1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.2Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.3A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.4Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.5Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.6Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.7Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.8Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.9Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.10Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.11Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.12Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.13Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.14Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.15Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,16Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.17Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.18A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.19Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.20Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.21Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.22Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.23Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.24Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.25Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.26Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,27Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.28Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.29Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.30Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,31Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
1För körledaren. En psalm av David. Min lovsångs Gud, var inte tyst!2Gudlösa och falska människor har gått till attack mot mig. De ljuger och talar illa om mig.3De omger mig med hatfulla ord och attackerar mig utan orsak.4De bemöter min kärlek med anklagelser, men jag ber.5De betalar tillbaka gott med ont och min kärlek med hat.6Utse en gudlös anklagare[1] mot honom och ställ honom på hans högra sida.7Och när han ställs inför rätta, låt honom då finnas skyldig. Till och med hans bön ska räknas som synd.8Låt hans liv bli kort, och låt en annan ta hans tjänst.9Låt hans barn bli faderlösa och hans hustru änka.10Låt hans barn irra omkring som hemlösa tiggare, fördrivna från sina hem i ruiner.11Låt fordringsägarna överta all hans egendom och främlingarna allt han har förtjänat.12Ingen ska visa nåd mot honom, och ingen förbarma sig mot hans faderlösa barn.13Låt hans efterkommande utrotas och deras namn utplånas av nästa generation.14HERREN ska komma ihåg hans fäders ondska och inte utplåna hans mors synd.15Låt dem alltid vara inför HERREN och utplåna deras minne från jorden,16eftersom han inte ville visa nåd utan förföljde de betryckta och fattiga och bedrövade för att döda dem.17Han älskade att förbanna, och förbannelsen träffade honom själv. Han ville inte välsigna, och så förblir välsignelsen långt borta från honom.18Han tog på sig förbannelse som en klädedräkt, den gick in i hans inre som vatten och som olja in i hans skelett.19Låt den nu vara för honom som en klädnad han sveper om sig och som ett bälte han för alltid spänner om sig.20Låt detta vara mina anklagares lön från HERREN, deras, som talar ont mot mig.21Men HERRE, min Herre, hjälp mig för ditt namns skull, och befria mig i din kärlek och godhet.22Jag är fattig och hjälplös och sårad i mitt innersta.23Jag försvinner som en skugga om kvällen jag skakas av som en gräshoppa.24Mina knän är svaga av fasta, och jag är bara skinn och ben.25Jag har blivit till åtlöje för dem, och när de ser mig skakar de på huvudet.26Hjälp mig, HERRE, min Gud! Rädda mig i din nåd.27Låt dem inse att det är du som handlar, att du, HERRE, har gjort detta.28De kan förbanna, men du välsignar. När de anfaller ska de komma på skam, men din tjänare gläder sig.29Låt mina anklagare kläs i vanära och svepas i skam som i en klädnad.30Jag vill storligen prisa HERREN, jag vill lovprisa honom i den stora skaran.31Han står på den fattiges sida för att rädda honom från dem som dömer honom.