1Žalm písně, při posvěcení domu Davidova.2Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.3Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.4Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.5Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.6Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.7I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.8Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.9I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:10Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?11Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.12I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. [ (Psalms 30:13) Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu. ]
1Ein Psalm. Ein Lied zur Tempelweihe. Von David. (Ezd 6,16; 1Mak 4,36)2Ich will dich erheben, HERR /
denn du zogst mich herauf
und ließest nicht zu, dass meine Feinde sich über mich freuen.3HERR, mein Gott, ich habe zu dir geschrien
und du heiltest mich. (Ex 15,26)4HERR, du hast meine Seele heraufsteigen lassen aus der Totenwelt,
hast mich am Leben erhalten, sodass ich nicht in die Grube hinabstieg. (Ž 9,14)5Singt und spielt dem HERRN, ihr seine Frommen,
dankt im Gedenken seiner Heiligkeit! (Ž 7,18; Ž 97,12)6Denn sein Zorn dauert nur einen Augenblick,
doch seine Güte ein Leben lang.
Wenn man am Abend auch weint,
am Morgen herrscht wieder Jubel. (Iz 54,7)7Im sicheren Glück dachte ich einst:
Ich werde niemals wanken.8HERR, in deiner Güte hast du meinen Berg gefestigt.
Du hast dein Angesicht verborgen. Da bin ich erschrocken.9Zu dir, HERR, will ich rufen
und zu meinem Herrn um Gnade flehn:10Was nützt dir mein Blut, wenn ich zum Grab hinuntersteige?
Kann Staub dich preisen, deine Treue verkünden? (Ž 6,6)11Höre, HERR, und sei mir gnädig!
HERR, sei du mein Helfer!12Du hast mein Klagen in Tanzen verwandelt, /
mein Trauergewand hast du gelöst
und mich umgürtet mit Freude, (Ž 30,13; Iz 61,3)13damit man dir Herrlichkeit singt und nicht verstummt.
HERR, mein Gott, ich will dir danken in Ewigkeit.