Numeri 24 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Vida pak Balám, že by se líbilo Hospodinu, aby dobrořečil Izraelovi, již více nešel jako prvé, jednou i po druhé, k čárům svým, ale obrátil tvář svou proti poušti. 2 A pozdvih očí svých, viděl Izraele bydlícího v staních po svých pokoleních, a byl nad ním duch Boží. 3 I vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající otevřené oči, 4 Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči: 5 Jak velmi krásní jsou stánkové tvoji, Jákobe, příbytkové tvoji, Izraeli! 6 Tak jako se potokové rozšiřují, jako zahrady vedlé řeky, jako stromoví aloes, kteréž štípil Hospodin, jako cedrové podlé vod. 7 Poteče voda z okovu jeho, a símě jeho u vodách mnohých. A král jeho vyvýšen bude více než Agag, a vyzdvihne se království jeho. 8 Bůh silný vyvedl jej z Egypta, jako udatnost jednorožcova jest jemu; sžereť národy protivné sobě, a kosti jich potře a střelami svými prostřílí. 9 Složil se a ležel jako lvíče, a jako lev zůřivý; kdo jej zbudí? Kdo by požehnání dával tobě, požehnaný bude, a kdožť by zlořečil, bude zlořečený. 10 Tedy zapáliv se hněvem Balák proti Balámovi, tleskl rukama svýma a řekl Balámovi: Abys zlořečil nepřátelům mým, povolal jsem tebe, a aj, ustavičně dobrořečil jsi jim již po třikrát. 11 Protož nyní navrať se raději k místu svému. Bylť jsem řekl: Velikou ctí tě ctíti chci, a hle, Hospodin zbavil tě cti. 12 Jemuž odpověděl Balám: Však hned poslům tvým, kteréž jsi poslal ke mně, mluvil jsem, řka: 13 Byť mi dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nebudu moci přestoupiti řeči Hospodinovy, abych činil dobré neb zlé sám od sebe; což mi Hospodin oznámí, to mluviti budu, 14 (Ale však ještě já, již odcházeje k lidu svému, počkej, poradím tobě,) co učiní lid ten lidu tvému v posledních dnech. 15 Tedy vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající oči otevřené, 16 Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž zná naučení nejvyššího, a vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči: 17 Uzřímť jej, ale ne nyní, pohledím na něj, ale ne z blízka. Vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele, kteráž poláme knížata Moábská, a zkazí všecky syny Set. 18 I bude Edom podmaněn, a Seir v vládařstí přijde nepřátelům svým; nebo Izrael zmužile sobě počínati bude. 19 Panovati bude pošlý z Jákoba, a zahladí ostatky z každého města. 20 A když uzřel Amalecha, vzav podobenství své, řekl: Jakož počátek národů Amalech, tak konec jeho do gruntu zahyne. 21 Uzřev pak Cinea, vzav podobenství své, řekl: Pevný jest příbytek tvůj, a na skále založils hnízdo své; 22 Ale však vyhnán bude Cineus, Assur zajatého jej povede. 23 Opět vzav podobenství své, řekl: Ach, kdo bude živ, když toto učiní Bůh silný? 24 A bárky z země Citim připlynou a ssouží Assyrské, ssouží také Židy, ale i ten lid do konce zahyne. 25 Potom vstav Balám, odšel a navrátil se na místo své; Balák také odšel cestou svou.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

1 Bileám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal. Neuchýlil se tedy jako podvakrát předtím k zaklínadlům, nýbrž obrátil se tváří k poušti. 2 Když se Bileám rozhlédl, spatřil, jak Izrael táboří kmen vedle kmene. Tu se ho zmocnil Boží duch 3 a on pronesl svou průpověď: „Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého, 4 výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči. 5 Jak skvělé jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, Izraeli! 6 Rozprostírají se jako úvaly, jako zahrady nad řekou, jako vonné stromoví vysázené Hospodinem, jako cedry při vodách. 7 Z jeho věder se řinou vody, jeho símě je hojně zavlažováno, jeho král bude vyvýšen nad Agaga, jeho království bude povzneseno. 8 Bůh, který ho vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců. Zhltne pronárody, své protivníky, rozhryže jim kosti, protkne je svými šípy. 9 Stočil se a lehl jako lev, jak lvice. Donutí ho někdo, aby povstal? Kdo ti bude žehnat, buď požehnán, kdo tě bude proklínat, buď proklet.“ 10 Tu Balák vzplanul proti Bileámovi hněvem. Tleskl rukama a osopil se na Bileáma: „Povolal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jim jen žehnáš, dokonce již potřetí. 11 Tak si běž, odkud jsi přišel! Přislíbil jsem ti převelikou poctu, avšak Hospodin tě té pocty zbavil.“ 12 Bileám odvětil Balákovi: „Což jsem neříkal už tvým poslům, které jsi ke mně poslal: 13 I kdyby mi Balák dal svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a učinit z vlastní vůle něco dobrého nebo zlého. Budu mluvit, co řekne Hospodin! 14 A teď tedy jdu ke svému lidu. Ale ještě ti sdělím, co tento lid v budoucnu učiní tvému lidu.“ 15 I pronesl svou průpověď: „Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého, 16 výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž má poznání od Nejvyššího, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči. 17 Vidím jej, ne však přítomného, hledím na něj, ne však zblízka. Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele. Protkne spánky Moába, témě všech Šétovců. 18 Bude podroben i Edóm, podroben bude Seír, Jákobovi nepřátelé. Izrael si povede zdatně. 19 Panovat bude ten, jenž vzejde z Jákoba, a zahubí toho, kdo vyvázne z města.“ 20 Když uviděl Amáleka, pronesl svou průpověď: „Amálek je prvotina pronárodů, ale skončí v záhubě.“ 21 Když uviděl Kénijce, pronesl svou průpověď: „Tvé sídlo je mohutné, tvé hnízdo leží na skalisku, 22 stejně však přijde vniveč, Kajine, jen co tě Ašúr odvede do zajetí!“ 23 Pak pronesl svou průpověď: „Běda! Kdo zůstane naživu, až to Bůh vykoná? 24 Loďstvo od kitejských břehů pokoří Ašúra, pokoří Ebera. Ale v záhubě skončí i ono.“ 25 I vydal se Bileám na cestu a vrátil se, odkud přišel. Rovněž Balák šel svou cestou.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Balaám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal, a tak nešel vyhledávat věštby jako předešle, ale vydal se k poušti. 2 Když pak Balaám pozvedl oči a spatřil Izrael tábořící podle kmenů, přišel na něj Boží Duch. 3 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: „Toto praví Balaám, syn Beorův, toto praví jasnozřivý muž. 4 Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč, jenž vidění Všemohoucího spatřuje, jenž padá na tvář a jeho oči jsou odkryty: 5 Jak krásné jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, ó Izraeli! 6 Jak palmové háje se prostírají, jako nad řekou zahrady, jako aloe, jež sázel Hospodin, jak cedry u vody. 7 Z jeho věder voda poteče, jeho símě bude mít vody bohatě. Jeho král bude nad Agaga^[1] vyvýšen, jeho království se pozvedne. 8 Bůh, jenž vyvedl je z Egypta, je pro ně silou rohů buvolích. Národy nepřátel svých spolyká, jejich kosti ohryže, jejich šípy rozláme. 9 Schoulil se, ulehl jako lev, jako lvice – kdo vstát ho přiměje? Ať jsou požehnáni, kdo ti žehnají, a zlořečeni, kdo ti zlořečí!“^[2] 10 Balák na to proti Balaámovi vybuchl hněvem. Spráskl ruce a řekl mu: „Pozval jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jim už potřetí jen žehnáš a žehnáš! 11 Hned zmiz, vrať se domů! Říkal jsem: ‚Zahrnu tě poctami,‘ ale Hospodin tě o tu poctu připravil.“ 12 Balaám Balákovi odpověděl: „Copak jsem neříkal už tvým poslům, které jsi za mnou poslal: 13 ‚I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a udělat o své vůli cokoli dobrého nebo zlého – řeknu jen to, co řekne Hospodin‘? 14 Hned odejdu domů ke svým, ale ještě ti povím, jak ten lid v budoucnu naloží s tvým lidem.“

Balaámova čtvrtá průpověď

15 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: „Toto praví Balaám, syn Beorův, toto praví jasnozřivý muž. 16 Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč, jenž má poznání od Nejvyššího, jenž vidění Všemohoucího spatřuje, jenž padá na tvář a jeho oči jsou odkryty: 17 Vidím jej, i když to není teď, hledím na něj, i když ne zblízka: Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele; rozdrtí spánky Moábovy a temeno všech synů Setových. 18 Také Edom bude poražen, poražen bude Seír od svých nepřátel, Izrael bude slavně vítězit. 19 Panovat bude, kdo z Jákoba vzejde, vyhubí ty, kdo v Íru přežijí.“

Balaámovy závěrečné průpovědi

20 Když pak Balaám spatřil Amaleka, pronesl tuto průpověď: „První mezi národy je Amalek, jeho koncem je však věčná záhuba.“ 21 Když spatřil Kenijce, pronesl tuto průpověď: „Tvůj příbytek je pevný, na skále leží hnízdo tvé. 22 Přesto však přijde vniveč, Kaine, jen co tě Ašur vezme do zajetí.“ 23 Potom pronesl další průpověď: „Běda! Kdo přežije, až to Bůh udělá? 24 Loďstvo od kyperských břehů porobí Ašura, porobí Hebera, i je však čeká věčná záhuba!“ 25 Nato Balaám vstal a odešel zpátky domů. Rovněž Balák odešel svou cestou.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Bileam aber sah, dass es gut war in den Augen des HERRN, Israel zu segnen. Da ließ er sich nicht wie die vorigen Male auf Zaubereien ein, sondern wandte sein Gesicht der Wüste zu. 2 Als Bileam aufblickte, sah er Israel im Lager, nach Stämmen geordnet. Da kam der Geist Gottes über ihn, 3 er begann mit seinem Orakelspruch und sagte: Spruch Bileams, des Sohnes Beors, / Spruch des Mannes mit geöffnetem Auge, / (Nu 24,15) 4 Spruch dessen, der Gottesworte hört, / der eine Vision des Allmächtigen sieht, / der niedersinkt mit entschleierten Augen: / 5 Jakob, wie schön sind deine Zelte, / deine Wohnungen, Israel! / (Ž 84,2) 6 Wie Bachtäler ziehen sie sich hin, / wie Gärten an einem Strom, / wie Aloebäume, vom HERRN gepflanzt, / wie Zedern am Wasser. / 7 Von seinen Schöpfeimern rinnt das Wasser, / reichlich Wasser hat seine Saat. / Sein König möge Agag überlegen sein / und seine Königsherrschaft sich erheben. / (1S 15,8) 8 Ja, Gott hat ihn aus Ägypten herausgeführt. / Er hat Hörner wie ein Wildstier. / Er frisst die Nationen, die ihm Feind sind, / er zermalmt ihre Knochen und zerbricht ihre Pfeile. / (Nu 23,22) 9 Er duckt sich, liegt da wie ein Löwe, / wie eine Löwin. Wer wagt es, sie aufzujagen? / Wer dich segnet, ist gesegnet, / und wer dich verflucht, ist verflucht. (Gn 12,3; Gn 27,29; Nu 22,6) 10 Da wurde Balak zornig auf Bileam. Er schlug die Hände zusammen und sagte zu Bileam: Ich habe dich gerufen, damit du meine Feinde verwünschst, siehe, du aber hast sie schon dreimal gesegnet. 11 Und jetzt flieh dorthin, woher du gekommen bist! Ich habe versprochen, dir einen hohen Lohn zu geben, doch siehe, der HERR hat dich daran gehindert, ihn zu erhalten. 12 Bileam antwortete Balak: Habe ich nicht schon zu deinen Boten, die du zu mir geschickt hast, gesagt: 13 Auch wenn mir Balak sein Haus voll Silber und Gold gibt, kann ich dem Befehl des HERRN nicht zuwiderhandeln und nach eigenem Gutdünken Gutes oder Böses bewirken. Ich muss sagen, was der HERR sagt. (Nu 22,18) 14 Siehe, ich gehe jetzt zu meinem Volk zurück. Ich will dir aber noch verraten, was dieses Volk deinem Volk in der Zukunft antun wird. 15 Und er begann mit seinem Orakelspruch und sagte: Spruch Bileams, des Sohnes Beors, / Spruch des Mannes mit geöffnetem Auge, / 16 Spruch dessen, der Gottesworte hört / und die Kunde des Höchsten kennt, / der eine Vision des Allmächtigen sieht, / der niedersinkt mit entschleierten Augen: / 17 Ich sehe ihn, aber nicht jetzt, / ich erblicke ihn, aber nicht in der Nähe: / Ein Stern geht in Jakob auf, / ein Zepter erhebt sich in Israel. / Er zerschlägt Moab die Schläfen / und allen Söhnen Sets den Schädel. / (Gn 49,10; Mt 2,2) 18 Edom wird Eigentum, / Seïr wird Eigentum seiner Feinde / und Israel wird Starkes tun. / 19 Aus Jakob steigt einer herab / und richtet zugrunde, was aus der Stadt entkam. 20 Dann sah er Amalek; er begann mit seinem Orakelspruch und sagte: Die erste unter den Nationen war Amalek, / doch seine Zukunft ist Untergang. (1S 15,2) 21 Dann sah er die Keniter; er begann mit seinem Orakelspruch und sagte: Dein Wohnsitz ist sicher und fest, / dein Nest ist auf Felsen gebaut; / (1S 15,6) 22 doch Kain wird fortgeschafft werden. / Nicht mehr lange, dann führt Assur dich gefangen weg. 23 Er begann mit seinem Orakelspruch und sagte: Weh, wer wird am Leben bleiben, wenn Gott das tut? / 24 Schiffe kommen von den Kittäern, / sie demütigen Assur, sie demütigen Eber. / Doch auch er endet im Untergang. 25 Dann stand Bileam auf, ging und kehrte in seine Heimat zurück und auch Balak zog seines Weges.

English Standard Version

od Crossway

Balaam’s Third Oracle

1 When Balaam saw that it pleased the Lord to bless Israel, he did not go, as at other times, to look for omens, but set his face toward the wilderness. (Nu 23,3; Nu 23,15) 2 And Balaam lifted up his eyes and saw Israel camping tribe by tribe. And the Spirit of God came upon him, (Nu 2,22; Sd 3,10; 1S 19,20; 1S 19,23; 2Pa 15,1; 2Pa 20,14)

Nu 2,22Sd 3,101S 19,201S 19,232Pa 15,12Pa 20,14

3 and he took up his discourse and said, “The oracle of Balaam the son of Beor, the oracle of the man whose eye is opened,^[1] (Nu 23,7) 4 the oracle of him who hears the words of God, who sees the vision of the Almighty, falling down with his eyes uncovered: (Ez 1,28; Ez 3,23; Zj 1,10; Zj 1,17)

Ez 1,28Ez 3,23Zj 1,10Zj 1,17

5 How lovely are your tents, O Jacob, your encampments, O Israel! 6 Like palm groves^[2] that stretch afar, like gardens beside a river, like aloes that the Lord has planted, like cedar trees beside the waters. (Ž 1,3; Ž 104,16; Iz 61,3; Jr 17,8)

Ž 1,3Ž 104,16Iz 61,3Jr 17,8

7 Water shall flow from his buckets, and his seed shall be in many waters; his king shall be higher than Agag, and his kingdom shall be exalted. (1S 15,8; 2S 5,12; 1Pa 14,2; Jr 51,13; Zj 17,1)

1S 15,82S 5,121Pa 14,2Jr 51,13Zj 17,1

8 God brings him out of Egypt and is for him like the horns of the wild ox; he shall eat up the nations, his adversaries, and shall break their bones in pieces and pierce them through with his arrows. (Nu 14,9; Nu 23,22; Nu 23,24; Ž 45,5; Iz 38,13; Jr 50,9; Jr 50,17)

Nu 14,9Nu 23,22Nu 23,24Ž 45,5Iz 38,13Jr 50,9Jr 50,17

9 He crouched, he lay down like a lion and like a lioness; who will rouse him up? Blessed are those who bless you, and cursed are those who curse you.” (Gn 12,3; Gn 27,29; Gn 49,9; Nu 23,24)

Gn 12,3Gn 27,29Gn 49,9Nu 23,24

10 And Balak’s anger was kindled against Balaam, and he struck his hands together. And Balak said to Balaam, “I called you to curse my enemies, and behold, you have blessed them these three times. (Nu 23,11; Jb 27,23; Pl 2,15; Ez 21,14; Ez 21,17; Ez 22,13)

Nu 23,11Jb 27,23Pl 2,15Ez 21,14Ez 21,17Ez 22,13

11 Therefore now flee to your own place. I said, ‘I will certainly honor you,’ but the Lord has held you back from honor.” (Nu 22,17; Nu 22,37) 12 And Balaam said to Balak, “Did I not tell your messengers whom you sent to me, 13 ‘If Balak should give me his house full of silver and gold, I would not be able to go beyond the word of the Lord, to do either good or bad of my own will. What the Lord speaks, that will I speak’? (Nu 16,28; Nu 22,18) 14 And now, behold, I am going to my people. Come, I will let you know what this people will do to your people in the latter days.” (Gn 49,1; Mi 6,5; Zj 2,14)

Balaam’s Final Oracle

15 And he took up his discourse and said, “The oracle of Balaam the son of Beor, the oracle of the man whose eye is opened, (Nu 21,27; Nu 23,7) 16 the oracle of him who hears the words of God, and knows the knowledge of the Most High, who sees the vision of the Almighty, falling down with his eyes uncovered: (Nu 24,4; Sk 7,48) 17 I see him, but not now; I behold him, but not near: a star shall come out of Jacob, and a scepter shall rise out of Israel; it shall crush the forehead^[3] of Moab and break down all the sons of Sheth. (Gn 49,10; Nu 23,9; 2S 8,2; Jr 48,45; Mt 2,2; Zj 22,16)

Gn 49,10Nu 23,92S 8,2Jr 48,45Mt 2,2Zj 22,16

18 Edom shall be dispossessed; Seir also, his enemies, shall be dispossessed. Israel is doing valiantly. (Gn 32,3; Gn 36,8; 2S 8,14; Ž 60,8; Am 9,12)

Gn 32,3Gn 36,82S 8,14Ž 60,8Am 9,12

19 And one from Jacob shall exercise dominion and destroy the survivors of cities!” 20 Then he looked on Amalek and took up his discourse and said, “Amalek was the first among the nations, but its end is utter destruction.” (Ex 17,14; Nu 23,7; 1S 15,3; 1S 15,8)

Ex 17,14Nu 23,71S 15,31S 15,8

21 And he looked on the Kenite, and took up his discourse and said, “Enduring is your dwelling place, and your nest is set in the rock. 22 Nevertheless, Kain shall be burned when Asshur takes you away captive.” 23 And he took up his discourse and said, “Alas, who shall live when God does this? 24 But ships shall come from Kittim and shall afflict Asshur and Eber; and he too shall come to utter destruction.” (Gn 10,4; Gn 10,21; Gn 10,25; Nu 24,20; Da 11,30)

Gn 10,4Gn 10,21Gn 10,25Nu 24,20Da 11,30

25 Then Balaam rose and went back to his place. And Balak also went his way. (Nu 31,8)

King James Version

1 And when Balaam saw that it pleased the LORD to bless Israel, he went not, as at other times, to seek for enchantments, but he set his face toward the wilderness. 2 And Balaam lifted up his eyes, and he saw Israel abiding in his tents according to their tribes; and the spirit of God came upon him. 3 And he took up his parable, and said, Balaam the son of Beor hath said, and the man whose eyes are open hath said: 4 He hath said, which heard the words of God, which saw the vision of the Almighty, falling into a trance , but having his eyes open: 5 How goodly are thy tents, O Jacob, and thy tabernacles, O Israel! 6 As the valleys are they spread forth, as gardens by the river' side, as the trees of lign aloes which the LORD hath planted, and as cedar trees beside the waters. 7 He shall pour the water out of his buckets, and his seed shall be in many waters, and his king shall be higher than Agag, and his kingdom shall be exalted. 8 God brought him forth out of Egypt; he hath as it were the strength of an unicorn: he shall eat up the nations his enemies, and shall break their bones, and pierce them through with his arrows. 9 He couched, he lay down as a lion, and as a great lion: who shall stir him up? Blessed is he that blesseth thee, and cursed is he that curseth thee. 10 And Balak' anger was kindled against Balaam, and he smote his hands together: and Balak said unto Balaam, I called thee to curse mine enemies, and, behold, thou hast altogether blessed them these three times. 11 Therefore now flee thou to thy place: I thought to promote thee unto great honour; but, lo, the LORD hath kept thee back from honour. 12 And Balaam said unto Balak, Spake I not also to thy messengers which thou sentest unto me, saying, 13 If Balak would give me his house full of silver and gold, I cannot go beyond the commandment of the LORD, to do either good or bad of mine own mind; but what the LORD saith, that will I speak? 14 And now, behold, I go unto my people: come therefore, and I will advertise thee what this people shall do to thy people in the latter days. 15 And he took up his parable, and said, Balaam the son of Beor hath said, and the man whose eyes are open hath said: 16 He hath said, which heard the words of God, and knew the knowledge of the most High, which saw the vision of the Almighty, falling into a trance , but having his eyes open: 17 I shall see him, but not now: I shall behold him, but not nigh: there shall come a Star out of Jacob, and a Sceptre shall rise out of Israel, and shall smite the corners of Moab, and destroy all the children of Sheth. 18 And Edom shall be a possession, Seir also shall be a possession for his enemies; and Israel shall do valiantly. 19 Out of Jacob shall come he that shall have dominion, and shall destroy him that remaineth of the city. 20 And when he looked on Amalek, he took up his parable, and said, Amalek was the first of the nations; but his latter end shall be that he perish for ever. 21 And he looked on the Kenites, and took up his parable, and said, Strong is thy dwellingplace, and thou puttest thy nest in a rock. 22 Nevertheless the Kenite shall be wasted, until Asshur shall carry thee away captive. 23 And he took up his parable, and said, Alas, who shall live when God doeth this! 24 And ships shall come from the coast of Chittim, and shall afflict Asshur, and shall afflict Eber, and he also shall perish for ever. 25 And Balaam rose up, and went and returned to his place: and Balak also went his way.