Žalm 38 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Žalm Davidův k připomínání. 2 Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne. 3 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla. 4 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj. 5 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení. 6 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé. 7 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím. 8 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém. 9 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého. 10 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto. 11 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou. 12 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí. 13 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí. 14 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých; 15 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu. 16 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj. 17 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou, 18 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou. 19 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím. 20 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí. 21 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji. 22 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

NEKÁREJ MĚ, HOSPODINE, VE SVÉM ROZLÍCENÍ

1 ŽalmDavidův, k připamatování. 2 Nekárej mě, Hospodine, ve svém rozlícení, netrestej mě ve svém rozhořčení, 3 neboť na mě dopadly tvé šípy, těžce na mě dopadla tvá ruka. 4 Pro tvůj hrozný hněv už není na mém těle zdravé místo, pro můj hřích pokoje nemá jediná kost ve mně. 5 Nad hlavu mi přerostly mé nepravosti, jako těžké břemeno mě tíží. 6 Páchnou, hnisají mé rány pro mou pošetilost. 7 Zhrouceně, až k zemi sehnut celé dny se sklíčen smutkem vláčím. 8 Mé ledví je v jednom ohni, nezbylo nic zdravého v mém těle. 9 Jsem ochromen, zcela zdeptán, křičím a mé srdce sténá. 10 Před sebou máš, Panovníku, všechny moje tužby a můj nářek utajen ti není. 11 Selhává mi srdce, opouští mě síla a mým očím hasne světlo. 12 Kdo mě milovali, moji druzi, odtáhli se pro mou ránu, moji nejbližší opodál stojí. 13 Ti, kdo mi o život ukládají, nastražili léčku, kdo mi chtějí škodit, vedou zhoubné řeči, po celé dny vymýšlejí záludnosti. 14 Já však neslyším, jsem jako hluchý, jako němý, ani ústa neotevřu. 15 Stal se ze mne člověk, který neslyší a neodmlouvá, 16 neboť na tebe jen, Hospodine, čekám, Panovníku, Bože můj, kéž bys odpověděl! 17 Pravím: Ať nemají ze mne radost, budou se nade mne vypínat, uklouzne-li mi noha. 18 Můj pád je už blízko, stále mám před sebou svoji bolest. 19 Přiznávám se ke své nepravosti a svého hříchu se lekám. 20 Moji nepřátelé životem jen kypí, mnoho je těch, kdo mě zrádně nenávidí. 21 Ti, kdo odplácejí za dobrotu zlobou, za to, že se snažím o dobro, mě osočují. 22 Hospodine, ty mě neopouštěj, nevzdaluj se ode mne, můj Bože, 23 na pomoc mi pospěš, Panovníku, moje spáso!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Památeční žalm Davidův. 2 Netrestej mě, Hospodine, ve své prchlivosti, ve svém rozzuření mě nekárej! 3 Vždyť už jsem probodán tvými šípy, tvá ruka drtí mě! 4 Tvůj hněv na mně nenechal zdravé místo, můj hřích připravil mé kosti o pokoj. 5 Má provinění mi nad hlavu rostou, těžší, než unesu, je jejich břemeno! 6 Mé vlastní bláznovství mi rány zasadilo, rány, jež páchnou a mokvají. 7 Shrbený jsem, plížím se tak nízko, celý den v zármutku se potácím. 8 Mé slabiny jsou v jednom ohni, jediné zdravé místo mi v těle nezbylo. 9 Bezmocný jsem a tolik zdrcen, úzkostí sténám, křičím ze srdce! 10 Ty, Pane, víš o každé mé touze, můj nářek před tebou není utajen. 11 Srdce mi buší, síla se ztrácí i moje oči už světlo opouští. 12 Přátelé a drazí se mých ran štítí, moji příbuzní se drží vpovzdálí. 13 Ti, jimž jde o můj život, mi kladou léčky, ti, kdo mi chtějí ublížit, mluví o zkáze, své lsti vymýšlejí každý den. 14 Já ale jak hluchý neslyším, jak němý nechci ústa otevřít. 15 Jsem jako člověk, který neslyší, z jehož úst nezaznějí žádné odmluvy. 16 V tebe, Hospodine, skládám naději – Pane Bože můj, ty jistě odpovíš! 17 Ať nade mnou nejásají, říkám si, jen ať se nepyšní nad mým selháním! 18 Vždyť už jsem přece na pokraji pádu a stále trpím bolestí, 19 vyznávám svoje provinění, trápím se pro svůj hřích! 20 Mých bezdůvodných^[1] soků je stále více, množí se počet mých zrádných nepřátel. 21 Zlobou mi odplácejí za mé dobrodiní, obviňují mě, když dobra držím se! 22 Neopouštěj mě, Hospodine, nevzdaluj se mi, Bože můj! 23 Pospěš mi na pomoc, Pane – má záchrano!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Klage eines Kranken

1 Ein Psalm Davids. Zum Weihrauchopfer. 2 HERR, strafe mich nicht in deinem Zorn und züchtige mich nicht in deinem Grimm! (Ž 6,2) 3 Denn in mich herabgefahren sind deine Pfeile und deine Hand fuhr auf mich nieder. (Jb 6,4; Ž 32,4) 4 Nichts blieb gesund an meinem Fleisch, weil du mir grollst; weil ich gesündigt, blieb an meinen Gliedern nichts heil. 5 Denn über den Kopf gewachsen sind mir meine Sünden, sie erdrücken mich wie eine schwere Last. (Ezd 9,6; Ž 40,13) 6 Stinkend und eitrig wurden meine Wunden wegen meiner Torheit. 7 Ich habe mich gekrümmt, bin tief gebeugt, den ganzen Tag ging ich trauernd einher. 8 Denn meine Lenden waren voller Brand, nichts blieb gesund an meinem Fleisch. 9 Kraftlos bin ich geworden, ganz zerschlagen, ich schrie in der Qual meines Herzens. 10 HERR, all mein Sehnen liegt offen vor dir, mein Seufzen war dir nicht verborgen. 11 Mein Herz pochte heftig, meine Kraft hat mich verlassen, das Licht meiner Augen, auch sie sind erloschen. (Ž 31,10) 12 Freunde und Gefährten bleiben mir fern in meinem Unglück und meine Nachbarn blieben mir fern. (Ž 31,12) 13 Die mir nach dem Leben trachten, legten mir Schlingen; / die mein Unheil suchen, planten Verderben und den ganzen Tag haben sie Arglist im Sinn. (Ž 35,20) 14 Ich bin wie ein Tauber, der nicht hört, wie ein Stummer, der den Mund nicht auftut. 15 Ich wurde wie einer, der nicht hören kann, aus dessen Mund keine Entgegnung kommt. 16 Doch auf dich, HERR, habe ich geharrt; du bist es, der mir antwortet, Herr, du mein Gott. 17 Denn ich sagte: Über mich sollen sie sich nicht freuen, die gegen mich groß tun, wenn meine Füße straucheln. (Ž 13,5; Ž 35,19) 18 Ja, ich bin dem Fallen nahe, immer ist vor mir mein Schmerz. 19 Ja, ich bekenne meine Schuld, ich bin wegen meiner Sünde in Angst. (2S 12,13; Jb 31,33; Ž 32,5; Ž 51,5; Př 28,13; Oz 14,3; Jk 5,16)

2S 12,13Jb 31,33Ž 32,5Ž 51,5Př 28,13Oz 14,3Jk 5,16

20 Meine Feinde sind voller Leben und Kraft; viele hassen und täuschen mich. 21 Sie vergelten mir Gutes mit Bösem, sie sind mir feind; denn ich trachte nach dem Guten. (Ž 35,12) 22 Verlass mich nicht, HERR, / mein Gott, bleib mir nicht fern! (Ž 22,12) 23 Eile mir zu Hilfe, HERR, du mein Heil!

English Standard Version

od Crossway

Do Not Forsake Me, O Lord

1 A Psalm of David, for the memorial offering. O Lord, rebuke me not in your anger, nor discipline me in your wrath! (1Pa 16,4; Ž 6,1; Ž 70,1) 2 For your arrows have sunk into me, and your hand has come down on me. (Jb 6,4; Ž 32,4) 3 There is no soundness in my flesh because of your indignation; there is no health in my bones because of my sin. (Ž 31,10; Iz 1,6) 4 For my iniquities have gone over my head; like a heavy burden, they are too heavy for me. (Ezd 9,6; Ž 40,12) 5 My wounds stink and fester because of my foolishness, 6 I am utterly bowed down and prostrate; all the day I go about mourning. (Jb 30,28; Ž 35,14; Ž 42,5; Ž 42,11; Ž 43,5; Iz 21,3)

Jb 30,28Ž 35,14Ž 42,5Ž 42,11Ž 43,5Iz 21,3

7 For my sides are filled with burning, and there is no soundness in my flesh. (Ž 38,3) 8 I am feeble and crushed; I groan because of the tumult of my heart. (Ž 22,1) 9 O Lord, all my longing is before you; my sighing is not hidden from you. (Ž 6,6) 10 My heart throbs; my strength fails me, and the light of my eyes—it also has gone from me. (Ž 6,7) 11 My friends and companions stand aloof from my plague, and my nearest kin stand far off. (Jb 19,13; Ž 39,10; Ž 88,18; Iz 53,4; Iz 53,8; Mt 27,55; Mk 15,40; L 10,31; L 23,49)

Jb 19,13Ž 39,10Ž 88,18Iz 53,4Iz 53,8Mt 27,55Mk 15,40L 10,31L 23,49

12 Those who seek my life lay their snares; those who seek my hurt speak of ruin and meditate treachery all day long. (2S 16,7; 2S 17,1; Ž 35,20; Mt 22,15; Mk 12,13; L 20,20)

2S 16,72S 17,1Ž 35,20Mt 22,15Mk 12,13L 20,20

13 But I am like a deaf man; I do not hear, like a mute man who does not open his mouth. (Ž 39,2; Ž 39,9; Iz 53,7; 1P 2,23)

Ž 39,2Ž 39,9Iz 53,71P 2,23

14 I have become like a man who does not hear, and in whose mouth are no rebukes. (Jb 23,4) 15 But for you, O Lord, do I wait; it is you, O Lord my God, who will answer. (2S 16,12; Ž 39,7) 16 For I said, “Only let them not rejoice over me, who boast against me when my foot slips!” (Jb 19,5; Ž 13,4; Ž 94,18) 17 For I am ready to fall, and my pain is ever before me. (Ž 35,15; Jr 20,10) 18 I confess my iniquity; I am sorry for my sin. (Ž 32,5; 2K 7,9) 19 But my foes are vigorous, they are mighty, and many are those who hate me wrongfully. (Ž 35,19) 20 Those who render me evil for good accuse me because I follow after good. (Ž 35,12; Ž 109,4; 3J 1,11) 21 Do not forsake me, O Lord! O my God, be not far from me! (Ž 10,1) 22 Make haste to help me, O Lord, my salvation! (Ž 27,1; Ž 40,13)

King James Version

1 A Psalm of David, to bring to remembrance. O LORD, rebuke me not in thy wrath: neither chasten me in thy hot displeasure. 2 For thine arrows stick fast in me, and thy hand presseth me sore. 3 There is no soundness in my flesh because of thine anger; neither is there any rest in my bones because of my sin. 4 For mine iniquities are gone over mine head: as an heavy burden they are too heavy for me. 5 My wounds stink and are corrupt because of my foolishness. 6 I am troubled; I am bowed down greatly; I go mourning all the day long. 7 For my loins are filled with a loathsome disease : and there is no soundness in my flesh. 8 I am feeble and sore broken: I have roared by reason of the disquietness of my heart. 9 Lord, all my desire is before thee; and my groaning is not hid from thee. 10 My heart panteth, my strength faileth me: as for the light of mine eyes, it also is gone from me. 11 My lovers and my friends stand aloof from my sore; and my kinsmen stand afar off. 12 They also that seek after my life lay snares for me : and they that seek my hurt speak mischievous things, and imagine deceits all the day long. 13 But I, as a deaf man , heard not; and I was as a dumb man that openeth not his mouth. 14 Thus I was as a man that heareth not, and in whose mouth are no reproofs. 15 For in thee, O LORD, do I hope: thou wilt hear, O Lord my God. 16 For I said, Hear me , lest otherwise they should rejoice over me: when my foot slippeth, they magnify themselves against me. 17 For I am ready to halt, and my sorrow is continually before me. 18 For I will declare mine iniquity; I will be sorry for my sin. 19 But mine enemies are lively, and they are strong: and they that hate me wrongfully are multiplied. 20 They also that render evil for good are mine adversaries; because I follow the thing that good is . 21 Forsake me not, O LORD: O my God, be not far from me. 22 Make haste to help me, O Lord my salvation.