1Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.2O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.3Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:4Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,5Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.6Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.7Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?8Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.9Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.10Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.11Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.12Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.13Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.14Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.15Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.16Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.17Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.18Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.19Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.20Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.21Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.22A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.23Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.24Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.25Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.26A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.27On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.28Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.29Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.30Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.31Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,32Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:33Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,34Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.35Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.36Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,37Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,38Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.39Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.40Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.41Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.42Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.43Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.44Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.45Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.46Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.47Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?48Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?49Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.50Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.51Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,52Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]
1 Poučující, pro Étana Ezrachejského. 2 O Hospodinově milosrdenství chci zpívat věčně, svými ústy v známost uvádět tvou věrnost po všechna pokolení. 3 Pravím: Tvoje milosrdenství je zbudováno navěky, v nebesích jsi pevně založil svou věrnost, 4 řekls : „Uzavřel jsem smlouvu se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: 5 Dám, že tvé potomstvo bude navěky stát pevně, já jsem zbudoval tvůj trůn pro všechna pokolení.“ -Sela- 6 Nebesa ti, Hospodine, vzdávají za tvůj div chválu, shromáždění svatých velebí tvou věrnost. 7 Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu? 8 Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe. 9 Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? Jsi nepřemožitelný, Hospodine, a tvá věrnost tě provází všudy. 10 Umíš zvládnout zpupné moře, zkrotit jeho vzduté vlny. 11 Netvora jsi zdeptal, jako bys ho proklál, mocnou paží jsi rozprášil svoje nepřátele. 12 Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm. 13 Ty jsi stvořil jih isever, i Tábor a Chermón plesají v tvém jménu. 14 V své paži máš bohatýrskou sílu, tvá ruka je mocná, tvá pravice pozdvižená. 15 Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost. 16 Blaze lidu, který zná vítězný hlahol, který chodí ve světle tvé tváře, Hospodine. 17 Budou jásat každý den v tvém jménu, pozvedá je tvoje spravedlnost, 18 neboť ty jsi leskem jejich moci; tvou přízní se náš roh zvedá. 19 Štít náš patří Hospodinu, náš král Svatému Izraele. 20 Ve vidění promluvil jsi jednou ke svým věrným. Řekls: „Poskytl jsem bohatýru pomoc, povýšil jsem vybraného z lidu. 21 Nalezl jsem Davida, svého služebníka, pomazal jsem ho svým olejem svatým. 22 Pevně bude moje ruka při něm, udatným ho učiní má paže. 23 Nepřítel ho nepřekvapí a bídák ho nepokoří. 24 Před ním potřu jeho protivníky, porazím ty, kdo ho nenávidí. 25 Bude s ním mé milosrdenství a věrnost, jeho roh se pozvedne v mém jménu. 26 I na moře vložím jeho ruku a jeho pravici na řeky. 27 On mě bude vzývat: ‚Tys můj Otec, můj Bůh, moje spásná skála,‘ 28 a já ho učiním prvorozeným, nejvyšším nad králi země. 29 Svoje milosrdenství mu zachovám věčně, věrně dodržím svou smlouvu. 30 Jeho potomstvu dám trvat navěky, jeho trůnu po všechny dny nebes. 31 Opustí-li jeho synové můj zákon, nebudou-li žít podle mých řádů, 32 budou-li má nařízení znesvěcovat, nebudou-li dbát mých přikázání, 33 ztrestám jejich nevěrnosti metlou a ranami jejich nepravosti, 34 ale svoje milosrdenství mu neodejmu, nezradím svou věrnost, 35 neznesvětím svoji smlouvu, nezměním, co splynulo mi ze rtů. 36 Jednou jsem přísahal na svou svatost. Cožpak bych lhal Davidovi? 37 Jeho potomstvo potrvá navěky, i jeho trůn přede mnou bude jako slunce, 38 pevně bude stát navěky jako měsíc, věrný svědek nad oblaky.“ -Sela- 39 Zanevřels však na něj, zavrhls ho, na svého pomazaného ses rozlítil. 40 Zrušil jsi smlouvu se svým služebníkem, jeho čelenku jsi znesvětil, srazil k zemi. 41 Všechny jeho zdi jsi zbořil, jeho pevnosti obrátils v trosky. 42 Plení ho všichni, kdo táhnou kolem, tupení svých sousedů je vydán. 43 Pozvedls pravici jeho protivníků, učinils všem jeho nepřátelům radost. 44 Otupil jsi ostří jeho meče, nedal jsi mu obstát v boji. 45 Posvátné čistoty jsi ho zbavil, jeho trůn jsi skácel na zem. 46 Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou. -Sela- 47 Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň? 48 Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi? 49 Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se? - Sela- 50 Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost? 51 Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím. 52 Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném! 53 Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen.
Žalm 89
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Poučný žalm Etana Ezrachejského. I.2Hospodine, o tvé lásce chci zpívat napořád, navěky chci svými ústy tvou věrnost zvěstovat!3Tvrdím, že tvá láska má věčné základy, nebesa jsou potvrzením tvé věrnosti!4Ty přece řekl jsi: „Se svým vyvoleným vstupuji do smlouvy, svému služebníku Davidovi slibuji:5Tvé potomstvo ustanovím navěky, po všechna pokolení tvůj trůn upevním.“[1] séla II.6Nebesa, Hospodine, slaví tvé zázraky, shromáždění svatých tvou věrnost velebí.7Rovná se Hospodinu někdo v oblacích? Kdo z Božích synů je jako Hospodin?8Velikou bázeň Bůh v radě svatých vzbuzuje, je mnohem hroznější než všichni kolem něj.9Hospodine Bože zástupů, kdo je jako ty – mocný Hospodin? Za všech okolností věrný jsi!10Ty sám jsi vládcem nad mořem bouřícím, vzedmutí jeho vln dovedeš ukrotit.11Ty jsi netvora jak mrtvolu rozdrtil, svou mocnou paží jsi soky rozptýlil.12Nebe i země tobě náleží, svět se vším, co je v něm, ty jsi založil.13Sever i jih – stvořil jsi obojí, Tábor i Hermon v tvém jménu jásají.14Mocná je paže tvá, silná ruka tvá, pravice tvá se pozvedá.15Právo a spravedlnost jsou tvého trůnu opora, láska a věrnost předchází tvoji tvář!16Blaze národu, jenž umí Hospodina velebit; ve světle tvé tváře takoví smějí žít.17Ve tvém jménu radují se celé dny, tvá spravedlnost jim dává vítězství.18Sláva jejich síly jsi přece ty sám, díky tvé milosti se náš roh pozvedá.19Hospodinu patří naše pavéza, Svatému izraelskému náš král! III.20Ve vidění jsi kdysi promluvil, tehdy jsi řekl věrným svým: „Hrdinovi jsem pomoc udělil, vybraného z lidu jsem vyvýšil.21Našel jsem svého služebníka Davida, svým svatým olejem jsem ho pomazal.22Má ruka jej bude podpírat, má paže mu bude síly dodávat.23Nebude jej moci vydírat nepřítel, nebude přemožen žádným zlosynem.24Jeho protivníky před ním rozdrtím, ty, kdo jej nenávidí, porazím.25Má věrnost a láska bude s ním, jeho roh se v mém jménu vyvýší.26Jeho ruku vložím na moře, na řekách spočine jeho pravice.27‚Ty jsi můj Otec‘ – tak mě osloví – ‚ty jsi můj Bůh, skála mé záchrany!‘28A tak jej prvorozeným učiním, nejvyšším bude z králů na zemi.29Svou lásku k němu zachovám navěky, má smlouva s ním se nikdy nezmění.30Jeho potomstvo ustavím navždycky, dokud potrvá nebe, jeho trůn obstojí.31Jeho synové když však můj Zákon opustí a nebudou se řídit mými pravidly,32má ustanovení jestliže poruší a nedodrží mé příkazy –33holí potrestám jejich poklesky a jejich provinění ranami.34Svou lásku však od něj neodvrátím, svou vlastní věrnost nezradím,35svou smlouvu nikdy neporuším, co vyšlo z mých úst, to nezměním!36Jednou jsem ve své svatosti přísahal – copak bych zklamal Davida?37Jeho potomstvo navěky potrvá, jeho trůn přede mnou bude jak slunce stát,38bude jak měsíc upevněn navěky – ten věrný svědek v oblacích!“ séla IV.39Teď jsi jej ale zavrhl, zapudil, na svého pomazaného ses rozzuřil.40Smlouvu se svým služebníkem zrušil jsi, jeho korunu jsi na zem zahodil.41Všechny jeho hradby jsi prolomil, jeho opevnění jsi rozbořil.42Všichni kolemjdoucí jej drancují, svým sousedům je vydán k tupení!43Zvedl jsi pravici jeho nepřátel, rozveselil jsi všechny jeho soupeře.44Ostří jeho meče jsi otupil, nechtěls ho v boji podepřít.45Jeho nádheře jsi konec učinil, jeho trůn jsi k zemi povalil.46Dny jeho mládí jsi ukrátil, zahalil jsi ho pláštěm ostudy! séla47Jak dlouho se, Hospodine, budeš ukrývat? Napořád? Musí tvá zuřivost jak oheň plát?48Jak krátký je můj život – vzpomeň si! K jaké marnosti lidstvo stvořil jsi?49Kdo může žít, smrt nikdy nespatřit? Kdo zachrání svůj život z moci podsvětí? séla50Kam se tvá první láska, Pane, poděla? Na svoji věrnost jsi Davidovi přísahal!51Pamatuj, Pane, jak je tvůj služebník pohrdán! Urážky všech těch národů mi padly do klína!52Jak jen se, Hospodine, tví nepřátelé rouhali! Tvému pomazanému se rouhali a jeho šlépějím!53Hospodin ať je požehnán navěky! Amen! Amen!
Verheißung an David und Klage über die Verwerfung seines Hauses
1Ein Weisheitslied Etans, des Esrachiters.2Von der Huld des HERRN will ich ewig singen,
von Geschlecht zu Geschlecht mit meinem Mund deine Treue verkünden. (Iz 63,7)3Denn ich bekenne: Auf ewig ist Huld gegründet,
im Himmel deine Treue gefestigt.[1]4Ich habe einen Bund geschlossen mit meinem Erwählten
und David, meinem Knecht, geschworen: (2S 7,8; Ž 132,11)5Auf ewig gebe ich deinem Haus festen Bestand
und von Geschlecht zu Geschlecht gründe ich deinen Thron. [Sela] (Sk 2,30)6Die Himmel preisen deine Wunder, HERR,
und die Versammlung der Heiligen deine Treue.7Denn wer im Gewölk gleicht dem HERRN,
ist dem HERRN ähnlich unter den Söhnen der Götter? (Ž 29,1; Ž 35,10; Ž 136,2)8Gewaltig ist Gott im Rat der Heiligen,
für alle rings um ihn her ist er groß und furchtbar. (Jb 1,6)9HERR, Gott der Heerscharen, wer ist wie du?
Mächtig bist du, HERR, und von Treue umgeben.10Du beherrschst den Aufruhr des Meeres;
wenn seine Wogen toben - du glättest sie. (Ž 65,8; Mt 8,26)11Rahab hast du durchbohrt und zertreten,
deine Feinde zerstreut mit starkem Arm. (Jb 26,12; Ž 74,13)12Dein ist der Himmel, dein auch die Erde;
den Erdkreis und was ihn erfüllt hast du gegründet. (Ž 24,1)13Nord und Süd hast du geschaffen,
Tabor und Hermon jauchzen bei deinem Namen.14Dein Arm ist voll Heldenkraft,
deine Hand ist stark, deine Rechte hoch erhoben.15Recht und Gerechtigkeit sind die Stützen deines Thrones,
Huld und Treue schreiten dir entgegen. (Ž 85,11; Ž 97,2)16Selig das Volk, das den Jubelruf kennt,
HERR, sie gehen im Licht deines Angesichts. (Ž 47,2)17Sie freuen sich allezeit über deinen Namen
und sie jubeln über deine Gerechtigkeit.[2]18Denn du bist ihre Schönheit und Stärke,
du erhöhst unsre Kraft in deiner Güte.19Ja, dem HERRN gehört unser Schild,
dem Heiligen Israels unser König. (Ž 84,10)20Einst hast du in einer Vision zu deinen Frommen gesprochen: /
Einem Helden habe ich Hilfe gewährt,
einen jungen Mann aus dem Volk erhöht. (1S 13,14; 1S 16,13)21Ich habe David, meinen Knecht, gefunden
und ihn mit meinem heiligen Öl gesalbt. (Ž 78,70; Sk 13,22)22Fest wird meine Hand ihn halten
und mein Arm ihn stärken. (Iz 42,1)23Kein Feind soll ihn täuschen,
kein ruchloser Mensch kann ihn bezwingen.24Vor ihm will ich seine Feinde zerschmettern
und alle, die ihn hassen, schlage ich nieder.25Meine Treue und meine Huld sind mit ihm
und in meinem Namen erhebt er sein Haupt. (1S 2,10)26Ich lege seine Hand auf das Meer
und auf die Ströme seine Rechte. (Ž 72,8)27Er wird zu mir rufen: Mein Vater bist du,
mein Gott, der Fels meiner Rettung. (2S 7,14; Ž 2,7)28Ja, zum Erstgeborenen mache ich ihn,
zum Höchsten unter den Königen der Erde. (Ko 1,15; Zj 1,5)29Auf ewig werde ich ihm meine Huld bewahren,
mein Bund mit ihm ist verlässlich. (Ž 18,51; Iz 55,3)30Sein Haus lasse ich dauern für immer
und seinen Thron wie die Tage des Himmels. (2S 7,16; Ž 61,8)31Wenn seine Söhne meine Weisung verlassen,
nicht mehr leben nach meiner Ordnung,32wenn sie meine Gesetze entweihen,
meine Gebote nicht mehr halten,33dann werde ich ihr Vergehen mit der Rute strafen
und ihre Sünde mit Schlägen. (2S 7,14)34Doch ich entziehe ihm nicht meine Huld,
breche ihm nicht die Treue.[3] (Jr 31,36)35Meinen Bund werde ich nicht entweihen;/
was meine Lippen gesprochen haben,
will ich nicht ändern.36Eines habe ich geschworen bei meiner Heiligkeit,
niemals werde ich David belügen:37Sein Haus soll bleiben auf ewig,
sein Thron habe Bestand vor mir wie die Sonne;38er soll ewig bestehen wie der Mond,
der Zeuge über den Wolken ist verlässlich. [Sela] (Ž 72,7; Sír 43,6)39Du aber hast verstoßen, verworfen,
mit Zorn überschüttet deinen Gesalbten.40Du hast den Bund mit deinem Knecht zerbrochen,
seine Krone entweiht, sie zu Boden geworfen.41Eingerissen hast du all seine Mauern,
in Trümmer gelegt seine Burgen. (Ž 80,13)42Alle, die des Weges kommen, plünderten ihn aus.
Er wurde zum Gespött seiner Nachbarn. (Ž 31,12)43Du hast die Hand seiner Bedränger hoch erhoben,
hast all seine Feinde erfreut.44Du hast die Spitze seines Schwerts umgekehrt,
hast ihn im Kampf nicht unterstützt.45Du hast ein Ende gemacht seinem Glanz
und seinen Thron zu Boden geworfen.46Du hast ihm die Tage der Jugend verkürzt
und ihn umhüllt mit Schande. [Sela]47Wie lange noch, HERR? Verbirgst du dich ewig?
Soll dein Zorn wie Feuer brennen? (Ž 77,8; Ž 79,5; Ž 90,9)48Denk doch: Was ist mein Leben!
Zu welch nichtigem Leben hast du alle Menschen erschaffen!49Wer ist der Mann, der lebt und den Tod nicht schaut,
der sich retten kann vor dem Zugriff der Totenwelt? [Sela]50Wo sind die Taten deiner früheren Huld, HERR,
die du David in deiner Treue geschworen hast?51HERR, gedenke der Schmach deiner Knechte,
im Innern brennt mir der Hohn der Völker.[4] (Ž 41,6)52Ja, deine Feinde, HERR, schmähten,
ja, sie schmähten die Spuren deines Gesalbten. (Žd 11,26)53Gepriesen sei der HERR in Ewigkeit.
Amen, ja amen.
1A Maskil[1] of Ethan the Ezrahite. I will sing of the steadfast love of the Lord, forever; with my mouth I will make known your faithfulness to all generations. (1Kr 4,31; 1Pa 2,6; Ž 88,11; Ž 89,5; Ž 89,8; Ž 89,14; Ž 89,24; Ž 89,28; Ž 89,33; Ž 89,49; Ž 101,1; Ž 119,90; Iz 55,3)2For I said, “Steadfast love will be built up forever; in the heavens you will establish your faithfulness.” (Ž 36,5; Ž 89,1)3You have said, “I have made a covenant with my chosen one; I have sworn to David my servant: (2S 7,8; 1Kr 8,16; 1Pa 17,7; Ž 89,19; Ž 89,28; Ž 89,34; Ž 89,35; Ž 89,39; Ž 89,49; Ž 132,11; Iz 42,1; Jr 33,17)4‘I will establish your offspring forever, and build your throne for all generations.’” (Ž 89,29; Ž 89,36; Iz 9,7; L 1,32; J 12,34)5Let the heavens praise your wonders, O Lord, your faithfulness in the assembly of the holy ones! (Jb 1,6; Jb 5,1; Jb 15,15; Ž 19,1; Ž 50,6; Ž 88,12; Ž 89,7; Ž 97,6; Zj 7,10)6For who in the skies can be compared to the Lord? Who among the heavenly beings[2] is like the Lord, (Ž 86,8; Ž 89,8)7a God greatly to be feared in the council of the holy ones, and awesome above all who are around him? (Ž 47,2; Ž 89,5; Ž 103,20)8O Lord God of hosts, who is mighty as you are, O Lord, with your faithfulness all around you? (1S 2,2; Ž 35,10; Ž 68,4)9You rule the raging of the sea; when its waves rise, you still them. (Jb 38,11; Ž 65,7)10You crushed Rahab like a carcass; you scattered your enemies with your mighty arm. (Ex 14,30; Jb 9,13; Ž 53,5)11The heavens are yours; the earth also is yours; the world and all that is in it, you have founded them. (Gn 1,1; 1Pa 29,11; Ž 24,1; Ž 104,5)12The north and the south, you have created them; Tabor and Hermon joyously praise your name. (Dt 3,9; Jb 26,7; Ž 98,8; Jr 46,18)13You have a mighty arm; strong is your hand, high your right hand.14Righteousness and justice are the foundation of your throne; steadfast love and faithfulness go before you. (Ž 85,13; Ž 89,2; Ž 97,2)15Blessed are the people who know the festal shout, who walk, O Lord, in the light of your face, (Ž 4,6; Ž 66,1)16who exult in your name all the day and in your righteousness are exalted. (Jb 36,7; Ž 20,5; Ž 20,7)17For you are the glory of their strength; by your favor our horn is exalted. (Ž 75,10; Ž 78,61; Ž 89,24)18For our shield belongs to the Lord, our king to the Holy One of Israel. (Ž 47,9; Ž 71,22)19Of old you spoke in a vision to your godly one,[3] and said: “I have granted help to one who is mighty; I have exalted one chosen from the people. (2S 17,10; Ž 21,5; Ž 89,3)20I have found David, my servant; with my holy oil I have anointed him, (1S 16,13; Sk 13,22)21so that my hand shall be established with him; my arm also shall strengthen him. (Ž 80,17)22The enemy shall not outwit him; the wicked shall not humble him. (2S 7,10)23I will crush his foes before him and strike down those who hate him. (2S 7,9; Ž 2,9)24My faithfulness and my steadfast love shall be with him, and in my name shall his horn be exalted. (Ž 89,1; Ž 89,17)25I will set his hand on the sea and his right hand on the rivers. (Ž 72,8)26He shall cry to me, ‘You are my Father, my God, and the Rock of my salvation.’ (2S 7,14; Ž 18,2)27And I will make him the firstborn, the highest of the kings of the earth. (Ex 4,22; Nu 24,7; Ř 8,29; Ko 1,15; Ko 1,18; Žd 1,5; Zj 19,16)28My steadfast love I will keep for him forever, and my covenant will stand firm[4] for him. (Ž 89,3)29I will establish his offspring forever and his throne as the days of the heavens. (Jb 14,12; Ž 89,4)30If his children forsake my law and do not walk according to my rules,[5] (2S 7,14; 1Kr 2,4)31if they violate my statutes and do not keep my commandments,32then I will punish their transgression with the rod and their iniquity with stripes, (Jb 9,34)33but I will not remove from him my steadfast love or be false to my faithfulness.34I will not violate my covenant or alter the word that went forth from my lips. (Ž 89,28)35Once for all I have sworn by my holiness; I will not lie to David. (Ž 60,6; Žd 6,18)36His offspring shall endure forever, his throne as long as the sun before me. (Ž 72,5; Ž 89,4; Ž 89,29)37Like the moon it shall be established forever, a faithful witness in the skies.” (Jb 16,19; Ž 89,36)38But now you have cast off and rejected; you are full of wrath against your anointed. (Ž 44,9; Ž 89,20; Ž 89,51)39You have renounced the covenant with your servant; you have defiled his crown in the dust. (Jb 19,9; Ž 74,7; Ž 89,3; Pl 2,7)40You have breached all his walls; you have laid his strongholds in ruins. (Ž 80,12)41All who pass by plunder him; he has become the scorn of his neighbors. (Ž 44,13; Ž 69,9; Ž 69,19; Ž 89,40; Ž 89,50)42You have exalted the right hand of his foes; you have made all his enemies rejoice.43You have also turned back the edge of his sword, and you have not made him stand in battle.44You have made his splendor to cease and cast his throne to the ground.45You have cut short the days of his youth; you have covered him with shame. (Ž 71,13; Ž 102,23; Ž 109,29)46How long, O Lord? Will you hide yourself forever? How long will your wrath burn like fire? (Ž 13,1; Ž 78,63; Ž 79,5)47Remember how short my time is! For what vanity you have created all the children of man! (Jb 7,7; Jb 10,9; Jb 14,1; Ž 39,5)48What man can live and never see death? Who can deliver his soul from the power of Sheol? (Ž 16,10; Ž 49,9; L 2,26; Žd 11,5)49Lord, where is your steadfast love of old, which by your faithfulness you swore to David? (Ž 89,1)50Remember, O Lord, how your servants are mocked, and how I bear in my heart the insults[6] of all the many nations, (Ž 74,18; Ž 74,22; Ž 79,12; Ž 89,41)51with which your enemies mock, O Lord, with which they mock the footsteps of your anointed. (Ž 17,11; Ž 56,6; Ž 89,20; Ž 89,38)52Blessed be the Lord forever! Amen and Amen. (Ž 41,13)
Žalm 89
King James Version
1Maschil of Ethan the Ezrahite. I will sing of the mercies of the LORD for ever: with my mouth will I make known thy faithfulness to all generations.2For I have said, Mercy shall be built up for ever: thy faithfulness shalt thou establish in the very heavens.3I have made a covenant with my chosen, I have sworn unto David my servant,4Thy seed will I establish for ever, and build up thy throne to all generations. Selah.5And the heavens shall praise thy wonders, O LORD: thy faithfulness also in the congregation of the saints.6For who in the heaven can be compared unto the LORD? who among the sons of the mighty can be likened unto the LORD?7God is greatly to be feared in the assembly of the saints, and to be had in reverence of all them that are about him.8O LORD God of hosts, who is a strong LORD like unto thee? or to thy faithfulness round about thee?9Thou rulest the raging of the sea: when the waves thereof arise, thou stillest them.10Thou hast broken Rahab in pieces, as one that is slain; thou hast scattered thine enemies with thy strong arm.11The heavens are thine, the earth also is thine: as for the world and the fulness thereof, thou hast founded them.12The north and the south thou hast created them: Tabor and Hermon shall rejoice in thy name.13Thou hast a mighty arm: strong is thy hand, and high is thy right hand.14Justice and judgment are the habitation of thy throne: mercy and truth shall go before thy face.15Blessed is the people that know the joyful sound: they shall walk, O LORD, in the light of thy countenance.16In thy name shall they rejoice all the day: and in thy righteousness shall they be exalted.17For thou art the glory of their strength: and in thy favour our horn shall be exalted.18For the LORD is our defence; and the Holy One of Israel is our king.19Then thou spakest in vision to thy holy one, and saidst, I have laid help upon one that is mighty; I have exalted one chosen out of the people.20I have found David my servant; with my holy oil have I anointed him:21With whom my hand shall be established: mine arm also shall strengthen him.22The enemy shall not exact upon him; nor the son of wickedness afflict him.23And I will beat down his foes before his face, and plague them that hate him.24But my faithfulness and my mercy shall be with him: and in my name shall his horn be exalted.25I will set his hand also in the sea, and his right hand in the rivers.26He shall cry unto me, Thou art my father, my God, and the rock of my salvation.27Also I will make him my firstborn, higher than the kings of the earth.28My mercy will I keep for him for evermore, and my covenant shall stand fast with him.29His seed also will I make to endure for ever, and his throne as the days of heaven.30If his children forsake my law, and walk not in my judgments;31If they break my statutes, and keep not my commandments;32Then will I visit their transgression with the rod, and their iniquity with stripes.33Nevertheless my lovingkindness will I not utterly take from him, nor suffer my faithfulness to fail.34My covenant will I not break, nor alter the thing that is gone out of my lips.35Once have I sworn by my holiness that I will not lie unto David.36His seed shall endure for ever, and his throne as the sun before me.37It shall be established for ever as the moon, and as a faithful witness in heaven. Selah.38But thou hast cast off and abhorred, thou hast been wroth with thine anointed.39Thou hast made void the covenant of thy servant: thou hast profaned his crown by casting it to the ground.40Thou hast broken down all his hedges; thou hast brought his strong holds to ruin.41All that pass by the way spoil him: he is a reproach to his neighbours.42Thou hast set up the right hand of his adversaries; thou hast made all his enemies to rejoice.43Thou hast also turned the edge of his sword, and hast not made him to stand in the battle.44Thou hast made his glory to cease, and cast his throne down to the ground.45The days of his youth hast thou shortened: thou hast covered him with shame. Selah.46How long, LORD? wilt thou hide thyself for ever? shall thy wrath burn like fire?47Remember how short my time is: wherefore hast thou made all men in vain?48What man is he that liveth, and shall not see death? shall he deliver his soul from the hand of the grave? Selah.49Lord, where are thy former lovingkindnesses, which thou swarest unto David in thy truth?50Remember, Lord, the reproach of thy servants; how I do bear in my bosom the reproach of all the mighty people;51Wherewith thine enemies have reproached, O LORD; wherewith they have reproached the footsteps of thine anointed.52Blessed be the LORD for evermore. Amen, and Amen.