1Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.2Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.3Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.4Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.5Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,6Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.7Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.8Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,9Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.10Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,11Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,12Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.13Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.14Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:15Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.16Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,17Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.18Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,19Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.20Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.21Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,22Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.23Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.24Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.25Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.26I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.27Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.28Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.29Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.30Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.31Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.32Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,33Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.34Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.35I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.36Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.37Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.38Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.39Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.40K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.41Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.42Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.43Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.44A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,45Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
1Prisa HERREN, åkalla honom. Gör hans verk kända för alla folk.2Sjung och spela till hans ära, berätta om alla hans under!3Lovprisa hans heliga namn, låt dem som söker HERREN få en innerlig glädje!4Vänd er till HERREN och hans kraft, sök honom ständigt.5Tänk på de mäktiga gärningar han har gjort, hans under och den dom som han uttalat,6ni som är ättlingar till hans tjänare Abraham, till Jakob, hans utvalde.7Han är HERREN, vår Gud. Över hela jorden sträcker sig hans domar.8Han minns för evigt sitt förbund, sina befallningar för tusen generationer,9det förbund som han slöt med Abraham, och sin ed till Isak.10Han bekräftade det till Jakob som en stadga, till Israel som ett evigt förbund.11Han sa: ”Jag ska ge dig Kanaans land till arv och egendom.”12Fastän de var få till antalet, en liten skara främlingar,13och vandrade från folk till folk, från rike till rike,14lät han ingen förtrycka dem, och han straffade kungar för deras skull.15”Rör inte mina smorda, skada inte mina profeter!”16Han sände hungersnöd över landet och förstörde deras matförråd.17Men han hade före dem sänt en man, Josef, som såldes som slav.18Bojor sattes på hans fötter och en järnring runt hans hals,19tills den dag hans ord gick i uppfyllelse, och HERRENS ord gav honom rätt.20Då lät kungen släppa honom fri, folkens kung befriade honom.21Kungen gjorde honom till herre över sitt hus, till härskare över hela sin egendom,22för att leda hans furstar som han ville och lära hans äldste vishet.23Israel kom till Egypten, Jakob blev gäst i Hams land.24Han gjorde sitt folk mycket fruktsamt, han gjorde dem mer talrika än deras fiender.25Han vände egypterna till att hata hans folk, till konspiration mot hans tjänare.26Han sände sin tjänare Mose, och Aron, som han hade utvalt.27De utförde hans tecken bland dem, under i Hams land.28Han sände mörker, så att allting blev mörkt. De hade inte[1] gjort uppror mot hans ord.29Han förvandlade deras vatten till blod och lät deras fiskar dö.30Deras land vimlade av grodor, ända in i deras furstars sängkammare.31Han befallde, och svärmar av flugor kom, mygg över hela deras land.32I stället för regn gav han dem hagel och eldslågor i landet.33Han slog ner deras vinrankor och fikonträd, och alla träd vräktes omkull i deras land.34På hans befallning kom gräshoppssvärmar och ett oräkneligt antal gräshoppsyngel.35De åt upp allt grönt i deras land, och de åt upp skörden på deras mark.36Slutligen dödade han allt förstfött i deras land, alla deras manliga nyfödda.37Sedan förde han dem ut ur landet med silver och guld, och det fanns ingen i dess stammar som stapplade.38Egypterna gladde sig när de gav sig iväg, för de hade drabbats av fasor för Israels skull.39Han bredde ut ett moln som skydd och en eld som lyste om natten.40De[2] bad, och han sände vaktlar, han mättade dem med bröd från himlen.41Han öppnade en klippa, och vattnet forsade fram. Det flöt som en flod genom det torra landet.42För han tänkte på sitt heliga löfte till sin tjänare Abraham.43Han ledde ut sitt folk under jubel, sina utvalda under glädjerop.44Han gav dem land som tillhört andra folk. De fick överta frukten av deras möda,45för att de skulle hålla hans bud och lyda hans lagar. Halleluja!