1Au chef de chœur, méditation[1] de David, à chanter avec accompagnement de flûtes[2].[3] (Ps 14:1)2Les insensés pensent: ╵« Dieu n’existe pas. » Ils sont corrompus, ╵ils commettent ╵des actes iniques ╵et abominables, et aucun ne fait le bien[4]. (Rm 3:10)3Du haut du ciel, Dieu observe ╵tout le genre humain: « Reste-t-il un homme sage qui s’attend à Dieu?4Ils se sont tous fourvoyés, ╵tous sont corrompus, et aucun ne fait le bien, même pas un seul.5Ceux qui font le mal ╵n’ont-ils rien compris? Car ils dévorent mon peuple, ╵tout comme on mange du pain[5]! Jamais ils n’invoquent Dieu! »6Ils sont saisis d’épouvante, quand il n’y a rien à craindre, car Dieu disperse les os ╵de ceux qui t’attaquent, tu les couvriras de honte, ╵car Dieu les a rejetés.7Ah, que vienne du mont de Sion ╵le salut pour Israël! Quand Dieu changera le sort ╵de son peuple, Jacob criera d’allégresse, ╵Israël, de joie.
1 Pro předního zpěváka, při tanečním reji. Poučující, Davidův. 2 Bloud si v srdci říká: „Bůh tu není.“ Všichni kazí a bezprávně kdeco zohavují, nikdo nic dobrého neudělá. 3 Bůh na lidi pohlíží z nebe, chce vidět, má-li kdo rozum, dotazuje-li se po Boží vůli. 4 Odpadli však všichni, zvrhli se do jednoho, nikdo nic dobrého neudělá, naprosto nikdo. 5 Což nevědí ti, kdo páchají ničemnosti, kdo jedí můj lid, jako by jedli chleba, ti, kdo Boha nevzývají, 6 že se jednou třást budou strachem, strachem, jaký ještě nebyl? Kosti toho, kdo tě oblehl, Bůh rozmetá, zahanbíš je, protože je Bůh zavrhl. 7 Kéž už přijde Izraeli ze Sijónu spása! Až Bůh změní úděl svého lidu, bude Jákob jásat, Izrael se zaraduje.