Žalm 49,19 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. 2 Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští. 3 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý. 4 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost. 5 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou. 6 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla? 7 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí. 8 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení, 9 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky), 10 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení. 11 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce. 12 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými. 13 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou. 14 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah. 15 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. 16 Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah. 17 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho. 18 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho. 19 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje: 20 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

SLYŠTE TO, VŠICHNI LIDÉ

1 Pro předního zpěváka. Pro Kórachovce, žalm. 2 Slyšte to, všichni lidé, všichni obyvatelé světa, naslouchejte, 3 ať jste rodu prostého anebo urození, boháči i ubožáci. 4 Moje ústa budou vyhlašovat moudrost, mé srdce bude rozjímat o rozumnosti. 5 Nakloním své ucho ku příslovím, při citeře předložím svou hádanku i výklad. 6 Proč bych se bál ve zlých dnech, když mě obklopují zvrhlí záškodníci, 7 kteří spoléhají na své jmění a svým velkým bohatstvím se chlubí? 8 Nikdo nevykoupí ani bratra, není schopen vyplatit Bohu sám sebe. 9 Výkupné za lidský život je tak velké, že se každý musí provždy zříci toho, 10 že by natrvalo, neustále žil a nedočkal se zkázy. 11 Vždyť vidí, že umírají moudří, hynou stejně jako hlupák nebo tupec a své jmění zanechají jiným. 12 Ti však myslí, že tu jejich domy budou věčně, jejich příbytky po všechna pokolení, svými jmény nazývají role. 13 Ale člověk, byť byl ve cti, nemusí ani noc přečkat; podobá se zvířatům, jež zajdou. 14 To je cesta těch, kdo bláznovství se drží; za nimi jdou ti, kdo si libují v jejich řečech. -Sela- 15 Ženou se jak ovce do podsvětí, sama smrt je pase. Zrána je pošlapou lidé přímí, a co vytvořili, zhltne podsvětí, trvání to nemá. 16 Avšak mne Bůh ze spárů podsvětí vykoupí, on mě přijme! -Sela- 17 Jen se neboj, bohatne-li někdo a množí-li slávu svého domu; 18 zemře, nic nevezme s sebou, jeho sláva za ním nesestoupí. 19 I když zaživa si dobrořečil: „Chválí tě, že sis to zařídil tak dobře,“ 20 musí se přidat k pokolení svých otců, kteří nikdy nezahlédnou světlo. 21 Člověk, byť byl ve cti, nemusí mít rozum, podobá se zvířatům, jež zajdou. - Sela-

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Pro předního zpěváka. Žalm synů Korachových. 2 Všechny národy, naslouchejte, obyvatelé světa, poslyšte, 3 obyčejní lidé tak jako důležití, ať už jste chudí nebo bohatí. 4 Z mých úst teď moudrá slova zazní, rozumně mé srdce přemýšlí, 5 své ucho nakláním k moudré písni, za zvuků citery tajemství odhalím: 6 Proč bych se bát měl ve zlých časech, když jsem obklopen záští nepřátel? 7 Oni se spoléhají na vlastní jmění, chlubí se velikostí svého bohatství. 8 Jeden druhého však vykoupit nedokáže, nevnutí za něj Bohu úplatek. 9 Výkupné za život je příliš drahé, nikdo z nich toto nikdy nesvede! 10 Nikdo nebude naživu věčně, hrobová jáma nikoho nemine. 11 Jak vidno, i moudrý člověk zemře, stejně tak hyne tupec a hrubián, každý své jmění cizím zanechá! 12 Jejich hroby jim budou věčnými domy,^[1] na věky věků jim budou obydlím, třebaže dříve vlastnili pozemky. 13 Při vší své nádheře tu lidé nezůstanou, tak jako zvířata musí zahynout! 14 Takto dopadnou, kdo jsou si sebou jistí, i ti, kdo obdivují jejich výroky. séla 15 Do hrobu zahnáni budou jak ovce, smrt bude nakonec jejich pastýřem! Ráno pak poctiví pošlapají je, když jejich tělo bude v hrobě hnít daleko od jejich slavných obydlí. 16 Můj život ale Bůh z hrobu vykoupí, on mě vytrhne z jeho sevření! séla 17 Proto se nestrachuj, když někdo bohatne ani když jeho dům slavně vzmáhá se. 18 Až zemře, nic s sebou nepobere, jeho nádhera s ním dolů nepůjde. 19 Za svého života sám sobě dobrořečil: „Musí se uznat, že máš blahobyt!“ 20 Musí však odejít za svými předky, světlo už nikdy nespatří. 21 Při vší své nádheře když lidé neprohlédnou, tak jako zvířata musí zahynout.