1Klesl Bél, padl Nébo, modly jejich octnou se na hovadech a na dobytku. Tím zajisté, což vy nosíváte, budou náramně obtížena až do ustání.2Klesly, padly spolu, aniž budou moci retovati břemene, nýbrž i oni sami v zajetí odejdou.3Slyšte mne, dome Jákobův, a všickni ostatkové domu Izraelova, kteréž pěstuji hned od života, kteréž nosím hned od narození:4Až i do starosti já sám, nýbrž až do šedin já ponesu; já jsem vás učinil, a já nositi budu, já, pravím, ponesu a vysvobodím.5K komu mne připodobníte a přirovnáte, aneb podobna učiníte, abychom sobě podobní byli?6Ti, kteříž marně vynakládají zlato z měšce, a stříbro na vážkách váží, najímají ze mzdy zlatníka, aby udělal z něho boha, před nímž padají a sklánějí se.7Nosí jej na rameni, pěstují se s ním, a stavějí ho na místě jeho, i stojí, z místa svého se nehýbaje. Volá-li kdo k němu, neozývá se, aniž jej z úzkosti jeho vysvobozuje.8Pamatujtež na to, a zastyďte se; připusťte to, ó zpronevěřilí, k srdci.9Rozpomeňte se na první věci od věků stalé, nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více Boha, aniž jest mně podobného.10Kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo; řeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí, činím.11Kterýž zavolám od východu ptáka, z země daleké toho, kterýž by vykonal uložení mé. Řekl jsem, a dovedu toho, umínil jsem, a vykonám to.12Slyšte mne, vy urputného srdce, kteříž jste dalecí od spravedlnosti.13Jáť způsobím, aby se přiblížila spravedlnost má. Nebudeť prodlévati, aniž spasení mé bude meškati; nebo složím v Sionu spasení, a v Izraeli slávu svou.
— Nemohoucnost model a všemohoucnost Boží - Modly nejsou nic, Hospodin jediný je Bohem, on svou vůli ohlašuje a také prosazuje.
1 Bél klesl, Nébo se zhroutil, jejich modlářské stvůry byly naloženy na zvěř a na dobytek, ten náklad, který jste nosili, to břímě k zemdlení. 2 Zvířata se zhroutila, klesla spolu, břímě nebyla s to zachránit; oni musí do zajetí. 3 „Slyšte mě, dome Jákobův, všichni, kdo jste zůstali domu Izraelovu, vy, kteří jste chováni již od života matky, od matčina lůna na rukou nošeni: 4 Já sám až do vašeho stáří, až do šedin vás budu nosit. Já jsem vás učinil a já vás ponesu, budu vás nosit a zachráním.“ 5 „Komu mě připodobníte, a s kým mě srovnáte, komu mě přirovnáte, abychom si byli podobni? 6 Z měšce sypou zlato a na váze odvažují stříbro, najmou si zlatníka, aby jim udělal boha a pak se hrbí a klanějí. 7 Nosí ho na rameni, přenášejí ho, postaví jej na podstavec, a on stojí, ze svého místa se nehne. Úpějí k němu, ale on se jim neozve, z jejich soužení je nezachrání. 8 Připomeňte si to, vzmužte se, vezměte si to k srdci, nevěrníci. 9 Pamatujte na to, co bylo na počátku od věků! Já jsem Bůh a jiného už není, jsem Bůh a nic není jako já. 10 Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradávna, co se ještě nestalo. Pravím: Moje rozhodnutí platí, a co se mi líbí, uskutečním. 11 Od východu povolávám dravce, ze vzdálené země muže své volby. Jak jsem slíbil, tak to uskutečním, jak jsem si předsevzal, tak to splním. 12 Naslouchejte mi, vy zarputilci, vzdálení od spravedlnosti: 13 Přiblížil jsem svoji spravedlnost, daleko už není, nebude už prodlévat má spása. Obdařím Sijón spásou, oslavím se v Izraeli.“
1Padl Bél,[1] Nabú[2] se hroutí, zvířata vezou jejich sochy pryč; břemeny, jež jste si nosili, jsou obtížena k padnutí.2Hroutí se, spolu padají, nemohou to břímě zachránit, musejí odejít do zajetí.3Slyšte mě, dome Jákobův, všichni, kdo pozůstali domu Izraelovu, vy, které hýčkám od lůna matky, vy, které od narození nosím v náručí:4Až do stáří, až do šedin já sám, to já vás podpořím; já jsem vás učinil a já vás nosím, já vás podpořím a zachráním.5Ke komu mě tedy chcete přirovnat? Kdo je podle vás jako já? S kým mě to chcete srovnávat? Což se mi někdo podobá?6Lidé sypou zlato z měšce a váží stříbro na váze – najímají zlatníka, aby jim z toho boha udělal, aby ho mohli v kleče uctívat.7Nosí ho na ramenou, tahají se s ním, on potom stojí, kde ho postaví, na svém místě stojí bez hnutí. Když k němu volají, neodpoví jim, nezachrání je z jejich soužení.8Vzpomeňte si na to a vzmužte se, vy zrádci, zamyslete se!9Vzpomeňte na věci dávno minulé, vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není, jsem Bůh a není žádný kromě mne.10Já od počátku oznamuji konec a odedávna, co teprv nastane. Říkám: „Má vůle stane se, udělám vše, co se mi chce.“11Já zavolám od východu dravce,[3] muže své vůle ze země daleké. Co jsem řekl, to učiním, své rozhodnutí naplním.12Slyšte mě, vy v srdci zatvrzelí, od spravedlnosti tak vzdálení:13Svou spravedlnost jsem přiblížil, není vzdálená, neopozdí se spása má. Já obdařím Sion spásou a Izrael svou krásou.
1Bel ist zusammengebrochen, / Nebo krümmt sich.
Ihre Götzenbilder fallen den Tieren und dem Vieh zu. / Was von euch getragen wurde, ist nun aufgeladen als Last dem erschöpften Vieh.[1] (Jr 50,2)2Die Tiere krümmten sich und brachen zusammen, / sie konnten die Last nicht retten; / sie mussten selbst mit in die Gefangenschaft ziehen.3Hört auf mich, Haus Jakob / und der ganze Rest des Hauses Israel,
mir aufgeladen vom Mutterleib, / getragen vom Mutterschoß an! (Iz 63,9)4Bis ins Alter bin ich derselbe, / bis zum grauen Haar werde ich schleppen.
Ich habe es getan / und ich werde tragen, / ich werde schleppen und retten. (Ž 71,18)5Mit wem wollt ihr mich vergleichen, / neben wen mich stellen?
Wem wollt ihr mich ähnlich machen, / auf dass wir uns glichen? (Iz 40,18)6Man schüttet Gold aus dem Beutel / und wiegt Silber ab auf der Waage.
Man bezahlt einen Goldschmied, damit er einen Gott daraus macht. / Man beugt sich und wirft sich sogar nieder.7Man trägt ihn auf der Schulter / und schleppt ihn umher;
dann stellt man ihn wieder auf seinen Platz / und dort bleibt er stehen; / er rührt sich nicht von der Stelle.
Ruft man ihn an, so antwortet er nicht; / wenn man in Not ist, kann er nicht helfen.
Kyrus, das Werkzeug Gottes
8Erinnert euch daran und seid stark, / ihr Abtrünnigen, nehmt es euch zu Herzen!9Erinnert euch an das Frühere aus uralter Zeit: / Ich bin Gott und sonst niemand, / ich bin Gott und niemand ist wie ich. (Iz 43,18)10Der von Anfang an die Zukunft verkündet / und von Vorzeit an, was noch nicht geschehen ist,
der sagt: Mein Plan steht fest / und alles, was ich will, führe ich aus. (Ž 115,3; Iz 41,22; Iz 44,7)11Der vom Aufgang der Sonne einen Raubvogel ruft, / aus fernem Land den Mann / für seinen Plan.
Ich habe es gesagt und ich lasse es kommen, / ich habe es gestaltet und ich führe es aus.12Hört auf mich, ihr Selbstsicheren, / die ihr fern seid von der Gerechtigkeit!13Ich habe meine Gerechtigkeit nahegebracht, / sie ist nicht mehr fern / und meine Rettung verzögert sich nicht.
Ich schaffe Rettung in Zion / und verleihe Israel meine strahlende Pracht.
1Bel bows down; Nebo stoops; their idols are on beasts and livestock; these things you carry are borne as burdens on weary beasts. (Iz 21,9; Jr 50,2; Jr 51,44)2They stoop; they bow down together; they cannot save the burden, but themselves go into captivity. (Jr 48,7; Oz 10,5)3“Listen to me, O house of Jacob, all the remnant of the house of Israel, who have been borne by me from before your birth, carried from the womb; (Dt 1,31; Dt 32,11)4even to your old age I am he, and to gray hairs I will carry you. I have made, and I will bear; I will carry and will save. (Ž 71,18)5“To whom will you liken me and make me equal, and compare me, that we may be alike? (Iz 40,18)6Those who lavish gold from the purse, and weigh out silver in the scales, hire a goldsmith, and he makes it into a god; then they fall down and worship! (Iz 44,10; Iz 44,15)7They lift it to their shoulders, they carry it, they set it in its place, and it stands there; it cannot move from its place. If one cries to it, it does not answer or save him from his trouble. (Ž 115,7; Iz 45,20)8“Remember this and stand firm, recall it to mind, you transgressors, (Iz 43,25)9remember the former things of old; for I am God, and there is no other; I am God, and there is none like me,10declaring the end from the beginning and from ancient times things not yet done, saying, ‘My counsel shall stand, and I will accomplish all my purpose,’ (Ž 33,11; Př 19,21; Iz 41,26; Iz 44,26; Iz 44,28; Žd 6,17)11calling a bird of prey from the east, the man of my counsel from a far country. I have spoken, and I will bring it to pass; I have purposed, and I will do it. (Nu 23,19; Iz 41,2)12“Listen to me, you stubborn of heart, you who are far from righteousness:13I bring near my righteousness; it is not far off, and my salvation will not delay; I will put salvation in Zion, for Israel my glory.” (Ž 85,9; Iz 51,5; Iz 56,1; Iz 62,11; Jl 2,32)
Izajáš 46
King James Version
1Bel boweth down, Nebo stoopeth, their idols were upon the beasts, and upon the cattle: your carriages were heavy loaden; they are a burden to the weary beast .2They stoop, they bow down together; they could not deliver the burden, but themselves are gone into captivity.3Hearken unto me, O house of Jacob, and all the remnant of the house of Israel, which are borne by me from the belly, which are carried from the womb:4And even to your old age I am he; and even to hoar hairs will I carry you : I have made, and I will bear; even I will carry, and will deliver you .5To whom will ye liken me, and make me equal, and compare me, that we may be like?6They lavish gold out of the bag, and weigh silver in the balance, and hire a goldsmith; and he maketh it a god: they fall down, yea, they worship.7They bear him upon the shoulder, they carry him, and set him in his place, and he standeth; from his place shall he not remove: yea, one shall cry unto him, yet can he not answer, nor save him out of his trouble.8Remember this, and shew yourselves men: bring it again to mind, O ye transgressors.9Remember the former things of old: for I am God, and there is none else; I am God, and there is none like me,10Declaring the end from the beginning, and from ancient times the things that are not yet done, saying, My counsel shall stand, and I will do all my pleasure:11Calling a ravenous bird from the east, the man that executeth my counsel from a far country: yea, I have spoken it , I will also bring it to pass; I have purposed it , I will also do it.12Hearken unto me, ye stouthearted, that are far from righteousness:13I bring near my righteousness; it shall not be far off, and my salvation shall not tarry: and I will place salvation in Zion for Israel my glory.