1De David. A toi, ô Eternel, ╵je fais appel; toi, mon rocher, ╵ne sois pas sourd ╵à ma requête. Si tu restes muet, je deviendrai pareil ╵à ceux qui s’en vont vers la tombe.2Entends ma voix qui te supplie ╵quand je t’appelle à l’aide en élevant mes mains[1] ╵en direction du lieu très saint ╵de ta demeure! (1R 8:22; Esd 9:5; Ne 8:6; Ps 63:5; Ps 134:2; Ps 141:2; Is 1:15; 1Tm 2:8)3Ne me fais pas subir ╵avec les criminels, ╵avec les malfaisants, ╵le sort qui leur est réservé; ces gens parlent de paix ╵à leur prochain, ╵avec le mal au fond du cœur.4Oui, traite-les selon leurs actes ╵et leurs méfaits; oui, traite-les selon leurs œuvres, fais retomber sur eux ╵ce qu’ils ont fait!5Car ils ne tiennent aucun compte ╵des actes accomplis par l’Eternel et de ses œuvres. Que l’Eternel ╵fasse venir leur ruine ╵et qu’il ne les relève pas!6Béni soit l’Eternel, car il m’entend ╵lorsque je le supplie.7L’Eternel est ma force, ╵mon bouclier. En lui je me confie; ╵il vient à mon secours. Aussi mon cœur bondit de joie. Je veux chanter pour le louer.8L’Eternel est la force ╵de tous les siens[2], il est la forteresse ╵où le roi qui a reçu l’onction de sa part ╵trouve la délivrance.9O Eternel, ╵sauve ton peuple, ╵et bénis-le: ╵il est ton patrimoine. Sois son berger, ╵et prends soin de lui pour toujours.
1 Davidův. K tobě, Hospodine, volám, nebuď ke mně hluchý, skálo moje. Neozveš-li se mi, budu podoben těm, kteří sestupují v jámu. 2 Vyslyš moje prosby, k tobě o pomoc teď volám, pozvedám své ruce k svatostánku tvé svatyně. 3 Mezi lidi svévolné mě nezařazuj, mezi pachatele ničemností. S bližním rozmlouvají o pokoji, ale v srdci mají zlobu. 4 Nalož s nimi podle jejich skutků, podle jejich zlého počínání. Nalož s nimi podle díla jejich rukou, podle zásluhy jim odplať. 5 Když jim nezáleží na Hospodinových skutcích a na díle jeho rukou, rozmetá je a víc nezbuduje. 6 Požehnán buď Hospodin, že vyslyšel mé prosby! 7 Hospodin je síla má a štít můj, mé srdce v něj doufá. Pomoci jsem došel, proto v srdci jásám, svou písní mu budu vzdávat chválu. 8 Hospodin je síla svého lidu, spásná záštita svého pomazaného. 9 Zachraň svůj lid a žehnej dědictví svému, buď mu pastýřem a nes jej na ramenou věčně!