1. Paralipomenon 16 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem. 2 Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu. 3 Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici. 4 Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského. 5 Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral. 6 Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží. 7 Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho: 8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho. 9 Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho. 10 Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina. 11 Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně. 12 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho. 13 Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho, 14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho. 15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení, 16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi. 17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou, 18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho, 19 Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu. 20 A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu. 21 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka: 22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého. 23 Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho. 24 Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho. 25 Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy. 26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil. 27 Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho. 28 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc. 29 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho,přineste dary a přiďte před oblíčej jeho,a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti. 30 Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul. 31 Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje. 32 Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm. 33 Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi. 34 Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho. 35 A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé. 36 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah. 37 I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého. 38 Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli. 39 Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon, 40 Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi. 41 A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho. 42 Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat. 43 A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Davidův bohoslužebný řád - David pověřuje zpěváky, aby bohoslužby doprovázeli zpěvem a hudbou.

1 Boží schránu přinesli a umístili ji uprostřed stanu, který pro ni David postavil. I přinášeli před Bohem zápalné a pokojné oběti. 2 Když David dokončil obětování zápalných a pokojných obětí, požehnal lidu v Hospodinově jménu. 3 Pak podělil každého z Izraele, každého muže i ženu, bochníčkem chleba a datlovým a hrozinkovým koláčem. 4 Potom určil lévijce, kteří by přisluhovali u Hospodinovy schrány a připomínali Hospodina, Boha Izraele, vzdávali mu chválu a oslavovali jej. 5 Asaf byl představeným, jeho zástupcem byl Zekarjáš. Jeíel, Šemíramót, Jechíel, Matitjáš, Elíab, Benajáš, Obéd-edóm a Jeíel hráli na harfy a citery, Asaf na zvučné cymbály. 6 Kněží Benajáš a Jachazíel hráli každodenně na pozouny před schránou Boží smlouvy. 7 Tehdy onoho dne nařídil David poprvé, aby Asaf a jeho bratří vzdávali Hospodinu chválu: 8 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky, 9 zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech, 10 honoste se jeho svatým jménem, ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina! 11 Dotazujte se na vůli Hospodinovu a jeho moc, jeho tvář hledejte ustavičně. 12 Připomínejte divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst, 13 potomkové Izraele, jeho služebníka, Jákobovi synové, jeho vyvolení! 14 Je to Hospodin, náš Bůh, kdo soudí celou zemi. 15 Věčně pamatujte na jeho smlouvu, na slovo, jež přikázal tisícům pokolení. 16 Uzavřel ji s Abrahamem, přísahou jistvrdil Izákovi, 17 stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou: 18 „Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!“ 19 Na počet vás byla malá hrstka, byli jste tam hosty. 20 Putovali od jednoho pronároda ke druhému, z jednoho království dál k jinému lidu. 21 On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále: 22 „Nesahejte na mé pomazané, ublížit mým prorokům se chraňte!“ 23 Zpívej Hospodinu, celá země! Zvěstujte den ze dne jeho spásu, 24 vypravujte mezi pronárody o jeho slávě, mezi všemi národy o jeho divech, 25 neboť Hospodin je veliký, nejvyšší chvály hodný, budí bázeň, je nad všechny bohy. 26 Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe. 27 Před jeho tváří velebná důstojnost, moc a potěšení na svatém místě jeho. 28 Lidské čeledi, přiznejte Hospodinu, přiznejte Hospodinu slávu a moc, 29 přiznejte Hospodinu slávu jeho jména! Přineste dar, vstupte před něj, v nádheře svatyně se klaňte Hospodinu! 30 Svíjej se před ním, celá země! Pevně je založen svět, nic jím neotřese. 31 Nebesa se zaradují, rozjásá se země, mezi národy se bude říkat: „Hospodin kraluje!“ 32 Moře i s tím, co je v něm, se rozburácí, pole zazní jásotem, i všechno, co je na něm. 33 Tehdy zaplesají stromy v lese vstříc Hospodinu, že přichází soudit zemi. 34 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné. 35 Rcete: „Zachraň nás, ó Bože, naše spáso, shromáždi a vytrhni nás z pronárodů; tvému svatému jménu budeme vzdávat chválu, budeme tě chválit chvalozpěvem. 36 Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků až na věky!“ A všechen lid ať řekne: „Amen. Chvalte Hospodina!“ 37 Tam před schránou Hospodinovy smlouvy zanechal David Asafa a jeho bratry, aby každodenně, podle denního rozvrhu, před schránou přisluhovali. 38 Obéd-edóma a jeho šedesát osm bratří i Obéd-edóma, syna Jedítúnova, a Chósu zanechal jako vrátné. 39 Kněze Sádoka a jeho bratry kněze zanechal před Hospodinovým příbytkem na posvátném návrší v Gibeónu, 40 aby každodenně zrána i zvečera obětovali Hospodinu na oltáři zápalné oběti, a to podle všeho toho, co je zapsáno v Hospodinově zákoně, který vydal Izraeli. 41 S nimi byli Héman a Jedútún a ostatní čistí, kteří byli uvedeni jmény, aby vzdávali chválu Hospodinu, neboť jeho milosrdenství je věčné. 42 Héman a Jedútún měli s sebou pozouny, zvučné cymbály a nástroje k Božímu zpěvu. Jedútúnovci byli u brány. 43 I odešel všechen lid, každý do svého domu. A David se obrátil ke svému domu, aby mu udělil požehnání.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Když Boží truhlu přinesli, postavili ji na její místo uprostřed stanu, který pro ni David postavil. Pak před Bohem přinášeli zápalné i pokojné oběti. 2 Poté, co David dokončil obětování zápalných a pokojných obětí, požehnal lidu v Hospodinově jménu. 3 Podělil také všechny Izraelce, muže i ženy, každého bochníkem chleba, datlovým a rozinkovým koláčem. 4 Určil také levity, kteří měli sloužit před Hospodinovou truhlou uctíváním, díkůvzdáním a chvalozpěvy Hospodinu, Bohu Izraele. 5 Vedl je Asaf a za ním byl Zachariáš, Jaaziel,^[1] Šemiramot, Jechiel, Matitiáš, Eliab, Benajáš, Obed-edom a Jehiel, kteří hráli na lyry a citery, a Asaf na činely, 6 zatímco kněží Benajáš a Jachaziel před Truhlou Boží smlouvy pravidelně troubili na trubky.

Davidův chvalozpěv

7 Toho dne David poprvé pověřil Asafa a jeho bratry, aby takto chválili Hospodina:^[2] 8 Oslavujte Hospodina, jeho jméno vzývejte, jeho činy rozhlašujte mezi národy! 9 Zpívejte mu, hrajte mu, rozvažujte o všech jeho zázracích! 10 Jeho svatým jménem chlubte se, ze srdce ať se radují, kdo Hospodina hledají! 11 Po Hospodinu se ptejte, po jeho síle, jeho tvář vždycky hledejte. 12 Pamatujte, jaké divy provedl, jaké zázraky, a co rozhodl. 13 Vy, símě Izraele, jeho služebníka, jste jeho vyvolení, děti Jákoba. 14 On je Hospodin, Bůh náš, celá zem jeho soudu podléhá! 15 Na jeho smlouvu pamatujte věčně, na slovo tisíci pokolení svěřené, 16 na smlouvu, již uzavřel s Abrahamem, na přísahu, již složil před Izákem. 17 Jákobovi ten výrok potvrdil za věčnou smlouvu pro Izrael: 18 „Tobě dám kanaánskou zem, bude tvým dědičným údělem!“ 19 Přitom vás tehdy bylo jen trochu, byli jste tam jen hrstkou cizinců. 20 Z národu do národu když bloudili, od jednoho k jinému království, 21 nikoho nenechal jim ublížit. I krále kvůli nim varoval: 22 „Mé pomazané nechte být! Mým prorokům nepůsobte žal!“ 23 Zpívej Hospodinu, celá zem,^[3] zvěstujte jeho spásu každý den! 24 O jeho slávě národům vyprávějte, o jeho divech řekněte lidem všem! 25 Veliký je Hospodin, vší chvály hodný, nad všechny bohy ohromný! 26 Bohové národů jsou samé modly, Hospodin ale stvořil nebesa. 27 Sláva a nádhera je v jeho přítomnosti, síla a radost je tam, kde přebývá. 28 Vzdejte Hospodinu, lidské plémě, vzdejte Hospodinu slávu i moc. 29 Vzdejte Hospodinu slávu, jež náleží mu, přineste dary, před něj přistupte, Klaňte se Hospodinu v jeho svaté kráse, 30 před ním se rozechvěj, celá zem! Pevně je postaven svět, nic jím neotřese, 31 jásejte, nebesa, země ať raduje se, národům řekněte: „Hospodin kraluje!“ 32 Moře ať burácí se vším, co je v něm, celý světa kraj ať se raduje. 33 Před Hospodinem ať zvučí stromy v lese: „Přichází, aby soudil zem!“ 34 Oslavujte Hospodina – je tak dobrý!^[4] Jeho láska trvá navěky! 35 Řekněte: „Zachraň nás, Bože naší spásy! Vysvoboď nás a z národů posbírej! Tvé svaté jméno ať oslavíme, tvou chválou ať se chlubíme!“ 36 Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský, od věků až na věky! A všechen lid odpověděl: „Amen. Chvála Hospodinu!“ 37 David pak nechal Asafa a jeho bratry před Truhlou Hospodinovy smlouvy, aby před ní pravidelně každý den sloužili podle denního rozvrhu 38 spolu s Obed-edomem a jeho osmašedesáti bratry. (Obed-edom, syn Jedutunův, a Chosa veleli strážím.) 39 Kněze Sádoka i jeho kněžské bratry ponechal před Hospodinovým příbytkem na výšině v Gibeonu, 40 aby na zápalném oltáři pravidelně přinášeli Hospodinu zápalné oběti ráno i večer přesně tak, jak je psáno v Zákoně, který Hospodin svěřil Izraeli.^[5] 41 S nimi ponechal Hemana, Jedutuna a ostatní jmenovitě vybrané, aby chválili Hospodina písní: „Jeho láska trvá navěky.“^[6] 42 Heman a Jedutun měli na starosti trubky, činely a další nástroje Boží hudby. Jedutunovi synové stáli u brány. 43 Všechen lid se pak rozešel, každý k sobě domů. Také David se vrátil, aby požehnal svůj dům.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

1 Man trug die Lade Gottes in das Zelt, das David für sie aufgestellt hatte, setzte sie an ihren Platz in der Mitte des Zeltes und brachte Brand- und Heilsopfer vor Gott dar. (1Pa 16,19) 2 Als David mit dem Darbringen der Brand- und Heilsopfer fertig war, segnete er das Volk im Namen des HERRN 3 und ließ an alle Israeliten, Männer und Frauen, je einen Laib Brot, einen Dattelkuchen und einen Traubenkuchen austeilen.

Davids Loblied

4 David bestellte für den Dienst vor der Lade des HERRN Leviten, die den HERRN, den Gott Israels, rühmen, loben und preisen sollten. 5 Er bestellte Asaf als ersten, Secharja als zweiten, ferner Jaasiël, Schemiramot, Jehiël, Mattitja, Eliab, Benaja, Obed-Edom und Jëiël. Sie sollten die Harfen und Zithern spielen, Asaf die Zimbeln schlagen (1Pa 15,16) 6 und die Priester Benaja und Jahasiël ständig die Trompeten blasen vor der Bundeslade Gottes. (1Pa 15,24) 7 An jenem Tag ließ David Asaf und seine Amtsbrüder zum ersten Mal diesen Lobpreis zur Ehre des HERRN vortragen: 8 Dankt dem HERRN! Ruft seinen Namen an! / Macht unter den Völkern seine Taten bekannt! (Ž 105,1) 9 Singt ihm und spielt ihm, / sinnt nach über all seine Wunder! 10 Rühmt euch seines heiligen Namens! / Alle, die den HERRN suchen, / sollen sich von Herzen freuen. 11 Fragt nach dem HERRN und seiner Macht, / sucht sein Antlitz allezeit! 12 Denkt an die Wunder, die er getan hat, / an seine Zeichen und die Beschlüsse aus seinem Mund, 13 ihr Nachkommen seines Knechtes Israel, / ihr Kinder Jakobs, die er erwählt hat! 14 Er, der HERR, ist unser Gott. / Seine Herrschaft umgreift die Erde. 15 Gedenkt für immer seines Bundes, / an das Wort, das er gegeben hat für tausend Geschlechter, 16 an den Bund, den er mit Abraham geschlossen, / an den Eid, den er Isaak geschworen hat! (Gn 17,1) 17 Er bestimmte ihn als Gesetz für Jakob, / als ewigen Bund für Israel. (Gn 26,3) 18 Er sprach: Dir will ich Kanaan geben, / das Land, das dir als Erbe bestimmt ist. (Gn 12,7; Gn 15,8) 19 Als sie noch gering waren an Zahl, / nur wenige und fremd im Land, (Dt 26,5) 20 und noch zogen von Volk zu Volk, / von einem Reich zum andern, 21 da ließ er sie von niemand bedrücken, / wies ihretwegen Könige zurecht: (Gn 12,17) 22 Tastet meine Gesalbten nicht an, / tut meinen Propheten nichts zuleide! 23 Singt dem HERRN, alle Lande! / Verkündet sein Heil von Tag zu Tag! (Ž 96,1) 24 Erzählt bei den Nationen von seiner Herrlichkeit, / bei allen Völkern von seinen Wundern! 25 Denn groß ist der HERR und hoch zu loben, / mehr zu fürchten als alle Götter. (Ž 48,2) 26 Denn alle Götter der Völker sind Nichtse, / aber der HERR ist es, der den Himmel gemacht hat. 27 Hoheit und Pracht sind vor seinem Angesicht, / Macht und Glanz in seinem Heiligtum. 28 Bringt dar dem HERRN, ihr Stämme der Völker, / bringt dar dem HERRN Ehre und Macht! (Ž 29,1) 29 Bringt dar dem HERRN die Ehre seines Namens, / bringt Gaben und tretet vor ihn hin! / Werft euch nieder vor dem HERRN in heiligem Schmuck, 30 erbebt vor ihm, alle Lande! / Fest ist der Erdkreis gegründet, er wird nicht wanken. 31 Der Himmel freue sich, die Erde frohlocke. / Verkündet bei den Nationen: Der HERR ist König! 32 Es brause das Meer und seine Fülle, / es jauchze die Flur und was auf ihr wächst. 33 Jubeln sollen die Bäume des Waldes vor dem HERRN, / denn er kommt, um die Erde zu richten. (Ž 98,9; Iz 55,12) 34 Danket dem HERRN, denn er ist gut, / denn seine Huld währt ewig! (Ž 106,1) 35 Sagt: Hilf uns, du Gott unsres Heils, / führe uns zusammen, rette uns vor den Nationen! Wir wollen deinen heiligen Namen preisen, / uns rühmen, weil wir dich loben dürfen. (Ž 106,47) 36 Gepriesen sei der HERR, der Gott Israels, / vom Anfang bis ans Ende der Zeiten. Und das ganze Volk rief: Amen, und: Lob sei dem HERRN.

Gottesdienst in Jerusalem und Gibeon

37 Auf Befehl Davids blieben Asaf und seine Brüder vor der Bundeslade des HERRN, um dauernd den täglichen Dienst bei ihr zu verrichten. (1Pa 6,24; Ž 73,1) 38 Bei ihnen waren Obed-Edom und seine Brüder, achtundsechzig Mann. Obed-Edom, der Sohn Jedutuns, und Hosa waren Torwächter. (1Pa 15,18) 39 Dem Priester Zadok aber und seinen Amtsbrüdern, den Priestern, übertrug er den Dienst vor der Wohnung des HERRN auf der Kulthöhe in Gibeon. (2S 8,17; 1Kr 3,4; 1Pa 5,34) 40 Sie sollten täglich am Morgen und am Abend auf dem Brandopferaltar dem HERRN Opfer darbringen und alles ausführen, was in der Weisung geschrieben steht, auf die der HERR die Israeliten verpflichtet hat. 41 Bei ihnen waren Heman und Jedutun sowie die anderen, die ausgewählt und namentlich dazu bestimmt waren, den HERRN zu loben: Denn seine Huld währt ewig. (Ž 39,1; Ž 89,2; Ž 136,1) 42 Heman und Jedutun hatten Trompeten und Zimbeln für die Spieler und Instrumente für die Gotteslieder. Die Söhne Jedutuns waren für das Tor bestellt. 43 Dann ging das ganze Volk wieder nach Hause. Auch David ging heim, um seine Familie zu begrüßen. (2S 6,19)

English Standard Version

od Crossway

The Ark Placed in a Tent

1 And they brought in the ark of God and set it inside the tent that David had pitched for it, and they offered burnt offerings and peace offerings before God. (1Pa 15,1) 2 And when David had finished offering the burnt offerings and the peace offerings, he blessed the people in the name of the Lord 3 and distributed to all Israel, both men and women, to each a loaf of bread, a portion of meat,^[1] and a cake of raisins. 4 Then he appointed some of the Levites as ministers before the ark of the Lord, to invoke, to thank, and to praise the Lord, the God of Israel. 5 Asaph was the chief, and second to him were Zechariah, Jeiel, Shemiramoth, Jehiel, Mattithiah, Eliab, Benaiah, Obed-edom, and Jeiel, who were to play harps and lyres; Asaph was to sound the cymbals, (1Pa 6,39) 6 and Benaiah and Jahaziel the priests were to blow trumpets regularly before the ark of the covenant of God. 7 Then on that day David first appointed that thanksgiving be sung to the Lord by Asaph and his brothers. (2S 22,1; 2S 23,1)

David’s Song of Thanks

8 Oh give thanks to the Lord; call upon his name; make known his deeds among the peoples! (Ž 105,1; Ž 145,11; Iz 12,4) 9 Sing to him, sing praises to him; tell of all his wondrous works! 10 Glory in his holy name; let the hearts of those who seek the Lord rejoice! 11 Seek the Lord and his strength; seek his presence continually! (Ž 24,6; Ž 27,8) 12 Remember the wondrous works that he has done, his miracles and the judgments he uttered, (Ž 77,11; Ž 78,43; Ž 143,5) 13 O offspring of Israel his servant, children of Jacob, his chosen ones! 14 He is the Lord our God; his judgments are in all the earth. (Iz 26,9) 15 Remember his covenant forever, the word that he commanded, for a thousand generations, 16 the covenant that he made with Abraham, his sworn promise to Isaac, (Gn 17,2; Gn 22,16; Gn 26,3; Gn 28,13; L 1,73)

Gn 17,2Gn 22,16Gn 26,3Gn 28,13L 1,73

17 which he confirmed to Jacob as a statute, to Israel as an everlasting covenant, (Gn 35,11) 18 saying, “To you I will give the land of Canaan, as your portion for an inheritance.” (Gn 13,15; Gn 15,18) 19 When you were few in number, of little account, and sojourners in it, (Dt 7,7; Dt 26,5; Žd 11,9) 20 wandering from nation to nation, from one kingdom to another people, 21 he allowed no one to oppress them; he rebuked kings on their account, (Gn 12,17; Gn 20,3) 22 saying, “Touch not my anointed ones, do my prophets no harm!” (Gn 20,7) 23 Sing to the Lord, all the earth! Tell of his salvation from day to day. (Ž 96,1) 24 Declare his glory among the nations, his marvelous works among all the peoples! 25 For great is the Lord, and greatly to be praised, and he is to be feared above all gods. (Ž 95,3; Ž 145,3) 26 For all the gods of the peoples are worthless idols, but the Lord made the heavens. (Ž 115,15; Iz 42,5; Iz 44,24; Jr 10,11)

Ž 115,15Iz 42,5Iz 44,24Jr 10,11

27 Splendor and majesty are before him; strength and joy are in his place. 28 Ascribe to the Lord, O families of the peoples, ascribe to the Lord glory and strength! (Ž 29,1) 29 Ascribe to the Lord the glory due his name; bring an offering and come before him! Worship the Lord in the splendor of holiness;^[2] (Ž 110,3) 30 tremble before him, all the earth; yes, the world is established; it shall never be moved. 31 Let the heavens be glad, and let the earth rejoice, and let them say among the nations, “The Lord reigns!” (Ž 93,1; Ž 97,1; Ž 99,1; Iz 49,13; Iz 52,7; Zj 11,15; Zj 11,17; Zj 19,6)

Ž 93,1Ž 97,1Ž 99,1Iz 49,13Iz 52,7Zj 11,15Zj 11,17Zj 19,6

32 Let the sea roar, and all that fills it; let the field exult, and everything in it! (Ž 98,7) 33 Then shall the trees of the forest sing for joy before the Lord, for he comes to judge the earth. 34 Oh give thanks to the Lord, for he is good; for his steadfast love endures forever! 35 Say also: “Save us, O God of our salvation, and gather and deliver us from among the nations, that we may give thanks to your holy name and glory in your praise. (Ž 106,47) 36 Blessed be the Lord, the God of Israel, from everlasting to everlasting!” Then all the people said, “Amen!” and praised the Lord. (Dt 27,15; 1Kr 8,15; Ž 41,13; Ž 106,48)

Dt 27,151Kr 8,15Ž 41,13Ž 106,48

Worship Before the Ark

37 So David left Asaph and his brothers there before the ark of the covenant of the Lord to minister regularly before the ark as each day required, (1Pa 16,4; 2Pa 31,16) 38 and also Obed-edom and his^[3] sixty-eight brothers, while Obed-edom, the son of Jeduthun, and Hosah were to be gatekeepers. (1Pa 26,4; 1Pa 26,10; 1Pa 26,16)

1Pa 26,41Pa 26,101Pa 26,16

39 And he left Zadok the priest and his brothers the priests before the tabernacle of the Lord in the high place that was at Gibeon (1Kr 3,4; 1Pa 15,11) 40 to offer burnt offerings to the Lord on the altar of burnt offering regularly morning and evening, to do all that is written in the Law of the Lord that he commanded Israel. (Ex 27,1; Ex 29,38; Nu 28,3) 41 With them were Heman and Jeduthun and the rest of those chosen and expressly named to give thanks to the Lord, for his steadfast love endures forever. (Nu 1,17; 1Pa 6,33; 1Pa 16,34; 1Pa 25,1; 1Pa 25,3; 1Pa 25,6; 2Pa 5,13; 2Pa 7,3; 2Pa 7,6; 2Pa 20,21; Ezd 3,11; Jr 33,11)

Nu 1,171Pa 6,331Pa 16,341Pa 25,11Pa 25,31Pa 25,62Pa 5,132Pa 7,32Pa 7,62Pa 20,21Ezd 3,11Jr 33,11

42 Heman and Jeduthun had trumpets and cymbals for the music and instruments for sacred song. The sons of Jeduthun were appointed to the gate. (1Pa 25,7; 2Pa 29,27) 43 Then all the people departed each to his house, and David went home to bless his household. (2S 6,19)

King James Version

1 So they brought the ark of God, and set it in the midst of the tent that David had pitched for it: and they offered burnt sacrifices and peace offerings before God. 2 And when David had made an end of offering the burnt offerings and the peace offerings, he blessed the people in the name of the LORD. 3 And he dealt to every one of Israel, both man and woman, to every one a loaf of bread, and a good piece of flesh, and a flagon of wine . 4 And he appointed certain of the Levites to minister before the ark of the LORD, and to record, and to thank and praise the LORD God of Israel: 5 Asaph the chief, and next to him Zechariah, Jeiel, and Shemiramoth, and Jehiel, and Mattithiah, and Eliab, and Benaiah, and Obededom: and Jeiel with psalteries and with harps; but Asaph made a sound with cymbals; 6 Benaiah also and Jahaziel the priests with trumpets continually before the ark of the covenant of God. 7 Then on that day David delivered first this psalm to thank the LORD into the hand of Asaph and his brethren. 8 Give thanks unto the LORD, call upon his name, make known his deeds among the people. 9 Sing unto him, sing psalms unto him, talk ye of all his wondrous works. 10 Glory ye in his holy name: let the heart of them rejoice that seek the LORD. 11 Seek the LORD and his strength, seek his face continually. 12 Remember his marvellous works that he hath done, his wonders, and the judgments of his mouth; 13 O ye seed of Israel his servant, ye children of Jacob, his chosen ones. 14 He is the LORD our God; his judgments are in all the earth. 15 Be ye mindful always of his covenant; the word which he commanded to a thousand generations; 16 Even of the covenant which he made with Abraham, and of his oath unto Isaac; 17 And hath confirmed the same to Jacob for a law, and to Israel for an everlasting covenant, 18 Saying, Unto thee will I give the land of Canaan, the lot of your inheritance; 19 When ye were but few, even a few, and strangers in it. 20 And when they went from nation to nation, and from one kingdom to another people; 21 He suffered no man to do them wrong: yea, he reproved kings for their sakes, 22 Saying , Touch not mine anointed, and do my prophets no harm. 23 Sing unto the LORD, all the earth; shew forth from day to day his salvation. 24 Declare his glory among the heathen; his marvellous works among all nations. 25 For great is the LORD, and greatly to be praised: he also is to be feared above all gods. 26 For all the gods of the people are idols: but the LORD made the heavens. 27 Glory and honour are in his presence; strength and gladness are in his place. 28 Give unto the LORD, ye kindreds of the people, give unto the LORD glory and strength. 29 Give unto the LORD the glory due unto his name: bring an offering, and come before him: worship the LORD in the beauty of holiness. 30 Fear before him, all the earth: the world also shall be stable, that it be not moved. 31 Let the heavens be glad, and let the earth rejoice: and let men say among the nations, The LORD reigneth. 32 Let the sea roar, and the fulness thereof: let the fields rejoice, and all that is therein. 33 Then shall the trees of the wood sing out at the presence of the LORD, because he cometh to judge the earth. 34 O give thanks unto the LORD; for he is good; for his mercy endureth for ever. 35 And say ye, Save us, O God of our salvation, and gather us together, and deliver us from the heathen, that we may give thanks to thy holy name, and glory in thy praise. 36 Blessed be the LORD God of Israel for ever and ever. And all the people said, Amen, and praised the LORD. 37 So he left there before the ark of the covenant of the LORD Asaph and his brethren, to minister before the ark continually, as every day' work required: 38 And Obededom with their brethren, threescore and eight; Obededom also the son of Jeduthun and Hosah to be porters: 39 And Zadok the priest, and his brethren the priests, before the tabernacle of the LORD in the high place that was at Gibeon, 40 To offer burnt offerings unto the LORD upon the altar of the burnt offering continually morning and evening, and to do according to all that is written in the law of the LORD, which he commanded Israel; 41 And with them Heman and Jeduthun, and the rest that were chosen, who were expressed by name, to give thanks to the LORD, because his mercy endureth for ever; 42 And with them Heman and Jeduthun with trumpets and cymbals for those that should make a sound, and with musical instruments of God. And the sons of Jeduthun were porters. 43 And all the people departed every man to his house: and David returned to bless his house.