Přísloví 24,13 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi. 2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví. 3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn. 4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným. 5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly. 6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců. 7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých. 8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou. 9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač. 10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá. 11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel? 12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho? 13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým. 14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata. 15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho. 16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém. 17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé, 18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj. 19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných. 20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne. 21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj. 22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná? 23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré. 24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové. 25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého. 26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá. 27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj. 28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými. 29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho. 30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého, 31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená. 32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze. 33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel, 34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Rady pro život

1 Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi, 2 neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily. 3 Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje; 4 kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem. 5 Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu. 6 Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství. 7 Příliš vysoko je moudrost pro pošetilého, ten v bráně neotevře ústa. 8 Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem. 9 Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí. 10 Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých. 11 Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu? 12 Řekneš-li: „My jsme to nevěděli,“ což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů. 13 Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká. 14 Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena. 15 Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá! 16 Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí. 17 Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci, 18 nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv. 19 Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům. 20 Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo. 21 Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými; 22 kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou?

DRUHÁ ČÁST

23 I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré. 24 Kdo řekne svévolníkovi: „Jsi spravedlivý,“ na toho bude láteřit lid, na toho zanevřou národy. 25 Ti, kdo mu domluví, dojdou blaha, a budou požehnáni vším dobrým. 26 Na rty líbá ten, kdo dává správné odpovědi. 27 Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům. 28 Nebuď bezdůvodně svědkem proti bližnímu! Chceš svými rty klamat? 29 Neříkej: „Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů.“ 30 Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu, 31 a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena. 32 Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl: 33 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si 34 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 K zlým lidem nechovej žádnou závist, po jejich společnosti nedychti. 2 V srdcích přemýšlejí o násilí, svými rty mluví, aby trápili. 3 Moudrost dovede postavit dům, šikovnost jej umí upevnit. 4 Poznání pak jeho pokoje plní majetkem vzácným a překrásným. 5 Moudrý zmůže víc než velký silák, ten, kdo má znalosti, sílu přemáhá. 6 Svůj boj vyhraješ dík dobrým radám, ve množství rádců je záchrana. 7 Hlupák na moudrost nedosáhne, ve shromáždění obce musí pomlčet. 8 Kdo stále vymýšlí, jak by škodil, toho pojmenují Úskočný. 9 Výmysly hlupáků jsou vlastně hřích, drzoun je každému odporný. 10 Pokud se budeš v těžký den hroutit, tvá síla za moc nestojí. 11 Zachraňuj ty, kdo jsou vlečeni k smrti, ujmi se těch, jež vedou k popravě! 12 Copak chceš říci: „My jsme to nevěděli“? Tomu, jenž zkoumá srdce, vše jasné je! Strážce tvé duše o všem ví, každému jeho skutky odplatí! 13 Jez med, můj synu, vždyť je tak dobrý, plástev je sladká na patře. 14 Právě tak zachutná tvé duši moudrost – najdeš-li ji, budoucnost patří tobě, tvá naděje tě nezklame! 15 Nečíhej, ničemo, u bytu spravedlivého, neodvažuj se škodit jeho příbytku! 16 Spravedlivý vstane, i kdyby sedmkrát padl, jediné sklouznutí ale zničí ničemu. 17 Neraduj se, když tvůj nepřítel padne, nejásej v srdci nad jeho klesnutím. 18 Hospodinu by se nelíbil ten pohled, mohl by od něj odvrátit svůj hněv. 19 Kvůli zlosynům se nemusíš zlobit, darebákům nemáš co závidět. 20 Budoucnost nečeká lidi zlé, svíce darebáků uhasne! 21 Cti Hospodina, synu, a také krále, nezačínej si s buřiči. 22 Vždyť jejich zkáza přijde nenadále; jak budou oba trestat, kdo to ví?

Další slova mudrců

23 Zde jsou další slova mudrců: Stranit někomu u soudu není vůbec dobré. 24 Kdo omilostní darebáka, bude proklínán lidmi, takovému budou spílat národy. 25 Žalobci však bývají oblíbeni, takoví se jen chvály dočkají. 26 Upřímná odpověď – na rty polibek. 27 Zvládni svou práci venku, o své pozemky se postarej, potom si můžeš stavět dům. 28 Nesvědč proti bližnímu pro nic za nic; chceš snad oklamávat svými rty? 29 Neříkej: „Zachovám se k němu jak on ke mně, každému jeho skutky oplatím!“ 30 Jednou jsem šel kolem lenochova pole, kolem vinice někoho, kdo přišel o rozum – 31 všechno bylo zarostlé trním, všechno pokrývaly kopřivy, kamenná zídka celá zbořená! 32 To, co jsem viděl, jsem si vzal k srdci, z onoho pohledu jsem se poučil: 33 Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku složíš ruce a poležíš; 34 najednou tě jak tulák navštíví nouze, bída tě přepadne jako loupežník!