Žalm 55

Bible Kralická

1 Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův. 

2 Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou. 

3 Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se, 

4 A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují. 

5 Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne. 

6 Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne. 

7 I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul. 

8 Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah. 

9 Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici. 

10 Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě. 

11 Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost. 

12 Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho. 

13 Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním: 

14 Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj; 

15 Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali. 

16 Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich. 

17 Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne. 

18 U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj. 

19 Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně. 

20 Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha. 

21 Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou. 

22 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové. 

23 Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. [ (Psalms 55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ] 

Public Domain

Žalm 55

Schlachter 2000

od Genfer Bibelgesellschaft

1 Dem Vorsänger. Mit Saitenspiel. Ein Maskil von David. (Ž 6,1; Ž 32,1) 

2 Schenke meinem Gebet Gehör, o Gott, und verbirg dich nicht vor meinem Flehen! (Ž 17,1; Ž 54,4; Ž 102,3; Ž 143,7; Pl 3,56) 

3 Höre auf mich und antworte mir! Ich bin unruhig in meiner Klage und stöhne (Ž 22,3; Ž 77,4; Iz 38,14) 

4 vor dem Brüllen des Feindes, vor der Bedrückung des Gottlosen; denn sie wollen Unheil über mich bringen und befeinden mich grimmig! (2S 16,7; Ž 42,10) 

5 Mein Herz bebt in mir, und die Schrecken des Todes haben mich überfallen; (Ž 6,4; Ž 18,5; Ž 116,3) 

6 Furcht und Zittern kommt mich an, und Schauder bedeckt mich. (Jb 4,14) 

7 Und ich sprach: O dass ich Flügel hätte wie die Taube; ich würde davonfliegen, bis ich Ruhe fände! (Ž 11,1; Mt 11,28) 

8 Siehe, ich wollte weit weg fliehen, mich in der Wüste aufhalten; (Sela.) (1S 23,14) 

9 ich wollte zu meinem Zufluchtsort eilen vor dem brausenden Wind, vor dem Sturm. (Dt 33,27; Ž 18,3; Mt 7,25) 

10 Vertilge sie, Herr, entzweie sie in ihren Absprachen, denn ich sehe Gewalttat und Streit in der Stadt! (Gn 11,7; 2S 15,31; Ž 58,3; Jr 6,7; Sk 23,6) 

11 Tag und Nacht gehen sie umher auf ihren Mauern, und in ihrem Inneren ist Unheil und Verderben. (Ž 59,7; Ž 59,15; Iz 59,7; Ez 22,7; Sf 3,1) 

12 Bosheit herrscht in ihrer Mitte, und von ihrem Markt weichen nicht Bedrückung und Betrug. (Jr 5,1) 

13 Denn es ist nicht mein Feind, der mich schmäht; das könnte ich ertragen. Nicht mein Hasser tut groß gegen mich; vor dem wollte ich mich verbergen. (Ž 55,14) 

14 Aber du bist es, ein Mensch meinesgleichen, mein Freund und mein Vertrauter! (2S 15,12; Ž 41,10; Mi 7,5) 

15 [Dabei] hatten wir innige Gemeinschaft miteinander, sind zum Haus Gottes gegangen mit der Menge! — (Ž 133,1) 

16 Der Tod überfalle sie! Sie sollen lebendig ins Totenreich fahren, denn Bosheit ist in ihren Wohnungen, in ihrem Inneren. (Nu 16,33; 2S 17,23; Př 6,14) 

17 Ich aber rufe zu Gott, und der HERR wird mir helfen. (Ž 17,6; Ž 34,19) 

18 Abends, morgens und mittags will ich beten und ringen, so wird er meine Stimme hören. (1Kr 8,28; 1Kr 8,30; Ž 6,9; Da 6,10; L 18,1; L 18,7) 

19 Er hat meine Seele erlöst und ihr Frieden verschafft vor denen, die mich bekriegten; denn viele sind gegen mich gewesen. (2S 7,1; 2Kr 6,16; Ž 56,3; Ž 106,10; 1K 16,9; Fp 3,18) 

20 Gott wird hören und sie demütigen, er, der auf dem Thron sitzt von Urzeit her. (Sela.) Denn sie ändern sich nicht, und sie fürchten Gott nicht. — (2Kr 17,34; Ž 6,9; Ž 53,6; Ž 93,2; Kaz 8,13; Jr 5,3) 

21 Er hat seine Hand ausgestreckt gegen die, welche in Frieden mit ihm lebten; seinen Bund hat er entweiht. (1S 22,17; Ž 55,13) 

22 Seine Reden sind glatt wie Butter, aber Krieg hat er im Sinn. Seine Worte sind sanfter als Öl, aber doch gezückte Schwerter. (Ž 5,10; Ž 12,3; Ž 57,5; Př 12,18) 

23 Wirf dein Anliegen auf den HERRN, und er wird für dich sorgen; er wird den Gerechten in Ewigkeit nicht wanken lassen! (Ž 18,37; Ž 37,5; Ž 121,3; Iz 50,10; 1P 5,7) 

24 Ja, du, o Gott, wirst sie in die Grube des Verderbens hinunterstoßen; die Blutgierigen und Falschen werden es nicht bis zur Hälfte ihrer Tage bringen. Ich aber vertraue auf dich! (Jb 15,32; Jb 31,3; Ž 18,31; Ž 25,2; Př 10,27) 

Bibeltext der Schlachter
Copyright © 2000 Genfer Bibelgesellschaft
Wiedergegeben mit der freundlichen Genehmigung. Alle Rechte vorbehalten.