1Přednímu z kantorů, žalm Davidův.2Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,3Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.4Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.5Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.6Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah.7Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.8Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,9Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.10Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.11Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.12Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.13Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných. [ (Psalms 140:14) A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým. ]
1Für den Chormeister. Ein Psalm Davids.2Rette mich, HERR, vor dem bösen Menschen,
vor dem Mann der Gewalttaten bewahre mich, (Ž 71,4)3vor denen, die Böses im Herzen sinnen,
jeden Tag schüren sie Kriege!4Sie schärfen ihre Zunge wie eine Schlange,
Viperngift ist unter ihren Lippen. [Sela] (Ž 55,22; Ž 58,5; Ř 3,13)5Behüte mich, HERR, vor den Händen der Frevler, /
vor dem Mann der Gewalttaten bewahre mich,
die darauf sinnen, meine Schritte zum Wanken zu bringen!6Hochmütige legten mir heimlich eine Falle und Schlingen, /
sie spannten ein Netz am Rande des Weges,
Fanghölzer stellten sie auf für mich. [Sela] (Jb 18,8; Ž 57,7; Ž 141,9; Ž 142,4)7Ich sagte zum HERRN: Mein Gott bist du.
Vernimm, HERR, die Stimme meines Flehens! (Ž 31,15)8GOTT und Herr, meine Kraft und meine Rettung,
du hast mein Haupt beschirmt am Tag des Kampfes.9Lass nicht zu, HERR, die Gier der Frevler,
lass ihren Plan nicht gelingen, wenn sie sich erheben! [Sela]10Das Haupt derer, die mich umzingeln,
sei bedeckt vom Unheil ihrer Lippen. (Ž 7,17)11Man häufe auf sie glühende Kohlen. /
Er stürze sie hinab in den Abgrund,
sie sollen nie wieder aufstehn! (Nu 16,31; Ž 11,6; Ž 120,4)12Der Verleumder soll nicht bestehn auf der Erde!
Den Mann der Gewalttat: Böses treffe ihn Schlag auf Schlag!13Ich weiß, der HERR führt die Sache des Elenden,
Recht schafft er den Armen.[1] (Ž 9,19; Ž 34,7)14Ja, die Gerechten werden deinen Namen preisen,
die Redlichen werden vor deinem Angesicht wohnen. (Ž 11,7)