Leviticus 27 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2 Mluv synům Izraelským a rci jim: Když by kdo slibem oddal duše Hospodinu, vedlé ceny tvé dá výplatu. 3 Tato pak bude cena tvá: Osobě mužského pohlaví, počna od toho, kterýž jest ve dvadcíti letech, až do šedesátiletého, uložíš výplatu padesáte lotů stříbra vedlé lotu svatyně. 4 Pakli ženského pohlaví bude, uložíš výplatu třidceti lotů. 5 A od pětiletých až do dvadcítiletých uložíš výplatu, za osobu mužského pohlaví dvadceti lotů, ženského pak deset lotů. 6 A od dítěte jednoho měsíce zstáří až do pětiletých, uložíš za pachole pět lotů stříbra, a za děvče tři loty stříbra. 7 Od šedesáti pak let a výše, bude-li muž, uložíš výplatu patnácte lotů, a ženě deset lotů. 8 Pakli bude tak chudý, že by nemohl uložené výplaty dáti, tedy postaven bude před knězem, aby mu kněz uložil výplatu. Podlé toho, seč bude moci býti ten, kdož slib učinil, uloží mu výplatu. 9 Jestliže by pak kdo hovado z těch, kteréž se obětují Hospodinu, slíbil, každé, kteréž dá z nich Hospodinu, svaté bude. 10 Nesmění ho, aniž dá jiného za ně, lepšího za horší, aneb horšího za lepší. Jestliže by pak jakýmkoli způsobem je směnil, hovado za hovado, tedy ono i toto, kteréž za ně dáno, svaté bude. 11 Pakli by které nečisté hovado slíbil, z jehož pokolení neobětují oběti Hospodinu, tedy postaví to hovado před knězem. 12 A bude je šacovati kněz, buď ono dobré aneb zlé. Jakž je kněz cení, tak buď. 13 Pakli bude chtíti vyplatiti je, přidá pátý díl nad cenu tvou. 14 Když by pak někdo posvětil domu svého, aby byl svatý Hospodinu, bude jej kněz ceniti, buďto že by dobrý byl aneb zlý. Jakž jej procení kněz, tak zůstane. 15 Pakli ten, kterýž posvětil domu svého, chtěl by jej vyplatiti, přidá pátý díl peněz nad cenu tvou, i bude jeho. 16 Jestliže by kdo díl pole dědictví svého posvětil Hospodinu, tedy budeš je ceniti vedlé toho, jakž se osívá. Chomer ječmene kde se vseje, za padesáte lotů stříbra ceněno bude. 17 Jestliže by hned od léta milostivého posvětil pole svého, tedy vedlé ceny tvé zůstane. 18 Pakli by po létě milostivém posvětil pole svého, tedy sečte mu kněz peníze vedlé počtu let zůstávajících ještě do léta milostivého, i odejme to z ceny tvé. 19 Chtěl-li by pak vyplatiti pole ten, kterýž ho posvětil, přidá pátý díl peněz nad cenu tvou, a zůstane jemu. 20 Nevyplatil-li by pak pole toho, a prodáno by bylo někomu jinému, nemůže víc vyplaceno býti. 21 I bude pole to, když svobodné vyjde léta milostivého, svaté Hospodinovo, jakožto pole posvěcené; knězi bude v dědictví jeho. 22 Jestliže pak pole koupené, kteréž by nebylo z pole dědictví jeho, posvětil Hospodinu, 23 Tedy sečte mu kněz summu ceny jeho až do léta milostivého, i dá cenu jeho v ten den, jako posvěcenou Hospodinu. 24 V létě milostivém navrátí se pole k tomu, od kohož bylo koupeno, jehož dědictví jest pole to. 25 Všeliká pak cena tvá bude vedlé lotu svatyně. Lot pak váží dvadceti haléřů. 26 Ale prvorozeného, což právem prvorozenství dává se Hospodinu z hovad, nižádný neposvětí, buďto z skotů aneb z bravů; Hospodinovo jest prvé. 27 A jestliže by z hovad nečistých bylo, vyplatí je vedlé ceny tvé, a přidá pátý díl nad ní. Pakliť nebude vyplaceno, tedy nechť jest prodáno vedlé ceny tvé. 28 Všeliká pak věc posvěcená, kterouž by někdo slibem posvětil Hospodinu ze všech věcí, kteréž má, buď z lidí aneb z hovad, aneb z pole dědictví svého, nebude prodávána, ani vyplacována; nebo všecko, což takovým slibem posvěceno jest, věc nejsvětější bude Hospodinu. 29 Všeliké hovado tak oddané, kteréž slibem tím se oddává od člověka, nebude vyplacováno, ale smrtí umře. 30 Všickni také desátkové země, buď z semene země, aneb z ovoce stromů, Hospodinovi budou; nebo posvěceni jsou Hospodinu. 31 Bude-li kdo chtíti vyplatiti desátky své, pátý díl jejich přidá nad ně. 32 A všeliký desátek z volů aneb drobného dobytka, jakž přichází pod hůl pastýře, každý ten desátek svatý bude Hospodinu. 33 Nebude vyhledávati, dobré-li by bylo čili zlé, aniž ho smění. Pakli je předce smění, bude to i ono odměněné svaté, a nebude vyplaceno. 34 Ta jsou přikázaní, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi na hoře Sinai, aby je oznámil synům Izraelským.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

ZÁVĚREČNÉ PŘEDPISY O SLIBECH A DARECH - Předpisy o tom, co se smí zasvětit, případně podle kněžského ocenění vyplatit.

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Když někdo složí zvláštní slib, osoby zasvěcené Hospodinu budouvyplaceny podle tvého odhadu. 3 Tvůj odhadní obnos u muže od dvaceti do šedesáti let bude činit padesát šekelů stříbra podle váhy určené svatyní. 4 Půjde-li o ženu, bude obnos činit třicet šekelů. 5 Půjde-li o osobu od pěti do dvaceti let, bude obnos činit při osobě mužského pohlaví dvacet šekelů a při ženském deset šekelů. 6 Půjde-li o dítě od jednoho měsíce do pěti let, bude obnos činit při dítěti mužského pohlaví pět šekelů stříbra a při ženském tři šekely stříbra. 7 Půjde-li o osobu šedesátiletou a starší, bude obnos činit při osobě mužského pohlaví patnáct šekelů a při ženském deset šekelů. 8 Jestliže někdo nebude s to dát příslušný obnos, bude postaven před kněze a kněz mu odhadne obnos; kněz odhadne obnos podle platební schopnosti slibujícího. 9 Půjde-li o dobytek, z něhož se přináší dar Hospodinu, každý kus daný Hospodinu bude svatý. 10 Nevymění jej a nezamění dobrý za špatný ani špatný za dobrý. Jestliže pak přece zamění dobytče za jiné, bude svaté to i ono. 11 Půjde-li o jakékoli nečisté dobytče, z něhož se dar Hospodinu nepřináší, postaví dobytče před kněze. 12 Kněz je odhadne, je-li dobré nebo špatné, a bude podle knězova odhadu. 13 Jestliže však je chce někdo vyplatit, přidá k tvému odhadnímu obnosu navíc jednu pětinu. 14 Když někdo zasvětí svůj dům jako svatý Hospodinu, odhadne jej kněz, je-li dobrý nebo špatný; zůstane při odhadu, jak jej provedl kněz. 15 Jestliže však ten, kdo svůj dům zasvětil, jej chce vyplatit, přidá k tvému odhadnímu obnosu pětinu stříbra navíc a bude jeho. 16 Oddělí-li někdo kus pole ze svého vlastnictví jako svatý pro Hospodina, odhadneš jej podle osevu; plocha osetá z jednoho chómeru ječmene bude mít cenu padesáti šekelů stříbra. 17 Oddělí-li své pole jako svaté již od milostivého léta, zůstane při tvém odhadním obnosu. 18 Oddělí-li své pole jako svaté po milostivém létě, vypočítá mu kněz cenu podle počtu let zbývajících do dalšího milostivého léta, a ubere se z tvého odhadního obnosu. 19 Jestliže však ten, kdo oddělil pole jako svaté, je chce vyplatit, přidá k tvému odhadnímu obnosu pětinu stříbra navíc a bude patřit jemu. 20 Jestliže pole nevyplatí, ale prodá je někomu jinému, nemůže být již vyplaceno. 21 Takové pole při vyvázání z držby v létě milostivém bude svaté Hospodinu jako pole propadlé klatbě; bude náležet knězi jako jeho vlastnictví. 22 Jestliže někdo oddělí jako svaté pro Hospodina pole, jež získal koupí, a nebylo částí jeho vlastnictví, 23 vypočítá mu kněz výši obnosu až do milostivého léta a on vyplatí obnos téhož dne jako svatý Hospodinu. 24 V milostivém létě bude pole vráceno tomu, od koho bylo koupeno, jehož vlastnictvím pozemek je. 25 Veškeré tvé odhadní obnosy budou v šekelech podle váhy určené svatyní. Šekel je dvacet zrn. 26 Jenom ať nikdo neodděluje jako svaté prvorozené dobytče; náleží beztak Hospodinu jakožto prvorozené; jak býk, tak jehně patří Hospodinu. 27 Jestliže jde o dobytče nečisté, vyplatí je podle tvého odhadu a přidá pětinu obnosu navíc; nebude-li vyplaceno, bude prodáno za obnos tebou stanovený. 28 Jenom nic klatého, co někdo jako takové oddal Hospodinu z čehokoli, co má, z lidí, z dobytka i z polností, jež má ve vlastnictví, nesmí být prodáváno ani vypláceno. Všechno klaté je velesvaté a náleží Hospodinu. 29 Nikdo z lidí, kdo je klatbou oddán Bohu jako klatý, nemůže být vyplacen; musí zemřít. 30 Všechny desátky země z obilí země a z ovoce stromů budou Hospodinovy; jsou svaté Hospodinu. 31 Jestliže si však někdo přeje vyplatit něco ze svého desátku, přidá pětinu obnosu navíc. 32 Každý desátek ze skotu a bravu, každý desátý kus, který při počítání prochází pod holí, bude svatý Hospodinu. 33 Nebude se prohlížet, je-li dobrý či špatný, a nezamění se za jiný; jestliže jej pak přece zamění, bude ten i onen svatý. Nesmí být vyplacen.“ 34 Toto jsou příkazy, které vydal Hospodin Mojžíšovi pro syny Izraele na hoře Sínaji.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Dary zasvěcené Hospodinu

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k synům Izraele: Když někdo zasvětí život zvláštním slibem Hospodinu, smí jej za určenou cenu vyplatit. 3 Cena bude určena takto: cena za muže od dvaceti do šedesáti let bude 50 šekelů stříbra (měřeno šekelem svatyně).^[1] 4 Bude-li to žena, její cena bude 30 šekelů. 5 Ve věku od pěti do dvaceti let bude cena za muže 20 šekelů a za ženu 10 šekelů. 6 Ve věku od jednoho měsíce do pěti let bude cena za chlapce 5 a za dívku 3 šekely stříbra. 7 Ve věku od šedesáti let výše bude cena za muže 15 a za ženu 10 šekelů. 8 Bude-li však dotyčný na určenou cenu příliš chudý, postaví zaslíbeného před kněze a ten určí jeho cenu podle možností toho, kdo učinil slib. 9 Půjde-li o dobytek, z něhož se přináší dar Hospodinu, bude vše, co bylo odevzdáno Hospodinu, svaté. 10 Nelze je nahradit ani vyměnit lepší kus za horší nebo horší za lepší. Kdyby někdo přece jen vyměnil dobytče za jiné, bude svaté to původní i to, jímž je zaměnil. 11 Půjde-li o jakoukoli nečistou zvěř, z níž se dar Hospodinu nepřináší, postaví to zvíře před kněze. 12 Ten určí jeho cenu, ať už bude lepší nebo horší. Jakou cenu kněz určí, taková bude. 13 Bude-li majitel chtít zvíře vykoupit, přidá k určené ceně ještě pětinu. 14 Zasvětí-li někdo svůj dům, aby byl svatý Hospodinu, kněz určí jeho cenu, ať už bude lepší nebo horší. Na kolik jej kněz ocení, při tom zůstane. 15 Bude-li jej ten, kdo svůj dům zasvětil, chtít vykoupit, přidá k určené ceně ještě pětinu peněz navíc a dům bude jeho. 16 Zasvětí-li někdo Hospodinu část své dědičné polnosti, bude její cena určena podle jejího osevu: 50 šekelů stříbra za plochu osetou chomerem ječmene. 17 Zasvětí-li své pole hned od léta milosti, zůstane při určené ceně. 18 Zasvětí-li své pole až po létě milosti, spočítá mu kněz cenu podle let zbývajících do léta milosti, takže určenou cenu sníží. 19 Bude-li je ten, kdo pole zasvětil, chtít vykoupit, přidá k určené ceně ještě pětinu peněz navíc, a zůstane mu. 20 Nevykoupí-li to pole, ale prodá je někomu jinému, nebude již moci být vykoupeno. 21 Až bude to pole v létě milosti vydáno, bude svaté Hospodinu jako pole jemu propadlé; stane se majetkem kněze. 22 Zasvětí-li však Hospodinu koupené pole, které není z jeho dědičné polnosti, 23 spočítá mu kněz výši určené ceny až do léta milosti a dotyčný toho dne vyplatí určenou cenu jako svatou Hospodinu. 24 V létě milosti bude pole vráceno tomu, od koho bylo koupeno, jemuž náleží jako dědičný pozemek. 25 Všechny určené ceny budou v šekelech svatyně. Šekel je 20 ger. 26 Prvorozené dobytče, jež patří Hospodinu právem prvorozenství, však nikdo zasvětit nemůže. Ať je ze skotu nebo z bravu, patří již Hospodinu.^[2] 27 Půjde-li o nečisté zvíře, vyplatí je podle určené ceny a přidá k ní ještě pětinu navíc. Nebude-li vykoupeno, prodá se za určenou cenu. 28 Zasvětí-li člověk něco ze svého majetku tak, že to propadne Hospodinu – ať už člověka, zvíře nebo část dědičné polnosti – nebude to možné prodat ani vykoupit. Cokoli propadlo Hospodinu, mu svatosvatě patří. 29 Žádný člověk, který propadne Hospodinu, nebude moci být vyplacen; musí zemřít. 30 Veškeré desátky země, ať už z obilí země nebo z ovoce stromů, patří Hospodinu; jsou svaté Hospodinu. 31 Bude-li někdo chtít své desátky vykoupit, přidá ještě pětinu navíc. 32 Každý desátek ze skotu i bravu, každý desátý kus procházející pod pastýřskou holí, je svatý Hospodinu. 33 Majitel nebude zjišťovat, zda je lepší, nebo horší; nebude jej moci vyměnit. Kdyby jej však přece vyměnil, bude svatý ten původní i ten, jímž jej zaměnil; nebude jej moci vykoupit.“ 34 To jsou přikázání, jež Hospodin přikázal Mojžíšovi pro syny Izraele na hoře Sinaj.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Ablösung von Gelübden und Weihegaben

1 Der HERR sprach zu Mose: 2 Rede zu den Israeliten und sag zu ihnen: Will jemand ein Gelübde für den HERRN einlösen, das er nach dem Richtwert für Personen abgelegt hat, (Nu 30,3; Dt 23,22) 3 so gilt für einen Mann zwischen zwanzig und sechzig Jahren ein Richtwert von fünfzig Silberschekel, nach dem Schekelgewicht des Heiligtums, 4 für eine Frau ein Richtwert von dreißig Schekel, 5 für einen Jugendlichen zwischen fünf und zwanzig Jahren, wenn es ein Junge ist, ein Richtwert von zwanzig Schekel, wenn es ein Mädchen ist, ein Richtwert von zehn Schekel, (Gn 37,28) 6 für einen Knaben zwischen einem Monat und fünf Jahren ein Richtwert von fünf und für ein Mädchen ein Richtwert von drei Silberschekel, 7 für einen Mann von sechzig und mehr Jahren ein Richtwert von fünfzehn und für eine Frau ein Richtwert von zehn Schekel. 8 Ist derjenige, der das Gelübde gemacht hat, nicht in der Lage, den Richtwert zu bezahlen, dann soll er die Person dem Priester vorstellen. Dieser soll den Richtwert nach Maßgabe dessen, was der Gelobende aufbringen kann, feststellen. 9 Handelt es sich um Tiere, die man für den HERRN als Opfergabe darbringen kann, so wird jedes Tier, das man dem HERRN gibt, etwas Heiliges. 10 Man darf es weder auswechseln noch vertauschen, nicht ein gutes gegen ein schlechtes oder ein schlechtes gegen ein gutes geben. Wenn man aber doch ein Tier gegen ein anderes vertauscht, so wird sowohl das eine als auch das andere etwas Heiliges. 11 Handelt es sich um ein unreines Tier, von dem man keine Opfergabe für den HERRN darbringen darf, soll man das Tier dem Priester vorführen 12 und dieser soll es schätzen, wie gut oder schlecht es ist. An die Schätzung des Priesters soll man sich halten. 13 Will man es auslösen, so soll man den Richtwert um ein Fünftel erhöhen. 14 Will man sein Haus dem HERRN weihen, so soll es der Priester schätzen, wie gut oder schlecht es ist. Man halte sich an die Schätzung des Priesters. 15 Will der Mann, der das Haus gelobt hat, es auslösen, so soll er ein Fünftel des Geldes zu dessen Richtwert hinzufügen und es soll wieder ihm gehören. 16 Weiht ein Mann etwas vom Feld seines Besitzes dem HERRN, so soll der Richtwert seiner Aussaat entsprechen. Ein Hómer Saatgerste entspricht fünfzig Silberschekeln. 17 Weiht jemand das Feld vom Jubeljahr an, so halte man sich an diesen Richtwert; 18 weiht er es aber nach dem Jubeljahr, soll ihm der Priester den Preis entsprechend der bis zum nächsten Jubeljahr ausstehenden Jahre berechnen und den Richtwert entsprechend verringern. 19 Will derjenige, der das Feld geweiht hat, es wieder auslösen, soll er ein Fünftel des Geldes zum Richtwert hinzufügen und es soll wieder ihm gehören. 20 Löst er es nicht aus, verkauft es aber einem anderen, so kann es nicht mehr ausgelöst werden 21 und das Feld wird, wenn es im Jubeljahr frei wird, etwas Heiliges für den HERRN, wie ein Feld, das geweihtes Gut ist. Es wird Besitz des Priesters. 22 Wenn jemand dem HERRN ein Feld weiht, das er erworben hat und das nicht zu seinem Erbbesitz gehört, 23 berechne der Priester den Richtwert mit Rücksicht auf die Zeit bis zum Jubeljahr und der Mann bezahle die Summe am selben Tag als etwas Heiliges für den HERRN. 24 Im Jubeljahr soll das Feld an den Verkäufer zurückfallen, dem es als ererbter Landbesitz gehört. (Lv 25,13) 25 Jeder Richtwert soll nach dem Schekelgewicht des Heiligtums erfolgen: Zwanzig Gera entsprechen einem Schekel. 26 Eine Erstgeburt beim Vieh, die als Erstlingsgabe dem HERRN gehört, kann man nicht weihen, weder ein Rind noch ein Schaf oder eine Ziege; denn es gehört schon dem HERRN. (Ex 13,2; Ex 22,28; Ex 34,19; Nu 3,13; Dt 15,19)

Ex 13,2Ex 22,28Ex 34,19Nu 3,13Dt 15,19

27 Aber wenn es die Erstgeburt eines unreinen Tiers ist, kann man es um den um ein Fünftel erhöhten Richtwert auslösen. Wird das Tier nicht ausgelöst, soll es nach dem Richtwert verkauft werden. 28 Aber nichts von dem, was ein Mann von seinem Besitz an Menschen, Vieh und Feldbesitz als Banngut dem HERRN geweiht hat, darf verkauft oder ausgelöst werden. Alles Banngut ist etwas Hochheiliges; es gehört dem HERRN. 29 Kein menschliches Wesen, das als Banngut geweiht wird, kann zurückgekauft werden; es muss getötet werden. 30 Jeder Zehnt des Landes, der vom Ertrag des Landes oder von den Baumfrüchten abzuziehen ist, gehört dem HERRN; er ist etwas Heiliges für den HERRN. (Gn 14,20; Nu 18,19; Dt 12,6) 31 Will ein Mann einen Teil seines Zehnten auslösen, muss er ein Fünftel dazuzahlen. 32 Jeder Zehnt an Rind, Schaf und Ziege ist dem HERRN geweiht, jedes zehnte Stück von allem, was unter dem Hirtenstab hindurchgeht. 33 Man soll nicht zwischen dem Guten und dem Schlechten unterscheiden und keinen Tausch vornehmen. Wenn man es dennoch tut, werden das Tier und das mit ihm vertauschte Tier etwas Heiliges; es darf nicht ausgelöst werden. 34 Das sind die Gebote, die der HERR dem Mose für die Israeliten auf dem Sinai gegeben hat. (Lv 26,46)

English Standard Version

od Crossway

Laws About Vows

1 The Lord spoke to Moses, saying, 2 “Speak to the people of Israel and say to them, If anyone makes a special vow to the Lord involving the valuation of persons, (Sd 11,30; Sd 11,39; 1S 1,11; 1S 1,28)

Sd 11,30Sd 11,391S 1,111S 1,28

3 then the valuation of a male from twenty years old up to sixty years old shall be fifty shekels^[1] of silver, according to the shekel of the sanctuary. (Ex 30,13; Lv 27,25) 4 If the person is a female, the valuation shall be thirty shekels. 5 If the person is from five years old up to twenty years old, the valuation shall be for a male twenty shekels, and for a female ten shekels. 6 If the person is from a month old up to five years old, the valuation shall be for a male five shekels of silver, and for a female the valuation shall be three shekels of silver. 7 And if the person is sixty years old or over, then the valuation for a male shall be fifteen shekels, and for a female ten shekels. 8 And if someone is too poor to pay the valuation, then he shall be made to stand before the priest, and the priest shall value him; the priest shall value him according to what the vower can afford. 9 “If the vow^[2] is an animal that may be offered as an offering to the Lord, all of it that he gives to the Lord is holy. 10 He shall not exchange it or make a substitute for it, good for bad, or bad for good; and if he does in fact substitute one animal for another, then both it and the substitute shall be holy. (Lv 27,33) 11 And if it is any unclean animal that may not be offered as an offering to the Lord, then he shall stand the animal before the priest, 12 and the priest shall value it as either good or bad; as the priest values it, so it shall be. 13 But if he wishes to redeem it, he shall add a fifth to the valuation. (Lv 22,14; Lv 27,15; Lv 27,19) 14 “When a man dedicates his house as a holy gift to the Lord, the priest shall value it as either good or bad; as the priest values it, so it shall stand. 15 And if the donor wishes to redeem his house, he shall add a fifth to the valuation price, and it shall be his. (Lv 27,13) 16 “If a man dedicates to the Lord part of the land that is his possession, then the valuation shall be in proportion to its seed. A homer^[3] of barley seed shall be valued at fifty shekels of silver. 17 If he dedicates his field from the year of jubilee, the valuation shall stand, 18 but if he dedicates his field after the jubilee, then the priest shall calculate the price according to the years that remain until the year of jubilee, and a deduction shall be made from the valuation. (Lv 25,15; Lv 27,23) 19 And if he who dedicates the field wishes to redeem it, then he shall add a fifth to its valuation price, and it shall remain his. (Lv 27,13) 20 But if he does not wish to redeem the field, or if he has sold the field to another man, it shall not be redeemed anymore. 21 But the field, when it is released in the jubilee, shall be a holy gift to the Lord, like a field that has been devoted. The priest shall be in possession of it. (Lv 25,28; Lv 25,30; Lv 25,33; Lv 25,41; Lv 27,28; Nu 18,14; Ez 44,29)

Lv 25,28Lv 25,30Lv 25,33Lv 25,41Lv 27,28Nu 18,14Ez 44,29

22 If he dedicates to the Lord a field that he has bought, which is not a part of his possession, (Lv 25,10; Lv 25,25) 23 then the priest shall calculate the amount of the valuation for it up to the year of jubilee, and the man shall give the valuation on that day as a holy gift to the Lord. (Lv 27,18) 24 In the year of jubilee the field shall return to him from whom it was bought, to whom the land belongs as a possession. (Lv 25,28) 25 Every valuation shall be according to the shekel of the sanctuary: twenty gerahs^[4] shall make a shekel. (Ex 30,13; Lv 27,3) 26 “But a firstborn of animals, which as a firstborn belongs to the Lord, no man may dedicate; whether ox or sheep, it is the Lord’s. (Ex 13,2) 27 And if it is an unclean animal, then he shall buy it back at the valuation, and add a fifth to it; or, if it is not redeemed, it shall be sold at the valuation. (Lv 27,11) 28 “But no devoted thing that a man devotes to the Lord, of anything that he has, whether man or beast, or of his inherited field, shall be sold or redeemed; every devoted thing is most holy to the Lord. (Lv 27,21; Jz 6,17; 1S 15,21) 29 No one devoted, who is to be devoted for destruction^[5] from mankind, shall be ransomed; he shall surely be put to death. (Nu 21,2; Sd 11,35) 30 “Every tithe of the land, whether of the seed of the land or of the fruit of the trees, is the Lord’s; it is holy to the Lord. (Gn 14,20; Gn 28,22; Nu 18,21; Nu 18,24; Dt 14,28; 2Pa 31,5; 2Pa 31,12; Neh 13,12; Mal 3,8; Mal 3,10)

Gn 14,20Gn 28,22Nu 18,21Nu 18,24Dt 14,282Pa 31,52Pa 31,12Neh 13,12Mal 3,8Mal 3,10

31 If a man wishes to redeem some of his tithe, he shall add a fifth to it. 32 And every tithe of herds and flocks, every tenth animal of all that pass under the herdsman’s staff, shall be holy to the Lord. (Jr 33,13; Ez 20,37) 33 One shall not differentiate between good or bad, neither shall he make a substitute for it; and if he does substitute for it, then both it and the substitute shall be holy; it shall not be redeemed.” (Lv 27,10) 34 These are the commandments that the Lord commanded Moses for the people of Israel on Mount Sinai. (Lv 25,1; Lv 26,46)

King James Version

1 And the LORD spake unto Moses, saying, 2 Speak unto the children of Israel, and say unto them, When a man shall make a singular vow, the persons shall be for the LORD by thy estimation. 3 And thy estimation shall be of the male from twenty years old even unto sixty years old, even thy estimation shall be fifty shekels of silver, after the shekel of the sanctuary. 4 And if it be a female, then thy estimation shall be thirty shekels. 5 And if it be from five years old even unto twenty years old, then thy estimation shall be of the male twenty shekels, and for the female ten shekels. 6 And if it be from a month old even unto five years old, then thy estimation shall be of the male five shekels of silver, and for the female thy estimation shall be three shekels of silver. 7 And if it be from sixty years old and above; if it be a male, then thy estimation shall be fifteen shekels, and for the female ten shekels. 8 But if he be poorer than thy estimation, then he shall present himself before the priest, and the priest shall value him; according to his ability that vowed shall the priest value him. 9 And if it be a beast, whereof men bring an offering unto the LORD, all that any man giveth of such unto the LORD shall be holy. 10 He shall not alter it, nor change it, a good for a bad, or a bad for a good: and if he shall at all change beast for beast, then it and the exchange thereof shall be holy. 11 And if it be any unclean beast, of which they do not offer a sacrifice unto the LORD, then he shall present the beast before the priest: 12 And the priest shall value it, whether it be good or bad: as thou valuest it, who art the priest, so shall it be. 13 But if he will at all redeem it, then he shall add a fifth part thereof unto thy estimation. 14 And when a man shall sanctify his house to be holy unto the LORD, then the priest shall estimate it, whether it be good or bad: as the priest shall estimate it, so shall it stand. 15 And if he that sanctified it will redeem his house, then he shall add the fifth part of the money of thy estimation unto it, and it shall be his. 16 And if a man shall sanctify unto the LORD some part of a field of his possession, then thy estimation shall be according to the seed thereof: an homer of barley seed shall be valued at fifty shekels of silver. 17 If he sanctify his field from the year of jubile, according to thy estimation it shall stand. 18 But if he sanctify his field after the jubile, then the priest shall reckon unto him the money according to the years that remain, even unto the year of the jubile, and it shall be abated from thy estimation. 19 And if he that sanctified the field will in any wise redeem it, then he shall add the fifth part of the money of thy estimation unto it, and it shall be assured to him. 20 And if he will not redeem the field, or if he have sold the field to another man, it shall not be redeemed any more. 21 But the field, when it goeth out in the jubile, shall be holy unto the LORD, as a field devoted; the possession thereof shall be the priest'. 22 And if a man sanctify unto the LORD a field which he hath bought, which is not of the fields of his possession; 23 Then the priest shall reckon unto him the worth of thy estimation, even unto the year of the jubile: and he shall give thine estimation in that day, as a holy thing unto the LORD. 24 In the year of the jubile the field shall return unto him of whom it was bought, even to him to whom the possession of the land did belong . 25 And all thy estimations shall be according to the shekel of the sanctuary: twenty gerahs shall be the shekel. 26 Only the firstling of the beasts, which should be the LORD' firstling, no man shall sanctify it; whether it be ox, or sheep: it is the LORD'. 27 And if it be of an unclean beast, then he shall redeem it according to thine estimation, and shall add a fifth part of it thereto: or if it be not redeemed, then it shall be sold according to thy estimation. 28 Notwithstanding no devoted thing, that a man shall devote unto the LORD of all that he hath, both of man and beast, and of the field of his possession, shall be sold or redeemed: every devoted thing is most holy unto the LORD. 29 None devoted, which shall be devoted of men, shall be redeemed; but shall surely be put to death. 30 And all the tithe of the land, whether of the seed of the land, or of the fruit of the tree, is the LORD': it is holy unto the LORD. 31 And if a man will at all redeem ought of his tithes, he shall add thereto the fifth part thereof. 32 And concerning the tithe of the herd, or of the flock, even of whatsoever passeth under the rod, the tenth shall be holy unto the LORD. 33 He shall not search whether it be good or bad, neither shall he change it: and if he change it at all, then both it and the change thereof shall be holy; it shall not be redeemed. 34 These are the commandments, which the LORD commanded Moses for the children of Israel in mount Sinai.

ZÁVĚREČNÉ PŘEDPISY O SLIBECH A DARECH - Předpisy o tom, co se smí zasvětit, případně podle kněžského ocenění vyplatit.

Dary zasvěcené Hospodinu

Ablösung von Gelübden und Weihe­gaben

Laws About Vows

Ablösung von Gelübden und Weihegaben