1Žalm Davidův. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.2Na pastvách zelených pase mne, k vodám tichým mne přivodí.3Duši mou očerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.4Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty se mnou jsi; prut tvůj a hůl tvá, toť mne potěšuje.5Strojíš stůl před oblíčejem mým naproti mým nepřátelům, pomazuješ olejem hlavy mé, kalich můj naléváš, až oplývá.6Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého, a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy.
1Ein Lied Davids. Der HERR ist mein Hirt; darum leide ich keine Not. (Ž 74,1; Iz 40,11; Ez 34,11; Mi 7,14; J 10,11; J 10,27; Zj 7,17)2Er bringt mich auf saftige Weiden, lässt mich ruhen am frischen Wasser3und gibt mir neue Kraft. Auf sicheren Wegen leitet er mich, dafür bürgt er mit seinem Namen.4Und muss ich auch durchs finstere Tal – ich fürchte kein Unheil! Du, HERR, bist ja bei mir; du schützt mich und du führst mich, das macht mir Mut.[1] (Ž 46,3)5Vor den Augen meiner Feinde deckst du mir deinen Tisch; festlich nimmst du mich bei dir auf[2] und füllst mir den Becher randvoll. (Ž 36,9; Ž 92,11)6Deine Güte und Liebe umgeben mich an jedem neuen Tag; in deinem Haus darf ich nun bleiben[3] mein Leben lang. (Ž 27,4; Ž 41,13; Ž 65,5; Ž 84,2; Ž 84,11)