1Voici ce que l’Eternel[1] dit à Jérémie: (Jr 26:1)2Tiens-toi à la porte du temple de l’Eternel, et proclame ce message: Ecoutez la parole de l’Eternel, vous tous, gens de Juda, vous qui entrez par ces portes, pour vous prosterner devant l’Eternel,3car voici ce que déclare le Seigneur des armées célestes, le Dieu d’Israël: Adoptez une bonne conduite et faites ce qui est bien! Alors, je vous laisserai vivre en ce lieu[2].4Cessez de vous fier à ces paroles trompeuses: « Voici le temple de l’Eternel, voici le temple de l’Eternel, oui, c’est ici qu’est le temple de l’Eternel. »5Si vraiment vous adoptez une conduite bonne et si vous faites ce qui est bien, si vous rendez de justes jugements dans les procès,6si vous vous abstenez d’exploiter l’immigré, l’orphelin et la veuve, de tuer des innocents en ce lieu et d’adorer d’autres dieux pour votre propre malheur,7alors je vous ferai habiter[3] dans ce lieu, ce pays que j’ai donné à vos ancêtres depuis toujours et pour toujours.8Mais vous, vous vous fiez à des paroles trompeuses qui ne vous serviront à rien.9Quoi! Vous allez commettre des vols, des meurtres, des adultères, vous faites des serments mensongers, vous offrez des parfums à Baal et adorez d’autres dieux qui vous étaient inconnus,10et puis vous venez vous tenir devant moi, dans ce temple qui m’appartient, et vous dites: « Nous sommes en sécurité! » Et c’est pour accomplir tous ces actes abominables!11Ce temple qui m’appartient est-il à vos yeux une caverne de brigands[4]? Moi, en tout cas, je vois qu’il en est ainsi – l’Eternel le déclare. (Mt 21:13; Mc 11:17; Lc 19:46)12Allez donc à Silo[5], à l’endroit où j’avais mon sanctuaire, là où j’avais autrefois établi ma présence, et voyez ce que j’en ai fait à cause du mal qu’avait commis mon peuple Israël! (Jos 18:1; 1S 1:3; 1S 3:21; 1S 4:3; Ps 78:60)13Maintenant, puisque vous agissez ainsi – l’Eternel le déclare – et puisque vous n’avez pas écouté quand, inlassablement, je vous ai avertis, puisque vous n’avez pas répondu, alors que je vous ai appelés,14ce temple qui m’appartient, et sur lequel vous fondez votre assurance, ce lieu que j’ai donné à vous et à vos ancêtres, je vais le traiter de la même manière que j’ai traité Silo.15Je vous rejetterai loin de moi comme j’ai rejeté tous ceux qui sont vos frères, le peuple d’Ephraïm[6].16Quant à toi, Jérémie, ne prie pas pour ce peuple, ne prononce en sa faveur ni supplication ni requête, n’intercède pas auprès de moi car je ne t’écouterai pas.17Ne vois-tu pas tout ce qu’ils font dans les villes de Juda, et dans les rues de Jérusalem?18Les enfants ramassent du bois, les pères allument le feu, les femmes pétrissent la pâte pour faire des gâteaux pour la Reine du ciel[7]. On offre des libations à des dieux étrangers et tout cela m’irrite. (Jr 44:17; Jr 44:25)19Est-ce moi qu’ils offensent? demande l’Eternel. Non, c’est plutôt eux-mêmes, à leur plus grande honte!20C’est pourquoi, voici ce que déclare le Seigneur, l’Eternel: Mon ardente colère et mon indignation vont fondre sur ce lieu, sur les gens et les bêtes, sur les arbres des champs et les produits du sol. Et elles brûlent comme un feu qui ne s’éteindra pas.21Voici ce que déclare le Seigneur des armées célestes, Dieu d’Israël: Ajoutez donc vos holocaustes aux autres sacrifices, et mangez-en la viande[8]. (Lv 1:1)22Non! je n’ai rien prescrit à vos ancêtres, je ne leur ai rien ordonné concernant les holocaustes et autres sacrifices quand je les ai fait sortir d’Egypte.23Mais voici ce que je leur ai commandé: « Ecoutez-moi et je serai votre Dieu, et vous serez mon peuple; suivez toutes les voies que je vous prescrirai, afin que vous soyez heureux. »24Mais eux, ils n’ont pas écouté, non, ils n’ont pas prêté l’oreille. Mais ils se sont conduits selon leurs propres raisonnements et selon les penchants de leur cœur obstiné et mauvais. Ils sont devenus pires au lieu de devenir meilleurs.25Depuis le jour où vos ancêtres sont sortis d’Egypte jusqu’à aujourd’hui, j’ai envoyé tous mes serviteurs les prophètes, jour après jour, inlassablement.26Mais ils ne m’ont pas écouté, ils n’ont pas prêté l’oreille. Ils ont raidi leur nuque, et ils ont fait plus de mal que leurs ancêtres.27Dis-leur toutes ces choses, mais ils ne t’écouteront pas; appelle-les, mais ils ne te répondront pas.28Alors tu leur diras: vous êtes un peuple qui n’obéit pas à l’Eternel son Dieu et qui ne veut pas accepter sa leçon. La vérité n’est plus, elle s’est retirée de leur bouche.
La vallée du châtiment
29Rase ta chevelure[9] ╵et jette-la! Entonne une complainte ╵sur les monts dépouillés, car l’Eternel rejette, ╵avec mépris, cette génération qui a provoqué sa colère.30Car les gens de Juda ont fait ce que je considère comme mal, l’Eternel le déclare. Ils ont installé leurs abominations dans le Temple qui m’appartient et l’ont ainsi souillé[10]. (2R 21:7; 2R 23:4; Ez 8:3; Ez 8:10)31Ils ont érigé les hauts lieux de Topheth dans la vallée de Ben-Hinnom[11], afin de brûler leurs fils et leurs filles pour les offrir en sacrifices. C’est bien là quelque chose que je n’ai pas ordonné et qui ne m’est même pas venu à la pensée. (Jr 3:24; Jr 19:6; Jr 19:11)32C’est pourquoi, le temps vient – l’Eternel le déclare – où l’on ne dira plus: « le Topheth » ni « la vallée de Ben-Hinnom » mais on l’appellera: « la vallée du Massacre », et faute de place, on enterrera les morts au Topheth.33Les cadavres des gens de ce peuple serviront de pâture aux oiseaux et aux bêtes sauvages, sans que personne les chasse.34Je ferai cesser dans les villes de Juda et dans les rues de Jérusalem les cris de réjouissance et d’allégresse, la voix du marié et la voix de la mariée, car le pays sera en ruine.
ODPADNUTÍ OD HOSPODINA NEZŮSTANE BEZ TRESTU - — V bráně Hospodinova domu - Prorok má lidu ukázat na zvrácenost jeho pojetí bohoslužby a vyzvat jej k nápravě života.
1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi:2 „Postav se do brány Hospodinova domu a volej tam toto slovo. Řekneš: Slyšte slovo Hospodinovo, všichni Judejci, kteří vcházíte těmito branami klanět se Hospodinu.“ 3 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Napravte své cesty a své skutky a nechám vás přebývat na tomto místě.4 Nespoléhejte na klamná slova: ‚Je to chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův.‘5 Jestliže napravíte své cesty a své skutky, budete-li mezi sebou zachovávat právo,6 nebudete-li utlačovat bezdomovce, sirotka a vdovu, nebudete-li na tomto místě prolévat nevinnou krev a nebudete-li chodit ke své škodě za jinými bohy,7 pak vás nechám přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům na věky věků.8 Ale vy spoléháte na klamná slova, jež nejsou k užitku.9 Smí se krást, vraždit, cizoložit, křivě přísahat, pálit kadidlo baalům a chodit za jinými neznámými bohy?10 A přitom přicházíte a stavíte se přede mne v tomto domě, který je nazýván mým jménem, a říkáte: ‚Jsme vysvobozeni.‘ To proto, abyste mohli páchat všechny tyto ohavnosti?11 Což se stal ve vašich očích tento dům, který je nazýván mým jménem, úkrytem lupičů? Hle, také já vidím, je výrok Hospodinův. 12 Jen jděte do Šíla, na místo, kde jsem dal zpočátku přebývat svému jménu, a podívejte se, jak jsem s ním pro zlobu svého izraelského lidu naložil.13 Nyní tedy, protože jste se dopustili všech těch činů, je výrok Hospodinův, mluvil jsem k vám, nepřetržitě jsem mluvil, ale neposlouchali jste, volával jsem vás, ale neodpovídali jste,14 proto naložím s domem, který je nazýván mým jménem a na který spoléháte, s místem, jež jsem dal vám a vašim otcům, stejně, jako jsem naložil se Šílem.15 Odmrštím vás od své tváře, jako jsem odmrštil všechny vaše bratry, všechno potomstvo Efrajimovo.“
— Hospodin nevyslyší neposlušný lid - Hospodin žádá na lidu poslušnost. Prosby neposlušného lidu nebude vyslýchat.
16 „Nemodli se za tento lid, nepozvedej svůj hlas k bědování a modlitbě za ně a nenaléhej na mě, neboť tě nevyslyším.17 Což sám nevidíš, čeho se v judských městech a na ulicích Jeruzaléma dopouštějí?18 Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto, dělají obětní koláč pro královnu nebes a přinášejí úlitby jiným bohům, aby mě uráželi. 19 Urážejí tím opravdu mne? je výrok Hospodinův. Což nedělají ostudu sami sobě?“20 Proto praví Panovník Hospodin toto: „Hle, můj hněv a mé rozhořčení se vyleje na toto místo, na lidi i dobytek, na stromoví na poli i na plody země a bude hořet a neuhasne.“ 21 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Přidejte své zápalné oběti ke svým obětním hodům a jezte maso!22 Nemluvil jsem k vašim otcům o zápalné oběti a obětním hodu v den, kdy jsem je vyvedl ze země egyptské; žádný takový příkaz jsem jim nedal.23 Přikázal jsem jim jedině toto: ‚Poslouchejte mě a budu vám Bohem a vy budete mým lidem, choďte po všech cestách, jak jsem vám přikázal, a povede se vám dobře.‘24 Ale neposlechli, své ucho nenaklonili, žili podle záměrů svého zarputilého a zlého srdce, obraceli se ke mně zády, a ne tváří,25 a to ode dne, kdy vaši otcové vyšli z egyptské země, až dodnes. Posílával jsem k nim nepřetržitě všechny své služebníky proroky, posílal jsem je denně,26 ale neuposlechli mě, své ucho nenaklonili, zůstali tvrdošíjní a jednali hůř než jejich otcové.27 Vyřídíš jim všechna tato slova, ale oni tě neposlechnou, budeš k nim volat, a neodpovědí ti.28 Řekneš jim: Toto je pronárod, který neposlouchá Hospodina, svého Boha, a nedá se napomenout. Ztratila se věrnost, je odťata od jejich úst.“
— Trest za modloslužbu - Lid se shledá s následky své modloslužby. Marně bude hledat pomoc u celého nebeského zástupu.
29 „Odstřihni si vlasy svého zasvěcení a odhoď je, zapěj na holých návrších žalozpěv, protože Hospodin zavrhl a odmrštil pokolení, na něž se hněvá. 30 Judští synové se dopouštěli toho, co je zlé v mých očích, je výrok Hospodinův. V domě, který je nazýván mým jménem, postavili ohyzdné modly, a tak jej poskvrnili.31 V Tófetu, který je v Údolí syna Hinómova, postavili posvátná návrší a spalovali své syny a své dcery ohněm. To jsem jim nepřikázal, ani mi to nepřišlo na mysl.32 Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: ‚Tófet‘ ani ‚Údolí syna Hinómova‘, nýbrž ‚Údolí vraždění‘. V Tófetu se bude pohřbívat, a až nebude místo,33 stanou se mrtvoly tohoto lidu pokrmem nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu, jež nikdo nevyplaší.34 Způsobím, že v judských městech a na ulicích Jeruzaléma přestane hlas veselí, hlas radosti, hlas ženicha i hlas nevěsty, neboť země bude obrácena v trosky.“