1Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho.2Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.3Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.4Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.5Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.6Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. Sélah.7Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.8Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?9Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.10Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.11Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.12Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.13Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.14Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. Sélah.15I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.16Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.17Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého. [ (Psalms 59:18) A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný. ]
1För körledaren, ”Fördärva inte”. Av David, miktam, när Saul skickade män för att bevaka huset och döda honom.2Min Gud, rädda mig från mina fiender, skydda mig för mina motståndare.3Befria mig från dem som gör orätt, rädda mig från dessa blodtörstiga män.4Se hur de ligger och lurar på mig! Våldsamma män gör en konspiration mot mig utan att jag överträtt något eller syndat, HERRE.5Jag har inte gjort något fel, och ändå är de redo att attackera mig. Vakna! Kom till mig och se!6Du, HERRE, härskarornas Gud, Israels Gud, vakna och straffa folken! Visa ingen nåd mot de trolösa som gör orätt. Séla7På kvällen återkommer de, ylar som hundar och stryker omkring i staden.8Se vad de spyr ut ur sin mun, med läppar som svärd, för de tänker: ”Vem skulle höra det?”9Men du skrattar åt dem, HERRE, du hånler åt alla folk.10Gud, du är min[1] styrka! Jag håller mig till dig, för du är min borg.11Min Gud går i sin nåd före mig, Gud låter mig se mina fienders fall.12Döda dem inte, för då kan mitt folk glömma. Använd din makt och låt dem irra omkring och gå under, Herre, vår sköld.13För syndens skull som är i deras mun, för orden på deras läppar, låt dem fångas i sitt högmod, för den förbannelse och lögn de talar.14Förgör dem i vrede, förgör dem så att de inte finns mer! Låt dem veta att Gud regerar i Jakob till jordens yttersta gräns. Séla15På kvällen återkommer de, ylar som hundar och stryker omkring i staden.16De driver omkring och letar efter mat och gnyr om de inte mättas.17Men jag vill sjunga om din makt och jubla var morgon över din nåd, för du har varit min borg, en tillflykt i min nöd.18Gud, du är min styrka. Till dig sjunger jag min lovsång. Gud är min borg, min nåds Gud.