1Au chef de chœur. Psaume de David. A chanter. Cantique.2Que Dieu se lève! ╵Et voici: ses adversaires ╵sont dispersés! Ses ennemis ╵fuient devant lui[1]. (Nb 10:35)3Tu les dissipes[2] ╵comme une fumée se dissipe, comme la cire ╵qui fond au feu! Ainsi périssent devant Dieu ╵tous les méchants.4Alors les justes ╵se réjouiront, et ils seront ╵dans l’allégresse devant Dieu. Oui, ils seront remplis de joie.5Chantez à Dieu! ╵Louez-le par vos chants! Frayez la voie ╵de celui qui chevauche les nuées[3]! Son nom est « l’Eternel ». Exultez de joie devant lui! (Is 40:3)6Il est le père ╵des orphelins, ╵le défenseur des veuves. Oui, tel est Dieu ╵dans sa sainte demeure.7Dieu accorde aux gens seuls ╵une famille. Il donne aux prisonniers ╵de sortir libres, dans la joie. Seuls les rebelles ╵sont confinés ╵dans un désert aride.8O notre Dieu, ╵quand tu sortis ╵en tête de ton peuple[4], quand tu marchas ╵dans le désert, Pause (Jg 5:4)9la terre alors trembla[5], ╵le ciel fondit en eau, ╵devant Dieu, le Dieu du mont Sinaï, devant Dieu, le Dieu d’Israël. (Ex 19:18)10Tu répandis, ô Dieu, ╵une pluie bienfaisante pour affermir le peuple[6] ╵qui t’appartient ╵alors qu’il était épuisé.11Ton peuple habite dans le lieu que tu as préparé, ╵ô Dieu, dans ta bonté, pour que les pauvres s’y installent.12Le Seigneur dit un mot, et aussitôt les messagères ╵d’une bonne nouvelle ╵font une armée nombreuse[7]. (Ex 23:22; Ex 23:27; Ex 23:31; Dt 7:10)13Les rois des armées ennemies s’enfuient et c’est la débandade. Celles qui sont restées ╵à la maison partagent le butin.14Allez-vous rester au repos ╵auprès des bergeries[8]? Les ailes de la colombe sont argentées et son plumage est jaune d’or[9].15Lorsque le Tout-Puissant ╵y dispersa les rois, il neigeait sur le mont Tsalmôn[10]. (Jg 9:46)16Vous, montagnes sublimes, ╵monts du Basan[11], monts aux cimes nombreuses, ╵monts du Basan,17pourquoi jalousez-vous, ╵monts aux cimes nombreuses, le mont choisi par Dieu ╵pour résidence[12]? Néanmoins l’Eternel ╵y habitera pour toujours.18Les chars de Dieu ╵sont innombrables, il y en a des milliers ╵et des milliers[13], et l’Eternel ╵est parmi eux. Il est venu ╵du Sinaï ╵jusqu’à son sanctuaire[14]. (2R 6:17; Ha 3:8; Ha 3:15)19Tu es monté sur la hauteur, ╵tu as emmené des captifs. Et tu as prélevé des dons[15] ╵parmi les hommes, et même parmi les rebelles, ╵pour ta demeure, ╵Eternel Dieu. (Ep 4:8)20Béni soit le Seigneur ╵jour après jour, car il nous prend en charge, ╵ce Dieu qui est notre sauveur. Pause21Dieu est pour nous ╵un Dieu qui sauve! L’Eternel, le Seigneur, ╵peut nous délivrer de la mort.22Mais Dieu fracassera ╵le crâne de ses ennemis, la tête chevelue ╵des hommes dont la conduite est coupable.23Le Seigneur a déclaré: des monts du Basan, ╵je les ramènerai, je les ramènerai ╵des profondeurs marines,24afin que tu baignes tes pieds ╵dans le sang de ses ennemis, et que tes chiens ╵prennent leur part à la curée.25On voit arriver ton cortège, ô Dieu, oui, le cortège ╵de mon Dieu, mon Roi, ╵dans le lieu saint[16].26Les chanteurs sont en tête, ╵les musiciens en queue, ils viennent au milieu ╵de jeunes filles, ╵battant du tambourin.27Bénissez Dieu ╵dans vos rassemblements, bénissez le Seigneur, ╵vous, issus d’Israël[17]! (Za 13:1)28En tête marche Benjamin, ╵le plus petit, puis les chefs de Juda, ╵avec leurs grandes troupes, les chefs de Zabulon ╵et ceux de Nephtali[18].29Ton Dieu a décidé ╵de te prodiguer de la force[19]. Veuille accomplir avec puissance, ╵ô Dieu, ╵tes œuvres envers nous,30depuis ton sanctuaire ╵qui domine Jérusalem! Des rois t’y apporteront leurs présents.31Menace-le, ╵le crocodile ╵qui se tapit parmi les joncs, de même que le troupeau des taureaux, ╵avec les veaux des peuples, et qu’ils viennent se prosterner ╵en offrant leurs lingots d’argent. Disperse-les, ces peuples ╵aimant la guerre!32De nobles messagers[20] ╵arrivent de l’Egypte, les Ethiopiens accourent, ╵les mains tendues vers Dieu.33Royaumes de la terre, ╵chantez à Dieu! Louez le Seigneur par vos chants! Pause34Oui, chantez en l’honneur ╵de celui qui chevauche dans les cieux, ╵les cieux antiques, et qui fait résonner sa voix, ╵une voix éclatante.35Proclamez de Dieu la puissance! Il est majestueux ╵au-dessus d’Israël, et sa puissance éclate ╵dans les nuées.36Que tu es redoutable, ô Dieu, ╵depuis ton sanctuaire! Lui, il est le Dieu d’Israël ╵et il donne à son peuple ╵force et puissance. Béni soit Dieu!
1 Pro předního zpěváka, Davidův. Zpívaný žalm. 2 Povstane Bůh, a rozprchnou se jeho nepřátelé, na útěk se před ním dají, kdo ho nenávidí. 3 Odvaneš je jako dým. Tak jako taje vosk před žárem ohně, tak zhynou před Bohem svévolníci. 4 Spravedliví se však zaradují a jásotem budou oslavovat Boha, budou se radostně veselit. 5 Prozpěvujte Bohu, pějte žalmy jeho jménu, upravujte cestu tomu, který jede pustinami. Hospodin je jeho jméno, jásotem ho oslavujte. 6 Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém. 7 Bůh, jenž osamělé usazuje v domě, vyvádí vězně k šťastnému životu; odbojníci však zůstanou ve vyprahlé zemi. 8 Bože, když jsi táhl v čele svého lidu, když jsi kráčel pustým krajem, -Sela- 9 třásla se země, kanuly krůpěje z nebe před Bohem ze Sínaje, před Bohem, Bohem Izraele. 10 Štědrým přívalem jsi skrápěl své dědictví, Bože, když se země vysílila, pečoval jsi o ni. 11 Tvoje stádce se v ní usadilo. Bože, ve své dobrotě máš péči o poníženého! 12 Panovník pronáší výrok. Nesmírný je zástup žen, jež radostnou zvěst nesou: 13 „Pádí králové i se zástupy, pádí, hospodyně rozdělují kořist. 14 Zůstanete ležet mezi ohradami? Jak se blyští stříbrem potažená křídla holubice, perutě zlatavě zelenavé! 15 Už jí Všemohoucí rozehnal ty krále! To tys přikryl sněhem šerý Salmón.“ 16 Horou bohů je hora Bášan, hora Bášan je hora strmých štítů. 17 Proč, vy strmé horské štíty, úkosem shlížíte na horu, na níž se usadit zatoužil Bůh? Tam bude Hospodin přebývat natrvalo. 18 Božích vozů jsou desetitisíce, tisíce tisíců. Panovník je mezi nimi, ze Sínaje táhne do svatyně. 19 Vystoupil jsi na výšinu, ty, kdo byli v zajetí, jsi vedl, mnohé z lidí přijals darem, odbojníci však museli zůstat v poušti, Hospodine, Bože! 20 Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě. Bůh je naše spása. -Sela- 21 Bůh je Bohem, jenž nás zachraňuje. Je to on, Panovník Hospodin, kdo vyvádí z tenat smrti. 22 Ano, Bůh rozdrtí nepřátelům hlavu, témě tomu, který se ve vinách brodí. 23 Panovník řekl: „Vyvedu z Bášanu, vyvedl jsem i z hlubin moře 24 a noha tvá je rozdrtí v krvi, ať jazyk tvých psů má z nepřátel podíl.“ 25 Všichni spatřili tvůj průvod, Bože, průvod mého Boha, mého Krále, do svatyně. 26 Napřed šli zpěváci, za nimi hudebníci, uprostřed s bubínky dívky. 27 V shromážděních dobrořečte Bohu, Hospodinu, vy z pramene Izraele! 28 Tady je Benjamín, nejmladší, jenž se stal nad nimi pánem, nad veliteli Judy a jeho oddíly, nad veliteli Zabulóna, veliteli Neftalího. 29 Byl to příkaz tvého Boha. Nechť se tvá moc, Bože, mocně prokazuje v tom, co pro nás konáš 30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem. Králové ti budou přinášet dary. 31 Oboř se na tu divou zvěř v rákosí, na stádo turů mezi býčky národů, na toho, který se vrhá do bláta kvůli úlomku stříbra. Rozpraš národy válkychtivé! 32 Ať přijdou egyptští velmožové, ať Kúš vztáhne ruce vstříc Bohu. 33 Království země, zpívejte Bohu, zapějte žalmy Panovníku, -Sela- 34 tomu, jenž jezdí po nebi, po nebi odvěkém. Hle, vydal hlas, hlas plný moci. 35 Uznejte Boží moc! Jeho vznešenost se klene nad Izraelem, jeho moc do mraků strmí. 36 Bůh ze tvých svatyň vzbuzuje bázeň, Bůh Izraele. On dává moc a udatnost lidu. Požehnán buď Bůh!