Jób 35

Bible Kralická

1 Ještě mluvil Elihu, a řekl: 

2 Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží? 

3 Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil? 

4 Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou. 

5 Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty. 

6 Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš? 

7 Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme? 

8 Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje. 

9 Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených, 

10 Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci. 

11 On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí. 

12 Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni. 

13 A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni. 

14 Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho. 

15 Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké. 

16 A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své. 

Public Domain

Jób 35

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

TŘETÍ ŘEČ ELÍHÚOVA - — Vyvýšenost Boží

1  Na to navázal Elíhú slovy:  

2  „Myslíš si, že je to podle práva říkat: ‚Moje spravedlnost převyšuje Boží?‘  

3  Říkat: ‚Co z toho máš? Co mi prospěje, nebudu-li hřešit?‘  

4  Odpovím ti několika slovy, i tvým přátelům, kteří jsou s tebou.  

5  Pohleď na nebe a viz, popatř na mraky vysoko nad sebou.  

6  Jestliže jsi zhřešil, čeho jsi dosáhl proti němu? Bude-li tvých přestoupení sebevíc, co mu tím uděláš?  

7  Jestliže jsi jednal spravedlivě, co jsi mu dal, co přijal z tvé ruky?  

8  Jen člověka jako ty zasáhne tvá svévole, lidského syna tvá spravedlnost.  

— Mlčení Boží

9  Lidé křičí pro množství útisku, volají o pomoc pro tvrdou paži mocných,  

10  a nikdo se nezeptá: ‚Kde je Bůh, můj Učinitel, který dává člověku i v noci prozpěvovat,  

11  vyučuje nás a nikoli zvířata zemská a činí nás moudřejší nad nebeské ptactvo?‘  

12  Potom jim ovšem neodpovídá, když křičí pro pýchu zlovolných.  

13  Bůh přece nedá sluchu falši, Všemocný na to ani nepohlédne,  

14  zvláště když o něm prohlašuješ: ‚Nedívá se na to.‘ Tvá pře je před ním, jen na něho čekej!  

15  Jestliže tedy nestíhá hněvem a nestará se příliš o zpupnost,  

16  Jób si otevírá ústa do větru a neuváženě vede zbytečné řeči.“  

© 2001 Česká biblická společnost

Jób 35

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Jób 35

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Bůh tě neslyší

1 A Elihu mluvil dál: 

2 „Myslíš si, že máš právo říkat: ‚Jsem spravedlivější než Bůh‘? 

3 Říkáš totiž, co prý tím získáš: ‚Co z toho mám, být bez hříchu?‘ 

4 Na tyhle řeči ti tedy odpovídám a s tebou i tvým přátelům: 

5 Podívej se k nebi, jen pohlédni, pozoruj mraky – jsou vyšší, než jsi ty. 

6 Když budeš hřešit, co mu způsobíš? Když rozmnožíš své viny, jak mu ublížíš? 

7 Když budeš spravedlivý, jak ho tím obdaříš? Co by si od tebe mohl vzít? 

8 Tvá ničemnost škodí člověku jako ty, tvou spravedlnost pocítí jen smrtelník! 

9 Lidé úpějí pod hrozným útlakem, pod vládou mocných křičí o pomoc. 

10 Nikdo však neptá se: ‚Co Bůh, můj Stvořitel, který písněmi rozeznívá noc, 

11 který nás vyučuje i skrze dobytek a který nám na ptácích ukazuje moudrost?‘ 

12 Když tedy volají a on se nehlásí, je to pro zpupnost těch lidí zlých. 

13 Je to marné, Bůh je neslyší, Všemohoucí je pomíjí! 

14 Co teprve, říkáš-li, že ho nikde nevnímáš, že tvá pře leží u něj a ty na něj čekáš, 

15 že prý ve svém hněvu nikdy netrestá a že se o ničemnost vůbec nestará! 

16 Job si tu však otevírá ústa naprázdno – mluví dál a dál, a přitom neví co!“ 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28