Žalm 83 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Píseň a žalm Azafův. 2 Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný. 3 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy. 4 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš, 5 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova. 6 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali, 7 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští, 8 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými. 9 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah. 10 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon, 11 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země. 12 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich. 13 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží. 14 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem. 15 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory, 16 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je. 17 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine. 18 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou. [ (Psalms 83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí. ]

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

BOŽE, NEBUĎ ZTICHA - 1Píseň. Žalm pro Asafa.

2 Bože, nebuď zticha, nemlč, Bože, nezůstávej v klidu! 3 Hleď, jak tvoji nepřátelé hlučí, kdo tě nenávidí, pozvedají hlavu, 4 kují proti tvému lidu tajné plány, radí se proti těm, které skrýváš: 5 „Pojďme,“ praví, „vyhlaďme je, ať národem nejsou, ať se nikdy jména Izraele ani nevzpomene!“ 6 Tak se spolu svorně uradili, uzavřeli proti tobě smlouvu 7 stany edómské a Izmaelci, Hagrejci i Moáb, 8 Gebal, Amón s Amálekem, Pelištea, ti, kdo sídlí v Týru, 9 Ašúr se k nim také přidal. Paží synů Lotových se stali. -Sela- 10 Nalož s nimi jako s Midjánem, jako se Síserou, jako s Jabínem v Kíšonském úvalu: 11 u Én-dóru byli vyhlazeni, mrvou na roli se stali. 12 Nalož s jejich knížaty jak s Orébem a Zébem, s všemi jejich vojevůdci jako se Zebachem, se Salmunou, 13 kteří řekli: „Zaberme si Boží nivy!“ 14 Bože můj, dej, ať jsou jako chmýří, jako stéblo unášené větrem! 15 Jako požár, když stravuje lesy, jako plameny, když sežehují hory, 16 tak je postihni svou bouří, svou smrští je vyděs. 17 Pohanou jim pokryj líce, aby hledali tvé jméno, Hospodine. 18 Ať jsou zahanbeni, vyděšeni navždy, ať se rdí a hynou, 19 ať poznají, že ty jediný, jenž Hospodin máš jméno, jsi ten nejvyšší nad celou zemí!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Zpívaný žalm Asafův. 2 Bože, nezůstávej tiše, přeruš své mlčení, Bože, ze svého klidu probuď se! 3 Pohleď, jak se tví nepřátelé bouří, ti, kdo tě nenávidí, hlavy zvedají. 4 Proti tvému lidu spřádají tajné plány, radí se proti tvým nejdražším: 5 Pojďte, říkají, ten národ vyhladíme, aby se zapomnělo na jméno Izrael! 6 Jednomyslně se spolu uradili, do smlouvy proti tobě vstoupili: 7 tábor Edomců spolu s Izmaelity, Hagrité spolu s Moábci, 8 Gebal i Amon spolu s Amalekovci, Filištíni spolu s Týrskými, 9 dokonce Asyřané spolčili se s nimi – stali se posilou pro syny Lotovy! séla 10 Proveď jim to, co provedls Midiánu, Siserovi a Jabínovi u potoka Kíšonu.^[1] 11 Rozprášeni byli tenkrát u En-doru, na zemi leželi jako hnůj! 12 Jejich velmoži ať jsou jak Oreb a Zeeb,^[2] všechna jejich knížata jak Zebach a Calmuna,^[3] 13 kteří si mysleli: „Budeme pány nad Božími příbytky!“ 14 Bože můj, dej, ať jsou jako chmýří, ať jsou jak stéblo větrem zmítané. 15 Jako když oheň vypaluje lesy, jako když plamen hory sežehne, 16 takto je stíhej svojí bouří, ať je vyděsí tvá vichřice! 17 Jejich tvář naplň zahanbením, tvé jméno, Hospodine, aby hledali. 18 Na věčné časy ať se stydí a děsí, samou hanbou ať zmírají. 19 Tak aby poznali, že ty jediný, který máš jméno Hospodin, jsi nade vší zemí Nejvyšší!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Hilferuf gegen die Todfeinde Israels und Gottes

1 Ein Lied. Ein Psalm Asafs. 2 Gott, schweig doch nicht, bleib nicht still, Gott, und bleib nicht ruhig! 3 Denn siehe, deine Feinde toben, die dich hassen, erheben das Haupt. (Ž 35,20) 4 Gegen dein Volk ersinnen sie einen listigen Plan und halten Rat gegen die, die sich bei dir bergen. 5 Sie sagen: Auf, wir wollen sie als Volk vernichten, des Namens Israel werde nie mehr gedacht! 6 Ja, sie halten einmütig Rat, schließen gegen dich einen Bund: (Ž 2,2) 7 Edoms Zelte und die Ismaeliter, Moab und die Hagariter, 8 Gebal, Ammon und Amalek, das Philisterland mit den Bewohnern von Tyrus. 9 Auch Assur schließt sich ihnen an und leiht den Arm den Söhnen Lots. [Sela] 10 Mach es mit ihnen wie mit Midian und Sisera, wie mit Jabin am Bach Kischon. (Sd 4,15; Sd 7,23; Iz 9,3; Iz 10,26)

Sd 4,15Sd 7,23Iz 9,3Iz 10,26

11 Sie wurden bei En-Dor vernichtet, wurden zum Dung für den Acker. 12 Behandle ihre Edlen wie Oreb und Seeb und wie Sebach und Zalmunna all ihre Fürsten!^[1] (Sd 7,25; Sd 8,21) 13 Sie haben gesagt: Wir nehmen für uns in Besitz die Gefilde Gottes! 14 Mach sie zu Distelgewirbel, mein Gott, zu Spreu vor dem Wind! (Ž 35,5) 15 Wie Feuer, das Wälder verbrennt, wie eine Flamme, die Berge versengt, 16 so jage sie davon mit deinem Sturm und schrecke sie mit deinem Wetter! 17 Bedecke mit Schmach ihr Gesicht, damit sie, HERR, nach deinem Namen fragen. 18 Beschämt und verschreckt sollen sie sein für immer, zuschanden sollen sie werden und zugrunde gehn. 19 Sie sollen erkennen, dass du allein - HERR ist dein Name - der Höchste bist über der ganzen Erde. (Dt 4,39; Ž 46,11; Ž 59,14; Ž 100,3; Iz 43,10; Da 3,45)

Dt 4,39Ž 46,11Ž 59,14Ž 100,3Iz 43,10Da 3,45

English Standard Version

od Crossway

O God, Do Not Keep Silence

1 A Song. A Psalm of Asaph. O God, do not keep silence; do not hold your peace or be still, O God! (Ž 28,1; Ž 50,1) 2 For behold, your enemies make an uproar; those who hate you have raised their heads. (Sd 8,28; Ž 2,1) 3 They lay crafty plans against your people; they consult together against your treasured ones. (Neh 4,8; Ž 27,5; Ž 31,20) 4 They say, “Come, let us wipe them out as a nation; let the name of Israel be remembered no more!” (Est 3,6; Ž 74,8; Jr 48,2) 5 For they conspire with one accord; against you they make a covenant— 6 the tents of Edom and the Ishmaelites, Moab and the Hagrites, (Gn 25,12; 1Pa 5,10; 2Pa 20,10; Ž 137,7)

Gn 25,121Pa 5,102Pa 20,10Ž 137,7

7 Gebal and Ammon and Amalek, Philistia with the inhabitants of Tyre; (Jz 13,5; 1S 4,1; 1S 15,2; Ž 83,6; Ez 27,3; Am 1,6; Am 1,9)

Jz 13,51S 4,11S 15,2Ž 83,6Ez 27,3Am 1,6Am 1,9

8 Asshur also has joined them; they are the strong arm of the children of Lot. (Dt 2,9; Dt 2,19; 2Kr 15,19) 9 Do to them as you did to Midian, as to Sisera and Jabin at the river Kishon, (Nu 31,7; Sd 4,7; Sd 4,15; Sd 4,24; Sd 5,21; Iz 9,4)

Nu 31,7Sd 4,7Sd 4,15Sd 4,24Sd 5,21Iz 9,4

10 who were destroyed at En-dor, who became dung for the ground. (Jz 17,11; 1S 28,7; Jb 20,7) 11 Make their nobles like Oreb and Zeeb, all their princes like Zebah and Zalmunna, (Sd 7,25; Sd 8,3; Sd 8,5) 12 who said, “Let us take possession for ourselves of the pastures of God.” (2Pa 20,11) 13 O my God, make them like whirling dust,^[1] like chaff before the wind. (Jb 13,25; Jb 21,18; Ž 1,4; Iz 17,13)

Jb 13,25Jb 21,18Ž 1,4Iz 17,13

14 As fire consumes the forest, as the flame sets the mountains ablaze, (Dt 32,22; Iz 9,18; Iz 10,16) 15 so may you pursue them with your tempest and terrify them with your hurricane! (Jb 9,17) 16 Fill their faces with shame, that they may seek your name, O Lord. (Jb 10,15; Ž 35,4; Ž 35,26) 17 Let them be put to shame and dismayed forever; let them perish in disgrace, (Ž 35,4) 18 that they may know that you alone, whose name is the Lord, are the Most High over all the earth. (Ex 6,3; Ž 9,2; Ž 18,13; Ž 59,13; Ž 97,9)

Ex 6,3Ž 9,2Ž 18,13Ž 59,13Ž 97,9

King James Version

1 A Song or Psalm of Asaph. Keep not thou silence, O God: hold not thy peace, and be not still, O God. 2 For, lo, thine enemies make a tumult: and they that hate thee have lifted up the head. 3 They have taken crafty counsel against thy people, and consulted against thy hidden ones. 4 They have said, Come, and let us cut them off from being a nation; that the name of Israel may be no more in remembrance. 5 For they have consulted together with one consent: they are confederate against thee: 6 The tabernacles of Edom, and the Ishmaelites; of Moab, and the Hagarenes; 7 Gebal, and Ammon, and Amalek; the Philistines with the inhabitants of Tyre; 8 Assur also is joined with them: they have holpen the children of Lot. Selah. 9 Do unto them as unto the Midianites; as to Sisera, as to Jabin, at the brook of Kison: 10 Which perished at Endor: they became as dung for the earth. 11 Make their nobles like Oreb, and like Zeeb: yea, all their princes as Zebah, and as Zalmunna: 12 Who said, Let us take to ourselves the houses of God in possession. 13 O my God, make them like a wheel; as the stubble before the wind. 14 As the fire burneth a wood, and as the flame setteth the mountains on fire; 15 So persecute them with thy tempest, and make them afraid with thy storm. 16 Fill their faces with shame; that they may seek thy name, O LORD. 17 Let them be confounded and troubled for ever; yea, let them be put to shame, and perish: 18 That men may know that thou, whose name alone is JEHOVAH, art the most high over all the earth.