1Přednímu zpěváku na neginot, žalm Davidův.2Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.3Synové lidští, dokudž sláva má v potupě bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah.4Vězte, žeť jest oddělil Hospodin sobě milého. Vyslyšíť mne Hospodin, když k němu volati budu.5Uleknětež se a nehřešte, přemyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlkněte. Sélah.6Obětujte oběti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.7Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,8I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. [ (Psalms 4:9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné. ]
1För körledaren[1], till stränginstrument. En psalm av David.2Svara mig när jag ropar, min rättfärdighets Gud. I mitt trångmål öppnar du vägen för mig. Var nådig mot mig och hör min bön!3Ni människor, hur länge ska ni förolämpa min heder, älska tomhet och söka lögn? Séla4Ni ska veta att HERREN har avskilt den fromme åt sig. Han hör mig när jag ropar till honom.5Grips ni av vrede, så synda inte. Tänk i ert innersta, när ni ligger på er bädd: ”Var stilla.” Séla6Bär fram rätta offer, förtrösta på HERREN.7Många frågar: ”Vem kan visa oss något gott?” HERRE, låt ditt ansiktes ljus lysa över oss!8Du har lagt en större glädje i mitt innersta än vad de fått av sitt myckna korn och vin.9Jag lägger mig ner i frid och sover, för du, HERRE, du ensam, låter mig bo i trygghet.