1Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.2Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.3Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.4Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,5Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?6Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.7Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.8Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky. [ (Psalms 12:9) Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými. ]
1To the choirmaster: according to The Sheminith.[1] A Psalm of David. Save, O Lord, for the godly one is gone; for the faithful have vanished from among the children of man. (Iz 57,1; Mi 7,2)2Everyone utters lies to his neighbor; with flattering lips and a double heart they speak. (1Pa 12,33; Ž 5,9; Ž 41,6; Ž 144,8; Jr 9,8; Ř 16,18; Jk 1,8)3May the Lord cut off all flattering lips, the tongue that makes great boasts, (Ž 12,2; Ž 17,10; Da 7,8; Zj 13,5)4those who say, “With our tongue we will prevail, our lips are with us; who is master over us?”5“Because the poor are plundered, because the needy groan, I will now arise,” says the Lord; “I will place him in the safety for which he longs.” (Ž 9,12; Ž 55,18; Ž 82,8; Iz 33,10)6The words of the Lord are pure words, like silver refined in a furnace on the ground, purified seven times. (Ž 18,30; Ž 19,8; Ž 119,140; Př 30,5)7You, O Lord, will keep them; you will guard us[2] from this generation forever.8On every side the wicked prowl, as vileness is exalted among the children of man.