1Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání.2Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš.3Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém.4Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.5Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš. [ (Psalms 70:6) Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine. ]
1Für den Chormeister. Von David. Zum Gedenkopfer. (Ž 40,14)2Gott, komm mir zu Hilfe,
HERR, eile mir zu helfen!3In Schande und Schmach sollen fallen,
die mir nach dem Leben trachten.
Zurückweichen sollen und vor Scham erröten,
die sich über mein Unglück freuen.4Wegen ihrer Schande sollen sich abwenden,
die da sagen: Ha, dir geschieht recht.5Frohlocken sollen und deiner sich freuen
alle, die dich suchen.
Es sollen immer sagen: Groß ist Gott,
die dein Heil lieben.6Ich aber bin elend und arm.
Gott, eile zu mir!
Mein Helfer und mein Retter bist du.
HERR, säume doch nicht!