1Takto praví Hospodin pomazanému svému Cýrovi, jehož pravici zmocním, a národy před ním porazím, a bedra králů rozpáši, a zotvírám před ním vrata, a brány nebudou zavírány:2Já před tebou půjdu, a cesty křivé zpřímím, vrata měděná potru, a závory železné posekám.3A dám tobě poklady skryté, a klénoty schované, abys poznal, že já jsem Hospodin Bůh Izraelský, kterýž tě ze jména volám.4Pro služebníka svého Jákoba a Izraele vyvoleného svého jmenoval jsem tě jménem tvým, i příjmím tvým, ačkoli mne neznáš.5Já jsem Hospodin, a není žádného více, kromě mne není žádného Boha. Přepásal jsem tě, ačkoli mne neznáš,6Aby poznali od východu slunce i od západu, že není žádného kromě mne. Jáť jsem Hospodin, a není, žádného více.7Kterýž formuji světlo, a tvořím tmu, působím pokoj, a tvořím zlé, já Hospodin činím to všecko.8Rosu dejte nebesa s hůry, a nejvyšší oblakové dštěte spravedlnost; otevři se země, a ať vzejde spasení, a spravedlnost ať spolu vykvete. Já Hospodin způsobím to.9Běda tomu, kdož se v odpory dává s tím, jenž jej sformoval, jsa střep jako jiné střepiny hliněné. Zdaliž dí hlina hrnčíři svému: Což děláš? Dílo tvé zajisté ničemné jest.10Běda tomu, kterýž říká otci: Co zplodíš? A ženě: Co porodíš?11Takto praví Hospodin, Svatý Izraelský, a kterýž jej sformoval: Budoucí-liž věci na mně vyzvídati chcete, o synech mých a díle rukou mých mně vyměřovati?12Já jsem učinil zemi, a člověka na ní stvořil; já jsem, jehož ruce roztáhly nebesa, a všemu vojsku jejich rozkazuji.13Já vzbudím jej v spravedlnosti, a všecky cesty jeho zpřímím. Onť vzdělá město mé, a zajaté mé propustí, ne ze mzdy, ani pro dar, praví Hospodin zástupů.14Takto praví Hospodin: Práce Egyptská, a kupectví Mouřenínská, a Sabejští, muži veliké postavy, k tobě přijdou, a tvoji budou. Za tebou se poberou, v poutech půjdou, tobě se klaněti, a tobě se kořiti budou, říkajíce: Toliko u tebe jest Bůh silný, a neníť žádného více kromě toho Boha.15(Jistě ty jsi Bůh silný, skrývající se, Bůh Izraelský, spasitel.)16Všickni onino se zastydí, a zahanbeni budou, spolu odejdou s hanbou činitelé obrazů;17Ale Izrael spasen bude skrze Hospodina spasením věčným. Nebudete zahanbeni, ani v lehkost uvedeni na věky věků.18Nebo tak praví Hospodin stvořitel nebes, (ten Bůh, kterýž sformoval zemi a učinil ji, kterýž utvrdil ji, ne na prázdno stvořil ji, k bydlení sformoval ji): Já jsem Hospodin, a není žádného více.19Nemluvím tajně v místě zemském tmavém, neříkám semeni Jákobovu nadarmo: Hledejte mne. Já Hospodin mluvím spravedlnost, a zvěstuji věci pravé.20Shromažďte se a přiďte, přibližte se spolu vy, kteříž jste pozůstali mezi pohany. Nic neznají ti, kteříž se s dřevem rytiny své nosí; nebo se modlí bohu, kterýž nemůže vysvoboditi.21Oznamte a přiveďte i jiné, a nechať spolu v radu vejdou, a ukáží, kdo to od starodávna předpověděl, a hned zdávna oznámil? Zdali ne já Hospodin? Neboť není žádného jiného Boha kromě mne, není Boha silného, spravedlivého, a spasitele žádného kromě mne.22Obraťtež zřetel ke mně, abyste spaseny byly všecky končiny země; nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více.23Skrze sebe přisáhl jsem, vyšlo z úst mých slovo spravedlnosti, kteréž nepůjde na zpět: Že se mně skláněti bude všeliké koleno, a přisahati každý jazyk,24Říkaje: Toliko v Hospodinu mám všelijakou spravedlnost a sílu, a až k samému přijde; ale zahanbeni budou všickni, kteříž se koli zlobí proti němu.25V Hospodinu ospravedlněni budou, a chlubiti se všecko símě Izraelovo.
— Hospodinův pomazaný - Hospodin bude svého pomazaného provázet a chránit na všech cestách.
1 Toto praví Hospodin o svém pomazaném, o Kýrovi: „Já jsem ho uchopil za pravici, pošlapu před ním pronárody, rozvážu opasky na bedrech králů, zotevírám před ním vrata, brány už nebudou zavírány. 2 Já půjdu před tebou, vyrovnám nerovnosti, rozrazím bronzová vrata, železné závory zlomím. 3 Tobě dám poklady v temnotě skryté i sklady nejtajnější a poznáš, že já jsem Hospodin, který tě volá jménem, Bůh Izraele. 4 Kvůli svému služebníku Jákobovi, kvůli Izraeli, vyvolenci svému, jsem tě zavolal tvým jménem; dal jsem ti čestné jméno, ač jsi mě neznal. 5 Já jsem Hospodin a jiného už není, mimo mne žádného Boha není. Přepásal jsem tě, ač jsi mě neznal, 6 aby poznali od slunce východu až na západ, že kromě mne nic není. Já jsem Hospodin a jiného už není. 7 Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci.“ 8 Nebesa, vydejte krůpěje shůry, ať kane z oblaků spravedlnost; nechť se otevře země a urodí se spása a spravedlnost vyraší s ní. „Já, Hospodin, to stvořím.“ 9 Běda tomu, kdo se chce přít se svým tvůrcem, střep z hliněných střepů! Což smí hlína říci svému tvůrci: „Co to děláš?“ a tvůj výrobek: „On nemá ruce?“ 10 Běda tomu, kdo by řekl otci: „Cos to zplodil?“ Nebo ženě: „Cos to porodila?“ 11 Toto praví Hospodin, Svatý Izraele, jeho tvůrce: „Ptejte se mě na ty věci, které přijdou! Ohledně mých synů, díla mých rukou, budete mi něco přikazovat? 12 Zemi jsem učinil já a člověka na ní jsem stvořil. Já jsem vlastníma rukama roztáhl nebesa a veškerému jejich zástupu jsem vydal příkazy. 13 Já jsem jej vzbudil ke spravedlnosti a napřímím všechny jeho cesty. On zbuduje moje město, propustí mé přesídlence bez placení, bez úplatku,“ praví Hospodin zástupů.
— Hospodin spasí Izraele - Hospodin se zastane svého ujařmeného lidu a podrobí mu mocné tohoto světa.
14 Toto praví Hospodin: „Co vytěžil Egypt a co vyzískala země Kúš, přejde k tobě a bude tvoje; i Sebajci, muži obrovití, půjdou za tebou, přijdou v řetězech, budou se ti klanět a předkládat ti prosby. Jenom u tebe je Bůh a jiného už není, bohové nejsou nic.“ 15 Věru, ty jsi Bůh skrytý, Bůh Izraele, spasitel. 16 Všechny je poleje stud a hanba, společně odtáhnou zahanbeni ti, kdo zhotovují modlářské výtvory. 17 Izrael je spasen Hospodinem spásou věčnou. Stydět a hanbit se nebudete navěky, nikdy.
— V Hospodinu dojde spasení celý svět - I pronárody uznají nicotnost svých model a obrátí se k Hospodinu.
18 Toto praví Hospodin, stvořitel nebe, onen Bůh, jenž vytvořil zemi, jenž ji učinil, ten, jenž ji upevnil na pilířích; nestvořil ji, aby byla pustá, vytvořil ji k obývání: „Já jsem Hospodin a jiného už není. 19 Nemluvil jsem potají, v temném místě země, neřekl jsem potomstvu Jákobovu: Hledejte mě v pustotě. Já, Hospodin, vyhlašuji spravedlnost, prohlašuji právo. 20 Shromážděte se a přijďte, přibližte se spolu, vy, kdo jste vyvázli z pronárodů. Neuvědomují si, že se nosí s modlou vytesanou ze dřeva, že se modlí k bohu, jenž nemůže spasit. 21 Sdělte to dál, přibližte se! Jen ať se poradí spolu. Kdo to od pradávna ohlašoval? Kdo to oznamoval předem? Cožpak ne já, Hospodin? Kromě mne jiného Boha není! Bůh spravedlivý a spasitel není mimo mne. 22 Obraťte se ke mně a dojdete spásy, veškeré dálavy země. Já jsem Bůh a jiného už není. 23 Při sobě samém jsem přísahal, z mých úst vyšla spravedlnost, slovo, které se zpět nenavrátí. Přede mnou každý klesne na kolena a každý jazyk odpřisáhne: 24 ‚Jenom v Hospodinu – řekne o mně – je spravedlnost i moc.‘“ Přijdou k němu a budou se stydět všichni ti, kdo proti němu pláli vzdorem. 25 U Hospodina nalezne spravedlnost a jím se bude chlubit všechno potomstvo Izraele.
1Toto praví Hospodin svému pomazanému, Kýrovi, jehož jsem vzal za pravici, abych mu podmaňoval národy a krále před ním odzbrojil, abych mu otevíral brány a dveře nezůstaly zavřeny:2Já před tebou půjdu a srovnám nerovnosti, rozbiji brány z bronzu, roztříštím železné závory.3Vydám ti tajné poklady a skrytá bohatství, abys poznal, že já jsem Hospodin, Bůh izraelský, který tě volá jménem tvým.4Kvůli svému služebníku Jákobovi, kvůli svému vyvolenému Izraeli jsem tě zavolal jménem tvým – i když mě neznáš, udělil jsem ti tituly.[1]5Já jsem Hospodin a žádný jiný není, kromě mě není žádný Bůh. I když mě neznáš, já tě vyzbrojím,6aby od východu k západu všichni poznali, že kromě mě není ani jediný; já jsem Hospodin a žádný jiný není!7Já formuji světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím pohromu. Já Hospodin to všechno působím.8Nebesa, sešlete shůry rosu, ať spravedlnost prší z oblaků! Otevři se, země, ať spása vyraší, spravedlnost ať vzklíčí spolu s ní! Já Hospodin jsem to vytvořil.9Běda tomu, kdo se hádá se svým Tvůrcem, ač je střep z hlíny, pouhý střep! Říká snad hlína hrnčíři: „Co to vyvádíš?“ Říká tvé dílo: „On je bezruký“?10Běda tomu, kdo říká otci: „Cos to zplodil?“ A ženě: „Na cos měla bolesti?“11Toto praví Hospodin, Izraelův Svatý, který jej utvořil: Na budoucnost se mě chcete vyptávat? O mých dětech, o díle rukou mých chcete mi dávat rozkazy?12Já jsem ten, kdo zemi udělal a stvořil na ní člověka. Já jsem ten, kdo svýma rukama roztáhl nebesa a celý jejich zástup ovládám.13Já ve své spravedlnosti vzbudím Kýra a všechny jeho cesty vyrovnám. On moje město znovu zbuduje a propustí mé vyhnance bez placení a bez darů, praví Hospodin zástupů.
Jediný spasitel
14Toto praví Hospodin: Egyptské bohatství, habešské zboží i s urostlými Sabejci přijdou k tobě a budou tví. Za tebou půjdou se svými řetězy, tobě se pokloní a pokorně vyznají: „Bůh je jen u tebe a není boha kromě něj!15Vskutku, ty jsi Bůh, který skrývá se, Bůh Izraele, Spasitel!“16Výrobci model odejdou s ostudou, všichni společně, s hanbou a potupou.17Izraele však Hospodin zachrání věčným spasením. Nebudete zahanbeni ani potupeni už nikdy, navěky!18Nuže, toto praví stvořitel nebe, Hospodin, ten Bůh, který zformoval zemi, který ji učinil a upevnil, který ji nestvořil, aby prázdná zůstala, ale k bydlení ji zformoval: Já jsem Hospodin a žádný jiný není.19Nemluvil jsem přece skrytě, v nějakém temném koutě země; neřekl jsem Jákobovým potomkům: „Hledejte mě v prázdnotě!“ Já jsem Hospodin, já mluvím pravdu a říkám, co je poctivé.20Shromážděte se a přijďte, uprchlíci z národů, spolu přistupte! Nechápou ti, kdo dřevěné modly nosí, že se modlí k bohu, který nespasí.21Jen promluvte, předložte důkazy, můžete se spolu poradit! Kdo to odedávna předpovídal, kdo to už kdysi zvěstoval? Kdo jiný než já, Hospodin? Kromě mě jiný Bůh není, spravedlivý Bůh a spasitel – není tu žádný kromě mne!22Obraťte se ke mně, ať jste spaseny, všechny zemské končiny – vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není.23Při sobě samém přísahám, ústy pronáším slova pravdivá, jež nelze odvolat: Přede mnou každý padne na kolena a každý jazyk bude při mně přísahat.24„Jen v Hospodinu,“ budou o mně říkat, „je spravedlnost a síla!“ Všichni, kdo proti němu zuřili, přijdou k němu a budou zahanbeni,25ale všichni Izraelovi potomci dojdou v Hospodinu slávy a vítězství.
Izajáš 45
Einheitsübersetzung 2016
od Katholisches Bibelwerk1So spricht der HERR zu seinem Gesalbten, zu Kyrus: / Ich habe ihn an seiner rechten Hand gefasst,
um ihm Nationen zu unterwerfen; Könige entwaffne ich, / um ihm Türen zu öffnen und kein Tor verschlossen zu halten:[1]2Ich selbst gehe vor dir her / und ebne Ringmauern ein.
Ich zertrümmere bronzene Tore / und zerschlage eiserne Riegel.[2]3Ich gebe dir verborgene Schätze / und Reichtümer, die im Dunkel versteckt sind.
So sollst du erkennen, dass ich der HERR bin, / der dich bei deinem Namen ruft, ich, Israels Gott. (Iz 41,25)4Um meines Knechtes Jakob willen, / um Israels, meines Erwählten, willen / habe ich dich bei deinem Namen gerufen;
ich habe dir einen Ehrennamen gegeben, / ohne dass du mich kanntest.5Ich bin der HERR und sonst niemand; / außer mir gibt es keinen Gott.
Ich habe dir den Gürtel angelegt, / ohne dass du mich kanntest,6damit man vom Aufgang der Sonne bis zu ihrem Untergang erkennt, / dass es außer mir keinen Gott gibt. / Ich bin der HERR und sonst niemand. (Iz 45,18; Iz 59,19)7Der das Licht formt und das Dunkel erschafft, / der das Heil macht und das Unheil erschafft,/ ich bin der HERR, der all dies macht. (Am 3,6)8Taut, ihr Himmel, von oben, / ihr Wolken, lasst Gerechtigkeit regnen!
Die Erde tue sich auf und bringe das Heil hervor, / sie lasse Gerechtigkeit sprießen. / Ich, der HERR, erschaffe es.
Weherufe über die mit dem Plan Gottes Unzufriedenen
9Wehe dem, der mit seinem Schöpfer rechtet, / eine Scherbe unter irdenen Scherben!
Sagt denn der Ton zu seinem Töpfer: / Was machst du?
und sagt dein Werk: / Er hat kein Geschick?[3] (Iz 29,16; Jr 18,6; Ř 9,20)10Wehe dem, der zum Vater sagt: Was zeugst du? / und zur Frau: Was gebierst du?11So spricht der HERR, / der Heilige Israels und sein Schöpfer:
Über die kommenden Dinge befragt mich, über meine Kinder / und über das Werk meiner Hände gebt mir doch Befehl!12Ich habe die Erde gemacht / und die Menschen auf ihr erschaffen.
Ich habe den Himmel ausgespannt mit meinen Händen / und ich befehle seinem ganzen Heer.13Ich habe ihn in Gerechtigkeit erweckt / und all seine Wege ebne ich.
Er baut meine Stadt wieder auf, / mein verschlepptes Volk lässt er frei,
aber nicht für Lösegeld oder Geschenke. / Der HERR der Heerscharen hat gesprochen.
Huldigung durch Ägypten und Kusch
14So spricht der HERR:
Die Ägypter mit ihren Erträgen, / die Kuschiter mit ihrem Gewinn
und die groß gewachsenen Sebaiter / werden zu dir kommen und dir gehören; / in Fesseln werden sie hinter dir herziehen.
Vor dir werfen sie sich nieder und flehen zu dir: / Nur bei dir ist Gott und sonst gibt es keine Götter.15Wahrhaftig, du bist ein verborgener Gott, / Israels Gott, der rettet.16Schmach und Schande kommt über sie alle, / die Götzenschmiede geraten in Schande. (Iz 41,11)17Israel ist vom HERRN gerettet, / ist auf immer errettet.
Über euch kommt keine Schmach und Schande / für immer und ewig.
Bekenntnis der Völker zum einzigen Gott
18Denn so spricht der HERR, der den Himmel erschafft, / er ist der Gott, der die Erde formt und macht -
er ist es, der ihr Bestand gibt, / er hat sie nicht als Nichtiges erschaffen,
er hat sie zum Wohnen geformt -: / Ich bin der HERR und sonst niemand. (Iz 45,6)19Ich habe nicht im Verborgenen geredet, / irgendwo in einem finsteren Land.
Ich habe nicht zum Geschlecht Jakobs gesagt: / Sucht mich als Nichtiges!
Ich bin der HERR, der die Wahrheit spricht / und der verkündet, was recht ist. (Iz 48,16)20Versammelt euch, kommt alle herbei, / tretet herzu, die ihr aus den Nationen entronnen seid!
Wer hölzerne Götzen umherträgt, hat keine Erkenntnis, / wer einen Gott anbetet, der niemanden rettet.21Macht es bekannt, bringt es vor, / beratet euch untereinander:
Wer hat das alles seit Langem verkündet / und längst im Voraus angesagt?
War es nicht ich, der HERR? / Es gibt keinen Gott außer mir; / außer mir gibt es keinen gerechten und rettenden Gott.22Wendet euch mir zu und lasst euch erretten, / alle Enden der Erde, / denn ich bin Gott und sonst niemand!23Ich habe bei mir selbst geschworen: / Aus meinem Mund ist Gerechtigkeit hervorgegangen, / ein unwiderrufliches Wort:
Vor mir wird jedes Knie sich beugen / und jede Zunge wird schwören: (Ř 14,11; Fp 2,10)24Nur beim HERRN - sagt man von mir - sind Heilstaten und Stärke. / Beschämt kommen alle zu ihm, die gegen ihn entbrennen.25Alle Nachkommen Israels bekommen ihr Recht / und erlangen Ruhm durch den HERRN.
1Thus says the Lord to his anointed, to Cyrus, whose right hand I have grasped, to subdue nations before him and to loose the belts of kings, to open doors before him that gates may not be closed: (Jb 12,21; Iz 22,21; Iz 41,13; Iz 44,28; Iz 45,5)2“I will go before you and level the exalted places,[1] I will break in pieces the doors of bronze and cut through the bars of iron, (Ž 107,16; Iz 40,4)3I will give you the treasures of darkness and the hoards in secret places, that you may know that it is I, the Lord, the God of Israel, who call you by your name. (Iz 43,1; Jr 50,37; Jr 51,13)4For the sake of my servant Jacob, and Israel my chosen, I call you by your name, I name you, though you do not know me. (Iz 45,3; Iz 62,2)5I am the Lord, and there is no other, besides me there is no God; I equip you, though you do not know me, (Jb 12,21; Iz 22,21; Iz 44,8)6that people may know, from the rising of the sun and from the west, that there is none besides me; I am the Lord, and there is no other. (Iz 37,20; Mal 1,11)7I form light and create darkness; I make well-being and create calamity; I am the Lord, who does all these things. (Iz 41,23; Am 3,6)8“Shower, O heavens, from above, and let the clouds rain down righteousness; let the earth open, that salvation and righteousness may bear fruit; let the earth cause them both to sprout; I the Lord have created it. (Dt 32,2; Ž 85,11; Oz 10,12)9“Woe to him who strives with him who formed him, a pot among earthen pots! Does the clay say to him who forms it, ‘What are you making?’ or ‘Your work has no handles’? (Kaz 6,10; Iz 10,15; Iz 64,8; Ř 9,20)10Woe to him who says to a father, ‘What are you begetting?’ or to a woman, ‘With what are you in labor?’”11Thus says the Lord, the Holy One of Israel, and the one who formed him: “Ask me of things to come; will you command me concerning my children and the work of my hands?[2] (Iz 29,23; Iz 41,23; Iz 64,8; Jr 31,9; Ez 39,7)12I made the earth and created man on it; it was my hands that stretched out the heavens, and I commanded all their host. (Gn 2,1; Iz 42,5; Iz 44,24; Jr 27,5)13I have stirred him up in righteousness, and I will make all his ways level; he shall build my city and set my exiles free, not for price or reward,” says the Lord of hosts. (Iz 41,2; Iz 44,28; Iz 45,2; Iz 49,25; Iz 51,14; Iz 52,3)
The Lord, the Only Savior
14Thus says the Lord: “The wealth of Egypt and the merchandise of Cush, and the Sabeans, men of stature, shall come over to you and be yours; they shall follow you; they shall come over in chains and bow down to you. They will plead with you, saying: ‘Surely God is in you, and there is no other, no god besides him.’” (Iz 14,2; Iz 43,3)15Truly, you are a God who hides himself, O God of Israel, the Savior. (Iz 57,17)16All of them are put to shame and confounded; the makers of idols go in confusion together. (Iz 42,17)17But Israel is saved by the Lord with everlasting salvation; you shall not be put to shame or confounded to all eternity. (Iz 54,4)18For thus says the Lord, who created the heavens (he is God!), who formed the earth and made it (he established it; he did not create it empty, he formed it to be inhabited!): “I am the Lord, and there is no other. (Gn 1,2; Ž 115,16; Iz 42,5)19I did not speak in secret, in a land of darkness; I did not say to the offspring of Jacob, ‘Seek me in vain.’[3] I the Lord speak the truth; I declare what is right. (Dt 30,11; Iz 45,23; Iz 48,16; Jr 29,13)20“Assemble yourselves and come; draw near together, you survivors of the nations! They have no knowledge who carry about their wooden idols, and keep on praying to a god that cannot save. (Iz 41,1; Iz 44,17; Iz 44,18; Iz 46,1; Iz 46,7; Iz 48,5; Jr 10,5)21Declare and present your case; let them take counsel together! Who told this long ago? Who declared it of old? Was it not I, the Lord? And there is no other god besides me, a righteous God and a Savior; there is none besides me. (Iz 41,22; Iz 41,26; Iz 43,9; Iz 43,11)22“Turn to me and be saved, all the ends of the earth! For I am God, and there is no other. (Iz 11,12; Iz 43,5)23By myself I have sworn; from my mouth has gone out in righteousness a word that shall not return: ‘To me every knee shall bow, every tongue shall swear allegiance.’[4] (Gn 22,16; Iz 45,19; Ř 14,11; Fp 2,10)24“Only in the Lord, it shall be said of me, are righteousness and strength; to him shall come and be ashamed all who were incensed against him. (Iz 26,4; Iz 41,11; Iz 44,8)25In the Lord all the offspring of Israel shall be justified and shall glory.”
Izajáš 45
King James Version
1Thus saith the LORD to his anointed, to Cyrus, whose right hand I have holden, to subdue nations before him; and I will loose the loins of kings, to open before him the two leaved gates; and the gates shall not be shut;2I will go before thee, and make the crooked places straight: I will break in pieces the gates of brass, and cut in sunder the bars of iron:3And I will give thee the treasures of darkness, and hidden riches of secret places, that thou mayest know that I, the LORD, which call thee by thy name, am the God of Israel.4For Jacob my servant' sake, and Israel mine elect, I have even called thee by thy name: I have surnamed thee, though thou hast not known me.5I am the LORD, and there is none else, there is no God beside me: I girded thee, though thou hast not known me:6That they may know from the rising of the sun, and from the west, that there is none beside me. I am the LORD, and there is none else.7I form the light, and create darkness: I make peace, and create evil: I the LORD do all these things .8Drop down, ye heavens, from above, and let the skies pour down righteousness: let the earth open, and let them bring forth salvation, and let righteousness spring up together; I the LORD have created it.9Woe unto him that striveth with his Maker! Let the potsherd strive with the potsherds of the earth. Shall the clay say to him that fashioneth it, What makest thou? or thy work, He hath no hands?10Woe unto him that saith unto his father, What begettest thou? or to the woman, What hast thou brought forth?11Thus saith the LORD, the Holy One of Israel, and his Maker, Ask me of things to come concerning my sons, and concerning the work of my hands command ye me.12I have made the earth, and created man upon it: I, even my hands, have stretched out the heavens, and all their host have I commanded.13I have raised him up in righteousness, and I will direct all his ways: he shall build my city, and he shall let go my captives, not for price nor reward, saith the LORD of hosts.14Thus saith the LORD, The labour of Egypt, and merchandise of Ethiopia and of the Sabeans, men of stature, shall come over unto thee, and they shall be thine: they shall come after thee; in chains they shall come over, and they shall fall down unto thee, they shall make supplication unto thee, saying , Surely God is in thee; and there is none else, there is no God.15Verily thou art a God that hidest thyself, O God of Israel, the Saviour.16They shall be ashamed, and also confounded, all of them: they shall go to confusion together that are makers of idols.17But Israel shall be saved in the LORD with an everlasting salvation: ye shall not be ashamed nor confounded world without end.18For thus saith the LORD that created the heavens; God himself that formed the earth and made it; he hath established it, he created it not in vain, he formed it to be inhabited: I am the LORD; and there is none else.19I have not spoken in secret, in a dark place of the earth: I said not unto the seed of Jacob, Seek ye me in vain: I the LORD speak righteousness, I declare things that are right.20Assemble yourselves and come; draw near together, ye that are escaped of the nations: they have no knowledge that set up the wood of their graven image, and pray unto a god that cannot save.21Tell ye, and bring them near; yea, let them take counsel together: who hath declared this from ancient time? who hath told it from that time? have not I the LORD? and there is no God else beside me; a just God and a Saviour; there is none beside me.22Look unto me, and be ye saved, all the ends of the earth: for I am God, and there is none else.23I have sworn by myself, the word is gone out of my mouth in righteousness, and shall not return, That unto me every knee shall bow, every tongue shall swear.24Surely, shall one say, in the LORD have I righteousness and strength: even to him shall men come; and all that are incensed against him shall be ashamed.25In the LORD shall all the seed of Israel be justified, and shall glory.