1Davidův. Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti?2Útok učinivše na mne zlostníci, k sežrání těla mého, protivníci moji a nepřátelé moji, sami se potkli a padli.3Protož byť i stany své proti mně rozbili, nebude se lekati srdce mé; byť se pozdvihla proti mně i válka, na toť se já spouštím.4Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu: Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého,a spatřoval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrámě jeho.5Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne.6A tak vyvýšena bude hlava má nad nepřátely mými, kteříž mne obklíčili; i budu obětovati v stánku jeho oběti plésání, prozpěvovati a chvály vzdávati budu Hospodinu.7Slyš mne, Hospodine, hlasem volajícího, a smiluj se nade mnou, i vyslyš mne.8O tobě přemýšlí srdce mé, že velíš, řka: Hledejte tváři mé, a protož tváři tvé, Hospodine, hledati budu.9Neskrývejž tváři své přede mnou, aniž zamítej v hněvě služebníka svého; spomožení mé býval jsi, neopouštěj mne, aniž se mne zhošťuj, Bože spasení mého.10Ačkoli otec můj a matka má mne opustili, Hospodin však mne k sobě přivine.11Vyuč mne, Hospodine, cestě své, a veď mne po stezce přímé pro ty, jenž mne střehou.12Nevydávejž mne líbosti protivníků mých, neboť by ostáli proti mně svědkové lživí, i ten, jenž dýše ukrutností.13Bychť nevěřil, že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých, nikoli bych neostál.14Očekávejž na Hospodina, posilň se, a onť posilní srdce tvého; protož očekávej na Hospodina.
1 Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach? 2 Když se na mě vrhli zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, protivníci, moji nepřátelé, sami klopýtli a padli. 3 Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce nepocítí bázeň, kdyby proti mně i bitva vzplála, přece budu doufat. 4 O jedno jsem prosil Hospodina a jen o to budu usilovat: abych v domě Hospodinově směl bydlet po všechny dny, co živ budu, abych patřil na Hospodinovu vlídnost a zpytoval jeho vůli v chrámu. 5 On mě ve zlý den schová ve svém stánku, ukryje mě v skrýši svého stanu, na skálu mě zvedne. 6 Již teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem. V jeho stanu budu obětovat své oběti za hlaholu polnic, budu zpívat, prozpěvovat žalmy Hospodinu. 7 Hospodine, slyš můj hlas, když volám, smiluj se nade mnou, odpověz mi! 8 Mé srdce si opakuje tvoji výzvu: „Hledejte mou tvář.“ Hospodine, tvář tvou hledám. 9 Svoji tvář přede mnou neukrývej, v hněvu nezamítej svého služebníka. Ty jsi byl má pomoc, neodvrhuj mě a neopouštěj, Bože, moje spáso. 10 I kdyby mě opustil můj otec, moje matka, Hospodin se mě vždy ujme. 11 Hospodine, ukaž mi svou cestu, veď mě rovnou stezkou navzdory těm, kdo proti mně sočí. 12 Nevydávej mě zvůli mých protivníků! Zvedli se proti mně křiví svědkové, i ten, z něhož násilí čiší. 13 Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých! 14 Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina!
Žalm 27
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Žalm Davidův. Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se měl bát? Hospodin je síla mého života, z koho bych měl mít strach?2Když na mě útokem táhnou bídáci, aby mé tělo zhltali, moji nepřátelé a mí protivníci sami vrávorají a padají.3I když se proti mně vojsko utáboří, mé srdce se toho neleká; i kdyby proti mně vypukla válka, i tehdy se budu spoléhat.4Žádal jsem Hospodina o jediné, po tom jsem toužit nikdy nepřestal: Abych směl zůstávat v jeho domě po všechny dny svého života, abych se kochal v Hospodinově kráse a v jeho chrámě jej hledal.5Neboť mě skryje ve svém příbytku, když nastane zlý den, schová mě ve skrýši svého stanu a na skálu mě vyzdvihne.6Tehdy má hlava bude vyvýšena nad mé nepřátele ze všech stran; v jeho stanu budu s jásotem obětovat, Hospodinu budu zpívat a hrát!7Slyš mě, Hospodine, hlasitě volám, smiluj se nade mnou, vyslyš mě.8O tobě přemítá mé srdce, že říkáš: „Hledejte mou tvář!“ Tvou tvář tedy hledám, Hospodine,9neskrývej přede mnou svou tvář! Svého služebníka v hněvu neodmítej, býval jsi přece mou pomocí! Nenechávej mě a neopouštěj, Bože mé záchrany!10Můj otec i matka mě sice opustili, Hospodin mě ale k sobě přivine.11Ukaž mi, Hospodine, cestu svou, kvůli mým nepřátelům veď mě stezkou srovnanou!12Nevydej mě prosím zvůli mých nepřátel – povstali proti mně lživí svědkové a krutě obviňují mě!13Kéž mohu věřit, že na zemi mezi živými uvidím, jak dobrý je Hospodin!14Spoléhej na Hospodina, buď statečný a on tě posilní. Spoléhej na Hospodina!
1Von David.
Der HERR ist mein Licht und mein Heil:
Vor wem sollte ich mich fürchten?
Der HERR ist die Zuflucht meines Lebens:
Vor wem sollte mir bangen? (Ž 56,5; Ž 97,11; Mi 7,8)2Dringen Böse auf mich ein,
um mein Fleisch zu verschlingen,
meine Bedränger und Feinde;
sie sind gestrauchelt und gefallen. (Jb 19,22)3Mag ein Heer mich belagern:
Mein Herz wird nicht verzagen.
Mag Krieg gegen mich toben:
Ich bleibe dennoch voll Zuversicht. (Ž 3,7)4Eines habe ich vom HERRN erfragt,
dieses erbitte ich:
im Haus des HERRN zu wohnen
alle Tage meines Lebens;
die Freundlichkeit des HERRN zu schauen
und nachzusinnen in seinem Tempel. (Ž 23,6)5Denn er birgt mich in seiner Hütte am Tag des Unheils; /
er beschirmt mich im Versteck seines Zeltes,
er hebt mich empor auf einen Felsen. (Ž 31,21)6Nun kann sich mein Haupt erheben
über die Feinde, die mich umringen.
So will ich Opfer darbringen in seinem Zelt, /
Opfer mit Jubel,
dem HERRN will ich singen und spielen.7Höre, HERR, meine Stimme, wenn ich rufe;
sei mir gnädig und gib mir Antwort!8Mein Herz denkt an dich: /
Suchet mein Angesicht!
Dein Angesicht, HERR, will ich suchen. (Dt 4,29; Ž 24,6; Ž 105,4)9Verbirg nicht dein Angesicht vor mir; /
weise deinen Knecht im Zorn nicht ab!
Du wurdest meine Hilfe.
Verstoß mich nicht, verlass mich nicht,
du Gott meines Heils!10Wenn mich auch Vater und Mutter verlassen,
der HERR nimmt mich auf. (Iz 49,15)11Weise mir, HERR, deinen Weg,
leite mich auf ebener Bahn wegen meiner Feinde! (Ž 25,4)12Gib mich nicht meinen gierigen Gegnern preis;
denn falsche Zeugen standen gegen mich auf und wüten! (Ž 35,11)13Ich aber bin gewiss, zu schauen
die Güte des HERRN im Land der Lebenden. (Ž 52,7; Ž 56,14; Ž 116,9; Ž 142,6; Iz 38,11)14Hoffe auf den HERRN, /
sei stark und fest sei dein Herz!
Und hoffe auf den HERRN! (Ž 31,25)
1Of David. The Lord is my light and my salvation; whom shall I fear? The Lord is the stronghold[1] of my life; of whom shall I be afraid? (Ex 15,2; Ž 23,4; Ž 84,11; Ž 118,14; Iz 12,2; Iz 60,20; Iz 62,11; Mi 7,8)2When evildoers assail me to eat up my flesh, my adversaries and foes, it is they who stumble and fall. (Ž 14,4)3Though an army encamp against me, my heart shall not fear; though war arise against me, yet[2] I will be confident. (Ž 3,6)4One thing have I asked of the Lord, that will I seek after: that I may dwell in the house of the Lord all the days of my life, to gaze upon the beauty of the Lord and to inquire[3] in his temple. (Ž 23,6; Ž 26,8; Ž 65,4; Ž 84,1; Ž 90,17; L 2,37)5For he will hide me in his shelter in the day of trouble; he will conceal me under the cover of his tent; he will lift me high upon a rock. (Jb 5,21; Ž 31,20; Ž 40,2; Ž 91,1; Iz 4,6)6And now my head shall be lifted up above my enemies all around me, and I will offer in his tent sacrifices with shouts of joy; I will sing and make melody to the Lord. (Nu 10,10; Ž 3,3; Ef 5,19; Ko 3,16)7Hear, O Lord, when I cry aloud; be gracious to me and answer me! (Ž 30,10)8You have said, “Seek[4] my face.” My heart says to you, “Your face, Lord, do I seek.”[5] (Ž 24,6; Ž 105,4)9Hide not your face from me. Turn not your servant away in anger, O you who have been my help. Cast me not off; forsake me not, O God of my salvation! (Ž 24,5; Ž 69,17; Ž 102,2; Ž 143,7)10For my father and my mother have forsaken me, but the Lord will take me in. (Iz 40,11; Iz 49,15; Iz 63,16)11Teach me your way, O Lord, and lead me on a level path because of my enemies. (Ž 5,8; Ž 25,4)12Give me not up to the will of my adversaries; for false witnesses have risen against me, and they breathe out violence. (1Kr 21,13; Ž 35,11; Ž 41,2; Mt 26,59; Mk 14,55; Sk 9,1)13I believe that I shall look[6] upon the goodness of the Lord in the land of the living! (Ex 33,19; Jb 28,13; Ž 52,5; Ž 116,9; Ž 142,5)14Wait for the Lord; be strong, and let your heart take courage; wait for the Lord! (Dt 31,7; Jz 1,6; Jz 1,9; Jz 1,18; Ž 31,24; Ž 37,34; Ž 62,5; Př 20,22)
Žalm 27
King James Version
1A Psalm of David. The LORD is my light and my salvation; whom shall I fear? the LORD is the strength of my life; of whom shall I be afraid?2When the wicked, even mine enemies and my foes, came upon me to eat up my flesh, they stumbled and fell.3Though an host should encamp against me, my heart shall not fear: though war should rise against me, in this will I be confident.4One thing have I desired of the LORD, that will I seek after; that I may dwell in the house of the LORD all the days of my life, to behold the beauty of the LORD, and to enquire in his temple.5For in the time of trouble he shall hide me in his pavilion: in the secret of his tabernacle shall he hide me; he shall set me up upon a rock.6And now shall mine head be lifted up above mine enemies round about me: therefore will I offer in his tabernacle sacrifices of joy; I will sing, yea, I will sing praises unto the LORD.7Hear, O LORD, when I cry with my voice: have mercy also upon me, and answer me.8When thou saidst , Seek ye my face; my heart said unto thee, Thy face, LORD, will I seek.9Hide not thy face far from me; put not thy servant away in anger: thou hast been my help; leave me not, neither forsake me, O God of my salvation.10When my father and my mother forsake me, then the LORD will take me up.11Teach me thy way, O LORD, and lead me in a plain path, because of mine enemies.12Deliver me not over unto the will of mine enemies: for false witnesses are risen up against me, and such as breathe out cruelty.13I had fainted , unless I had believed to see the goodness of the LORD in the land of the living.14Wait on the LORD: be of good courage, and he shall strengthen thine heart: wait, I say, on the LORD.