1Žalm písně, při posvěcení domu Davidova.2Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.3Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.4Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.5Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.6Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.7I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.8Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.9I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:10Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?11Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.12I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. [ (Psalms 30:13) Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu. ]
1A Psalm of David. A song at the dedication of the temple. I will extol you, O Lord, for you have drawn me up and have not let my foes rejoice over me. (2S 5,11; 1Pa 22,1; Ž 13,4; Ž 25,2; Ž 35,19; Ž 35,24; Ž 107,32)2O Lord my God, I cried to you for help, and you have healed me. (Ž 6,2; Ž 88,13)3O Lord, you have brought up my soul from Sheol; you restored me to life from among those who go down to the pit.[1] (Ž 16,10; Ž 28,1)4Sing praises to the Lord, O you his saints, and give thanks to his holy name.[2] (1Pa 16,4; Ž 50,5; Ž 97,12)5For his anger is but for a moment, and his favor is for a lifetime.[3] Weeping may tarry for the night, but joy comes with the morning. (Jb 33,26; Ž 63,3; Ž 103,9; Ž 126,5; Iz 26,20; Iz 54,7; 2K 4,17)6As for me, I said in my prosperity, “I shall never be moved.” (Jb 29,18; Ž 10,6; Př 1,32)7By your favor, O Lord, you made my mountain stand strong; you hid your face; I was dismayed. (Dt 31,17; 2S 5,9; 2S 24,10; Ž 104,29)8To you, O Lord, I cry, and to the Lord I plead for mercy: (Ž 142,1)9“What profit is there in my death,[4] if I go down to the pit?[5] Will the dust praise you? Will it tell of your faithfulness? (Ž 6,5)10Hear, O Lord, and be merciful to me! O Lord, be my helper!” (Ž 27,7)11You have turned for me my mourning into dancing; you have loosed my sackcloth and clothed me with gladness, (Ex 15,20; 2S 6,14; Ž 149,3; Ž 150,4; Jr 31,4; Jr 31,13; Pl 5,15)12that my glory may sing your praise and not be silent. O Lord my God, I will give thanks to you forever! (Ž 16,9)