1A řekl Balám Balákovi: Udělej mi tuto sedm oltářů, a připrav mi také sedm volků a sedm skopců.2I udělal Balák, jakž mluvil Balám. Tedy obětoval Balák a Balám volka a na každém oltáři.3Řekl pak Balám Balákovi: Postůj při oběti své zápalné, a půjdu, zdali by se potkal se mnou Hospodin, a což by koli mně ukázal, povím tobě. I odšel sám.4I potkal se Bůh s Balámem, a řekl jemu Balám: Sedm oltářů zpořádal jsem, a obětoval jsem volka a skopce na každém oltáři.5Vložil pak Hospodin slovo v ústa Balámova a řekl: Navrať se k Balákovi a tak mluv.6I navrátil se k němu, a nalezl jej, an stojí při oběti své zápalné, i všecka knížata Moábská.7Tedy vzav před sebe přísloví své, řekl: Z Aram přivedl mne Balák král Moábský, z hor východních, řka: Poď, zlořeč mi k vůli Jákoba, a poď, vydej klatbu na Izraele.8Proč bych zlořečil, komuž Bůh silný nezlořečí? A proč bych klel, kohož Hospodin neproklíná?9Když s vrchu skal hledím na něj, a s pahrbků spatřuji jej, aj, lid ten sám bydlí, a k jiným národům se nepřiměšuje.10Kdo sečte prach Jákobův? a kdo počet? Kdo sečte čtvrtý díl Izraelského lidu? Ó bych já umřel smrtí spravedlivých, a dokonání mé ó by bylo jako i jeho!11I řekl Balák Balámovi: Což mi to děláš? Abys zlořečil nepřátelům mým, povolal jsem tě, a ty pak ustavičně dobrořečíš jim.12Kterýž odpovídaje, řekl: Zdali toho, což Hospodin vložil v ústa má, nemám šetřiti, abych tak mluvil?13I řekl jemu Balák: Poď, prosím, se mnou na jiné místo, odkudž bys viděl jej, (toliko zadní díl jeho viděti budeš, a všeho nebudeš viděti), a proklň mi jej odtud.14I pojav jej, vyvedl ho na rovinu Zofim, na vrch jednoho pahrbku, a udělav sedm oltářů, obětoval volka a skopce na každém oltáři.15Řekl pak Balákovi: Postůj tuto při zápalné oběti své, a já půjdu tamto vstříc Hospodinu.16I potkal se Hospodin s Balámem, a vloživ slovo v ústa jeho, řekl: Navrať se k Balákovi a mluv tak.17Přišel tedy k němu, a hle, on stál při zápalné oběti své, a knížata Moábská s ním. Jemužto řekl Balák: Co mluvil Hospodin?18A on vzav přísloví své, řekl: Povstaň Baláku a slyš, pozoruj mne, synu Seforův.19Bůh silný není jako člověk, aby klamal, a jako syn člověka, aby se měnil. Což by řekl, zdaliž neučiní? Což by promluvil, zdali neutvrdí toho?20Hle, abych dobrořečil, přijal jsem to na sebe; nebo dobrořečilť jest, a já toho neodvolám.21Nepatříť na nepravosti v Jákobovi, aniž hledí na přestoupení v Izraeli; Hospodin Bůh jeho jestiť s ním, a zvuk krále vítězícího v něm.22Bůh silný vyvedl je z Egypta, jako silou jednorožcovou byv jim.23Nebo není kouzlů proti Jákobovi, ani zaklínání proti Izraelovi; již od toho času vypravováno bude o Jákobovi a Izraelovi, co učinil s ním Bůh silný.24Aj, lid jakožto silný lev povstane, a jakožto lvíče vzchopí se; nepoloží se, dokudž by nejedl loupeže, a dokudž by nevypil krve zbitých.25I řekl Balák Balámovi: Aniž mu již zlořeč více, ani dobrořeč.26Jemuž odpověděl Balám, řka: Zdaližť jsem nepravil, že, což by mi koli mluvil Hospodin, to učiním?27I řekl Balák Balámovi: Poď, prosím, povedu tě na jiné místo, odkudž snad líbiti se bude Bohu, abys mi je proklel.28A pojav Balák Baláma, uvedl jej na vrch hory Fegor, kteráž leží naproti poušti.29Tedy řekl Balám Balákovi: Udělej mi tuto sedm oltářů, a připrav mi také sedm volků a sedm skopců.30I učinil Balák, jakž řekl Balám, a obětoval volka a skopce na každém oltáři.
— Bileám žehná Izraeli - Najatý věštec je Hospodinem přinucen ohlašovat požehnání místo prokletí.
1 Bileám řekl Balákovi: „Vybuduj zde sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“2 Balák učinil, oč ho Bileám požádal. Pak Balák s Bileámem obětovali na každém oltáři býka a berana.3 Bileám řekl Balákovi: „Postav se u své zápalné oběti a já půjdu, snad se Hospodin se mnou setká. Co mi ukáže, to ti oznámím.“ Potom odešel na holé návrší.4 A Bůh se s Bileámem setkal. Ten mu řekl: „Připravil jsem sedm oltářů a obětoval jsem na každém oltáři býka a berana.“5 I vložil Hospodin Bileámovi do úst slovo a řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto!“6 Vrátil se tedy k němu a on stál u své zápalné oběti se všemi moábskými velmoži.7 I pronesl svou průpověď: „Z Aramu přivedl mě Balák, z východních hor moábský král: Pojď mi proklít Jákoba, pojď zaklínat Izraele! 8 Jak mám zatratit, když Bůh nezatracuje? Jak mám zaklínat, když Hospodin nezaklíná? 9 Vidím ho z temene skal, z pahorků na něj hledím: Je to lid, který přebývá odděleně, nepočítá se mezi pronárody. 10 Kdo sečte prach Jákobův, kdo spočítá byť jen čtvrtinu Izraele? Kéž umřu smrtí lidí přímých, kéž je můj konec jako jeho!“ 11 Tu se Balák na Bileáma osopil: „Cos mi to provedl? Vzal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jen žehnáš!“12 On však odpověděl: „Což nemusím dbát toho, abych mluvil, co mi vkládá do úst Hospodin?“ 13 Balák mu řekl: „Pojď prosím se mnou na jiné místo, odkud bys jej viděl. Uvidíš zase jen jeho zadní voj, neuvidíš jej celý. Zatratíš mi jej odtamtud.“14 Vzal ho na pole hlídek, na vrchol Pisgy; vybudoval sedm oltářů a obětoval na každém oltáři býka a berana.15 Bileám řekl Balákovi: „Postav se zde u své zápalné oběti, já se pokusím setkat s Hospodinem tamto.“16 A Hospodin se setkal s Bileámem. Vložil mu do úst slovo a řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto!“17 Když k němu přišel, on stál u své zápalné oběti a s ním moábští velmožové. Balák se ho tázal: „Co mluvil Hospodin?“18 I pronesl svou průpověď: „Nuže, slyš, Baláku! Pozorně mi naslouchej, Sipórův synu! 19 Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží? 20 Hle, dostal jsem úkol žehnat. On dal požehnání a já to nezvrátím. 21 Nehledí na kouzla proti Jákobovi, nedbá těch, kdo přejí bídu Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, hlaholí to v něm královským holdem. 22 Bůh, který jej vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců. 23 Proti Jákobovi není zaklínadla, proti Izraeli není věštby. Od tohoto času bude hlásáno o Jákobovi, zvěstováno o Izraeli, co mu Bůh prokázal. 24 Jaký to lid! Povstává jako lvice, zvedá se jako lev. Neulehne, dokud nezhltne úlovek, dokud nevypije krev skolených!“ 25 Balák řekl Bileámovi: „Když jej nemůžeš zatratit, aspoň mu nežehnej!“26 Ale Bileám odpověděl Balákovi: „Což jsem ti neříkal: Všechno, co bude mluvit Hospodin, vykonám?“ 27 Balák řekl Bileámovi: „Pojď prosím, vezmu tě na jiné místo, snad bude mít Bůh za správné, abys mi jej zatratil odtamtud.“28 I vzal Balák Bileáma na vrchol Peóru, který ční nad pustinou Ješímónem.29 Bileám řekl Balákovi: „Vybuduj zde sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“30 Balák tedy učinil, co řekl Bileám, a obětoval na každém oltáři býka a berana.
1Balaám tehdy Balákovi řekl: „Postav mi tu sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“2Balák učinil, jak Balaám řekl, a obětoval s Balaámem na každém oltáři býka a berana.3Balaám Balákovi řekl: „Postůj u své zápalné oběti, já zatím půjdu opodál. Snad se Hospodin se mnou setká; co mi ukáže, to ti oznámím.“ A tak odešel sám.4Bůh se s ním setkal a Balaám mu řekl: „Připravil jsem sedm oltářů a na každém jsem obětoval býka a berana.“5Hospodin vložil Balaámovi do úst slovo. Potom řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto.“6Vrátil se tedy k němu; stál dosud obklopen všemi moábskými hodnostáři u své zápalné oběti.7Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: „Z Aramu přivedl mě Balák, z východních hor král moábský. Řekl: ‚Pojď a proklej mi Jákoba, pojď a spílej Izraeli!‘8Jak mám zatratit, koho nezatratil Bůh? Jak spílat, komu Hospodin nespílá?9Z vrcholků skal jej vidím a z pahorků jej spatřuji: Hle, lid, jenž o samotě bydlí, jenž se nepočítá mezi národy.[1]10Kdo sečte prach Jákobův, kdo oblak Izraele vyčíslí? Kéž i já zemřu smrtí spravedlivých, kéž jednou skončím jako oni!“11„Co mi to děláš?“ řekl Balák Balaámovi. „Přivedl jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jen žehnáš a žehnáš!“12On však odpověděl: „Cožpak nemusím dbát o to, abych říkal, co mi do úst vloží Hospodin?“
Balaámova druhá průpověď
13Balák ho vyzval: „Pojď se na ně se mnou podívat odjinud. Uvidíš jen konec jejich zadního voje, neuvidíš je všechny. Zatrať mi je odtamtud!“14A tak ho vzal na pláň Cofim na vrcholu Pisgy, postavil sedm oltářů a na každém obětoval býka a berana.15Balaám pak Balákovi řekl: „Postůj zde u své zápalné oběti. Já zatím půjdu tam, vstříc Hospodinu.“16Hospodin se s Balámem setkal a vložil mu do úst slovo. Potom řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto.“17Vrátil se tedy k němu; stál dosud u své zápalné oběti, obklopen moábskými hodnostáři. Balák se ho zeptal: „Co pravil Hospodin?“18Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: „Vstaň, Baláku, a slyš, naslouchej mi, synu Ciporův!19Bůh není člověk, aby lhal, není lidský syn, aby litoval. Promluví snad, a nedodrží to, řekne snad něco, a nesplní?20Hle, dostal jsem za úkol žehnat; když on žehná, já to nezvrátím.21Nevidí se trápení v Jákobovi, nejsou na dohled těžkosti v Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, jsou u něj slyšet královské fanfáry!22Bůh, jenž z Egypta vyvedl je, je pro ně silou rohů buvolích.23Není žádné věštby proti Jákobovi, není zaklínání proti Izraeli. Vše se včas oznámí Jákobovi, Izrael se dozví, co chystá Bůh.24Hle, ten lid vstává jako lvice, zvedá se jako lev! Neulehne, než kořist zhltne, krev skolených než vypije!“25Balák na to Balaámovi řekl: „Když už ho nezatracuješ, aspoň mu nežehnej!“26Balaám však Balákovi odpověděl: „Copak jsem ti neříkal, že udělám, cokoli řekne Hospodin?“
Balaámova třetí průpověď
27Balák pak Balaáma vyzval: „Pojď prosím, vezmu tě na jiné místo; snad se Bohu zalíbí, abys mi je zatratil odtamtud.“28A tak vzal Balaáma a vyvedl ho na vrchol Peoru, čnícího nad pustinou.29Tehdy Balaám Balákovi řekl: „Postav mi tu sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“30Balák udělal, co mu Balaám řekl, a obětoval na každém oltáři býka a berana.
Numeri 23
Einheitsübersetzung 2016
od Katholisches Bibelwerk1Bileam sagte zu Balak: Errichte mir hier sieben Altäre und stell mir hier sieben junge Stiere und sieben Widder bereit!2Balak tat, was Bileam gesagt hatte, und Balak und Bileam brachten auf jedem Altar einen jungen Stier und einen Widder dar.3Dann sagte Bileam zu Balak: Bleib bei deinem Brandopfer stehen! Ich aber will gehen; vielleicht begegnet mir der HERR. Was er mich sehen lässt, werde ich dir mitteilen. Dann ging er auf die kahle Höhe.4Gott begegnete Bileam. Bileam sagte zu ihm: Ich habe sieben Altäre hergerichtet und auf jedem Altar einen jungen Stier und einen Widder dargebracht.5Da legte der HERR dem Bileam ein Wort in den Mund und sagte: Kehr zu Balak zurück! So sollst du reden!6Bileam kehrte zu ihm zurück und siehe, Balak stand bei seinem Brandopfer und alle Hofleute Moabs waren bei ihm.7Da begann Bileam mit seinem Orakelspruch und sagte:
Aus Aram führte mich Balak her, /
der König von Moab vom Ostgebirge: /
Geh, verfluche mir Jakob! Geh, verdamme Israel! / (Nu 22,6)8Doch wie kann ich verwünschen, /
wen Gott nicht verwünscht, /
wie kann ich verdammen, /
wen der HERR nicht verdammt? /9Denn vom Gipfel der Felsen sehe ich es, /
von den Höhen aus erblicke ich es: /
Siehe, ein Volk, es wohnt für sich, /
es zählt sich nicht zu den Nationen. / (Est 3,8)10Wer zählt Jakobs Menge, zahlreich wie Staub, /
wer die Zehntausende Israels? /
Oh, könnte ich den Tod der Gerechten sterben /
und wäre mein Ende dem seinen gleich. (Gn 12,2; Gn 13,16)11Da sagte Balak zu Bileam: Was hast du mir angetan? Ich habe dich geholt, damit du meine Feinde verwünschst, und siehe, stattdessen hast du sie gesegnet.12Bileam antwortete und sagte: Muss ich nicht darauf achten, nur das zu sagen, was der HERR mir in den Mund legt?13Darauf sagte Balak zu ihm: Geh mit mir an einen anderen Ort, von wo aus du das Volk sehen kannst! Du wirst freilich nur einen Teil sehen; ganz sollst du es nicht sehen. Von dort aus verwünsch es mir!14Er nahm ihn mit zum Späherfeld, auf den Gipfel des Pisga, errichtete dort sieben Altäre und brachte auf jedem Altar einen jungen Stier und einen Widder dar.15Bileam sagte zu Balak: Bleib hier bei deinem Brandopfer stehen, ich aber will ihm dort begegnen.16Der HERR begegnete Bileam, legte ihm ein Wort in den Mund und sagte: Kehr zu Balak zurück! So sollst du reden!17Als Bileam zu Balak kam, siehe, da stand er bei seinem Opfer und die Hofleute Moabs waren bei ihm. Balak fragte ihn: Was hat der HERR gesagt?18Da begann Bileam mit seinem Orakelspruch und sagte:
Auf, Balak, höre, /
lausche mir, Sohn Zippors! /19Gott ist kein Mensch, der lügt, /
kein Menschenkind, das etwas bereut. /
Spricht er etwas und tut es dann nicht, /
sagt er etwas und hält es dann nicht? / (1S 15,29; Oz 11,9; Mal 3,6; Ř 11,29)20Siehe, Segen habe ich empfangen; /
er hat gesegnet, ich kann es nicht widerrufen. /21Man erblickt kein Unrecht in Jakob, /
man sieht kein Unheil in Israel. /
Der HERR, sein Gott, ist mit ihm /
und königlicher Jubelschall ist in ihm. /22Gott hat sie aus Ägypten herausgeführt. /
Er hat Hörner wie ein Wildstier. / (Nu 24,8)23Denn kein Zauber wirkt gegen Jakob /
und kein Orakel gegen Israel. - /
Jetzt sagt man zu Jakob, zu Israel: Was hat Gott getan? /[1]24Siehe, ein Volk wie eine Löwin, die aufsteht, /
wie ein Löwe, der sich erhebt. /
Er legt sich nicht hin, /
bevor er die Beute gefressen /
und das Blut der Erschlagenen getrunken hat. (Gn 49,9; Nu 24,9)25Da sagte Balak zu Bileam: Wenn du es schon nicht verwünschen willst, dann segne es doch wenigstens nicht!26Bileam antwortete Balak: Habe ich es dir nicht gesagt: Ich muss alles tun, was der HERR mir sagt.27Darauf sagte Balak zu Bileam: Komm doch, ich will dich noch an einen anderen Ort mitnehmen. Vielleicht ist es Gott recht, dass du mir das Volk von dort aus verwünschst.28Balak nahm also Bileam mit auf den Gipfel des Pegor, der auf das Ödland herabschaut.29Bileam sagte zu Balak: Bau mir hier sieben Altäre und stell mir hier sieben junge Stiere und sieben Widder bereit!30Balak tat, was Bileam gesagt hatte, und brachte auf jedem Altar einen jungen Stier und einen Widder dar.
1And Balaam said to Balak, “Build for me here seven altars, and prepare for me here seven bulls and seven rams.” (Nu 23,29)2Balak did as Balaam had said. And Balak and Balaam offered on each altar a bull and a ram. (Nu 23,14; Nu 23,30)3And Balaam said to Balak, “Stand beside your burnt offering, and I will go. Perhaps the Lord will come to meet me, and whatever he shows me I will tell you.” And he went to a bare height, (Nu 23,15; Nu 24,1)4and God met Balaam. And Balaam said to him, “I have arranged the seven altars and I have offered on each altar a bull and a ram.” (Nu 23,16)5And the Lord put a word in Balaam’s mouth and said, “Return to Balak, and thus you shall speak.” (Nu 22,38; Nu 23,12; Nu 23,16; Dt 18,18; Iz 51,16; Iz 59,21; Jr 1,9)6And he returned to him, and behold, he and all the princes of Moab were standing beside his burnt offering.7And Balaam took up his discourse and said, “From Aram Balak has brought me, the king of Moab from the eastern mountains: ‘Come, curse Jacob for me, and come, denounce Israel!’ (Gn 29,1; Nu 21,27; Nu 22,5; Nu 22,6; Nu 23,18; Nu 24,3; Nu 24,15; Nu 24,20; Nu 24,23; Jb 27,1; Jb 29,1; Ž 49,4; Ž 78,2; Iz 14,4; Mi 2,4)8How can I curse whom God has not cursed? How can I denounce whom the Lord has not denounced?9For from the top of the crags I see him, from the hills I behold him; behold, a people dwelling alone, and not counting itself among the nations! (Ex 33,16; Nu 24,17; Dt 32,28; Ezd 9,2; Est 3,8; Ef 2,14)10Who can count the dust of Jacob or number the fourth part[1] of Israel? Let me die the death of the upright, and let my end be like his!” (Gn 13,16; Ž 37,37; Ž 116,15; Zj 14,13)11And Balak said to Balaam, “What have you done to me? I took you to curse my enemies, and behold, you have done nothing but bless them.” (Nu 22,11; Nu 24,10; Dt 23,5; Neh 13,2)12And he answered and said, “Must I not take care to speak what the Lord puts in my mouth?” (Nu 23,5)
Balaam’s Second Oracle
13And Balak said to him, “Please come with me to another place, from which you may see them. You shall see only a fraction of them and shall not see them all. Then curse them for me from there.”14And he took him to the field of Zophim, to the top of Pisgah, and built seven altars and offered a bull and a ram on each altar. (Nu 23,1)15Balaam said to Balak, “Stand here beside your burnt offering, while I meet the Lord over there.” (Nu 23,3)16And the Lord met Balaam and put a word in his mouth and said, “Return to Balak, and thus shall you speak.” (Nu 23,5; Nu 23,12)17And he came to him, and behold, he was standing beside his burnt offering, and the princes of Moab with him. And Balak said to him, “What has the Lord spoken?”18And Balaam took up his discourse and said, “Rise, Balak, and hear; give ear to me, O son of Zippor:19God is not man, that he should lie, or a son of man, that he should change his mind. Has he said, and will he not do it? Or has he spoken, and will he not fulfill it? (1S 15,29; Mal 3,6; Ř 11,29; Tt 1,2; Žd 6,18; Jk 1,17)20Behold, I received a command to bless: he has blessed, and I cannot revoke it. (Gn 12,2; Gn 22,17; Nu 22,12; Nu 22,18)21He has not beheld misfortune in Jacob, nor has he seen trouble in Israel. The Lord their God is with them, and the shout of a king is among them. (Jr 50,20)22God brings them out of Egypt and is for them like the horns of the wild ox. (Nu 24,8; Dt 33,17; Jb 39,9; Ž 22,21; Ž 92,10)23For there is no enchantment against Jacob, no divination against Israel; now it shall be said of Jacob and Israel, ‘What has God wrought!’ (Nu 22,7; Ž 44,1)24Behold, a people! As a lioness it rises up and as a lion it lifts itself; it does not lie down until it has devoured the prey and drunk the blood of the slain.” (Gn 49,9; Gn 49,27)25And Balak said to Balaam, “Do not curse them at all, and do not bless them at all.”26But Balaam answered Balak, “Did I not tell you, ‘All that the Lord says, that I must do’?” (Nu 22,18)27And Balak said to Balaam, “Come now, I will take you to another place. Perhaps it will please God that you may curse them for me from there.” (Nu 23,13)28So Balak took Balaam to the top of Peor, which overlooks the desert.[2] (Nu 21,20; Nu 25,3; Nu 25,5; Nu 25,18; Nu 31,16; Jz 22,17; Ž 106,28; Oz 9,10)29And Balaam said to Balak, “Build for me here seven altars and prepare for me here seven bulls and seven rams.” (Nu 23,1)30And Balak did as Balaam had said, and offered a bull and a ram on each altar. (Nu 23,2)
Numeri 23
King James Version
1And Balaam said unto Balak, Build me here seven altars, and prepare me here seven oxen and seven rams.2And Balak did as Balaam had spoken; and Balak and Balaam offered on every altar a bullock and a ram.3And Balaam said unto Balak, Stand by thy burnt offering, and I will go: peradventure the LORD will come to meet me: and whatsoever he sheweth me I will tell thee. And he went to an high place.4And God met Balaam: and he said unto him, I have prepared seven altars, and I have offered upon every altar a bullock and a ram.5And the LORD put a word in Balaam' mouth, and said, Return unto Balak, and thus thou shalt speak.6And he returned unto him, and, lo, he stood by his burnt sacrifice, he, and all the princes of Moab.7And he took up his parable, and said, Balak the king of Moab hath brought me from Aram, out of the mountains of the east, saying , Come, curse me Jacob, and come, defy Israel.8How shall I curse, whom God hath not cursed? or how shall I defy, whom the LORD hath not defied?9For from the top of the rocks I see him, and from the hills I behold him: lo, the people shall dwell alone, and shall not be reckoned among the nations.10Who can count the dust of Jacob, and the number of the fourth part of Israel? Let me die the death of the righteous, and let my last end be like his!11And Balak said unto Balaam, What hast thou done unto me? I took thee to curse mine enemies, and, behold, thou hast blessed them altogether.12And he answered and said, Must I not take heed to speak that which the LORD hath put in my mouth?13And Balak said unto him, Come, I pray thee, with me unto another place, from whence thou mayest see them: thou shalt see but the utmost part of them, and shalt not see them all: and curse me them from thence.14And he brought him into the field of Zophim, to the top of Pisgah, and built seven altars, and offered a bullock and a ram on every altar.15And he said unto Balak, Stand here by thy burnt offering, while I meet the LORD yonder.16And the LORD met Balaam, and put a word in his mouth, and said, Go again unto Balak, and say thus.17And when he came to him, behold, he stood by his burnt offering, and the princes of Moab with him. And Balak said unto him, What hath the LORD spoken?18And he took up his parable, and said, Rise up, Balak, and hear; hearken unto me, thou son of Zippor:19God is not a man, that he should lie; neither the son of man, that he should repent: hath he said, and shall he not do it ? or hath he spoken, and shall he not make it good?20Behold, I have received commandment to bless: and he hath blessed; and I cannot reverse it.21He hath not beheld iniquity in Jacob, neither hath he seen perverseness in Israel: the LORD his God is with him, and the shout of a king is among them.22God brought them out of Egypt; he hath as it were the strength of an unicorn.23Surely there is no enchantment against Jacob, neither is there any divination against Israel: according to this time it shall be said of Jacob and of Israel, What hath God wrought!24Behold, the people shall rise up as a great lion, and lift up himself as a young lion: he shall not lie down until he eat of the prey, and drink the blood of the slain.25And Balak said unto Balaam, Neither curse them at all, nor bless them at all.26But Balaam answered and said unto Balak, Told not I thee, saying, All that the LORD speaketh, that I must do?27And Balak said unto Balaam, Come, I pray thee, I will bring thee unto another place; peradventure it will please God that thou mayest curse me them from thence.28And Balak brought Balaam unto the top of Peor, that looketh toward Jeshimon.29And Balaam said unto Balak, Build me here seven altars, and prepare me here seven bullocks and seven rams.30And Balak did as Balaam had said, and offered a bullock and a ram on every altar.