1L’Eternel me dit: Rends-toi au palais du roi de Juda, et là tu prononceras ces paroles:2Ecoute ce que dit l’Eternel, roi de Juda, toi qui sièges sur le trône de David! Ecoutez, toi, tes fonctionnaires et ton peuple qui passez par ces portes.3Voici ce que dit l’Eternel: Exercez le droit et la justice; délivrez celui que l’on exploite de l’oppresseur! Ne maltraitez pas l’étranger, l’orphelin et la veuve; ne commettez pas de violences envers eux; ne tuez pas des innocents dans ce lieu.4Car, si vous agissez vraiment selon ce que je vous dis, alors, des rois siégeant sur le trône de David continueront à passer par les portes de ce palais, montés sur des chars et des chevaux, avec leurs fonctionnaires et leurs sujets.5Mais si vous ne tenez pas compte de ces paroles, je le jure par moi-même – l’Eternel le déclare – ce palais ne sera plus que ruines[1]. (Mt 23:38; Lc 13:35)6Car voici ce que déclare l’Eternel concernant le palais du roi de Juda: Bien que tu sois pour moi ╵semblable à Galaad, aux cimes du Liban[2], oui, je l’affirme, ╵je ferai de toi un désert, une cité inhabitée: (2R 10:32)7je vais faire appel contre toi ╵à des démolisseurs armés de leurs outils; ils abattront tes plus beaux cèdres et ils les jetteront au feu.8Des gens de nombreux peuples passeront près de cette ville et se demanderont les uns aux autres: « Pourquoi donc l’Eternel a-t-il traité ainsi cette grande cité? »9Et l’on répondra: « C’est parce qu’ils ont abandonné l’alliance conclue avec eux par l’Eternel leur Dieu, que, devant d’autres dieux, ils se sont prosternés et qu’ils leur ont rendu un culte. »
Sur Shalloum (Yoahaz)
10Ne pleurez pas ╵sur le roi qui est mort[3], ne vous lamentez pas sur lui! Pleurez, pleurez plutôt ╵sur celui qui s’en va parce qu’il ne reviendra pas: il ne reverra plus ╵la terre où il est né[4]. (2R 23:29; 2R 23:30; 2R 23:31; 2Ch 35:24)11Car voici ce que dit l’Eternel au sujet de Shalloum, fils de Josias, roi de Juda, qui a succédé sur le trône à son père Josias et qui vient de quitter ce lieu: Il n’y reviendra plus.12Il mourra à l’endroit où on l’a déporté, et ne verra plus ce pays.
Sur Yehoyaqim
13Malheur à l’homme ╵qui bâtit sa maison ╵au détriment de la justice et qui ajoute ╵des pièces à l’étage ╵en violant l’équité, qui fait travailler son prochain pour rien, sans lui donner ╵ce que vaut son travail[5]. (2R 24:1; 2Ch 36:5)14Et qui dit en lui-même: ╵Je vais bâtir pour moi ╵un palais imposant avec de larges pièces à l’étage. J’y ménagerai des fenêtres, je le lambrisserai ╵avec du bois de cèdre, je l’enduirai de rouge!15Penses-tu qu’exercer la royauté ╵consiste à surpasser les autres ╵par les palais de cèdre? Souviens-toi de ton père[6]: ╵il a mangé et bu, mais il a exercé ╵le droit et la justice et s’en est bien trouvé. (2R 22:1)16Il faisait droit aux pauvres, ╵aux défavorisés, et s’en est bien trouvé. C’est par là que quelqu’un ╵montre qu’il me connaît, l’Eternel le déclare.17Mais toi, tu n’as d’yeux, de pensées, que pour t’assurer des profits et pour tuer des innocents, pour opprimer les gens ╵et les traiter ╵avec brutalité.18Voilà pourquoi l’Eternel déclare ceci au sujet de Yehoyaqim, fils de Josias, roi de Juda: Personne ne le pleurera ╵en disant: « Quel malheur, mon frère! » ╵et « Quel malheur, ma sœur! » On ne mènera pas le deuil pour lui ╵en disant: « Hélas! mon seigneur! ╵Hélas sa majesté! »19Il sera enterré ╵comme on enterre un âne, on traînera son corps ╵et on le jettera ╵à l’extérieur ╵des portes de Jérusalem.
Sur Jérusalem
20Monte au Liban et crie! Fais retentir ta voix ╵sur les monts du Basan! Va, pousse des clameurs ╵des plateaux d’Abarim[7], parce que tes amants[8] ╵sont tous brisés. (Jr 4:30; Jr 30:14)21Je t’avais avertie ╵au temps de ta prospérité mais tu as déclaré: ╵« Je n’écouterai pas. » C’est ainsi que tu t’es conduite ╵dès ta prime jeunesse: et tu ne m’as pas écouté!22Le vent emportera ╵tes dirigeants, et tes amants[9] ╵s’en iront en exil; et tu seras, alors, ╵dans la honte et l’ignominie pour toute ta méchanceté!23Toi, qui habites le Liban, qui as placé ton nid ╵au sein des cèdres, comme tu vas gémir ╵lorsque tu seras prise ╵de douleurs, de souffrances comme une femme en couches[10]! (Jr 21:14)
Message à Konia (Yehoyakîn)
24Aussi vrai que je vis, déclare l’Eternel, même si Konia, fils de Yehoyaqim, roi de Juda[11], était comme l’anneau à ma main droite, qui sert de sceau, je l’en arracherais. (2R 24:8; 2Ch 36:8)25Oui, je te livrerai à ceux qui veulent te tuer, à ceux devant lesquels tu trembles, à Nabuchodonosor, le roi de Babylone, ainsi qu’aux Chaldéens.26Et je t’expédierai, toi ainsi que ta mère qui t’a donné le jour, dans un autre pays, où vous n’êtes pas nés. C’est là que vous mourrez.27Quant au pays où ils voudraient tant revenir, ils n’y reviendront pas.28Cet homme, Konia, ╵est-il donc un pantin ╵méprisé et brisé, un objet de rebut, pour qu’on les ait jetés, ╵lui et sa descendance, et expédiés dans un pays ╵qu’ils ne connaissaient pas?29O pays, pays, oui pays, écoute la parole ╵que l’Eternel t’adresse!30Voici ce que déclare l’Eternel: « Inscrivez que cet homme ╵sera privé d’enfants et qu’il ne réussira rien, ╵pendant toute sa vie. Parmi ses descendants, ╵aucun n’accédera au trône de David pour régner sur Juda. »
Jérémie 22
Český ekumenický překlad
de Česká biblická společnost1 Toto praví Hospodin: „Sestup do domu krále judského a vyhlas tam toto slovo.2 Řekni: Slyš slovo Hospodinovo, králi judský, který sedíš na trůně Davidově, ty i tvoji služebníci i tvůj lid, ti, kdo přicházejí do těchto bran. 3 Toto praví Hospodin: Uplatňujte právo a spravedlnost, vysvobozujte oloupeného z rukou utiskovatele, netýrejte bezdomovce, sirotka a vdovu, nedopouštějte se násilí, neprolévejte na tomto místě nevinnou krev.4 Budete-li vskutku podle tohoto slova jednat, budou branami tohoto domu vcházet králové, kteří budou sedět po Davidovi na jeho trůnu, budou jezdit na voze i na koních, král i jeho služebníci i jeho lid.5 Neuposlechnete-li těchto slov, přísahám při sobě, je výrok Hospodinův, že tento dům bude obrácen v trosky.“ 6 Toto praví Hospodin o domě krále judského: „Byl jsi mi Gileádem a vrcholkem Libanónu. Učiním tě však pouští, městy, jež nebudou obývána. 7 Posvětím proti tobě šiřitele zkázy, každého s jeho zbrojí, ti porazí tvé nejlepší cedry a vhodí do ohně.“ 8 Mnohé pronárody budou přecházet kolem tohoto města a jeden druhého se bude ptát: „Proč Hospodin takhle naložil s tímto velkým městem?“9 Dostanou odpověď: „Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se jiným bohům a sloužili jim.“
— O Šalúmovi (Jóachazovi) - Po smrti Jóšijášově nastaly Judsku pohnuté časy. Jóachaz-Šalúm byl egyptským faraónem odvlečen do Egypta a tam zemřel.
10 Neoplakávejte mrtvého, neprojevujte soustrast, plačte usedavě nad tím, kdo odchází, poněvadž se už nevrátí a neuvidí svou rodnou zem. 11 Toto praví Hospodin o Šalúmovi, synu Jóšijášovu, králi judském, který kraloval po svém otci Jóšijášovi a z tohoto místa odešel: „Již se sem nevrátí.12 Na místě, kam ho přestěhovali, zemře, tuto zemi už neuvidí.“
— Proti Jójakímovi - Jójakím, dosazený faraónem, nekráčel cestou svého otce Jóšijáše.
13 „Běda, kdo staví svůj dům nespravedlností a své pokojíky na střeše bezprávím, svého bližního nutí pracovat zadarmo a jeho výdělek mu nedává. 14 Kdo říká: ‚Vystavím si rozměrný dům s prostornými pokojíky na střeše, prorazím si v něm okna, obložím jej cedrem a natřu rudkou.‘ 15 Zda proto budeš králem, když se budeš naparovat v cedroví? Zdali se tvůj otec nenajedl a nenapil? Když uplatňoval právo a spravedlnost, tehdy se mu dobře vedlo. 16 Když se zastával utištěného a ubožáka, tehdy bývalo dobře. Zda to neznamená, že mě znal? je výrok Hospodinův. 17 Ale tvé oči a tvé srdce nezajímá nic než vlastní zisk, prolévání nevinné krve, páchání útisku a křivd.“ 18 Proto praví Hospodin o Jójakímovi, synu Jóšijášovu, králi judském, toto: „Nebudou nad ním naříkat: ‚Běda, můj bratře, běda, sestro!‘ Nebudou nad ním naříkat: ‚Běda, pane, běda, veličenstvo!‘ 19 Bude pohřben, jako se pohřbívá osel, bude vyvlečen a odhozen ven za jeruzalémské brány.“
— O Konjášovi (Jójakínovi) - Vzpurná dcera jeruzalémská bude potrestána a Jójakín-Konjáš, syn Jójakímův, bude pykat za nemoudrost svého otce; půjde do babylónského zajetí.
20 „Vystup na Libanón, dcero, a křič, ať zazní tvůj hlas v Bášanu. Křič z Abárímu, protože všichni tvoji milenci jsou roztříštěni. 21 Mluvil jsem k tobě, dokud jsi měla klid. Řekla jsi: ,Nebudu poslouchat!‘ Byla jsi zvyklá už od svého mládí neposlouchat můj hlas. 22 Všechny tvé pastýře spase vítr, tvoji milenci půjdou do zajetí. Tehdy se budeš stydět a hanbit za všechno zlo, jež jsi spáchala. 23 Ty, která ses usídlila na Libanónu, uhnízdila se na cedrech, jak budeš vzdychat, až na tebe přijdou bolesti, až se budeš svíjet jako rodička!“ 24 „Jakože jsem živ, je výrok Hospodinův, i kdyby byl Konjáš, syn Jójakímův, král judský, pečetním prstenem na mé pravé ruce, strhnu tě odtamtud.25 Vydám tě do rukou těch, kdo ti ukládají o život, do rukou těch, jichž se tak lekáš, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a do rukou Kaldejců.26 Uvrhnu tebe i tvou matku, která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili, a tam zemřete.27 Ale do země, ke které se budou upínat svou duší v touze po návratu, tam se nenavrátí.“ 28 Což je tento muž, Konjáš, stvůrou hodnou opovržení a rozbití, je nádobou neoblíbenou? Proč byli on i jeho potomstvo odvrženi a odhozeni do země, kterou neznali? 29 Země, země, země! Slyš slovo Hospodinovo. 30 Toto praví Hospodin: „Zapište tohoto muže jako bezdětného, muže, který nebude mít ve svých dnech zdar. Nikomu z jeho potomků se nepodaří dosednout na Davidův trůn a být opět v Judsku vladařem!“