Genèse 22 | La Bible du Semeur

La Bible du Semeur

Isaac sera-t-il sacrifié ?

1 Après ces événements, Dieu mit Abraham à l’épreuve^[1]. Il l’appela: Abraham! Et celui-ci répondit: Me voici. (Jc 2:21) 2 – Prends Isaac, ton fils unique, que tu aimes, lui dit Dieu, et va au pays de Moriya. Là, tu me l’offriras en sacrifice sur l’une des collines, celle que je t’indiquerai^[2]. (2Ch 3:1; He 11:17) 3 Le lendemain, Abraham se leva de grand matin, sella son âne et emmena deux de ses serviteurs ainsi que son fils Isaac; il fendit du bois pour l’holocauste, puis il se mit en route en direction de l’endroit que Dieu lui avait indiqué. 4 Après trois jours de marche, Abraham, levant les yeux, aperçut le lieu dans le lointain. 5 Alors il dit à ses serviteurs: Restez ici avec l’âne; le garçon et moi, nous irons jusque là-bas pour adorer Dieu, puis nous reviendrons vers vous. 6 Abraham chargea le bois de l’holocauste sur son fils Isaac; il prit lui-même des braises pour le feu et le couteau, puis tous deux s’en allèrent ensemble. 7 Isaac s’adressa à son père Abraham et lui dit: Mon père! Abraham dit: Qu’y a-t-il, mon fils? – Voici le feu et le bois, dit-il, mais où est l’agneau pour l’holocauste? 8 Abraham répondit: Mon fils, Dieu pourvoira lui-même à l’agneau pour l’holocauste. Et ils poursuivirent leur chemin tous deux ensemble. 9 Quand ils furent arrivés à l’endroit que Dieu lui avait indiqué, Abraham construisit un autel et y disposa les bûches. Puis il ligota son fils Isaac et le mit sur l’autel par-dessus le bois. 10 Alors Abraham prit en main le couteau pour immoler son fils. 11 A ce moment-là, l’ange de l’Eternel lui cria du haut du ciel: Abraham! Abraham! – Me voici, répondit-il. 12 L’ange reprit: Ne porte pas la main sur le garçon, ne lui fais pas de mal, car maintenant je sais que tu crains Dieu puisque tu ne m’as pas refusé ton fils unique. 13 Alors Abraham aperçut un bélier qui s’était pris les cornes dans un buisson^[3]. Il s’en saisit et l’offrit en holocauste à la place de son fils. 14 Abraham appela ce lieu-là: Adonaï-Yireéh (le Seigneur pourvoira). C’est pourquoi on dit aujourd’hui: Sur la montagne du Seigneur, il sera pourvu. 15 Puis l’ange de l’Eternel appela une seconde fois Abraham du haut du ciel 16 et lui dit: Je le jure par moi-même, parole de l’Eternel, puisque tu as fait cela, puisque tu ne m’as pas refusé ton fils, ton unique, 17 je te comblerai de bénédictions, je multiplierai ta descendance et je la rendrai aussi nombreuse que les étoiles du ciel et que les grains de sable au bord de la mer. Ta descendance dominera sur ses ennemis^[4]. (He 6:13) 18 Tous les peuples de la terre seront bénis à travers ta descendance parce que tu m’as obéi. 19 Abraham revint vers ses serviteurs et ils se remirent ensemble en route pour rentrer à Beer-Sheva où Abraham continua d’habiter.

La descendance de Nahor

20 Après ces événements, on annonça à Abraham que Milka avait donné des enfants à Nahor, son frère: 21 Outs son premier-né, Bouz le second, Qemouel, père d’Aram, 22 Késéd, Hazo, Pildash, Yidlaph et Betouel. 23 Betouel fut le père de Rébecca. Ce sont là les huit fils que Milka avait donnés à Nahor, frère d’Abraham. 24 Son épouse de second rang Reouma lui donna aussi des enfants: Tébah, Gaham, Tahash et Maaka.

Český ekumenický překlad

de Česká biblická společnost

— Obětování jediného syna - Abraham obstojí ve zkoušce poslušnosti. Znovu dostává Izáka, zaslíbení i předzvěst jeho naplnění.

1 Po těch událostech chtěl Bůh Abrahama vyzkoušet. Řekl mu: „Abrahame!“ Ten odvětil: „Tu jsem.“ 2 A Bůh řekl: „Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím!“ 3 Za časného jitra osedlal tedy Abraham osla, vzal s sebou dva své služebníky a svého syna Izáka, naštípal dříví k zápalné oběti a vydal se k místu, o němž mu Bůh pověděl. 4 Když se Abraham třetího dne rozhlédl a spatřil v dálce to místo, 5 řekl služebníkům: „Počkejte tu s oslem, já s chlapcem půjdeme dále, vzdáme poctu Bohu a pak se k vám vrátíme.“ 6 Abraham vzal dříví k oběti zápalné a vložil je na svého syna Izáka; sám vzal oheň a obětní nůž. A šli oba pospolu. 7 Tu Izák svého otce Abrahama oslovil: „Otče!“ Ten odvětil: „Copak, můj synu?“ Izák se otázal: „Hle, oheň a dříví je zde. Kde však je beránek k zápalné oběti?“ 8 Nato Abraham řekl: „Můj synu, Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné.“ A šli oba spolu dál. 9 Když přišli na místo, o němž mu Bůh pověděl, vybudoval tam Abraham oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka do kozelce a položil ho na oltář, nahoru na dříví. 10 I vztáhl Abraham ruku po obětním noži, aby svého syna zabil jako obětního beránka. 11 Vtom na něho z nebe volá Hospodinův posel: „Abrahame, Abrahame!“ Ten odvětil: „Tu jsem.“ 12 A posel řekl: „Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna.“ 13 Abraham se rozhlédl a vidí, že vzadu je beran, který uvízl svými rohy v houští. Šel tedy, vzal berana a obětoval jej v zápalnou oběť místo svého syna. 14 Tomu místu dal Abraham jméno „Hospodin vidí“. Dosud se tu říká: „Na hoře Hospodinově se uvidí.“ 15 Hospodinův posel zavolal pak z nebe na Abrahama podruhé: 16 „Přisáhl jsem při sobě, je výrok Hospodinův, protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna, 17 jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím jako nebeské hvězdy a jako písek na mořském břehu. Tvé potomstvo obdrží bránu svých nepřátel 18 a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.“ 19 Abraham se pak vrátil k služebníkům. Vydali se spolu na cestu do Beer-šeby, neboť tam Abraham sídlil. 20 Po těchto událostech bylo Abrahamovi oznámeno: „Hle, také Milka porodila tvému bratru Náchorovi syny: 21 prvorozeného Úsa a jeho bratra Búza, též Kemúela, otce Aramova, 22 Keseda a Chazóa, Pildáše, Jidláfa a Betúela. 23 Betúel pak zplodil Rebeku.“ Těch osm porodila Milka Abrahamovu bratru Náchorovi. 24 Jeho ženina jménem Reúma také porodila, a to Tabecha a Gachama, Tachaše a Maaku.