1Když svatební veselí skončilo, Tobit zavolal svého syna Tobiáše a řekl mu: „Chlapče, nezapomeň zaplatit tomu muži, který šel s tebou, a ještě mu ke mzdě něco přidej.“[1]2On se ho zeptal: „Kolik mu mám zaplatit, otče? Nelitoval bych dát mu polovinu majetku, který se mnou přinesl.3Přivedl mě zpátky ve zdraví, mou ženu vyléčil, přinesl se mnou ty peníze, vyléčil i tebe – jak mu za to vůbec můžu zaplatit?“4„Máš pravdu, chlapče,“ odpověděl mu Tobit, „zaslouží si polovinu všeho, co přinesl.“5Tobiáš tedy zavolal Rafaela a řekl mu: „Přijmi jako mzdu polovinu všeho, co jsi přinesl, a jdi ve zdraví.“6Tehdy si je Rafael vzal oba stranou. „Velebte Boha,“ řekl jim. „Hlásejte přede všemi živými, jaké dobrodiní vám prokázal, ať je velebeno a chváleno jeho jméno. Všem lidem s úctou oznamujte Boží slova a neváhejte mu děkovat.7Královo tajemství je správné tajit, ale skutky Boží je třeba s úctou odhalovat a zvěstovat. Konejte dobro, a zlo vás nepotká.8Dobro je opravdová modlitba[2] a spravedlivá almužna, spíše než nespravedlivé bohatství. Dávat almužnu je lepší než hromadit zlato.9Almužna vysvobozuje ze smrti a smývá každý hřích.[3] Ti, kdo dávají almužnu, se nasytí dlouhým životem.10Ti, kdo páchají hřích a bezpráví, jsou sami proti sobě.“
Já jsem Rafael
11„Teď vám povím celou pravdu a nic vám nezatajím. Jak už jsem vám řekl, královo tajemství je správné zatajit, ale skutky Boží je třeba slavně odhalovat.12Takže když ses, Tobite, modlil – a také Sára – já jsem vaši modlitbu připomínal před Hospodinovou slávou. Stejně tak, když jsi pohřbíval mrtvé.13A když jsi neváhal vstát a zanechat hostiny a šel jsi pohřbít toho mrtvého,[4] tehdy jsem byl za tebou poslán, abych tě podrobil zkoušce.14Zároveň mě Bůh poslal, abych tě uzdravil – a také tvou snachu Sáru.[5]15Já jsem Rafael, jeden ze sedmi andělů, kteří stojí před Hospodinem a vcházejí před jeho slávu!“16Oba se vyděsili a s bázní padli na tvář.17On jim však řekl: „Nebojte se, pokoj vám. Velebte Boha po všechny věky.18Když jsem byl s vámi, nebylo to z mé dobroty, ale z vůle Boží. Jeho velebte po všechny dny a jeho oslavujte.19Viděli jste mě sice jíst, ale to jste měli vidění, nejedl jsem nic.20Nyní tedy velebte na zemi Hospodina a vzdávejte díky Bohu. Hle, já vystupuji k Tomu, který mě poslal. Zapište všechno, co se vám přihodilo.“ A vznesl se vzhůru.21Potom vstali, ale vidět už ho nemohli.22A tak velebili a chválili Boha a vzdávali mu díky za jeho veliké skutky – vždyť se jim zjevil Boží anděl!