1Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,2Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.3Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.4Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.5Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.6Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.7Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.8Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.9Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.10Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.11Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?12Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]
1För körledaren, enligt ”Förbundstecknets lilja”[1], miktam. Av David, till undervisning,2när han var i strid med araméerna[2] i Naharajim och i Sova och Joav kom tillbaka och slog edoméerna i Saltdalen, tolvtusen man.3Gud, du har förkastat oss och brutit ner oss. Du har varit vred, men upprätta oss igen!4Du har skakat landet och fått det att rämna. Hela nu dess sprickor, för det bävar.5Du har låtit ditt folk erfara hårda ting, du har gett oss vin att dricka så att vi raglar.6Men åt dem som fruktar dig har du rest ett banér att fly till undan pilbågen. Séla7Befria dina älskade, rädda oss med din starka hand, hjälp oss.8Gud har talat i sin helgedom: ”Jag ska triumfera, dela ut Shekem och mäta upp Suckotdalen.9Gilead är mitt och Manasse är mitt, Efraim är min hjälm och Juda min spira.10Moab är mitt tvättfat, mot Edom ska jag kasta min sko, och över filistéerna ska jag höja ett segerrop.”[3]11Vem kan leda mig till den befästa staden? Vem kan leda mig till Edom?12Har inte du, Gud, förkastat oss och inte längre velat gå ut med våra härar?13Hjälp oss nu mot fienden, för människor kan inte rädda.14Med Gud på vår sida ska vi vinna, för han kommer att trampa ner våra fiender.