Přísloví 23 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. 2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. 3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Zvaž, s kým máš co činit

1 Jestliže zasedneš k jídlu s vladařem, dobře rozvaž, co je před tebou. 2 Nasadíš si nůž na hrdlo, budeš-li nenasytný. 3 Nedychti po jeho pochoutkách, je to ošidný pokrm. 4 Neštvi se za bohatstvím, z vlastního rozumu toho zanech. 5 Jen letmo na ně pohlédneš, už není! Vždycky si opatří křídla, jak orel odlétne k nebi. 6 Nejez pokrm nepřejícího, nedychti po jeho pochoutkách! 7 Vždyť je to duše vypočítavá. Říká ti: „Jez a pij,“ ale jeho srdce s tebou není. 8 Snědené sousto zvrátíš a pokazíš svá vlídná slova. 9 Nedomlouvej hlupákovi, neboť pohrdne tvou prozíravou řečí. 10 Neposunuj dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků, 11 neboť jejich zastánce je mocný, on povede jejich spor proti tobě. 12 Ber si k srdci napomenutí a pozorně naslouchej výrokům poznání.

— Přijímej otcovské naučení

13 Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí. 14 Nabiješ mu holí a jeho život vysvobodíš od podsvětí. 15 Můj synu, bude-li tvé srdce moudré, zaraduje se i moje vlastní srdce. 16 Zajásá mé ledví, když tvé rty budou mluvit, co je správné. 17 Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale ať horlí pro bázeň před Hospodinem po všechny dny. 18 Však to budoucnost ukáže! Tvá naděje nebude zmařena. 19 Ty, můj synu, poslouchej a zmoudříš, veď své srdce touto cestou: 20 Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa, 21 vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry. 22 Poslouchej otce, on tě zplodil, a matkou nepohrdej, když zestárla. 23 Pravdu získej a nekupči moudrostí, kázní a rozumností. 24 Otec spravedlivého velice jásá, zplodil moudrého a raduje se z něho. 25 Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, tvoje rodička ať jásá. 26 Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty. 27 Vždyť nevěstka je hluboká jáma, těsná studna je cizinka. 28 Číhá jak zákeřník a zaviní, že přibývá mezi lidmi věrolomných.

— Nevysedávej u vína

29 Komu zbude „Ach“ a komu „Běda“? Komu sváry? Komu plané řeči? Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak? 30 Těm, kdo se zdržují u vína, kdo chodí okoušet kořeněný nápoj. 31 Nehleď na víno, jak se rdí, jak jiskří v poháru. Vklouzne hladce 32 a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije. 33 Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti, z tvého srdce budou vycházet proradné řeči. 34 Bude ti, jako bys ležel v srdci moře, jako bys ležel s rozbitou hlavou. 35 „Zbili mě a nic mě nebolí, ztloukli mě a nevím o tom. Až procitnu, vyhledám to zas a zase.“

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Když s mocným člověkem k jídlu sedáš si, dobře si uvědom, co se ti nabízí. 2 Neukrotíš-li svoji chuť, sám si do krku vrazíš nůž. 3 Po jeho lahůdkách nedychti – ten pokrm je totiž ošidný! 4 Nenič se honbou za bohatstvím, měj rozum a rychle přestaň s tím. 5 Jen je zahlédneš, bohatství už tu není, jak orel křídla rozepne, k nebi uletí! 6 Raději nejez pokrm lakomce, po jeho lahůdkách nedychti. 7 V duchu jen počítá – je už takový, když říká: „Jez a pij,“ není upřímný. 8 Sousta, jež snědl jsi, vyzvracíš, tvoje lichotky budou zmařeny! 9 Cokoli říkat tupci je zbytečné, moudrostí tvých slov jen pohrdne. 10 Neposunuj dávné mezníky, od pole sirotků dej ruce pryč! 11 Jejich Zastánce je totiž mocný – sám proti tobě povede jejich při. 12 Veď svoji mysl ke vzdělání, své uši k řečem poučným. 13 Své dítě učit kázni neváhej, dáš-li mu metlou, neumře! 14 Když mu sám metlou nabiješ, jeho duši z pekla vytrhneš. 15 Bude-li, synu, tvé srdce moudré, mé srdce zajásá, to mi věř. 16 Celé mé nitro se zaraduje, budou-li tvé rty mluvit poctivě. 17 Závist k hříšníkům v srdci nechovej, v úctě k Hospodinu žij každý den. 18 Budoucnost totiž patří tobě – tvá naděje tě nezklame! 19 Poslouchej, synu, a buď moudrý, na cestu zaveď srdce své: 20 Nepatři k těm, kdo se opíjejí vínem, k hltounům masa neřaď se. 21 Pijáka i žrouta přece čeká bída, ospalost člověka do hadrů obléká! 22 Poslouchej otce, který tě zplodil, nepohrdej svou matkou, až zestárne. 23 Pravdu získej, za nic ji neprodávej, rovněž tak moudrost, kázeň, rozumnost. 24 Otec spravedlivého je naplněn štěstím, rodič moudrého má důvod k radosti. 25 Tvůj otec i matka ať tedy mají radost, tvoji rodičku ať štěstí naplní! 26 Věnuj mi, synu můj, své srdce, nespouštěj oči z cesty mé: 27 Nevěstka je jak bezedná jáma, těsnou studnou se stane svůdkyně. 28 Jak lupič ve skrytu na kořist číhá, řady nevěrníků spěchá rozmnožit! 29 Čí to „au“ a čí to „oj“? Čí ten křik a čí ten boj? Čí boulí bezpočet? Čí oči zarudlé? 30 Těch, kdo u vína vysedávají, těch, kdo vyhledávají nápoje! 31 Do vína nezahleď se – jak rudé je, jak v poháru jen jiskří, jak hladce klouže do hrdla! 32 Nakonec ale jako zmije uštkne, dokáže otrávit jako had. 33 Tvé oči uvidí prapodivně, tvé srdce bude mluvit spleteně. 34 Bude ti, jako bys usnul na moři, jako bys ulehl stožáru na špici. 35 Prý: Dostal jsem ránu? Nebolí! Že zbili mě? Už nevím kdy! Až se proberu, dám si víc!