1Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Mluv kněžím synům Aronovým a rci jim: Při mrtvém nepoškvrní se žádný z vás v lidu svém.2Toliko při krevním příteli svém, mateři neb otci svém, synu neb dceři své a bratru svém,3Též při sestře své, panně sobě nejbližší, kteráž neměla muže, při té poškvrní se.4Nepoškvrní se při knížeti lidu svého, tak aby nečistý byl.5Nebudou dělati sobě lysiny na hlavě své, vytrhávajíce sobě vlasy. A brady své nebudou holiti, ani těla svého řezati.6Budou svatí Bohu svému, aniž poškvrní jména Boha svého; nebo oběti ohnivé Hospodinovy, chléb Boha svého obětují, protož svatí budou.7Ženy nevěstky aneb poškvrněné nevezmou sobě, a ženy zahnané od muže jejího nepojmou; nebo svatý jest jeden každý z nich Bohu svému.8Ty také, lide, za svatého budeš jej míti, nebo chléb Boha tvého obětuje. Protož svatý bude tobě, nebo já svatý jsem Hospodin, kterýž posvěcuji vás.9Dcera pak některého kněze, když by se smilství dopustila, otce svého poškvrnila. Ohněm spálena buď.10Kněz pak nejvyšší mezi bratřími svými, na jehožto hlavu vylit jest olej pomazání, a posvětil rukou svých, aby obláčel se v roucho svaté, hlavy své neodkryje a roucha svého neroztrhne.11Aniž k kterému tělu mrtvému přistoupí, a aniž při otci aneb mateři své poškvrní se.12Nevyjde z svatyně a nepoškvrní svatyně Boha svého; nebo koruna oleje pomazání Boha jeho jest na něm: Já jsem Hospodin.13On také ženu v panenstvím jejím za manželku sobě pojme.14Vdovy, aneb zahnané, aneb poškvrněné, nevěstky, žádné z těch nebude sobě bráti, ale pannu z lidu svého vezme sobě za manželku.15A nepoškvrní semene svého v rodu svém, nebo já jsem Hospodin posvětitel jeho.16Mluvil opět Hospodin Mojžíšovi, řka:17Mluv k Aronovi a rci: Kdožkoli z semene tvého po všech rodech svých bude míti na sobě vadu, nechť nepřistupuje, aby obětoval chléb Boha svého.18Nebo žádný muž, kterýž by měl na sobě vadu, nemá přistupovati: Muž slepý, aneb kulhavý, aneb mající oud některý příliš malý, aneb příliš veliký,19Aneb muž, kterýž by měl zlámanou nohu, aneb zlámanou ruku,20Aneb hrbovatý, aneb krhavý, aneb kterýž má bělmo na oku svém, aneb prašivost ustavičnou, neb lišeje, aneb stlačené lůno.21Nižádný muž, kterýž by měl na sobě nějakou vadu, z semene Arona kněze, nepřistoupí, aby obětoval oběti ohnivé Hospodinu; nebo vada na něm jest. Nepřistoupíť, aby obětoval chléb Boha svého.22Chléb však Boha svého z věcí svatosvatých a z věcí svatých jísti bude.23Ale za oponu nebude vcházeti a k oltáři nebude přistupovati, nebo vada jest na něm, aby nepoškvrnil svatyně mé; nebo já jsem Hospodin posvětitel jejich.24Ta slova mluvil Mojžíš k Aronovi a k synům jeho, i ke všechněm synům Izraelským.
— Řád kněžské svatosti - Dotyk mrtvoly, styk se znesvěcenou nebo nevhodnou ženou a různé tělesné vady činí nezpůsobilým ke službě ve svatyni.
1 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Mluv ke kněžím, Áronovcům, a řekni jim: Žádný kněz se neposkvrní při někom mrtvém ze svého lidu2 s výjimkou svého nejbližšího příbuzného: matky, otce, syna, dcery, bratra3 a svobodné sestry; byla mu blízká, protože se neprovdala; při ní se smí poskvrnit.4 Neposkvrní se ve svém lidu ani jako manžel, aby nebyl znesvěcen.5 Kněží si nebudou vyholovat na hlavě lysinu ani zastřihovat okraj svého vousu ani své tělo zjizvovat.6 Mají být svatí pro svého Boha; neznesvětí jeho jméno, neboť přinášejí ohnivé oběti Hospodinovy, chléb svého Boha. Proto budou svatí.7 Nevezmou si za ženu nevěstku nebo zneuctěnou ženu, ani se neožení se ženou zapuzenou od muže, neboť kněz je svatý pro svého Boha.8 Měj ho tedy za svatého, neboť přináší na oltář chléb tvého Boha. Bude pro tebe svatý, protože svatý jsem já Hospodin; já vás posvěcuji.9 Když se dcera některého kněze znesvětí smilstvem, znesvětila svého otce; bude upálena. 10 Kněz, přední mezi svými bratry, na jehož hlavu byl vylit olej pomazání a který byl uveden v úřad, aby oblékal kněžské roucho, nebude mít vlasy na hlavě neupravené a neroztrhne své roucho.11Nepřistoupí k nikomu mrtvému, neposkvrní se ani při svém otci ani při své matce.12 Nevyjde ze svatyně a neznesvětí svatyni svého Boha, neboť byl zasvěcen olejem pomazání svého Boha. Já jsem Hospodin.13 Za ženu si vezme jen pannu.14 S vdovou nebo zapuzenou nebo zneuctěnou či s nevěstkou, se žádnou takovou se neožení. Vezme si za ženu pannu ze svého lidu,15 aby neznesvětil své potomstvo ve svém lidu. Já jsem Hospodin, já ho posvěcuji.“ 16 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:17 „Mluv k Áronovi: Když se v pokoleních tvého potomstva vyskytne muž, který by měl nějakou vadu, nepřiblíží se, aby přinášel chléb svého Boha.18 Nepřiblíží se žádný muž s vadou: nikdo slepý nebo kulhavý nebo se znetvořenou tváří nebo s některým údem příliš dlouhým,19 nebo kdo by měl zlomenou nohu nebo zlomenou ruku,20 nebo hrbatý nebo zakrnělý nebo se skvrnou na oku nebo postižený svrabem nebo lišejem nebo s rozdrcenými varlaty.21 Nikdo z potomstva kněze Árona, kdo by měl nějakou vadu, se nepřiblíží, aby přinášel ohnivé oběti Hospodinovy. Má vadu, nepřiblíží se, aby přinášel chléb svého Boha.22 Chléb svého Boha z velesvatých i svatých darů smí jíst.23 Ale nesmí přistupovat k oponě a nepřiblíží se k oltáři, neboť má vadu, aby neznesvětil prostory mé svatyně. Já jsem Hospodin, já je posvěcuji.“24Mojžíš to vyhlásil Áronovi, jeho synům a všem Izraelcům.
1Hospodin řekl Mojžíšovi: „Mluv ke kněžím, Áronovým synům: Nikdo z kněží se nesmí poskvrnit kvůli mrtvému ve svém lidu,2jedině kvůli svému nejbližšímu příbuznému. Smí se poskvrnit jen kvůli matce, otci, synu, dceři a bratru,3také kvůli své vlastní sestře, panně, která neměla muže.4Nesmí se však poskvrnit kvůli příbuzným své manželky; tím by se znesvětil.5Kněží si nesmí vyholovat lysinu na hlavě, nesmí si zastřihávat vousy na bradě ani si dělat jizvy na těle.6Ať jsou svatí svému Bohu a neznesvěcují jméno svého Boha. Přinášejí Hospodinovy ohnivé oběti, pokrm svého Boha; proto ať jsou svatí.7Nesmí se oženit s nevěstkou ani se zneuctěnou nebo zapuzenou ženou, neboť kněz je svatý svému Bohu.8Měj ho tedy za svatého, neboť přináší pokrm tvého Boha. Bude pro tebe svatý, neboť já Hospodin, váš Posvětitel, jsem svatý.9Když se dcera některého kněze znesvětí smilstvem, znesvětí tak svého otce; ať je upálena.10Kněz, který je mezi svými bratry nejvyšší, ten, na jehož hlavu byl vylit olej pomazání a který byl pověřen nosit svatá roucha, si na znamení smutku nesmí rozpustit vlasy ani roztrhnout své roucho.11Nepřijde k žádnému mrtvému, nesmí se poskvrnit ani kvůli otci nebo matce.12Nesmí vyjít ze svatyně, a znesvětit tak svatyni svého Boha – vždyť je na něm znak zasvěcení, olej pomazání jeho Boha! Já jsem Hospodin.13Ožení se jen s pannou.14Nesmí se oženit s žádnou ovdovělou, zapuzenou či zneuctěnou ženou nebo s nevěstkou. Ožení se jen s pannou ze svého lidu,15aby neznesvětil své símě ve svém lidu. Vždyť já jsem Hospodin, jeho Posvětitel!“16Hospodin promluvil k Mojžíšovi:17„Mluv k Áronovi: Žádný tvůj potomek v budoucích pokoleních, který by měl tělesnou vadu, nesmí přistoupit, aby přinesl pokrm svého Boha.18Nepřistoupí nikdo s tělesnou vadou: nikdo slepý či chromý, zohyzděný či znetvořený,19se zmrzačenou nohou či rukou,20hrbatý či zakrnělý, s oční vadou, se svrabem či lišejem, ani kleštěnec.21Nikdo ze semene kněze Árona, kdo by měl tělesnou vadu, se nepřiblíží, aby přinesl ohnivé oběti Hospodinu. Má vadu, a tak se nepřiblíží, aby přinesl pokrm svého Boha.22Smí ovšem jíst z pokrmu svého Boha, a to ze svatosvatých i svatých darů.23Kvůli své vadě však nesmí vcházet za oponu ani se přiblížit k oltáři – jinak by znesvětil mou svatyni. Vždyť já jsem Hospodin, jejich Posvětitel.“24Tak Mojžíš promluvil k Áronovi, k jeho synům a ke všem synům Izraele.
EINZELBESTIMMUNGEN FÜR DIE PRIESTER UND OPFER ZUR BEWAHRUNG DER HEILIGKEIT
Die Priester und ihre Heiligkeit
1Der HERR sprach zu Mose: Rede zu den Priestern, den Söhnen Aarons, und sag zu ihnen: Keiner von ihnen darf sich an der Leiche eines Angehörigen seiner Familie verunreinigen, (Nu 19,11; Ez 44,25)2außer an seinen nächsten Verwandten: seiner Mutter, seinem Vater, seinem Sohn, seiner Tochter oder seinem Bruder.3An seiner unverheirateten Schwester, die seine nahe Verwandte blieb, da sie keinem Mann angehörte, darf er unrein werden.4Nicht aber darf er an seiner Schwester, die mit einem Verwandten verheiratet ist, unrein werden; er würde sich entweihen.5Die Priester sollen sich auf ihrem Kopf keine Glatze scheren, ihren Bart nicht stutzen und an ihrem Körper keine Einschnitte machen. (Lv 19,27)6Sie sollen ihrem Gott geheiligt sein und den Namen ihres Gottes nicht entweihen. Denn sie sind es, die die Feueropfer des HERRN, die Speise ihres Gottes, darbringen; darum sollen sie heilig sein.7Sie dürfen weder eine Dirne noch eine Entweihte noch eine Frau heiraten, die ihr Mann verstoßen hat; denn der Priester ist seinem Gott geheiligt. (Ez 44,22)8Du sollst ihn heilig halten, denn er bringt die Speise deines Gottes dar. Heilig soll er dir sein, denn ich bin heilig, der HERR, der euch heiligt.9Wenn sich die Tochter eines Priesters als Dirne entweiht, so entweiht sie ihren Vater; sie soll im Feuer verbrannt werden.10Der Priester, der unter seinen Brüdern den höchsten Rang einnimmt, auf dessen Haupt das Salböl ausgegossen wurde und dessen Hand gefüllt wurde, als er die Gewänder anlegte, soll sein Haar nicht lose herunterhängen lassen, seine Kleider nicht zerreißen, (Ex 28,41; Lv 8,12; Lv 10,6; Lv 16,32)11sich an keinem Leichnam verunreinigen, auch nicht, wenn es sich um Vater oder Mutter handelt. (Nu 6,6)12Er soll sich nicht vom Heiligtum entfernen, um nicht das Heiligtum seines Gottes zu entweihen; denn die Weihe des Salböls seines Gottes ist auf ihm. Ich bin der HERR.13Er soll nur eine Jungfrau heiraten.14Eine Witwe, eine Verstoßene oder eine Entweihte, eine Dirne, darf er nicht heiraten; nur eine Jungfrau aus seinem Stamm darf er zur Frau nehmen;15sonst würde er seine Nachkommenschaft unter seinen Stammesgenossen entweihen; denn ich, der HERR, bin es, der ihn heiligt.16Der HERR sprach zu Mose:17Sag zu Aaron: Keiner deiner Nachkommen, auch in den kommenden Generationen, der ein Gebrechen hat, darf herantreten, um die Speise seines Gottes darzubringen. (Lv 22,19)18Denn keiner mit einem Gebrechen darf herantreten: kein Blinder oder Lahmer, kein im Gesicht oder am Körper Entstellter,19kein Mann, der einen gebrochenen Fuß oder eine gebrochene Hand hat,20keiner mit Buckel, kein Kleinwüchsiger, keiner mit Augenstar, Ausschlag, Flechte oder Hodenquetschung. (Dt 23,2)21Keiner der Nachkommen Aarons, des Priesters, der ein Gebrechen hat, darf herantreten, um die Feueropfer des HERRN darzubringen. Er hat ein Gebrechen, er darf nicht herantreten, um die Speise seines Gottes darzubringen.22Doch darf er von der Speise seines Gottes, von den hochheiligen und heiligen Dingen, essen.23Aber er darf nicht zum Vorhang kommen und sich nicht dem Altar nähern; denn er hat ein Gebrechen und darf meine heiligen Gegenstände nicht entweihen; denn ich bin der HERR, der sie geheiligt hat.24Das sagte Mose zu Aaron, zu dessen Söhnen und zu allen Israeliten.
1And the Lord said to Moses, “Speak to the priests, the sons of Aaron, and say to them, No one shall make himself unclean for the dead among his people, (Ez 44,25)2except for his closest relatives, his mother, his father, his son, his daughter, his brother,3or his virgin sister (who is near to him because she has had no husband; for her he may make himself unclean).4He shall not make himself unclean as a husband among his people and so profane himself.5They shall not make bald patches on their heads, nor shave off the edges of their beards, nor make any cuts on their body. (Lv 19,27; Dt 14,1; Ez 44,20)6They shall be holy to their God and not profane the name of their God. For they offer the Lord’s food offerings, the bread of their God; therefore they shall be holy. (Lv 3,11; Lv 18,21)7They shall not marry a prostitute or a woman who has been defiled, neither shall they marry a woman divorced from her husband, for the priest is holy to his God. (Lv 21,13; Dt 24,1; Ez 44,22)8You shall sanctify him, for he offers the bread of your God. He shall be holy to you, for I, the Lord, who sanctify you, am holy. (Lv 11,44; Lv 22,9; Lv 22,16)9And the daughter of any priest, if she profanes herself by whoring, profanes her father; she shall be burned with fire. (Gn 38,24)10“The priest who is chief among his brothers, on whose head the anointing oil is poured and who has been consecrated to wear the garments, shall not let the hair of his head hang loose nor tear his clothes. (Ex 29,29; Lv 8,12; Lv 10,6; Lv 16,32; Nu 35,25)11He shall not go in to any dead bodies nor make himself unclean, even for his father or for his mother. (Lv 21,1; Nu 19,14)12He shall not go out of the sanctuary, lest he profane the sanctuary of his God, for the consecration of the anointing oil of his God is on him: I am the Lord. (Lv 8,9; Lv 8,12; Lv 8,30; Lv 10,7; Lv 21,23)13And he shall take a wife in her virginity.[1]14A widow, or a divorced woman, or a woman who has been defiled, or a prostitute, these he shall not marry. But he shall take as his wife a virgin[2] of his own people, (Lv 21,7; Ez 44,22)15that he may not profane his offspring among his people, for I am the Lord who sanctifies him.” (Lv 21,8)16And the Lord spoke to Moses, saying,17“Speak to Aaron, saying, None of your offspring throughout their generations who has a blemish may approach to offer the bread of his God. (Lv 10,3; Nu 16,5; Ž 65,4)18For no one who has a blemish shall draw near, a man blind or lame, or one who has a mutilated face or a limb too long, (Lv 22,22; Lv 22,23)19or a man who has an injured foot or an injured hand,20or a hunchback or a dwarf or a man with a defect in his sight or an itching disease or scabs or crushed testicles. (Lv 21,18; Dt 23,1)21No man of the offspring of Aaron the priest who has a blemish shall come near to offer the Lord’s food offerings; since he has a blemish, he shall not come near to offer the bread of his God. (Lv 21,6)22He may eat the bread of his God, both of the most holy and of the holy things, (Lv 2,3; Lv 2,10; Lv 6,17; Lv 6,25; Lv 7,1; Lv 10,12; Lv 10,17; Lv 14,13; Lv 22,10; Lv 22,12; Lv 24,9; Nu 18,9)23but he shall not go through the veil or approach the altar, because he has a blemish, that he may not profane my sanctuaries,[3] for I am the Lord who sanctifies them.” (Lv 21,12; Lv 22,9; Lv 22,16)24So Moses spoke to Aaron and to his sons and to all the people of Israel.
Leviticus 21
King James Version
1And the LORD said unto Moses, Speak unto the priests the sons of Aaron, and say unto them, There shall none be defiled for the dead among his people:2But for his kin, that is near unto him, that is , for his mother, and for his father, and for his son, and for his daughter, and for his brother,3And for his sister a virgin, that is nigh unto him, which hath had no husband; for her may he be defiled.4But he shall not defile himself, being a chief man among his people, to profane himself.5They shall not make baldness upon their head, neither shall they shave off the corner of their beard, nor make any cuttings in their flesh.6They shall be holy unto their God, and not profane the name of their God: for the offerings of the LORD made by fire, and the bread of their God, they do offer: therefore they shall be holy.7They shall not take a wife that is a whore, or profane; neither shall they take a woman put away from her husband: for he is holy unto his God.8Thou shalt sanctify him therefore; for he offereth the bread of thy God: he shall be holy unto thee: for I the LORD, which sanctify you, am holy.9And the daughter of any priest, if she profane herself by playing the whore, she profaneth her father: she shall be burnt with fire.10And he that is the high priest among his brethren, upon whose head the anointing oil was poured, and that is consecrated to put on the garments, shall not uncover his head, nor rend his clothes;11Neither shall he go in to any dead body, nor defile himself for his father, or for his mother;12Neither shall he go out of the sanctuary, nor profane the sanctuary of his God; for the crown of the anointing oil of his God is upon him: I am the LORD.13And he shall take a wife in her virginity.14A widow, or a divorced woman, or profane, or an harlot, these shall he not take: but he shall take a virgin of his own people to wife.15Neither shall he profane his seed among his people: for I the LORD do sanctify him.16And the LORD spake unto Moses, saying,17Speak unto Aaron, saying, Whosoever he be of thy seed in their generations that hath any blemish, let him not approach to offer the bread of his God.18For whatsoever man he be that hath a blemish, he shall not approach: a blind man, or a lame, or he that hath a flat nose, or any thing superfluous,19Or a man that is brokenfooted, or brokenhanded,20Or crookbackt, or a dwarf, or that hath a blemish in his eye, or be scurvy, or scabbed, or hath his stones broken;21No man that hath a blemish of the seed of Aaron the priest shall come nigh to offer the offerings of the LORD made by fire: he hath a blemish; he shall not come nigh to offer the bread of his God.22He shall eat the bread of his God, both of the most holy, and of the holy.23Only he shall not go in unto the vail, nor come nigh unto the altar, because he hath a blemish; that he profane not my sanctuaries: for I the LORD do sanctify them.24And Moses told it unto Aaron, and to his sons, and unto all the children of Israel.