus den Tiefen des Meeres, (Am 9,2; Na 1,5)24damit du sie zerschmetterst, damit dein Fuß im Blut [watet], damit die Zunge deiner Hunde ihr Teil bekommt von den Feinden! (1Kr 21,19; 1Kr 22,38; Ž 58,11)25Man sieht, o Gott, deinen Einzug, den Einzug meines Gottes, meines Königs, ins Heiligtum: (2S 6,12; Ž 24,7; Ž 47,6; Ž 132,8; Ž 132,13)26Die Sänger gehen voran, danach die Saitenspieler, inmitten der Jungfrauen, die die Handpauken schlagen. (1S 18,6; 2S 6,5; Ž 68,5; Ž 68,12; Ž 150,3)27Preist Gott, den Herrn, in den Versammlungen, ihr aus Israels Quell! (Dt 33,29; Ž 26,12; Ž 107,32; Ř 9,4)28Dort ist Benjamin, der kleine, [mit] ihrem Herrscher, die Fürsten von Juda mit ihrer Schar, die Fürsten von Sebulon, die Fürsten von Naphtali! (Nu 2,3; Nu 2,7; Nu 2,29; Dt 33,12; Sd 4,10; 1S 9,21)29Dein Gott hat geboten, dass du stark seist; stärke, o Gott, was du für uns gewirkt hast! (Jz 1,9; Ž 68,36; Ž 138,8; Fp 1,6)30Um deines Tempels in Jerusalem willen werden Könige dir Gaben bringen. (Ž 48,2; Ž 72,10; Iz 60,11)31Schelte das Tier im Schilf, die Rotte der starken Stiere samt den Kälbern der Völker, damit sie sich unterwerfen und Silberbarren als Tribut bringen! Zerstreue die Völker, die gerne Krieg führen! (2Pa 17,11; Ž 46,10; Iz 2,4; Jr 50,27; Ez 29,3; Mi 4,3)32Vornehme aus Ägypten werden kommen, Kusch wird eilends seine Hände nach Gott ausstrecken. (Ž 87,4; Iz 19,21; Sf 3,10; Sk 8,27)33Ihr Königreiche der Erde, singt Gott, lobsingt dem Herrn, (Sela) (Ž 66,1)34dem, der einherfährt am Himmel, am uralten Himmel! Siehe, er lässt seine Stimme erschallen, seine gewaltige Stimme! (Dt 33,26; Ž 29,3)35Gebt Gott das Lob! Seine Hoheit waltet über Israel und seine Macht in den Wolken. (Dt 33,26; Ž 29,1; Ž 99,2; Zj 19,6)36Furchtgebietend erweist du dich, o Gott, von deinem Heiligtum aus! Der Gott Israels verleiht seinem Volk Macht und Stärke. Gepriesen sei Gott! (1Pa 29,11; Ž 68,20; Ž 89,8; Ž 118,28)