1Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova.2Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,3Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.4Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,5Činil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),6Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. Sélah.7Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.8I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.9Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.10Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.11Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.12Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.13Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.14Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.15Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.16Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.17Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí. [ (Psalms 7:18) Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího. ]
1A Shiggaion[1] of David, which he sang to the Lord concerning the words of Cush, a Benjaminite. O Lord my God, in you do I take refuge; save me from all my pursuers and deliver me, (Ž 11,1; Ž 31,15; Abk 3,1)2lest like a lion they tear my soul apart, rending it in pieces, with none to deliver. (Jb 10,16; Ž 50,22)3O Lord my God, if I have done this, if there is wrong in my hands, (1S 24,11; 1S 26,18; 2S 16,7; Ž 59,3)4if I have repaid my friend[2] with evil or plundered my enemy without cause, (1S 24,7; 1S 26,9; Ž 55,20)5let the enemy pursue my soul and overtake it, and let him trample my life to the ground and lay my glory in the dust. (Ž 89,39; Da 8,7)6Arise, O Lord, in your anger; lift yourself up against the fury of my enemies; awake for me; you have appointed a judgment. (Jb 8,6; Ž 3,7; Ž 35,23; Ž 44,23; Ž 59,4; Ž 94,2; Iz 33,10)7Let the assembly of the peoples be gathered about you; over it return on high.8The Lord judges the peoples; judge me, O Lord, according to my righteousness and according to the integrity that is in me. (Ž 18,20; Ž 26,1; Ž 35,24; Ž 43,1; Ž 58,11)9Oh, let the evil of the wicked come to an end, and may you establish the righteous— you who test the minds and hearts,[3] O righteous God! (1S 16,7; 1Pa 28,9; Jb 23,10; Ž 11,5; Ž 26,2; Ž 139,1; Jr 11,20; Jr 17,10; Jr 20,12; Zj 2,23)10My shield is with God, who saves the upright in heart. (2Pa 29,34; Ž 62,8)11God is a righteous judge, and a God who feels indignation every day. (Jb 8,3; Na 1,2; Na 1,6)12If a man[4] does not repent, God[5] will whet his sword; he has bent and readied his bow; (Dt 32,41; Ž 11,2; Ž 21,12; Ž 37,14)13he has prepared for him his deadly weapons, making his arrows fiery shafts. (Ž 18,14; Ef 6,16)14Behold, the wicked man conceives evil and is pregnant with mischief and gives birth to lies. (Jb 15,35; Iz 33,11; Iz 59,4; Jk 1,15)15He makes a pit, digging it out, and falls into the hole that he has made. (Ž 9,15; Ž 57,6; Ž 119,85; Př 26,27; Př 28,10; Kaz 10,8)16His mischief returns upon his own head, and on his own skull his violence descends. (Sd 9,24; 1Kr 2,32; Est 7,10; Est 9,25; Ž 94,23; Ž 141,10; Př 5,22)17I will give to the Lord the thanks due to his righteousness, and I will sing praise to the name of the Lord, the Most High. (Ž 9,2)