1Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce.2Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.3Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.4Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.5A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.6Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.7Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.8Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.9Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.10Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.11Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.12I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.13Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.14Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.15V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.16Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.17Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. [ (Psalms 45:18) V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků. ]
Žalm 45
Schlachter 2000
od Genfer Bibelgesellschaft1Dem Vorsänger. Nach [der Melodie] »Lilien«. Von den Söhnen Korahs. Ein Maskil; ein Lied der Liebe.[1] (Ž 42,1; Ž 69,1; Ž 80,1; Žd 1,8)2Mein Herz fließt über mit einem lieblichen Lied. Ich sage: Meine Gedichte sind für den König bestimmt, meine Zunge ist der Griffel eines gewandten Schreibers. (2S 22,1; 2Kr 22,3; Jb 32,18; Ž 44,5; Ž 99,4; Mt 2,2)3Du bist schöner als die Menschenkinder; Gnade ist ausgegossen über deine Lippen; darum hat Gott dich gesegnet auf ewig. (1Pa 17,27; Ž 21,7; Pís 5,9; L 4,22)4Gürte dein Schwert an die Seite, du Held, deine Majestät und deine Pracht! (Ž 89,20; Iz 63,1; Ef 6,17; Žd 4,12; Zj 19,15)5In deiner Pracht fahre siegreich einher für die Sache der Wahrheit, der Sanftmut und Gerechtigkeit, und deine Rechte lehre dich furchterregende Taten! (Ž 26,3; Iz 2,4; Iz 42,1; Jr 23,5; Mt 11,29; J 18,37; Zj 19,11)6Deine Pfeile sind scharf, sie unterwerfen dir die Völker; sie dringen ins Herz der Feinde des Königs. (Ž 21,9)7Dein Thron, o Gott, bleibt immer und ewig; das Zepter deines Reiches ist ein Zepter des Rechts! (Ž 45,5; Iz 9,6; Iz 11,3)8Du liebst die Gerechtigkeit und hasst die Gesetzlosigkeit, darum hat dich, o Gott, dein Gott gesalbt mit Freudenöl, mehr als deine Gefährten. (Ž 11,5; Ž 33,5; Iz 61,3; Abk 1,13; Žd 1,8)9Nach Myrrhe, Aloe und Kassia duften deine Kleider; Saitenspiel erfreut dich aus Palästen von Elfenbein. (Ex 30,23; 2S 6,5; Pís 1,3; Zj 14,2)10Königstöchter stehen in deinem Schmuck, die Gemahlin zu deiner Rechten in Gold von Ophir. (1Kr 2,19; Pís 6,8; Zj 19,7)11Höre, Tochter, schau her und neige dein Ohr; vergiss dein Volk und das Haus deines Vaters!12Und wird der König deine Schönheit begehren — denn er ist dein Herr —, so huldige ihm! (Pís 2,14; Iz 54,5; 1P 3,6)13Und die Tochter Tyrus [wird kommen] mit Geschenken; die Reichsten des Volkes werden deine Gunst suchen. (Ž 72,9)14Ganz herrlich ist die Königstochter im Innern; aus gewirktem Gold ist ihr Gewand.15In gestickten Kleidern wird sie dem König zugeführt; die Jungfrauen, die sie begleiten, ihre Gefährtinnen, sie werden zu dir gebracht. (Pís 1,4; 2K 11,2)16Man führt sie mit Freuden und Frohlocken, und sie ziehen ein in den Palast des Königs. (Iz 35,10; Ju 1,24)17An die Stelle deiner Väter werden deine Söhne treten, du wirst sie als Fürsten einsetzen im ganzen Land.18Ich will deinen Namen verkünden in allen Geschlechtern; darum werden dich die Völker preisen immer und ewiglich. (Ex 9,16; Ž 86,9; Ž 117,1; Mal 1,11; Fp 2,9; Zj 5,13)