1Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.2Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.3Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.4Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.5Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.6Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.7Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.8Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.9Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.10Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
1En psalm av David. HERRE, jag ropar till dig, skynda dig till mig, lyssna på mig när jag ropar!2Låt min bön bäras fram som rökelse inför dig och mina lyfta händer som ett kvällsoffer.3HERRE, sätt en vakt för min mun, en dörrvakt för mina läppar.4Låt mig inte lockas till onda ord, eller till att ta del i gudlösa gärningar i sällskap med dem som gör orätt. Låt mig inte äta av deras läckerheter.5Låt den rättfärdige slå mig och nådigt tukta mig, det är som olja på mitt huvud. Låt inte mitt huvud avvisa det. Jag riktar mina böner mot dem som gör det onda.[1]6Deras härskare ska kastas utför klippbranten. De ska höra att mina ord är behagliga.7Som man plöjer och bryter upp jorden, så strös våra ben vid dödsrikets port.8HERRE, min Herre, jag fäster min blick på dig, till dig tar jag min tillflykt. Överlämna mig inte åt döden!9Skydda mig för de snaror som de lägger ut för mig, för fällorna av dem som gör orätt.10Låt i stället de onda fastna i sina egna nät, medan jag kan tryggt gå förbi.