Přísloví 20 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý. 2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému. 3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest. 4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo. 5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí. 6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne? 7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm. 8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé. 9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého? 10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu. 11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho. 12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin. 13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem. 14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí. 15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí. 16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho. 17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají. 18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj. 19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se. 20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách. 21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno, 22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě. 23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje. 24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho? 25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati. 26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu. 27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné. 28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho. 29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny. 30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Ein Zuchtloser ist der Wein, ein Lärmer das Bier; / wer sich hierin verfehlt, wird nie weise. (Př 23,29) 2 Wie das Knurren des Löwen ist der Grimm des Königs; / wer ihn erzürnt, verwirkt sein Leben. (Př 16,14) 3 Es ehrt den Menschen, vom Streit abzulassen, / jeder Tor aber bricht los. 4 Der Faule pflügt nicht im Herbst; / sucht er in der Erntezeit, so ist nichts da. 5 Ein tiefes Wasser sind die Pläne im Herzen des Menschen, / doch der Verständige schöpft es herauf. 6 Viele Menschen rühmen sich ihrer Güte, / aber wer findet einen, auf den Verlass ist? 7 Wer als Gerechter unbescholten seinen Weg geht: / Selig die Kinder, die er hinterlässt. 8 Ein König auf dem Richterstuhl / sondert mit seinem Scharfblick alles Böse aus. 9 Wer kann sagen: Ich habe mein Herz geläutert, / rein bin ich von meiner Sünde? 10 Zweierlei Gewicht und zweierlei Maß, / beide sind dem HERRN ein Gräuel. (Př 11,1) 11 An seinem Treiben lässt schon der Knabe erkennen, / ob sein Tun lauter und redlich sein wird. 12 Das Ohr, das hört, und das Auge, das sieht, / der HERR hat sie beide geschaffen. 13 Liebe nicht den Schlaf, damit du nicht arm wirst; / halte deine Augen offen und du hast Brot genug! (Př 6,6) 14 Schlecht, schlecht, sagt der Käufer; / geht er aber weg, so rühmt er sich. 15 Gold gibt es und viele Perlen, / ein kostbarer Schmuck aber sind verständige Lippen. 16 Nimm ihm das Kleid, denn er hat für einen andern gebürgt, / fremder Leute wegen pfände bei ihm! (Př 22,26) 17 Süß schmeckt dem Menschen das Brot der Lüge, / hernach aber füllt sich sein Mund mit Kieseln. 18 Pläne kommen durch Beratung zustande. / Darum führe den Kampf mit Überlegung! 19 Geheimnisse verrät, wer als Verleumder umhergeht. / Darum lass dich nicht ein mit einem Schwätzer! (Př 11,13) 20 Wer seinem Vater flucht und seiner Mutter, / dessen Lampe erlischt zur Zeit der Finsternis. 21 Ein Besitz, schnell errafft am Anfang, / ist nicht gesegnet an seinem Ende. 22 Sag nicht: Ich will das Böse vergelten. / Vertrau auf den HERRN, er wird dir helfen! (Sír 28,1) 23 Ein Gräuel ist dem HERRN zweierlei Gewicht, / eine falsche Waage ist nicht recht. (Př 11,1) 24 Der HERR lenkt die Schritte eines jeden. / Wie könnte der Mensch seinen Weg verstehen? (Př 16,9) 25 Eine Falle ist es, unbedacht zu rufen: Geweiht! / und erst nach dem Gelübde zu überlegen. (Dt 23,22) 26 Ein weiser König sondert die Frevler aus. / Er lässt über sie den Dreschwagen rollen. 27 Der Atem des Menschen ist die Leuchte des HERRN, / sie durchforscht alle Kammern des Leibes. 28 Güte und Treue behüten den König, / er stützt seinen Thron durch Güte. 29 Der Ruhm der Jungen ist ihre Kraft, / die Zier der Alten ihr graues Haar. 30 Blutige Striemen läutern den Bösen / und Schläge die Kammern des Leibes.