1Malheur à ce pays ╵où retentit ╵le bruissement des ailes[1], terre au-delà des fleuves ╵de l’Ethiopie,2toi qui envoies par mer ╵des émissaires dans des vaisseaux de jonc ╵sur la face des eaux! Rapides messagers, allez vers la nation ╵à la taille élancée, ╵à la peau glabre. Oui, allez vers le peuple ╵que l’on redoute au loin, nation à la langue barbare[2] ╵et qui écrase tout, dont le pays ╵est sillonné de fleuves.3Vous qui peuplez le monde, habitants de la terre, regardez l’étendard ╵quand on va le dresser ╵au sommet des montagnes, et, quand le cor va sonner ╵écoutez bien!4Car l’Eternel m’a dit: Je me tiendrai tranquille ╵et je regarderai ╵de ma demeure, pareil à la chaleur ╵dans la lumière ╵éblouissante du soleil, pareil à la nuée ╵formée par la rosée ╵dans la chaleur de la moisson.5Car, avant la moisson, ╵quand la floraison est finie, quand la fleur deviendra ╵un raisin qui mûrit, alors on coupera ╵les sarments de la vigne ╵avec une serpette. On enlèvera les sarments ╵et l’on élaguera les branches.6Le tout sera abandonné aux oiseaux de proie des montagnes et aux bêtes sauvages: les vautours en feront ╵leur nid pendant l’été, et les bêtes sauvages ╵leur gîte d’hiver.7En ce temps-là, ╵le Seigneur des armées célestes ╵recevra des offrandes de la part de ce peuple ╵à la taille élancée, ╵à la peau glabre, de la part de ce peuple ╵que l’on redoute au loin, nation à la langue barbare ╵et qui écrase tout, dont le pays ╵est sillonné de fleuves, dans le lieu où réside ╵le Seigneur des armées célestes, au mont Sion.
— Proti zemi Kúš - I vzdáleným Kúšijcům bude poskytnuta příležitost sloužit Hospodinu.
1 Běda zemi okřídleného hmyzu při řekách Kúše; 2 posílá vyslance po moři, po vodní hladině v plavidlech šáchorových. Jděte, poslové hbití, k urostlému pronárodu s lesklou pletí, k lidu daleko široko obávanému, k pronárodu nesrozumitelné řeči, který poražené pošlapává, jehož zemí protékají řeky! 3 Všichni obyvatelé světa, vy, kdo přebýváte na zemi, až se vyzdvihne na horách korouhev, uvidíte, až se zatroubí na polnici, uslyšíte. 4 Neboť Hospodin mi praví toto: „Klidně budu přihlížet ze svého stanoviště, budu jak sálavé horko v záři slunce, jako rosný oblak v horku žní. 5 Přede žněmi, když odkvete réva a květenství se promění ve zrající hrozen, tu se jalové výhonky odřežou vinařským nožem a odnože se odstraňují, vylamují. 6 Vesměs budou zanechány dravému ptactvu hor a zvířectvu země, takže dravé ptactvo na nich stráví léto a veškeré zvířectvo země na nich bude zimovat.“ 7 V onen čas bude přinášena Hospodinu zástupů pocta od urostlého lidu s lesklou pletí, od lidu široko daleko obávaného, od pronároda nesrozumitelné řeči, který poražené pošlapává, jehož zemí protékají řeky. Přinese ji na místo, kde přebývá jméno Hospodina zástupů, na horu Sijón.