Žalm 141

Bible Kralická

1 Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.2 Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.3 Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.4 Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.5 Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.6 Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.7 Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.8 Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.9 Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.10 Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.

Žalm 141

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Žalm Davidův. Hospodine, k tobě volám, pospěš ke mně, dopřej sluchu mému hlasu, když tě volám! 2  Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť. 3  Hospodine, postav stráž k mým ústům, přede dveře mých rtů hlídku, 4  nedej, aby se mé srdce přiklonilo ke zlu, ať se nedopustím svévolnosti s muži, kteří pášou ničemnosti; jejich vlídnosti okoušet nechci. 5  Spravedlivý ať mě třeba bije, pokládám to za milosrdenství, ať mě trestá, jeto pro mou hlavu olej, má hlava to neodmítne, v jejich neštěstí se za ně ještě budu modlit. 6  Ať jsou jejich soudci svrženi na úbočí skály, ale spravedliví ať slyší, že vlídná jsou má slova. 7  Jako když se v zemi všechno seká a poltí, k jícnu podsvětí se sypou naše kosti. 8  K tobě, Panovníku Hospodine, pozvedám své oči, utíkám se k tobě, nevydej mě smrti, 9  ochraňuj mě před osidlem na mě políčeným, před léčkami pachatelů ničemností! 10  Svévolníci ať se chytí do svých tenat, kdežto já ať projdu! 

Žalm 141

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Žalm Davidův. Volám tě, Hospodine, ke mně pospíchej, vyslyš můj hlas, když volám tě!2 Kéž je má modlitba před tebou kadidlem, večerní obětí kéž jsou mé ruce zvednuté!3 K mým ústům, Hospodine, postav stráž, bránu mých rtů prosím chraň.4 Nenech mé srdce ke zlu zamířit, ať se neúčastním skutků ničemných s lidmi, kteří jsou zločinci – ať ani neokusím jejich lahůdky!5 Ať mě spravedlivý třeba i bije, jen ať jsem napomínán přítelem, ať mi však hlavu nemažou ničemové – proti jejich zločinům stále modlím se!6 Až jejich vůdcové budou svrženi ze skály, jak dobře mluvil jsem, všichni poznají.7 Jako když oráč rozčísne brázdu v zemi, poletí jejich[1] kosti do chřtánu podsvětí!8 Já k tobě, Hospodine, Pane, upírám oči, na tebe spoléhám, nenech mě zahynout!9 Chraň mě před pastí, kterou mi nastražili, před léčkami těch zločinců!10 Ničemové ať padnou do svých vlastních sítí – já zatím uniknu!

Žalm 141

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk
1 Ein Psalm Davids. HERR, ich habe dich gerufen, eile mir zu Hilfe! Höre auf meine Stimme, wenn ich zu dir rufe!2 Mein Bittgebet sei ein Räucheropfer vor deinem Angesicht, ein Abendopfer das Erheben meiner Hände. (Ex 30,7; Nu 28,4; Ž 134,2; Júd 9,1)3 HERR, stelle eine Wache vor meinen Mund, behüte das Tor meiner Lippen! (Ž 39,2; Jk 3,5)4 Neige mein Herz nicht zum bösen Wort, damit ich nicht frevlerische Taten verübe zusammen mit Männern, die Unrecht tun, damit ich nicht koste von ihren Genüssen!5 Schlägt mich ein Gerechter, ist es Liebe,/ weist er mich zurecht, ist es Salböl, das mein Haupt nicht verweigert. Ja, immer noch bete ich für sie trotz ihrer Bosheit.[1] (Př 9,8; Př 27,5)6 Sind ihre Richter auf Felsen hinabgestürzt,/ dann werden die Frevler meine Worte hören, denn diese waren freundlich.[2]7 Wie beim Aufhacken und Pflügen der Erde, so sind unsere Knochen hingestreut an den Rand der Totenwelt.8 Doch auf dich, GOTT und Herr, richten sich meine Augen, bei dir habe ich mich geborgen, gieße nicht aus mein Leben! (Ž 25,15)9 Behüte mich vor dem Zugriff der Falle, die sie mir stellten, und vor dem Fangholz derer, die Unrecht tun! (Ž 140,6)10 In ihre eigenen Netze werden die Frevler fallen - / sie alle miteinander, ich aber entkomme. (Ž 7,16)

Žalm 141

English Standard Version

od Crossway
1 A Psalm of David. O Lord, I call upon you; hasten to me! Give ear to my voice when I call to you! (Ž 40,13; Ž 70,5)2 Let my prayer be counted as incense before you, and the lifting up of my hands as the evening sacrifice! (Ex 29,41; Ž 28,2; L 1,10; Zj 5,8; Zj 8,3)3 Set a guard, O Lord, over my mouth; keep watch over the door of my lips! (Ž 34,13; Mi 7,5)4 Do not let my heart incline to any evil, to busy myself with wicked deeds in company with men who work iniquity, and let me not eat of their delicacies! (Ž 94,4; Ž 119,36; Ž 141,9; Př 23,6)5 Let a righteous man strike me—it is a kindness; let him rebuke me—it is oil for my head; let my head not refuse it. Yet my prayer is continually against their evil deeds. (Ž 109,4; Př 9,8; Př 19,25; Př 25,12; Př 27,6; Kaz 7,5)6 When their judges are thrown over the cliff,[1] then they shall hear my words, for they are pleasant. (2Pa 25,12; L 4,29)7 As when one plows and breaks up the earth, so shall our bones be scattered at the mouth of Sheol.[2] (Ž 53,5; Ez 37,1)8 But my eyes are toward you, O God, my Lord; in you I seek refuge; leave me not defenseless![3] (Ž 11,1; Ž 25,15)9 Keep me from the trap that they have laid for me and from the snares of evildoers! (Ž 140,5)10 Let the wicked fall into their own nets, while I pass by safely. (Ž 7,15)

Žalm 141

King James Version

1 A Psalm of David. LORD, I cry unto thee: make haste unto me; give ear unto my voice, when I cry unto thee.2 Let my prayer be set forth before thee as incense; and the lifting up of my hands as the evening sacrifice.3 Set a watch, O LORD, before my mouth; keep the door of my lips.4 Incline not my heart to any evil thing, to practise wicked works with men that work iniquity: and let me not eat of their dainties.5 Let the righteous smite me; it shall be a kindness: and let him reprove me; it shall be an excellent oil, which shall not break my head: for yet my prayer also shall be in their calamities.6 When their judges are overthrown in stony places, they shall hear my words; for they are sweet.7 Our bones are scattered at the grave' mouth, as when one cutteth and cleaveth wood upon the earth.8 But mine eyes are unto thee, O GOD the Lord: in thee is my trust; leave not my soul destitute.9 Keep me from the snares which they have laid for me, and the gins of the workers of iniquity.10 Let the wicked fall into their own nets, whilst that I withal escape.