1Malheur à ces bergers[1] qui perdent et dispersent les brebis de mon pâturage, l’Eternel le déclare.2C’est pourquoi voici ce que dit l’Eternel, le Dieu d’Israël, au sujet des bergers qui dirigent son peuple: Vous avez dispersé mon troupeau de brebis. Vous les avez chassées, vous n’avez pas veillé sur elles! Eh bien, moi, je vous punirai[2] à cause de vos agissements mauvais, l’Eternel le déclare.3Moi, je rassemblerai ce qui reste de mes brebis dispersées dans tous les pays où je les ai chassées, je les ramènerai dans leur propre prairie où elles se reproduiront et se multiplieront.4J’établirai sur elles des bergers de mon choix qui les dirigeront. Et elles ne connaîtront plus ni crainte ni terreur, et plus aucune d’elles ne manquera jamais, l’Eternel le déclare.5Voici venir le temps, l’Eternel le déclare, où je vais donner à David ╵un germe juste. Il régnera avec sagesse et il exercera ╵le droit et la justice ╵dans le pays[3]. (Jr 33:14)6A cette époque-là, ╵Juda sera sauvé, et Israël vivra ╵dans la sécurité. Voici quel est le nom ╵dont on l’appellera: « L’Eternel est notre justice[4] ». (Jr 21:1)7C’est pourquoi des jours viennent, l’Eternel le déclare, où l’on ne dira plus: « L’Eternel est vivant, lui qui a fait sortir d’Egypte les Israélites[5] », (Jr 16:14)8mais l’on dira plutôt: « L’Eternel est vivant, lui qui a fait sortir et revenir la descendance d’Israël de ce pays du nord et de tous les pays où il l’aura chassée. » Elle vivra alors dans son pays.
Contre les faux prophètes
Prophètes pervertis
9Au sujet des prophètes: mon cœur est tout brisé et tous mes membres tremblent. Je suis comme un homme ivre, oui, comme un homme ╵que le vin a dompté. C’est à cause de l’Eternel, ╵de ses paroles saintes.10Car le pays est rempli d’adultères et il est dans le deuil. ╵A cause des malédictions[6], les pâturages de la steppe ╵sont desséchés. Ces hommes courent pour le mal et usent de leur force ╵pour l’injustice.11Oui, même les prophètes, ╵même les prêtres, ╵sont pervertis et, jusque dans mon temple, ╵ils font le mal, l’Eternel le déclare.12C’est pourquoi leur chemin ╵sera pour eux glissant ╵et obscurci; ils y seront poussés ╵et ils y tomberont. Car je ferai venir ╵un grand malheur sur eux l’année où je les châtierai, l’Eternel le déclare.13J’ai vu des choses scandaleuses chez les prophètes ╵de Samarie[7]: ils ont prophétisé ╵au nom du dieu Baal et ils ont égaré ╵mon peuple: Israël.14Mais parmi les prophètes de Jérusalem, j’ai vu des abominations! On commet l’adultère, on vit dans le mensonge, on encourage ceux qui font le mal en sorte qu’ils ne se détournent pas ╵de leur méchanceté. Ils sont tous devenus ╵pour moi comme Sodome, et les habitants de Jérusalem ╵comme ceux de Gomorrhe[8]. (Gn 18:20; Gn 19:1; Is 1:10; Ez 16:49)15C’est pourquoi, voici ce que dit ╵le Seigneur des armées célestes ╵au sujet des prophètes: Voici, je vais leur donner de l’absinthe ╵pour les nourrir et je leur ferai boire ╵des eaux empoisonnées, car c’est de tes prophètes, ╵Jérusalem, qu’est venue l’impiété ╵pour se répandre ╵partout dans le pays.16Voici ce que déclare ╵le Seigneur des armées célestes: N’écoutez pas ╵ce que proclament les prophètes dans leurs discours; ils vous bercent sans fin ╵d’illusions mensongères car ce qu’ils vous racontent, ╵ce ne sont que révélations ╵de leur propre invention et non pas ce qui sort ╵de la bouche de l’Eternel.17A ceux qui me méprisent ils disent: « L’Eternel a parlé, vous connaîtrez la paix. » Et à tous ceux ╵qui suivent les penchants ╵de leur cœur obstiné, ils disent: « Le malheur ╵ne vous atteindra pas! »18Mais qui a assisté ╵au conseil que tient l’Eternel? Oui, qui a vu, ╵qui a entendu sa parole? Qui donc a prêté attention ╵à sa parole? Qui donc l’a entendue?19Voici que la tempête ╵de l’Eternel se lève, sa fureur se déchaîne, l’orage tourbillonne, il s’abat sur la tête ╵de ceux qui font le mal[9]. (Jr 30:23)20La colère de l’Eternel ╵ne se calmera pas avant qu’il ait agi ╵et qu’il ait accompli les desseins de son cœur. Dans les jours à venir, ╵vous vous en rendrez compte.21Je n’ai pas mandaté ╵tous ces prophètes-là, et cependant, ils courent! Et je ne leur ai pas ╵adressé la parole. Pourtant, ils prophétisent!22S’ils avaient assisté ╵à mon conseil, ils auraient annoncé ╵ma parole à mon peuple. Ils le feraient se détourner ╵de ses mauvais comportements et de ses mauvais actes.23Ne suis-je donc ╵qu’un Dieu de près, demande l’Eternel, ne suis-je pas aussi ╵un Dieu de loin?24Quelqu’un, dit l’Eternel, ╵pourrait-il se cacher ╵dans un endroit secret sans que moi, je le voie? Ne suis-je pas celui ╵qui remplit ciel et terre? demande l’Eternel.
Inventions mensongères
25J’ai entendu les discours des prophètes qui prophétisent le mensonge en mon nom, en disant: « Voici, j’ai reçu un songe! J’ai reçu un songe! »26Combien de temps encore auront-ils donc en tête, de prophétiser le mensonge, ces prophètes qui proclament leurs inventions trompeuses?27Veulent-ils, par les songes qu’ils se racontent mutuellement, me faire oublier par mon peuple tout comme leurs ancêtres m’ont oublié pour Baal?28Si un prophète a fait un songe, qu’il raconte ce songe. Et celui qui a une parole de ma part, qu’il communique ma parole selon la vérité. Que vient faire la paille au milieu du froment? demande l’Eternel.29Ma parole n’est-elle pas pareille au feu? demande l’Eternel. N’est-elle pas comme un marteau qui brise le roc?30Aussi, déclare l’Eternel, je vais m’en prendre à ces prophètes qui, mutuellement, se volent mes paroles.31Je vais m’en prendre à ces prophètes, déclare l’Eternel, qui agitent leur langue pour prononcer un oracle.32Je vais m’en prendre, déclare l’Eternel, à ces prophètes qui ont des songes mensongers, qui les racontent pour égarer mon peuple par leurs mensonges et par leurs balivernes. Car moi, je ne les ai pas mandatés, je ne leur ai pas donné d’ordre, ils ne sont, pour ce peuple, d’aucune utilité, l’Eternel le déclare.
Qui est le fardeau ?
33Et si quelqu’un du peuple, ou un prophète ou bien un prêtre, te pose la question: « Quel est donc le message dont l’Eternel te charge[10]? » tu leur diras ceci: La charge? C’est vous-même! Je vais m’en délester, l’Eternel le déclare.34Et si un prophète ou un prêtre, ou si quelqu’un du peuple déclare: « Voici le message dont l’Eternel me charge », je punirai cet homme ainsi que sa famille.35Vous demanderez ainsi les uns aux autres: « Qu’a donc répondu l’Eternel? » ou « Qu’a déclaré l’Eternel? »36Mais vous ne direz plus: « Voici l’oracle dont l’Eternel me charge », sinon cette parole deviendra une charge pour celui qui la dit, car vous avez tordu les paroles du Dieu vivant, de notre Dieu, le Seigneur des armées célestes.37Tu demanderas au prophète: « Que t’a répondu l’Eternel? » ou: « Qu’a déclaré l’Eternel? »38Mais si vous dites: « Voici l’oracle dont l’Eternel me charge », alors voici ce que déclare l’Eternel: Puisque c’est là ce que vous dites: « Voici l’oracle dont l’Eternel me charge », alors que je vous ai fait dire: « Ne parlez pas ainsi! »,39à cause de cela, je vais vous oublier totalement[11] et vous rejeter loin de moi, vous et la ville que je vous ai donnée, à vous et à vos ancêtres;40je vous couvrirai d’un opprobre éternel, d’une honte éternelle qu’on n’oubliera jamais.
— Zaslíbený král - Hospodin svému lidu sice vezme nehodné krále, ale zaslibuje mu věrného pastýře.
1 „Běda pastýřům, kteří hubí a rozptylují ovce mé pastvy,“ je výrok Hospodinův.2 Proto Hospodin, Bůh Izraele, praví proti těm pastýřům, pastýřům svého lidu, toto: „Mé ovce rozptylujete, rozháníte je a nedohlížíte na ně. Hle, já vás za vaše zlé skutky ztrestám, je výrok Hospodinův.3 Sám shromáždím pozůstatek svých ovcí ze všech zemí, kam jsem je rozehnal, a přivedu je zpět na jejich nivy a budou plodné a rozmnoží se.4 Ustanovím nad nimi pastýře a ti je budou pást, nebudou se již bát ani děsit a žádná nebude pohřešována, je výrok Hospodinův.“ 5 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy Davidovi vzbudím výhonek spravedlivý. Kralovat bude jako král a bude prozíravý a bude v zemi uplatňovat právo a spravedlnost. 6 V jeho dnech dojde Judsko spásy a Izrael bude přebývat v bezpečí. A nazvou ho tímto jménem: ‚Hospodin – naše spravedlnost‘.“ 7 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele z egyptské země,‘8 nýbrž: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl a přivedl potomstvo domu Izraelova ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal.‘ Usadí se ve své zemi.“
— Výroky o prorocích - Hospodin povstane proti prorokům, kteří zneužívají jeho jména a klamou lid vlastními smyšlenkami.
9 O prorocích: „Mé srdce je zlomeno v mém nitru, všechny mé kosti se chvějí, jsem jako opilý člověk, jako muž zmožený vínem, kvůli Hospodinu, kvůli jeho svatým slovům. 10 Poněvadž země je plná cizoložníků, truchlí pod kletbou a pastviny na stepi vyschly; oni však běhají za zlem a zmužile si vedou v tom, co není správné. 11 Vždyť jak prorok, tak kněz se rouhají, i ve svém domě nalézám jejich zlé činy, je výrok Hospodinův. 12 Proto bude jejich cesta kluzká, budou vyhnáni do temnoty a v ní padnou; přivedu na ně zlo, rok jejich trestu, je výrok Hospodinův.“ 13 Na samařských prorocích jsem viděl tuto nepatřičnost: Prorokovali ve jménu Baalově a sváděli Izraele, můj lid. 14 Také u jeruzalémských proroků jsem viděl hroznou věc: cizoložství a neustálé klamání. Posilují ruce zlovolníků, aby se nikdo neodvrátil od svých zlých činů. Jsou pro mne všichni jako Sodoma a obyvatelé města jako Gomora. 15 Proto Hospodin zástupů praví proti těm prorokům toto: „Hle, nakrmím je pelyňkem a napojím je otrávenou vodou, protože od jeruzalémských proroků vyšlo rouhačství na celou zemi.“ 16 Toto praví Hospodin zástupů: „Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují, obluzují vás přeludy, ohlašují vám vidění svých srdcí, a ne to, co vyšlo z úst Hospodinových.“ 17 Stále říkají těm, kteří mě znevažují: „Hospodin promluvil: Budete mít pokoj,“ a každému, kdo chodí se zarputilým srdcem, slibují: „Nedolehne na vás nic zlého.“ 18 Kdo však byl v důvěrném obecenství s Hospodinem? Kdo viděl a slyšel jeho slovo? Kdo věnoval pozornost jeho slovu a naslouchal? 19 Hle, vichr Hospodinův! Vzplálo rozhořčení. Vichr víří, stáčí se na hlavu svévolníků. 20 Hospodinův hněv se neodvrátí, dokud nevykoná a nesplní záměry jeho srdce. V posledních dnech to určitě pochopíte. 21 „Já jsem ty proroky neposlal, a přesto běží, nemluvil jsem k nim, a přesto prorokují. 22 Kdyby byli v důvěrném obecenství se mnou a hlásali má slova mému lidu, odvrátili by je od jejich zlé cesty a od jejich zlých skutků. 23 Jsem Bůh, jenom když jsem blízko? je výrok Hospodinův; jsem-li daleko, Bůh už nejsem? 24 Může se někdo skrýt ve skrýších a já ho neuvidím? je výrok Hospodinův. Nenaplňuji snad nebe i zemi? je výrok Hospodinův.“ 25 „Slyšel jsem, co říkají proroci, kteří v mém jménu prorokují klam. Říkají: ,Měl jsem sen, měl jsem sen.‘26 Jak dlouho ještě? Je něco v srdci proroků, kteří prorokují klam, a proroků, kteří prorokují lest svých srdcí?27 Myslí si, že mé jméno vymýtí z paměti mého lidu svými sny, které si navzájem vypravují? Tak jako zapomněli na mé jméno jejich otcové kvůli Baalovi?28 Prorok, který má sen, ať vypravuje sen, ale kdo má mé slovo, ať mluví mé slovo pravdivě.“ „Co je slámě do obilí? je výrok Hospodinův. 29 Není mé slovo jako oheň, je výrok Hospodinův, jako kladivo tříštící skálu?“ 30 „Proto hle, já jsem proti těm prorokům, je výrok Hospodinův, kteří kradou jeden druhému má slova.31 Hle, já jsem proti těm prorokům, je výrok Hospodinův, kteří používají svého jazyka a tvrdí: ‚Výrok Hospodinův.‘32 Hle, já jsem proti těm, kdo prorokují klamné sny, je výrok Hospodinův. Vypravují je a svádějí můj lid svými klamy a svou chvástavostí. Já jsem je ani neposlal ani nepověřil, tomuto lidu nejsou k užitku, je výrok Hospodinův.“ 33 „Zeptá-li se tě tento lid, prorok nebo kněz: ‚Jaký je výnos Hospodinův?‘, odvětíš jim: ‚Jaký výnos? Odvrhnu vás, je výrok Hospodinův.‘34 Proroka i kněze a lid, kteří užívají rčení: ‚Výnos Hospodinův‘, potrestám, každého i jeho dům.35 Takto se budete ptát jeden druhého, každý svého bratra: ‚Co odpověděl Hospodin? Co Hospodin promluvil?‘36 Nebudete si už připomínat výnos Hospodinův, neboť výnosem je každému jeho vlastní slovo. Vy překrucujete slova Boha živého, Hospodina zástupů, našeho Boha.37 Takto se budeš ptát proroka: ‚Co ti odpověděl Hospodin?‘ a ‚Co Hospodin promluvil?‘38 Budete-li říkat: ‚Výnos Hospodinův,‘ tak tedy toto praví Hospodin: Protože užíváte rčení: ‚Výnos Hospodinův,‘ vzkazuji vám: Neříkejte: ‚Výnos Hospodinův‘!39 Hle, propůjčím vás nepříteli a odvrhnu od své tváře vás i město, které jsem dal vám i vašim otcům.40 Uvalím na vás věčnou hanbu a věčnou potupu, která nebude zapomenuta.“