Přihlaste se zdarma

Přísloví 4

Bible Kralická

1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost. 2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého. 3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své, 4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš. 5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých. 6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě. 7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost. 8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš. 9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě. 10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého. 11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými. 12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se. 13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj. 14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků. 15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí. 16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí, 17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí. 18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne. 19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou. 20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého. 21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého. 22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím. 23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život. 24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe. 25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou. 26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny. 27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého. 

Public Domain

Přísloví 4

Český ekumenický překlad



1  Synové, slyšte otcovské kárání, pozornost věnujte poznávání rozumnosti.  2  Vždyť jsem vám předal výborné znalosti, moje učení neopouštějte:  3  Když jsem byl jako syn u svého otce, útlý jedináček při své matce,  4  on mě vyučoval, říkával mi: „Drž se celým srdcem mých slov, dbej na mé příkazy a budeš živ.  5  Získej moudrost, získej rozumnost. Na výroky mých úst nezapomeň, neodchyl se od nich.  6  Neopouštěj ji, bude tě střežit. Miluj ji, bude tě chránit.  7  Počátek moudrosti je: Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost.  8  Obklop se jí, vyvýší tě; oslaví tě, když ji obejmeš.  9  Vloží ti na hlavu půvabný věnec, ozdobnou korunu ti předá.  10  Slyš, můj synu, přijmi mé výroky, živ budeš mnoho let.  11  Cestě moudrosti jsem tě učil, vodil tě stopami přímosti.  12  Půjdeš-li jimi, kroky tvé neuvíznou, jestliže poběžíš, neklopýtneš.  13  Napomenutí se chop a neochabuj, dodržuj je, to je tvůj život.  14  Nevcházej na stezku svévolníků, cestou zlých se neubírej.  15  Vyhni se jí, nechoď po ní, odstup od ní a jdi dál.  16  Neusnou, když nespáchají něco zlého, o spánek jsou připraveni, když někoho nepřivedou k pádu.  17  Chlebem svévole se živí, vínem násilí se napájejí.  18  Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.  19  Cesta svévolníků je však jako soumrak, nevědí, o co klopýtnou.  20  Můj synu, věnuj pozornost mým slovům, k mým výrokům nakloň ucho.  21  Ať nesejdou ti z očí, střez je v hloubi srdce.  22  Dají život těm, kteří je nalézají, a zdraví celému jejich tělu.  23  Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život.  24  Odvracej svá ústa od falše a od svých rtů vzdal neupřímnost.  25  Tvé oči ať hledí rovně, zpříma před sebe se dívej.  26  Sleduj stopy svých nohou, všechny tvé cesty ať jsou pevné.  27  Napravo ani nalevo se neuchyluj, odvrať od zlého svou nohu.“