1Přednímu z kantorů, synů Chóre, žalm.2Laskavěs se, Hospodine, někdy ukazoval k zemi své, přivedls zase z vězení Jákoba.3Odpustil jsi nepravost lidu svého, přikryls všeliký hřích jejich. Sélah.4Zdržels všecken hněv svůj, odvrátils od zůřivosti prchlivost svou.5Navratiž se zase k nám, ó Bože spasení našeho, a učiň přítrž hněvu svému proti nám.6Zdaliž na věky hněvati se budeš na nás? A protáhneš zůřivost svou od národu do pronárodu?7Zdaliž ty obrátě se, neobživíš nás, tak aby se lid tvůj veselil v tobě?8Ukaž nám, Hospodine, milosrdenství své, a spasení své dej nám.9Ale poslechnu, co říká Bůh ten silný, Hospodin. Jistě žeť mluví pokoj k lidu svému, a k svatým svým, než aby se nenavracovali zase k bláznovství.10Zajisté žeť jest blízké těm, kteříž se ho bojí, spasení jeho, a přebývati bude sláva v zemi naší.11Milosrdenství a víra potkají se spolu, spravedlnost a pokoj dadí sobě políbení.12Víra z země pučiti se bude, a spravedlnost s nebe vyhlédati.13Dáť také Hospodin i časné dobré, tak že země naše vydá úrody své. [ (Psalms 85:14) Způsobí to, aby spravedlnost před ním šla, když obrátí k cestě nohy své. ]
1Für den Chormeister. Ein Psalm der Korachiter.2Du hast wieder Gefallen gefunden, HERR, an deinem Land,
du hast Jakobs Unglück gewendet. (Jr 31,23)3Du hast deinem Volk die Schuld vergeben,
all seine Sünden zugedeckt. [Sela] (Ž 32,1)4Du hast zurückgezogen deinen ganzen Grimm,
du hast dich abgewendet von der Glut deines Zorns.5Wende dich uns zu, du Gott unsres Heils,
lass von deinem Unmut gegen uns ab![1] (Ž 80,4)6Willst du uns ewig zürnen,
soll dein Zorn dauern von Geschlecht zu Geschlecht? (Ž 77,8; Ž 79,5)7Willst du uns nicht wieder beleben,
dass dein Volk an dir sich freue?8Lass uns schauen, HERR, deine Huld
und schenk uns dein Heil!9Ich will hören, was Gott redet: /
Frieden verkündet der HERR
seinem Volk und seinen Frommen,
sie sollen sich nicht zur Torheit wenden. [Sela] (Jr 29,11)10Fürwahr, sein Heil ist denen nahe, die ihn fürchten,
seine Herrlichkeit wohne in unserm Land.11Es begegnen einander Huld und Treue;
Gerechtigkeit und Friede küssen sich. (Ž 61,8; Ž 89,15)12Treue sprosst aus der Erde hervor;
Gerechtigkeit blickt vom Himmel hernieder. (Iz 45,8)13Ja, der HERR gibt Gutes
und unser Land gibt seinen Ertrag. (Ž 67,7)14Gerechtigkeit geht vor ihm her
und bahnt den Weg seiner Schritte. (Iz 58,8)