Přísloví 21 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho. 2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest. 3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět. 4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem. 5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi. 6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti. 7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu. 8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest. 9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném. 10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá. 11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění. 12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost. 13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán. 14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký. 15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti. 16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude. 17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne. 18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný. 19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou. 20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej. 21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu. 22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho. 23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své. 24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá. 25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati. 26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se. 27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali. 28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude. 29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou. 30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu. 31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Wie ein Wasserbach ist das Herz des Königs in der Hand des HERRN; / er lenkt es, wohin er will. 2 Jeder meint, sein Verhalten sei richtig, / doch der HERR prüft die Herzen. (Př 16,2) 3 Gerechtigkeit üben und Recht / ist dem HERRN lieber als Schlachtopfer. (1S 15,22; Ž 51,18; Oz 6,6) 4 Hoffart der Augen, Übermut des Herzens - / die Leuchte der Frevler ist Sünde. 5 Die Pläne des Fleißigen bringen Gewinn, / doch der hastige Mensch hat nur Mangel. 6 Schätze erwerben mit verlogener Zunge / ist Jagen nach dem Windhauch und Suchen nach dem Tod. 7 Gewalttat reißt die Frevler hinweg, / denn sie weigern sich, das Rechte zu tun. 8 Der Weg des Unehrlichen ist gewunden, / aber das Tun des Lauteren ist gerade. 9 Besser in einer Ecke des Daches wohnen / als eine zänkische Frau im gemeinsamen Haus. 10 Das Verlangen des Frevlers geht nach dem Bösen, / sein Nächster findet bei ihm kein Erbarmen. 11 Muss der Zuchtlose büßen, so wird der Unerfahrene weise, / belehrt man den Weisen, so nimmt er Einsicht an. 12 Der Gerechte handelt klug am Haus des Frevlers, / wenn er die Frevler ins Unheil stürzt. 13 Wer sein Ohr verschließt vor dem Schreien des Armen, / wird selbst nicht erhört, wenn er um Hilfe ruft. 14 Eine heimliche Gabe besänftigt den Zorn, / ein Geschenk aus dem Gewandbausch den heftigen Grimm. (Př 17,23) 15 Der Gerechte freut sich, wenn Recht geschieht, / doch den Übeltäter versetzt das in Schrecken. 16 Wer abirrt vom Weg der Einsicht, / wird bald in der Versammlung der Totengeister ruhen. 17 Der Not verfällt, wer Vergnügen liebt, / wer Wein und Salböl liebt, wird nicht reich. 18 Für den Gerechten dient der Frevler als Lösegeld, / anstelle des Redlichen der Treulose. 19 Besser in der Wüste hausen / als Ärger mit einer zänkischen Frau. 20 Ein kostbarer Schatz und Salböl sind in der Wohnung des Weisen, / aber ein törichter Mensch vergeudet es. 21 Wer nach Gerechtigkeit und Güte strebt, / findet Leben, Gerechtigkeit und Ehre. 22 Der Weise ersteigt die Stadt der Mächtigen / und stürzt das Bollwerk, auf das sie vertraut. 23 Wer seinen Mund und seine Zunge behütet, / der behütet sein Leben vor Drangsal. 24 Der Freche und Stolze, einen Zuchtlosen nennt man ihn, / er handelt in maßlosem Übermut. 25 Den Faulen bringt sein Begehren um, / denn zu arbeiten weigern sich seine Hände. 26 Das Begehren der Gier währt den ganzen Tag, / der Gerechte aber gibt, ohne zu geizen. 27 Das Opfer der Frevler ist ein Gräuel, / zumal wenn es in schlechter Absicht dargebracht wird. (Př 15,8) 28 Ein falscher Zeuge geht zugrunde, / wer aber zu hören versteht, redet, was Bestand hat. (Př 19,5) 29 Der Frevler zeigt Trotz in seiner Miene, / der Redliche ordnet seine Wege. 30 Keine Weisheit gibt es, keine Einsicht, / keinen Rat gegenüber dem HERRN. 31 Das Ross ist gerüstet für den Tag der Schlacht, / doch der Sieg steht beim HERRN.