1Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,2Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.3Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.4Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.5Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.6Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.7Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.8Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.9Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.10Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.11Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?12Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]
1 Pro předního zpěváka, podle „Lilie svědectví“. Pamětní zápis, Davidův, k vyučování,2když válčil s Aramejci z Dvojříčí a s Aramejci ze Sóby; po návratu pobil Jóab Edómce v Solném údolí, dvanáct tisíc mužů. 3 Zanevřels na nás, Bože, prolomils naše řady, stíhal nás hněv tvůj. Navrať se k nám! 4 Zemí jsi otřásl, rozštěpil jsi ji; scel její trhliny, neboť se hroutí! 5 Vlastnímu lidu dals okusit tvrdost, dals nám pít víno, až závrať nás jímá. 6 Dopustils, aby ti, kdo se tě bojí, korouhev k ústupu před lukem zvedli. -Sela- 7 Aby tvoji milí byli zachováni, pomoz svou pravicí, odpověz nám! 8 Bůh ve své svatyni promluvil: „S jásotem rozdělím Šekem, rozměřím dolinu Sukót. 9 Mně patří Gileád, mně patří Manases, Efrajim, přilba mé hlavy, Juda, můj palcát. 10 Moáb je mé umývadlo, na Edóm hodím svůj střevíc. Spusť, Pelišteo, proti mně válečný ryk!“ 11 Kdože mě uvede do nepřístupného města? Kdo mě dovedl až do Edómu? 12 Což ne, Bože, ty, jenž zanevřel jsi na nás? Což s našimi zástupy bys nevytáhl, Bože? 13 Před protivníkem buď naše pomoc, je šalebné čekat spásu od člověka. 14 S Bohem statečně si povedeme, on rozšlape naše protivníky.
Žalm 60
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie svědectví“. Zlatý žalm Davidův, pro poučení.2Když bojoval proti Aramejcům z Mezopotámie a z Cóby a Joáb se vrátil do Solného údolí, kde porazil dvanáct tisíc Edomců.[1]3Zavrhl jsi nás v návalu prchlivosti, teď ale, Bože, vrať se k nám.4Zemí jsi třásl, na kusy tříštil, její pukliny uzdrav, už se rozpadá!5Vlastní lid nechal jsi okusit hrůzy, vínem závrati jsi nás napájel.6Svým ctitelům teď ale korouhev dal jsi, aby ji rozvinuli v pravdě tvé. séla7Aby tví milovaní byli zachráněni, pomoz svou pravicí, vyslyš mě!8Bůh promluvil ve své svatosti: „Vítězně Šechem rozdělím, údolí Sukot si rozměřím.9Můj je Gileád, můj je Manases, Efraim je má helma, Juda žezlo mé,10Moáb za umyvadlo slouží mi, na Edom sandál odhodím, nad Filištíny vítězně zakřičím!“[2]11Kdo mě doprovodí do hrazeného města? Kdo mě do Edomu povede?12Kdo jiný než ty, Bože, jenž zavrhls nás, ty, který s našimi šiky netáhneš?13Pomoz nám prosím proti nepříteli, záchrana v člověku je přece nicotná.14S Bohem však jistě udatně zvítězíme – ty, kdo nás nenávidí, rozdupá!
1Für den Chormeister. Nach der Weise Lotusblüte. Ein Zeugnis. Ein Miktam-Lied. Von David. Zum Lehren.2Als er mit Aram Naharajim und Aram Zoba Krieg führte und als Joab zurückkehrte und Edom im Salztal schlug, zwölftausend Mann. (2S 8,3)3Gott, du hast uns verstoßen, du hast eine Bresche in uns geschlagen,
du hast uns gezürnt - wende dich uns wieder zu!4Erschüttert hast du das Land und gespalten.
Heile seine Risse! Denn es kam ins Wanken.5Hartes ließest du schauen dein Volk,
du hast uns getränkt mit betäubendem Wein. (Ž 75,9; Iz 51,17)6Denen, die dich fürchten, hast du ein Zeichen aufgestellt,
zu dem sie fliehen können vor dem Bogen. [Sela][1]7Damit befreit werden, die dir lieb sind,
rette mit deiner Rechten und gib uns Antwort! (Ž 108,7)8Gott hat in seinem Heiligtum gesprochen: /
Ich will triumphieren, will Sichem verteilen
und das Tal von Sukkot vermessen.9Mein ist Gilead, mein Manasse, /
Efraim der Helm meines Hauptes,
Juda mein Herrscherstab. (Gn 49,10)10Mein Waschbecken ist Moab, /
meinen Schuh werf ich auf Edom,
Philisterland, juble mir zu! (Iz 11,14)11Wer führt mich hin zu der befestigten Stadt,
wer wird mich nach Edom geleiten?12Bist nicht du es, Gott, der du uns verstoßen hast
und nicht ausziehst, Gott, mit unseren Heeren? (Ž 44,10)13Bring uns doch Hilfe gegen den Feind,
denn die Rettung durch Menschen ist nichtig!14Mit Gott werden wir Machtvolles tun.
Er selbst wird unsere Feinde zertreten. (Ž 44,6)
1To the choirmaster: according to Shushan Eduth. A Miktam[1] of David; for instruction; when he strove with Aram-naharaim and with Aram-zobah, and when Joab on his return struck down twelve thousand of Edom in the Valley of Salt. O God, you have rejected us, broken our defenses; you have been angry; oh, restore us. (Dt 31,19; 2S 5,20; 2S 8,3; 2S 8,13; 2S 10,16; 1Pa 18,3; 1Pa 18,12; Ž 16,1; Ž 44,9; Ž 60,10; Ž 80,1; Ž 80,3)2You have made the land to quake; you have torn it open; repair its breaches, for it totters. (2Pa 7,14)3You have made your people see hard things; you have given us wine to drink that made us stagger. (Jb 21,20; Ž 71,20; Iz 51,17; Iz 51,22)4You have set up a banner for those who fear you, that they may flee to it from the bow.[2] (Ž 20,5; Př 22,21; Iz 5,26; Iz 11,12; Iz 13,2)5That your beloved ones may be delivered, give salvation by your right hand and answer us! (Dt 33,12; Ž 108,6; Jr 11,15)6God has spoken in his holiness:[3] “With exultation I will divide up Shechem and portion out the Vale of Succoth. (Gn 12,6; Gn 33,17; Gn 33,18; Jz 1,6; Jz 13,27; Jz 17,7; Ž 89,35; Am 4,2)7Gilead is mine; Manasseh is mine; Ephraim is my helmet; Judah is my scepter. (Gn 49,10; Dt 33,17; Jz 13,31; Ž 140,7)8Moab is my washbasin; upon Edom I cast my shoe; over Philistia I shout in triumph.”[4] (2S 8,1; 2S 8,2; Mt 3,11)9Who will bring me to the fortified city? Who will lead me to Edom? (2S 8,14)10Have you not rejected us, O God? You do not go forth, O God, with our armies. (Ž 44,9; Ž 60,1)11Oh, grant us help against the foe, for vain is the salvation of man! (Ž 146,3)12With God we shall do valiantly; it is he who will tread down our foes. (Nu 24,18; Ž 44,5; Ž 108,13; Ž 118,15; Iz 63,3)
Žalm 60
King James Version
1To the chief Musician upon Shushaneduth, Michtam of David, to teach; when he strove with Aramnaharaim and with Aramzobah, when Joab returned, and smote of Edom in the valley of salt twelve thousand. O God, thou hast cast us off, thou hast scattered us, thou hast been displeased; O turn thyself to us again.2Thou hast made the earth to tremble; thou hast broken it: heal the breaches thereof; for it shaketh.3Thou hast shewed thy people hard things: thou hast made us to drink the wine of astonishment.4Thou hast given a banner to them that fear thee, that it may be displayed because of the truth. Selah.5That thy beloved may be delivered; save with thy right hand, and hear me.6God hath spoken in his holiness; I will rejoice, I will divide Shechem, and mete out the valley of Succoth.7Gilead is mine, and Manasseh is mine; Ephraim also is the strength of mine head; Judah is my lawgiver;8Moab is my washpot; over Edom will I cast out my shoe: Philistia, triumph thou because of me.9Who will bring me into the strong city? who will lead me into Edom?10Wilt not thou, O God, which hadst cast us off? and thou , O God, which didst not go out with our armies?11Give us help from trouble: for vain is the help of man.12Through God we shall do valiantly: for he it is that shall tread down our enemies.