1A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.2A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.3I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.4I dí mu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, a ukaž se knězi, a obětuj dar, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.5A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,6A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.7I dí mu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.8A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.9Nebo i já jsem člověk moci poddaný, maje pod sebou žoldnéře, avšak dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.10Tedy uslyšev to Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.11Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,12Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.13I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu.14A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží a má zimnici.15I dotekl se ruky její, a hned přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim.16A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy zlé slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,17Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl.18Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.19A přistoupiv jeden zákoník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.20I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.21Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého.22Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své.23A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.24A aj, bouře veliká stala se jest na moři, takže vlny přikrývaly lodí. On pak spal.25A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.26I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.27Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?28A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi.29A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.30A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se.31Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.32I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách.33Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících.34A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.
1När Jesus sedan gick ner från berget följde massor av människor efter honom.2Då närmade sig en spetälsk[1] man och föll ner för honom och bad: ”Herre, om du vill, så kan du göra mig ren.”3Då sträckte Jesus ut handen och rörde vid honom och sa: ”Det vill jag. Du är ren!” Och i samma stund var mannen fri från sin spetälska.4Men Jesus sa till honom: ”Berätta inte detta för någon, utan gå och visa upp dig för prästen. Ta också med dig det offer som Mose har bestämt,[2] till ett vittnesbörd för dem.”
En romersk officer visar stark tro
5När Jesus hade gått in i Kafarnaum, kom en romersk officer fram till honom och bad om hjälp:6”Herre, min tjänare ligger förlamad därhemma och har förfärliga plågor.”7”Jag ska komma med och bota honom”, sa Jesus.8Men officeren sa: ”Herre, jag är inte värd att du går in i mitt hus.[3] Säg bara ett ord, så blir min tjänare frisk.9Jag har själv överordnade officerare som ger mig order, och jag har andra soldater som är under mig. Om jag säger till en av dem: ’Gå’, så går han, och till en annan: ’Kom’, så kommer han, och om jag säger till min tjänare: ’Gör det här’, så gör han det.”10När Jesus hörde detta blev han mycket förvånad och sa till dem som följde honom: ”Sannerligen säger jag er: jag har inte funnit en så stark tro hos någon bland Israels folk.11Jag säger er att många människor ska komma från öster och väster och ta plats med Abraham, Isak och Jakob vid måltiden i himmelriket.12Men rikets egna barn ska kastas ut i mörkret utanför. Där ska de gråta och skära tänder.”13Sedan sa Jesus till officeren: ”Gå hem. Det ska bli så som du trodde!” Och i samma stund blev tjänaren frisk.
Jesus botar Petrus svärmor och många andra
14När Jesus sedan kom hem till Petrus fick han se att Petrus svärmor låg till sängs med hög feber.15Han tog henne i handen, och febern lämnade henne. Hon steg upp och började betjäna honom.16På kvällen förde man många besatta människor till Jesus, och han drev ut de onda andarna genom att bara tala till dem. Han botade också alla de sjuka.17Så gick det i uppfyllelse som förutsagts genom profeten Jesaja: ”Det var våra sjukdomar han bar, och våra smärtor tog han på sig.”[4]
Priset för att följa Jesus
18När Jesus såg att det samlades mer och mer folk befallde han att de skulle åka över till andra sidan sjön.19Då kom en av de skriftlärda fram till honom och sa: ”Mästare, jag vill följa dig vart du än går.”20Jesus svarade: ”Rävarna har lyor och fåglarna har bon, men Människosonen[5] har ingen plats där han kan vila ut.”21En annan av hans lärjungar sa: ”Låt mig först gå hem och begrava min far.”[6]22Då svarade Jesus honom: ”Följ mig och låt de döda[7] begrava sina döda.”
Jesus stillar stormen
23Sedan steg Jesus i en båt och åkte över sjön tillsammans med sina lärjungar.24Och plötsligt blåste en fruktansvärd storm upp med höga vågor som slog in över båten. Men Jesus sov.25Då gick hans lärjungar fram till honom och väckte honom och sa: ”Herre, rädda oss! Vi förgås!”26Men Jesus svarade: ”Varför är ni rädda? Så lite tro ni har!” Sedan reste han sig upp och talade strängt till vinden och sjön, och det blev alldeles lugnt.27Männen blev alldeles häpna. ”Vad är detta för en sorts människa”, sa de till varandra, ”eftersom till och med vinden och sjön lyder honom?”
Jesus befriar två män som är besatta av onda andar
28När Jesus hade kommit över till andra sidan sjön, till gadarenernas område[8], kom två män som var besatta av onda andar emot honom från gravplatsen och var så våldsamma att ingen kunde ta sig fram den vägen.29Och de ropade till Jesus: ”Lämna oss ifred, du Guds Son! Har du kommit för att plåga oss i förtid?”30Samtidigt gick en stor svinhjord och betade inte långt därifrån,31och andarna tiggde och bad: ”Om du driver ut oss, så skicka oss åtminstone in i svinhjorden.”32Jesus sa: ”Som ni vill, ge er iväg!” Och genast lämnade de onda andarna männen och for in i svinen, och hela hjorden rusade utför bergssluttningen och drunknade i sjön.33Herdarna som vaktat svinen sprang till staden och berättade alltihop, även det som hänt med de besatta.34Alla i staden gick då ut för att träffa Jesus, och när de kom fram till honom bad de honom lämna deras område.