Přihlaste se zdarma

Jób 27

Bible Kralická

1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl: 2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou, 3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých, 4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti. 5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe. 6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy. 7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník. 8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho? 9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení? 10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času? 11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím. 12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte? 13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají: 14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem. 15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati. 16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů: 17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí. 18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný. 19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není. 20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher. 21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho. 22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude. 23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého. 

Public Domain

Jób 27

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Jób pak pokračoval v pronášení svých průpovědí takto:  2  „Jakože živ je Bůh, on upírá mi právo, Všemocný naplnil hořkostí mou duši.  3  Ale dokud budu dýchat, dokud Boží dech bude v mých chřípích,  4  mé rty nevysloví podlost a můj jazyk nebude hovořit lstivě.  5  Jsem dalek toho prohlásit vás za spravedlivé, dokud nezhynu, své bezúhonnosti se nevzdám,  6  setrvám ve spravedlnosti a neochabnu, srdce nebude mě hanět za žádný můj den.  7  Můj nepřítel však ať je na tom jako svévolník, a ten, kdo proti mně povstává, jako bídák.  8  Jakou naději na zisk má rouhač, vezme-li mu Bůh život?  9  Bude Bůh poslouchat jeho křik, až bude v tísni?  10  Najde blaho ve Všemocném, bude přivolávat Boha v každém čase?  11  Chci vás poučit o Boží moci, netajit, jak tomu je s Všemocným.  12  Hle, sami jste to všichni uzřeli, proč se tedy oddáváte přeludům?  13  Toto je před Bohem úděl člověka svévolného, dědictví ukrutníků, jež dostanou od Všemocného:  14  Rozmnoží-li se jejich synové, přijde na ně meč, jejich potomci se nenasytí chlebem;  15  ty, co vyváznou, ty pohřbí smrt, jejich vdovy nebudou je oplakávat.  16  Kdyby někdo nakupil stříbra jak prachu a navršil oděvů jak hlíny,  17  co navrší, to oblékne spravedlivý a stříbro připadne nevinnému.  18  Svůj dům postavil jako mol, jako chatrč, kterou si udělal hlídač.  19  Boháč ulehne a už se nesebere, než rozevře oči, nebude tu.  20  Hrůzy ho dostihnou jako příval vod, vichřice ho zachvátí v noci,  21  odnese ho východní vítr a bude pryč, vichr jej odvane z jeho místa.  22  Tím ho Bůh postihne nelítostně, před jeho rukou bude marně prchat.  23  Budou nad ním tleskat rukama a ušklíbnou se nad místem, kde býval.“