Genesis 9 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Tedy požehnal Bůh Noé i synům jeho a řekl jim: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi. 2 Strach váš a hrůza vaše buď na všeliký živočich země, a na všecko ptactvo nebeské. Všecko, což se hýbe na zemi, a všecky ryby mořské v ruce vaše dány jsou. 3 Všecko, což se hýbe a jest živo, bude vám za pokrm; jako i bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko. 4 A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti. 5 A zajisté krve vaší, duší vašich vyhledávati budu; z rukou každého hovada vyhledávati jí budu, i z ruky člověka, ano i z ruky každého bratra jeho budu vyhledávati duše člověka. 6 Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka. 7 Vy pak ploďte a množte se; v hojnosti se rozploďte na zemi, a rozmnoženi buďte na ní. 8 I mluvil Bůh k Noé a synům jeho s ním, řka: 9 Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás, 10 A se všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, z ptactva, z hovad a ze všech živočichů zemských, kteříž jsou s vámi, ode všech, kteříž vyšli z korábu, až do všelikého živočicha zemského. 11 Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země. 12 I řekl Bůh: Totoť bude znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, po všecky věky. 13 Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí. 14 A budeť, když uvedu mračný oblak nad zemí, a ukáže se duha na oblaku, 15 Že se rozpomenu na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi vámi a mezi všelikou duší živou v každém těle; a nebudou více vody ku potopě, aby zahladily všeliké tělo. 16 Nebo když bude duha ta na oblaku, popatřím na ni, abych se rozpomenul na smlouvu věčnou mezi Bohem a mezi všelikou duší živou v každém těle, kteréž jest na zemi. 17 I řekl Bůh k Noé: Toť jest znamení smlouvy, kterouž jsem utvrdil mezi sebou a mezi všelikým tělem, kteréž jest na zemi. 18 Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův. 19 Ti tři jsou synové Noé, a ti se rozprostřeli po vší zemi. 20 Noé pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice. 21 A pije víno, opil se, a obnažil se u prostřed stanu svého. 22 Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně. 23 Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli. 24 Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší. 25 I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým. 26 Řekl také: Požehnaný Hospodin, Bůh Semův, a buď Kanán služebníkem jejich. 27 Rozšiřiž Bůh milostivě Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a buď Kanán služebníkem jejich. 28 Živ pak byl Noé po potopě tři sta a padesáte let. 29 A tak bylo všech dnů Noé devět set a padesáte let; i umřel jest.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Zabezpečení života - Bůh člověku žehná. Vydává mu za pokrm i živé tvorstvo. K ochraně lidského života vyhlašuje trest smrti.

1 Bůh Noemu a jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. 2 Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou. 3 Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. 4 Jen maso oživené krví nesmíte jíst. 5 A krev, která vás oživuje, budu vyhledávat. Budu za ni volat k odpovědnosti každé zvíře i člověka; za život člověka budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra. 6 Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím. 7 Vy pak se ploďte a množte, hemžete se na zemi a množte se na ní.“

— Smlouva a její znamení - Bůh uzavírá smlouvu s člověkem i se vším stvořením. Zpečeťuje ji znamením duhy.

8 Bůh řekl Noemu a jeho synům: 9 „Hle, já ustavuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem 10 i s každým živým tvorem, který je s vámi, s ptactvem, s dobytkem i s veškerou zemskou zvěří, která je s vámi, se všemi, kdo vyšli z archy, včetně zemské zvěře. 11 Ustavuji s vámi svou smlouvu. Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi.“ 12 Dále Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků: 13 Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. 14 Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, 15 rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva. 16 Ukáže-li se na oblaku duha, pohlédnu na ni a rozpomenu se na věčnou smlouvu mezi Bohem a veškerým živým tvorstvem, které je na zemi.“ 17 Řekl pak Bůh Noemu: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem ustavil mezi sebou a veškerým tvorstvem, které je na zemi.“

— Prokletí a požehnání - Lidstvo se rozdělilo podle tří synů Noeho. Cesta Chámova je prokleta, cesta Šémova je požehnána i pro Jefeta.

18 Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli Šém, Chám a Jefet; Chám je otec Kenaanův. 19 Tito tři jsou synové Noeho; podle nich se rozdělila celá země. 20 I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. 21 Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu. 22 Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím. 23 Ale Šém a Jefet vzali plášť, vložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili. 24 Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn, 25 řekl: „Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!“ 26 Dále řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem! 27 Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!“ 28 Po potopě žil Noe tři sta padesát let. 29 Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a umřel.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Boží smlouva se stvořením

1 Bůh tehdy Noemovi i jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se, naplňte zem. 2 Ať z vás má strach a hrůzu všechna polní zvěř, všechno nebeské ptactvo, všechno, co se hýbe po zemi, i všechny mořské ryby: jsou vám vydáni do rukou. 3 Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako dříve zelené byliny. 4 Nesmíte však jíst maso, dokud je v něm život, totiž krev. 5 Krev vašeho života budu rozhodně mstít. Každé zvíře i člověka za ni budu volat k odpovědnosti. Za lidský život budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra. 6 Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť k obrazu Božímu učinil Bůh člověka. 7 Ploďte se tedy a množte se, ať se vámi jen hemží zem, takto se na ní rozmnožte!“ 8 Potom Bůh k Noemovi a jeho synům promluvil: 9 „Hle, já uzavírám smlouvu s vámi, s vaším budoucím semenem 10 i s každou živou bytostí, jež je s vámi – s ptactvem, dobytkem i se vší zemskou zvěří, která je s vámi – se vším, co vyšlo z archy, s každou živou bytostí na zemi. 11 Uzavírám s vámi tuto smlouvu: Veškeré tvorstvo už nikdy nebude vyhubeno záplavou vody. Už nikdy nenastane potopa, jež by zničila zemi.“ 12 Tehdy Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou uzavírám s vámi i s každou živou bytostí, jež je s vámi, pro všechna příští pokolení: 13 Na oblak pokládám duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. 14 Kdykoli zahalím zemi oblaky a v oblacích se ukáže duha, 15 připomenu si svou smlouvu s vámi i s každou živou bytostí mezi vším tvorstvem, a už nikdy nepřijde záplava vody, aby vyhubila veškeré tvorstvo. 16 Když se v oblacích ukáže duha, pohlédnu na ni, abych si připomněl věčnou smlouvu mezi Bohem a každou živou bytostí mezi vším tvorstvem na zemi.“ 17 Bůh Noemovi řekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem uzavřel s veškerým tvorstvem na zemi.“

Sem, Cham a Jáfet

18 Noemovi synové, kteří vyšli z archy, byli Sem, Chám a Jáfet (onen Chám byl otcem Kanaána). 19 Tito tři byli Noemovi synové; z nich se zalidnila celá země. 20 Zemědělec Noe byl první, kdo vysadil vinici. 21 Napil se vína, opil se a ležel obnažen ve svém stanu. 22 Chám, otec Kanaána, spatřil nahotu svého otce a pověděl o tom oběma svým bratrům venku. 23 Sem a Jáfet tedy vzali plášť a oba si ho dali na ramena. Pak šli pozpátku a přikryli nahotu svého otce. Byli obráceni čelem nazpátek, a tak nahotu svého otce nespatřili. 24 Když se Noe probral z opilosti a dozvěděl se, co mu jeho nejmladší syn provedl, 25 řekl: „Zlořečený buď Kanaán; ať je pro své bratry otrokem všech otroků!“ 26 Řekl také: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Semův, jemuž bude Kanaán otročit! 27 Kéž Bůh rozšíří Jáfeta, ať bydlí ve stanech Semových, jemuž bude Kanaán otročit!“ 28 Po potopě žil Noe ještě 350 let. 29 Noe žil celkem 950 let a potom zemřel.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Dann segnete Gott Noach und seine Söhne und sprach zu ihnen: Seid fruchtbar, mehrt euch und füllt die Erde! (Gn 9,28) 2 Furcht und Schrecken vor euch soll sich auf alle Tiere der Erde legen, auf alle Vögel des Himmels, auf alles, was sich auf dem Erdboden regt, und auf alle Fische des Meeres; in eure Hand sind sie gegeben. 3 Alles, was sich regt und lebt, soll euch zur Nahrung dienen. Das alles übergebe ich euch wie die grünen Pflanzen. (Gn 1,29) 4 Nur Fleisch mit seinem Leben, seinem Blut, dürft ihr nicht essen. (Lv 3,17; Dt 12,23) 5 Wenn aber euer Blut vergossen wird, fordere ich Rechenschaft für jedes eurer Leben. Von jedem Tier fordere ich Rechenschaft und vom Menschen. Für das Leben des Menschen fordere ich Rechenschaft von jedem, der es seinem Bruder nimmt. (Gn 4,9) 6 Wer Blut eines Menschen vergießt, / um dieses Menschen willen wird auch sein Blut vergossen. / Denn als Bild Gottes / hat er den Menschen gemacht. (Gn 1,26; Gn 5,1) 7 Ihr aber, seid fruchtbar und mehrt euch; regt euch auf der Erde und mehrt euch auf ihr! 8 Dann sprach Gott zu Noach und seinen Söhnen, die bei ihm waren: 9 Ich bin es. Siehe, ich richte meinen Bund auf mit euch und mit euren Nachkommen nach euch (Gn 6,18) 10 und mit allen Lebewesen bei euch, mit den Vögeln, dem Vieh und allen Wildtieren der Erde bei euch, mit allen, die aus der Arche gekommen sind, mit allen Wildtieren der Erde überhaupt. (Oz 2,20) 11 Ich richte meinen Bund mit euch auf: Nie wieder sollen alle Wesen aus Fleisch vom Wasser der Flut ausgerottet werden; nie wieder soll eine Flut kommen und die Erde verderben. (Iz 54,9) 12 Und Gott sprach: Das ist das Zeichen des Bundes, den ich stifte zwischen mir und euch und den lebendigen Wesen bei euch für alle kommenden Generationen: 13 Meinen Bogen setze ich in die Wolken; er soll das Zeichen des Bundes werden zwischen mir und der Erde. (Ez 1,28) 14 Balle ich Wolken über der Erde zusammen und erscheint der Bogen in den Wolken, (Gn 8,1) 15 dann gedenke ich des Bundes, der besteht zwischen mir und euch und allen Lebewesen, allen Wesen aus Fleisch, und das Wasser wird nie wieder zur Flut werden, die alle Wesen aus Fleisch verdirbt. 16 Steht der Bogen in den Wolken, so werde ich auf ihn sehen und des ewigen Bundes gedenken zwischen Gott und allen lebenden Wesen, allen Wesen aus Fleisch auf der Erde. 17 Und Gott sprach zu Noach: Dies ist das Zeichen des Bundes, den ich zwischen mir und allen Wesen aus Fleisch auf der Erde aufgerichtet habe.

Der Weinanbau Noachs

18 Die Söhne Noachs, die aus der Arche gekommen waren, sind Sem, Ham und Jafet. Ham ist der Vater Kanaans. 19 Diese drei sind die Söhne Noachs; von ihnen aus verzweigten sich alle Völker der Erde. 20 Noach, ein Ackerbauer, war der Erste, der einen Weinberg pflanzte. 21 Er trank von dem Wein, wurde davon betrunken und entblößte sich drinnen in seinem Zelt. (Gn 19,30) 22 Ham, der Vater Kanaans, sah die Blöße seines Vaters und erzählte davon draußen seinen beiden Brüdern. 23 Da nahmen Sem und Jafet einen Überwurf; den legten sich beide auf die Schultern, gingen rückwärts und bedeckten die Blöße ihres Vaters. Sie hatten ihr Gesicht abgewandt, sodass sie die Blöße ihres Vaters nicht sahen. 24 Als Noach aus seinem Weinrausch erwachte und erfuhr, was ihm sein jüngster Sohn angetan hatte, 25 sagte er: Verflucht sei Kanaan. / Sklave der Sklaven sei er seinen Brüdern! (Gn 3,14; Gn 4,11) 26 Und weiter sagte er: Gepriesen sei der HERR, der Gott Sems, / Kanaan aber werde sein Sklave. 27 Raum schaffe Gott für Jafet. / In Sems Zelten wohne er, / Kanaan aber werde sein Sklave.

Der Tod Noachs

28 Noach lebte nach der Flut noch dreihundertfünfzig Jahre. 29 Die gesamte Lebenszeit Noachs betrug neunhundertfünfzig Jahre. Dann starb er.

English Standard Version

od Crossway

1 And God blessed Noah and his sons and said to them, “Be fruitful and multiply and fill the earth. (Gn 1,22; Gn 1,28; Gn 8,17) 2 The fear of you and the dread of you shall be upon every beast of the earth and upon every bird of the heavens, upon everything that creeps on the ground and all the fish of the sea. Into your hand they are delivered. (Ž 8,6; Jk 3,7) 3 Every moving thing that lives shall be food for you. And as I gave you the green plants, I give you everything. (Gn 1,29; Dt 12,15; 1Tm 4,3) 4 But you shall not eat flesh with its life, that is, its blood. (Lv 17,10; Lv 17,14; Dt 12,16; Dt 12,23; 1S 14,33; Sk 15,20; Sk 15,29)

Lv 17,10Lv 17,14Dt 12,16Dt 12,231S 14,33Sk 15,20Sk 15,29

5 And for your lifeblood I will require a reckoning: from every beast I will require it and from man. From his fellow man I will require a reckoning for the life of man. (Gn 4,10; Ex 21,28) 6 “Whoever sheds the blood of man, by man shall his blood be shed, for God made man in his own image. (Gn 1,27; Gn 5,1; Ex 21,12; Ex 21,14; Lv 24,17; Nu 35,31; Nu 35,33; Mt 26,52; Jk 3,9; Zj 13,10)

Gn 1,27Gn 5,1Ex 21,12Ex 21,14Lv 24,17Nu 35,31Nu 35,33Mt 26,52Jk 3,9Zj 13,10

7 And you,^[1] be fruitful and multiply, increase greatly on the earth and multiply in it.” 8 Then God said to Noah and to his sons with him, 9 “Behold, I establish my covenant with you and your offspring after you, (Gn 6,18; Gn 8,20) 10 and with every living creature that is with you, the birds, the livestock, and every beast of the earth with you, as many as came out of the ark; it is for every beast of the earth. 11 I establish my covenant with you, that never again shall all flesh be cut off by the waters of the flood, and never again shall there be a flood to destroy the earth.” (Iz 54,9) 12 And God said, “This is the sign of the covenant that I make between me and you and every living creature that is with you, for all future generations: (Gn 17,11) 13 I have set my bow in the cloud, and it shall be a sign of the covenant between me and the earth. (Ez 1,28; Zj 4,3; Zj 10,1) 14 When I bring clouds over the earth and the bow is seen in the clouds, 15 I will remember my covenant that is between me and you and every living creature of all flesh. And the waters shall never again become a flood to destroy all flesh. (Lv 26,42; Lv 26,45; 1Kr 8,23; Ez 16,60)

Lv 26,42Lv 26,451Kr 8,23Ez 16,60

16 When the bow is in the clouds, I will see it and remember the everlasting covenant between God and every living creature of all flesh that is on the earth.” (Gn 17,7; Gn 17,13; Gn 17,19) 17 God said to Noah, “This is the sign of the covenant that I have established between me and all flesh that is on the earth.”

Noah’s Descendants

18 The sons of Noah who went forth from the ark were Shem, Ham, and Japheth. (Ham was the father of Canaan.) (Gn 5,32; Gn 10,1) 19 These three were the sons of Noah, and from these the people of the whole earth were dispersed.^[2] (Gn 10,32) 20 Noah began to be a man of the soil, and he planted a vineyard.^[3] 21 He drank of the wine and became drunk and lay uncovered in his tent. 22 And Ham, the father of Canaan, saw the nakedness of his father and told his two brothers outside. 23 Then Shem and Japheth took a garment, laid it on both their shoulders, and walked backward and covered the nakedness of their father. Their faces were turned backward, and they did not see their father’s nakedness. 24 When Noah awoke from his wine and knew what his youngest son had done to him, (Abk 2,15) 25 he said, “Cursed be Canaan; a servant of servants shall he be to his brothers.” (Dt 27,16; Jz 9,23; Sd 1,28; 1Kr 9,20)

Dt 27,16Jz 9,23Sd 1,281Kr 9,20

26 He also said, “Blessed be the Lord, the God of Shem; and let Canaan be his servant. 27 May God enlarge Japheth,^[4] and let him dwell in the tents of Shem, and let Canaan be his servant.” 28 After the flood Noah lived 350 years. 29 All the days of Noah were 950 years, and he died.

King James Version

1 And God blessed Noah and his sons, and said unto them, Be fruitful, and multiply, and replenish the earth. 2 And the fear of you and the dread of you shall be upon every beast of the earth, and upon every fowl of the air, upon all that moveth upon the earth, and upon all the fishes of the sea; into your hand are they delivered. 3 Every moving thing that liveth shall be meat for you; even as the green herb have I given you all things. 4 But flesh with the life thereof, which is the blood thereof, shall ye not eat. 5 And surely your blood of your lives will I require; at the hand of every beast will I require it, and at the hand of man; at the hand of every man' brother will I require the life of man. 6 Whoso sheddeth man' blood, by man shall his blood be shed: for in the image of God made he man. 7 And you, be ye fruitful, and multiply; bring forth abundantly in the earth, and multiply therein. 8 And God spake unto Noah, and to his sons with him, saying, 9 And I, behold, I establish my covenant with you, and with your seed after you; 10 And with every living creature that is with you, of the fowl, of the cattle, and of every beast of the earth with you; from all that go out of the ark, to every beast of the earth. 11 And I will establish my covenant with you; neither shall all flesh be cut off any more by the waters of a flood; neither shall there any more be a flood to destroy the earth. 12 And God said, This is the token of the covenant which I make between me and you and every living creature that is with you, for perpetual generations: 13 I do set my bow in the cloud, and it shall be for a token of a covenant between me and the earth. 14 And it shall come to pass, when I bring a cloud over the earth, that the bow shall be seen in the cloud: 15 And I will remember my covenant, which is between me and you and every living creature of all flesh; and the waters shall no more become a flood to destroy all flesh. 16 And the bow shall be in the cloud; and I will look upon it, that I may remember the everlasting covenant between God and every living creature of all flesh that is upon the earth. 17 And God said unto Noah, This is the token of the covenant, which I have established between me and all flesh that is upon the earth. 18 And the sons of Noah, that went forth of the ark, were Shem, and Ham, and Japheth: and Ham is the father of Canaan. 19 These are the three sons of Noah: and of them was the whole earth overspread. 20 And Noah began to be an husbandman, and he planted a vineyard: 21 And he drank of the wine, and was drunken; and he was uncovered within his tent. 22 And Ham, the father of Canaan, saw the nakedness of his father, and told his two brethren without. 23 And Shem and Japheth took a garment, and laid it upon both their shoulders, and went backward, and covered the nakedness of their father; and their faces were backward, and they saw not their father' nakedness. 24 And Noah awoke from his wine, and knew what his younger son had done unto him. 25 And he said, Cursed be Canaan; a servant of servants shall he be unto his brethren. 26 And he said, Blessed be the LORD God of Shem; and Canaan shall be his servant. 27 God shall enlarge Japheth, and he shall dwell in the tents of Shem; and Canaan shall be his servant. 28 And Noah lived after the flood three hundred and fifty years. 29 And all the days of Noah were nine hundred and fifty years: and he died.