Žalm 81 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. 2 Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu. 3 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu. 4 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší. 5 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova. 6 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili. 7 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly. 8 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah. 9 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati, 10 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu. 11 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je. 12 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně, 13 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých. 14 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil, 15 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou. 16 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky. [ (Psalms 81:17) A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je. ]

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

PLESEJTE BOHU, NAŠÍ SÍLE

1 Pro předního zpěváka, podle gatského způsobu. Pro Asafa. 2 Plesejte Bohu, naší síle, hlaholte Bohu Jákobovu! 3 Prozpěvujte žalmy, bijte v buben, hrejte na líbeznou citeru a harfu, 4 při novoluní zatrubte na polnice, při úplňku v den našeho svátku. 5 Takové je nařízení v Izraeli a řád Jákobova Boha. 6 Svědectví uložil v Josefovi, když vytáhl na egyptskou zemi, kde jsem slýchal řeč, kterou jsem neznal. 7 Jeho záda břemene jsem zbavil, i koš odložily jeho ruce. 8 V soužení jsi volal a já jsem tě bránil, odpověděl jsem ti skryt v rachotu hromu, tam při Vodách sváru jsem tě zkoušel. -Sela- 9 Slyš, můj lide, svědčím proti tobě, kéž bys mě poslechl, Izraeli. 10 Nesmíš mít cizího boha, nebudeš se klanět cizáckému bohu! 11 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě přivedl z egyptské země. Otevři svá ústa, naplním je. 12 Neuposlechl mě lid můj, Izrael mi povolný být nechtěl. 13 Nechal jsem je tedy být s tím zarputilým srdcem, ať si jdou za svými plány. 14 Kdyby mě však můj lid uposlechl, kdyby Izrael mými cestami chodil, 15 brzy bych pokořil jeho nepřátele, obrátil bych ruku proti jeho protivníkům. 16 Ti, kdo Hospodina nenávidí, vtírali by se do jeho přízně, věčně by trval čas jeho lidu, 17 bělí pšeničnou by ho sám krmil. Medem ze skály tě budu sytit!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Pro předního zpěváka, na gitejský nástroj. Žalm Asafův. 2 Zpívejte Bohu, naší síle, k Bohu Jákobovu radostně volejte! 3 Ať zazní hudba, zvučí tamburína, líbezná loutna i citera! 4 Zatrubte na roh při novoluní, při úplňku, v den naší slavnosti! 5 Tak zní ustanovení dané Izraeli, tak to rozhodl Bůh Jákobův. 6 Na svědectví to uložil Josefovi, když vystoupil proti Egyptu. Slyším hlas mně dosud neznámý: 7 „Já jsem tvá záda zbavil břemene a tvé ruce košů zednických. 8 Volal jsi v soužení a zachránil jsem tě, vyslyšel jsem tě z mraků hromových, vyzkoušel jsem tě při vodách Meriby. séla 9 Slyš, lide můj, zapřísahám tě, kéž bys mě, Izraeli, poslouchal! 10 Nesmíš mít žádného jiného boha, cizímu bohu se neklaněj.^[1] 11 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl ze země egyptské – naplním tvá ústa, jen co je otevřeš! 12 Můj lid mě ale neposlouchal, Izrael se mi nepoddal. 13 Vydal jsem je tedy jejich zarputilosti, aby se řídili tím, co si vymyslí. 14 Kéž by mě můj lid raději poslouchal, kéž by byl Izrael mé cesty sledoval! 15 Rychle bych býval jejich soupeře srazil, na jejich nepřátele bych ruku obrátil. 16 Odpůrci Hospodina by se museli krčit, jejich osud by se navěky zpečetil. 17 Svůj lid bych krmil tou nejlepší z pšenic, medem ze skály bych tě nasytil!“

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Gottes Aufruf zur Treue

1 Für den Chormeister. Nach dem Kelterlied. Von Asaf. 2 Jubelt Gott zu, er ist unsere Stärke, jauchzt dem Gott Jakobs! 3 Stimmt an den Gesang, schlagt die Pauke, die liebliche Leier, dazu die Harfe! 4 Stoßt am Neumond ins Widderhorn, am Vollmond, zum Tag unsres Festes! (Lv 23,24; Nu 10,10) 5 Denn das ist Satzung für Israel, Entscheid des Gottes Jakobs. 6 Das hat er als Zeugnis für Josef erlassen, / als er gegen Ägypten auszog. Eine Stimme höre ich, die ich noch nie vernahm: 7 Seine Schulter hab ich von der Bürde befreit, seine Hände kamen los vom Lastkorb. (Ex 1,14; Ex 6,6) 8 Du riefst in der Not und ich riss dich heraus; / ich habe dich aus dem Versteck des Donners erhört, an den Wassern von Meríba geprüft. [Sela] (Ex 17,1; Nu 20,13; Ž 95,8) 9 Höre, mein Volk, ich will dich mahnen! Israel, wolltest du doch auf mich hören! 10 Kein fremder Gott soll bei dir sein, du sollst dich nicht niederwerfen vor einem fremden Gott. (Ex 20,2) 11 Ich bin der HERR, dein Gott, / der dich heraufgeführt hat aus Ägypten. Weit öffne deinen Mund! Ich will ihn füllen. 12 Doch mein Volk hat nicht auf meine Stimme gehört; Israel hat mich nicht gewollt. (Ž 95,7) 13 Da überließ ich sie ihrem verstockten Herzen: Sollen sie gehen nach ihren eigenen Plänen. (Jr 7,24) 14 Ach, dass mein Volk doch auf mich hörte, dass Israel gehen wollte auf meinen Wegen! 15 Wie bald würde ich seine Feinde beugen, meine Hand gegen seine Bedränger wenden. (Ž 66,3) 16 Die den HERRN hassen, müssten ihm schmeicheln. Aber ihre Zeit soll zur Ewigkeit werden. 17 Ich würde es nähren mit bestem Weizen, dich sättigen mit Honig aus dem Felsen.^[1] (Dt 32,13; Ž 147,14)

English Standard Version

od Crossway

Oh, That My People Would Listen to Me

1 To the choirmaster: according to The Gittith.^[1] Of Asaph. Sing aloud to God our strength; shout for joy to the God of Jacob! (Dt 32,43; Ž 8,1; Ž 50,1; Ž 66,1; Ž 84,1)

Dt 32,43Ž 8,1Ž 50,1Ž 66,1Ž 84,1

2 Raise a song; sound the tambourine, the sweet lyre with the harp. (Ex 15,20; Ž 71,22) 3 Blow the trumpet at the new moon, at the full moon, on our feast day. (Lv 23,24; Nu 10,10; Nu 29,1) 4 For it is a statute for Israel, a rule^[2] of the God of Jacob. 5 He made it a decree in Joseph when he went out over^[3] the land of Egypt. I hear a language I had not known: (Ex 11,4; Dt 28,49; Ž 77,15; Ž 78,5; Ž 78,67; Ž 80,1; Ž 114,1; Ž 122,4; Jr 5,15)

Ex 11,4Dt 28,49Ž 77,15Ž 78,5Ž 78,67Ž 80,1Ž 114,1Ž 122,4Jr 5,15

6 “I relieved your^[4] shoulder of the burden; your hands were freed from the basket. (Ex 1,11; Iz 9,4; Iz 10,27) 7 In distress you called, and I delivered you; I answered you in the secret place of thunder; I tested you at the waters of Meribah. (Ex 2,23; Ex 14,10; Ex 17,7; Ex 19,19; Nu 20,13; Ž 18,11; Ž 50,15)

Ex 2,23Ex 14,10Ex 17,7Ex 19,19Nu 20,13Ž 18,11Ž 50,15

8 Hear, O my people, while I admonish you! O Israel, if you would but listen to me! (Ž 50,7) 9 There shall be no strange god among you; you shall not bow down to a foreign god. (Ex 20,3; Dt 32,12; Ž 44,20; Iz 43,12)

Ex 20,3Dt 32,12Ž 44,20Iz 43,12

10 I am the Lord your God, who brought you up out of the land of Egypt. Open your mouth wide, and I will fill it. (Ex 20,2; Ž 37,3) 11 “But my people did not listen to my voice; Israel would not submit to me. (Ex 32,1; Dt 32,15; Dt 32,18; Př 1,25; Př 1,30)

Ex 32,1Dt 32,15Dt 32,18Př 1,25Př 1,30

12 So I gave them over to their stubborn hearts, to follow their own counsels. (Dt 29,19; Jb 8,4; Ž 106,43; Jr 7,24; Mi 6,16; Sk 7,42; Sk 14,16; Ř 1,24; Ř 1,26)

Dt 29,19Jb 8,4Ž 106,43Jr 7,24Mi 6,16Sk 7,42Sk 14,16Ř 1,24Ř 1,26

13 Oh, that my people would listen to me, that Israel would walk in my ways! (Dt 5,29; Dt 5,33; Dt 32,29; Iz 48,18)

Dt 5,29Dt 5,33Dt 32,29Iz 48,18

14 I would soon subdue their enemies and turn my hand against their foes. (Am 1,8) 15 Those who hate the Lord would cringe toward him, and their fate would last forever. (Ž 18,44) 16 But he would feed you^[5] with the finest of the wheat, and with honey from the rock I would satisfy you.” (Dt 32,13; Dt 32,14; Jb 29,6; Ž 147,14; Ez 16,19)

Dt 32,13Dt 32,14Jb 29,6Ž 147,14Ez 16,19

King James Version

1 To the chief Musician upon Gittith, A Psalm of Asaph. Sing aloud unto God our strength: make a joyful noise unto the God of Jacob. 2 Take a psalm, and bring hither the timbrel, the pleasant harp with the psaltery. 3 Blow up the trumpet in the new moon, in the time appointed, on our solemn feast day. 4 For this was a statute for Israel, and a law of the God of Jacob. 5 This he ordained in Joseph for a testimony, when he went out through the land of Egypt: where I heard a language that I understood not. 6 I removed his shoulder from the burden: his hands were delivered from the pots. 7 Thou calledst in trouble, and I delivered thee; I answered thee in the secret place of thunder: I proved thee at the waters of Meribah. Selah. 8 Hear, O my people, and I will testify unto thee: O Israel, if thou wilt hearken unto me; 9 There shall no strange god be in thee; neither shalt thou worship any strange god. 10 I am the LORD thy God, which brought thee out of the land of Egypt: open thy mouth wide, and I will fill it. 11 But my people would not hearken to my voice; and Israel would none of me. 12 So I gave them up unto their own hearts'lust: and they walked in their own counsels. 13 Oh that my people had hearkened unto me, and Israel had walked in my ways! 14 I should soon have subdued their enemies, and turned my hand against their adversaries. 15 The haters of the LORD should have submitted themselves unto him: but their time should have endured for ever. 16 He should have fed them also with the finest of the wheat: and with honey out of the rock should I have satisfied thee.